Paprika (Capsicum) je rod rostlin z čeledi lilkovitých (Solanaceae). Původně byla po dlouhá staletí pěstována indiány jako léčivá rostlina. Domovem této lahodné plodové zeleniny je Střední Amerika. Původní druhy se vyznačovaly vysokým obsahem kapsaicinu, který způsobuje pálivost u dnešních odrůd pálivých paprik. Paprika se do Evropy dostala při kolumbovských výpravách. Ze Španělska se její pěstování rozšiřovalo dále na východ. Nezávisle na Kolumbových objevech se v 16.-17. století šířila paprika do Evropy z Maďarska jako turecký pepř. Odtud také s největší pravděpodobností přišla do Čech a na Moravu, kde se objevila již v 16. století. Jsou doloženy i záznamy o jejím pěstování v okolí Brna.
Až v 19. století se však teprve začaly objevovat dnešní odrůdy. Dnes se využívají zejména dva druhy papriky. Prvním je paprika roční (Capsicum annuum), která má původ v Jižní Americe (nejspíše v Kolumbii). Pěstuje se v teplých krajích, jejichž klima jí svědčí (jižní Evropa, Střední a Jižní Amerika, Indie a východní Asie). Papriky hojně využívané pro výrobu koření jsou odrůdy druhu Capsicum frutescens, označované jako chilli. Prášek z těchto plodů přivezli do Evropy Španělé jako indiánský pepř. Rozšířila se nabídka hybridních paprik jejichž popularita v poslední době roste. Hybridní papriky mají vyšší výnos a jsou odolnější vůči chorobám, škůdcům a nepříznivým klimatickým podmínkám. Jejich adaptabilita je také lepší než u klasických odrůd.
Paprika je jednoletá rostlina kořenící mělce. Lodyha je vzpřímená, vidličnatě dělená. Listy jsou jednoduché dlouze řapíkaté tvaru kopinatě vejčitého. Květy jsou bílé nebo nažloutlé. Plody jsou vzpřímené nebo převislé bobule. Tvar plody je kulovitý, rajčatový, kapsovitý, kuželovitý nebo rohovitý. Barva od zelené přes žlutou až do červené, někdy nafialovělé plody.
Papriky jsou velmi bohatým zdrojem vitamínu C. Ve 100 g syrové papriky je obsaženo 100 až 200 mg vitamínu C. Významnou sloučeninou je i karoten - který dodává paprikovým luskům sytou barvu. Pálivá chuť je způsobena alkaloidem capsaicinem. Nejvíce ho je na vnitřní stěně plodu. Capsaicinu využívali domorodé indiánské kmeny jako prostředek tišící bolest a stimulaci srdeční činnosti. Jedná se o potravinu s vysokými antioxidačními schopnostmi, která podporuje obranyschopnost organismu a má protizánětlivé účinky. Tím, že inhibuje shlukování trombocytů a brání oxidaci lipoproteinů o nízké hustotě (LDL cholesterol), snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Podporuje prokrvení pokožky, produkci tepla, zvyšuje vylučování trávicích šťáv i chuť k jídlu.
Protože 92-95 % hmotnosti papriky je tvořeno vodou, množství makronutrientů - bílkovin, sacharidů a tuků je nízké. Paprika mě provází krásnými vzpomínkami na dětství, kdy jsme s celou rodinou v Bulharsku vařivali lečo z místních proslulých a neodolatelných plodů. Papriky mi připomínají i cesty po Španělsku, kde se pražené papričky podávají jako vynikající předkrm, a také plantáž s papričkami Bolla, kterou jsem pro vás natočila do šesté řady Herbáře. Z Maďarska jsem si přivezla vynikající mleté koření, ale samozřejmě mi to nedalo a dovezla jsem si i pár semínek. S napětím jsem pak sledovala, zda se jižanským paprikám bude dařit i u nás.
Paprika setá představuje druh rodu Capsicum, do kterého patří mnoho různých odrůd jak sladkých, tak pálivých paprik. Tato lahodná zelenina pochází z Ameriky, kde roste dodnes planě od Argentiny po jihozápad USA. Rostlina, kterou u nás pěstujeme jako jednoletou, tvoří vyšší keřík, který může dorůstat podle odrůdy a podmínek rozličné výšky od několika desítek centimetrů až po několik metrů. Podobně jako rajče umí i paprika tvořit postranní výhony, pokud je nevyštipujeme, mohou putovat po skleníku či záhonu. Paprika vyniká obrovskou rozmanitostí velikostí, tvarů, barev a chutí plodů. Využíváme je jak čerstvé, tak sušené, rozemleté na koření.
