Embolie plodovou vodou je charakterizována náhlým kardiorespiračním kolapsem v peripartálním období. Představujeme bezprostřední management v situaci, kdy je stěžejní adekvátní rychlá reakce. Rozvoj diseminované intravaskulární koagulace potvrzuje, že diagnóza embolie plodovou vodou je vysoce pravděpodobná. U některých žen může AFE vést pouze k mírnému stupni orgánové dysfunkce, zatímco u jiných vyvolává koagulopatii, šokový stav, kardiovaskulární kolaps a smrt. a proto vyžaduje okamžitou porodnickou a anesteziologickou péči.
Co je embolie plodovou vodou a proč vzniká
Embolie plodovou vodou (AFE, amniotic fluid embolism) je průnik plodové vody do oběhu matky s následným vasospasmem plicního řečiště a vznikem plicní hypertenze. Jedná se o vzácnou (1:80 000 porodů), ale velmi závažnou porodní komplikaci. Příčinou je hemodynamická anafylaktoidní reakce na látky obsažené v plodové vodě. Proto se také používá termín anafylaktoidní těhotenský syndrom.
U zasažených žen se objevuje významná asfyktická dušnost a hypotenze s poklesem pO2 pod 80 %. S progresí stavu se vyvíjejí poruchy vědomí, cyanóza a reflexní tachypnoe. Objevuje se diseminovaná intravaskulární koagulace. Atonie dělohy způsobuje masivní krvácení. Definitivně je embolie plodovou vodou často diagnostikována až post mortem podle nálezu v plicní tkáni.
Diagnostika a prognosis
Diagnostika AFE je v praxi založena hlavně na klinických projevech a „diagnosis per exclusionem“ - vylučovacím postupu. V některých pracovištích je k diagnostice využito bedside echokardioskopie (ECHO) ve vybraných případech, nicméně imunologická diagnostika není běžně prováděna. Incidence v české republice byla v letech 2018-2020 odhadována na 1,7-6,7/100000 porodů, s mortalitou kolem 80 %. Definitivní potvrzení bývá často až při pitvě.
Akutní léčba a terapeutické zásady
Hlavními pilíři terapie jsou oxygenace, udržení srdečního výdeje a krevního tlaku, a léčba koagulopatie. Přestože je podání koncentrátu C1 inhibitoru zmiňováno v literatuře, v kazuistikách je jeho užití výjimečné. Omezení tekutin a korigovaná léčba plicní hypertenze a pravostranného srdečního selhání patří k důležitým principům terapie.
- Intubace a zabezpečení dýchacích cest (tracheální trubice) a zajištění adequate oxygenace.
- Podání tranexamové kyseliny a fibrinogenu, s preferencí nad plazmou při krvácení pro snížení objemového zatížení.
- Podpora krevního objemu a hemodynamické stability (inotropika, plicní vazodilatancia).
- Konsolidace koagulace a rychlá korekce DIC - rychlá dostupnost krevní rezervy a transfúzních tekutin.
- V případech koagulopatie zvyklé na DIC - intenzivní týmová péče (hematolog, anesteziolog, internista).
V literatuře se zmiňuje, že profylaxi lze přirovnat k trombemboliím - obecné zásady, specifické postupy nejsou známy. Při počínající klinické trigérii DIC je nutné rychle zajistit krevní rezervy a zahájit adekvátní léčbu.
Profylaxe a praktické poznámky
K profylaxi jsou doporučovány obecné zásady jako u trombembolie; specifické postupy nejsou jednoznačně definovány. V porodnické praxi se setkáváme hlavně se ztrátami krve, které mohou vést k hypovolemickému šoku. Obecné zásady zastavení krvácení zahrnují krystaloidy, koloidy nebo plasmaexpandéry.
Diseminovaná intravaskulární koagulace (DIC) je koagulopatie, která patří mezi nejčastější příčiny mateřských úmrtí. Při plně rozvinuté DIC nastává nekontrolovaná aktivace trombinu uvolněním tkáňového faktoru. Tkáňový faktor se uvolňuje z traumatizovaných i netraumatizovaných tkání. DIC může být součástí SIRS nebo sepse a vede k systémové koagulaci a mikrotrombům.
Výzkum a současné poznatky v ČR
Typ studie: Multicentrická dotazníková studie. Cílem bylo zjistit incidenci embolie plodovou vodou v České republice a dostupnost okamžitého transthorakálního ECHO vyšetření na pracovištích zajišťujících anestezii a intenzivní péči v porodnictví. Sběr dat probíhal v období 2021. Z 42 pracovišť se zúčastnilo 52% porodů v ČR, zaznamenáno 8 případů embolie plodovou vodou (7 přežilo bez trvalých následků, 1 zemřela). ECHO byl použit v 25% případů. Interní standard pro podezření na embolii plodovou vodou měl 23% dotazovaných pracovišť a 50% nemělo problém zajistit bedside ECHO.
Závěr studie ukazuje, že incidence embolie plodovou vodou v ČR v letech 2018-2020 byla 1,7-6,7/100000 porodu. Embolie plodovou vodou je vzácnou, ale velmi závažnou a dramatickou komplikací. Diagnostika je postavena na klinických projevech a vylučovacím postupu.
Praktické algoritmy a týmová spolupráce
Výukový algoritmus pro rychlou diagnostiku a management zdůrazňuje spolupráci porodníka, anesteziologa a hematologa. Hlavní cíle terapie: oxygenace, udržení srdečního výdeje a krevního tlaku, léčba koagulopatie. Po základní stabilizaci se urgentně přistupuje k císařskému řezu, pokud žena ještě nerodila, a pokračuje se v intenzivní péči po zvládnutí akutní fáze.
Novinky a doporučení pro praxi
Nově se jako klíčový pojem používá termín anafylaktoidní těhotenský syndrom a klade se důraz na rychlou diagnostiku a koordinovanou intervenci mezi různými odborníky. Z algoritmu vyplývá nutnost rychlého zabezpečení dýchacích cest, hemodynamické stability a kontroly koagulopatie, spolu s okamžitým rozhodnutím o dalším řízení porodu (pokud ještě neproběhl).

Tabulka: Hlavní fáze managementu při embolii plodovou vodou
| Fáze | Postupy | Cíl |
|---|---|---|
| Rychlá stabilizace | Oxygenace, intubace, monitorování | Udržet OK-saturaci a perfuzi |
| Podpora krevního objemu | Krystaloidy, koloidy, krevní transfuze | Prevence hypovolemického šoku |
| Koagulopatie | Tranexová kyselina, fibrinogen, případně AT III | Kontrola DIC a krvácení |
| Udržování tlaku a SRDE | Inotropika a plicní vazodilatancia | Stabilizace hemodynamiky |
| Rozhodnutí o porodu | Císařský řez, pokud ještě neproběhl | Okamžité ukončení rizika |
V případě podezření na embolii plodovou vodou je nutné postupovat týmově a agresivně, aby se minimalizovalo riziko pro matku i plod. Důležitá je kontinuita intenzivní péče u přeživších rodiček po zvládnutí akutní fáze.