Výukový text EBP v ošetřovatelství se zabývá problematikou metodiky a aplikace praxe založené na důkazech v ošetřovatelství a v dalších zdravotnických oborech, jejichž absolventi se podílejí na poskytování přímé péče. Prudké změny ošetřovatelské teorie a praxe v České republice, ale také i ve světě, vedou nezvratně k další kvalitativní změně v ošetřovatelství - zavádění a realizace praxe založené na důkazu (Evidence Based Practice).
Implementace EBP do ošetřovatelské profese naráží na mnoho překážek: např. nedostatečné vědomosti o EBP a její strategii, špatné pochopení a negativní pohled na výzkum a EBP, konzervativní přístup k EBP a vyzdvihování výsledků tradiční péče, nedostupnost kvalitních odborných časopisů a databází, vysoký počet přidělených pacientů, administrativní a organizační problémy pracoviště, prodleva od zveřejnění výsledků výzkumu a aplikace těchto výsledků do praxe.
Ošetřovatelský přístup a klinické rozhodování
Ošetřovatelský přístup k praxi založené na důkazech je odlišný od standardního biomedicínského modelu. Sestra poskytuje holistickou péči, pracuje spíše s pacientem než na něm. Sestra ve svém klinickém rozhodování musí zvažovat nejen efektivitu ošetřování, ale také výběr intervence, přijatelnost pro pacienta a efektivnost nákladů.
Klinické využití EBP není jen prostá aplikace výsledků výzkumu do ošetřovatelské praxe. EBP jen zviditelňuje výsledky výzkumu a integruje nejlepší možný důkaz pro individualizovanou ošetřovatelskou péči o pacienta. Nejlepší důkaz reflektuje případové studie, názory odborníků a základní principy vědy. Sestra musí využívat svých vlastních klinických zkušeností a na jejich základě aplikovat nalezené důkazy ve specifických klinických situacích - u svého konkrétního pacienta.
Ptáme se: jak formulovat klinické otázky?
Existuje pět (příp. Naučit sestry/studenty uvědomovat si a přijímat nejistotu a nejasnosti při poskytování zdravotní péče. Podobně jako výzkumný proces začíná také praxe založená na důkazu položením otázky z klinické praxe. Záměrem EBP je však hledat již existující výzkum, který nám pomáhá při klinickém rozhodování, nikoli začít plánovat nový výzkumný projekt.
- Řízená reflexe klinické praxe nebo klinického scénáře s použitím definovaného formátu pomůže sestře/studentovi účinně formulovat specifické dynamické otázky (foreground questions), které vyžadují předvídání a deduktivní znalosti.
- Jeden z nejčastěji používaných standardizovaných formátů sestavování klinické otázky je PICO(T), který je již několik let používán pro formulování vyhledatelných a zodpověditelných klinických otázek.
- V rámci první složky (P) - populace pacientů sestra/student definuje specifickou populaci; (I) - intervence či oblast zájmu; (C) - stav či porovnání; (O) - požadovaný výsledek; (T) - časový rámec.
- Prvním krokem vyhledávání je použití klíčových slov klinické otázky, které vedou k vyhledávací strategii.
- Definovaná klíčová slova je potřeba kombinovat s termínem kohortová studie a vhodně omezit vyhledávání (čas, jazyk, typ studie apod.).
Pracovat s databázemi a dohledávat nejlepší důkaz je nutné s ohledem na dostupnost a kvalitu zdrojů. Do učebnic bývá začleňována nová vědomost, avšak s prodlevou a ne vždy aktuální. Nejlepším zdrojem pro vyhledání současného aktuálního důkazu jsou vědecké články a případně klinické směrnice a doporučení.
Proces vyhledávání a hodnocení důkazu
První krok vyhledávání - dobře formulovaná klinická otázka podle PICO(T). Jednotlivé prvky question mohou být klíčovými slovy pro zahájení vyhledávání. Všechny studie však nejsou registrované v jedné databázi; nejvhodnější databázi určuje dobře definovaná PICO(T) otázka. Hledání by mělo být dokumentováno a reprodukovatelné.
Dalším krokem je vyhledání nejlepšího důkazu pro odpověď na klinickou otázku. Učebnice často obsahují tradiční informace, nicméně pro aktuální důkaz jsou klíčové vědecké články a klinické směrnice. Řízené vyhledávání dovede hledajícího k nejlepšímu dostupnému důkazu. Hledající by měl logicky kombinovat všechna vyhledávání se složkami PICO(T) a výslednou skupinu vhodně omezit kritérii.
Posledním krokem je kritické zhodnocení nalezených důkazů podle předem stanovených kritérií: autor, publikace, typ textu, časové období. Většina biomedicínských časopisů používá IMRAD formát: Úvod, Metody, Výsledky, Diskuze. Základní otázky hodnocení kvality zdroje zahrnují relevanci, autorství, aktuálnost a typ textu.
Specifika vzdělávání a praktická aplikace v ČR a zahraničí
Vzdělávání porodních asistentek a ošetřovatelů v CER (Středoevropský region) postupně harmonizuje vzdělávací osnovy a rozvíjí dočasně i univerzitní varianty. Diskuse o potřebě terciárního vzdělání je častá a napříč státy CER se ukazuje snaha posunout vzdělání na vyšší úroveň, avšak s ohledem na praktické dovednosti a kontinuitu praxe.
Veřejná osvěta a kampaně na podporu normálního porodu, spolupráce PA s gynekology, a struktura placení zdravotní péče se v různých zemích liší. V některých případech vznikají specializovaná porodnická pracoviště pod vedením porodních asistentek, a tomu odpovídají i změny v rekonstrukci národních standardů péče.
Případová studie: Znalost a výuka Evidence Based Midwifery
Studie z České republiky zkoumala informovanost porodních asistentek o Evidence Based Midwifery. Metody: nestandardizovaný dotazník, 150 respondentek, návratnost 93,8 %. Výsledky: 66,7 % nezná zkratku EBM; 30,7 % potvrďuje pojem EBM; 62,0 % projevuje zájem o studijní materiály; 73,4 % má zájem o školící kurzy EBMid. Závěry: informovanost je nedostatečná a většina respondentek s EBMid ve své praxi nepracuje. Background a meta nástřel výsledků jsou uvedeny v textu s verzemi v češtině i angličtině.

Další poznámky z literatury ukazují, že praxe založená na důkazech je užitečná v každé profesi, včetně porodní asistence, a že nedostatečná informovanost může vést k nekvalitní péči. Vzdělávací programy pro PA se postupně rozšiřují, některé státy zavedly samostatné tříleté či čtyřleté programy pro PA, a vyvíjejí se směrnice a standardy kvality vzdělávání.
Praktické doporučení pro klinickou praxi
- Formulujte klinické otázky pomocí PICO(T) a identifikujte populační, intervenční a srovnávací prvky spolu s očekávaným výsledkem a časovým rámcem.
- Vyhledávejte důkaz v kvalitních databázích a sledujte aktuálnost zdrojů; dokumentujte vyhledávací procesy pro reprodukovatelnost.
- Kriticky hodnoťte nalezený důkaz: zvažujte typ studie, autorství, časovou platnost a relevanci pro konkrétní pacienta.
- Integrujte nejlepší dostupný důkaz s klinickými zkušenostmi a preferencemi pacienta pro individualizovanou péči.
- Podporujte pokračující vzdělávání a využívání e-databází a klinických směrnic v každodenní praxi.