Než rostlina vydá plody, ukáže světu bílý květ hned vedle hladkých zašpičatělých listů. Plody paprik obsahují ve většině případů kapsaicin, látku, která působí silné pálení v puse, následně může způsobit i potíže v žaludku. Množství kapsaicinu v paprikách je velmi různorodé a závisí na genetické výbavě a odrůdě. Paprikou bez pálivé látky je kapie, tedy sladká paprika. Domovinou papriky je Střední a Jižní Amerika, kde ji od nepaměti domorodí obyvatelé používali jako přísadu do jídel, často v podobě rozemletého prášku jako koření. Prapůvodně nejspíš pálily všechny papriky. Indiáni domestikovali prastaré odrůdy již 7 000 let př. n. l. Do Evropy se mohla paprika dostat dvěma cestami, dodnes však není zcela jasné, jak to skutečně bylo. Zmatení pramení z informací, které můžeme najít v dobových spisech.
Víme totiž, že se na území Uher a jižní Moravy pěstovala paprika již v roce 1587 poměrně běžně, stejně tak v Bulharsku. Kryštof Kolumbus však dorazil z objevné cesty amerického kontinentu až na sklonku 15. století, a tak by k usazení rostliny na zdejších polích muselo stačit necelé jedno století. Druhou možností je, že se rostlina rozšířila do Evropy přes Hedvábnou stezku, která vedla z Indie přes arabské přístavy na pobřeží Středozemního moře do evropského vnitrozemí. Této hypotéze odpovídají nálezy, které dokazují, že rostlina rostla v Indii planě. Paprice se také říkávalo španělský, turecký nebo uherský pepř, neboť se z těchto zemí rozšířila do střední Evropy. Název Capsicum vytvořil v roce 1700 francouzský botanik Joseph Pitton de Tournefort. Inspiroval buď latinským slovem capsa (krabice), protože je paprika dutá, nebo řeckým kapto (kousat) na základě pálivého účinku pepře na lidský jazyk. Od slova pepř a jeho účinků se odvíjí i naše pojmenování paprika.

Vývoj rostliny lze rozdělit do čtyř níže uvedených fází. Vegetativní (růstová): začíná vyklíčením semene a končí s příchodem prvních květů poté, co stonky a listy rostliny dosáhnou maximální velikosti. V závislosti na druhu rostliny trvá většinou 3-16 týdnů. Konec růstové fáze se v přírodě děje automaticky (léto přechází do podzimu a sluníčko svítí kratší čas). Pokud však pěstujete rostliny indoor, v growboxu, je konec růstové fáze ve vašich rukou a nastává v závislosti na zkrácení doby svícení. Rostlinu musíte k ukončení růstu tímto aktem prakticky přimět a poskytnout jim 12 hodin světla a 12 hodin tmy každý den. Čestnou výjimkou jsou samonakvétací rostliny, tzv. autoflowering, které začnou kvést automaticky v závislosti na své stáří.
V rámci rostlinného růstu rozlišujeme tři menší fáze, a sice embryonální, prodlužovací (elongační) a rozlišovací (diferenciační). Stačí však vědět, že buňky se v rostlinách postupně dělí a zvětšují svůj objem, neboť tyto procesy lze účinně podpořit vhodnými prostředky, díky kterým dosáhnete nejen explozivního růstu rostlin, ale mladým rostlinám zajistíte zároveň i větší vitalitu a imunitu. Fyziologické procesy v rostlině, spojené s jejím růstem, vyžadují zejména dostatečný přísun dusíku. Ten můžete přidávat k základní výživě pro růst.
Poté co semínka vyklíčí a prorazí si cestu na povrch substrátu, stávají se z nich semenáčky, které se zanedlouho přesazují například z pařníčku do větších květináčů, aby měly možnost naplno rozvinout kořenový systém, jehož prostřednictvím přijímají živiny pro další vývoj až do konce pěstebního cyklu.
Dospívání (květová): v této fázi dochází ke vzniku reprodukčních orgánů rostliny, což vede k vegetativnímu i pohlavnímu rozmnožování a tvorbě květů či plodů. V této fázi rostliny spotřebovávají nejvíce fosforu a draslíku a těmto potřebám jsou také uzpůsobena hnojiva pro květ, stejně jako květové boostery či další doplňky, například na bázi enzymů, podporující biochemické reakce v rostlinách během této periody, neboť bohaté květenství a velké, šťavnaté plody jsou pro každého pěstitele samozřejmě to, čím by tato fáze měla končit.
A kdy je rostlina dospělá? Stárnutí: této fázi již z pozice netřeba věnovat pozornost, neboť už máte sklizeno. Nicméně alespoň máme příležitost ujasnit si pojmy jako jednoletky, dvouletky či trvalky. Orgány rostlin totiž během této fáze přirozeně stárnou až odumírají. Nyní již víte, jak probíhá životní cyklus rostliny a pokud jste si potřebovali ujasnit co a kdy ke svému vývoji potřebuje, měl by vám být tento článek nápomocný i v této otázce.