Choriova plotenka je dynamický strukturovaný celek v placentě, který zajišťuje výživu a výměnu látek mezi matkou a plodem. Z choria je možné od 2. měsíce těhotenství odebrat vzorek na vyšetření zárodku; tkáně jsou identické. Chorion je vnější plodový obal, který se ve vývoji mění a diferencuje z extraembryonálního mezenchymu a trofoblastické vrstvy. Součástí plodové části placenty jsou klky a lakuny trofoblastu, které spolu s děložními strukturami vytvářejí základní funkční systém pro rozvod živin.
Stavba a vrstvy chorionu
Chorion je tvořen synchronyotrofoblastem, cytotrofoblastem a extraembryonálním mezenchymem. Cytotrofoblastické buňky se diferencují do primárních choriových klků, které se v průběhu vývoje rozvinou v sekundární a terciární klky po proniknutí extraembryonálního mezenchymu. Primární klky vznikají kolem 10. dne vývoje: cytotrofoblast vytváří výběžky, které se později vyhlubují do syncytiotrofoblastu. Z mezodermu, který se nachází ve choriových klcích, se začínají tvořit vlásečnice; koncem 3. týdne vznikají vlásečnice a klky se stávají sekundárními. Terciární klky - placentové klky - vznikají ze sekundárních klků kolem 17.-22. dne, když extraembryonální mezoderm diferencuje krevní buňky a vytváří krevní sítě kapilár uvnitř klků.
Ve stadiích vývoje chorionu hraje důležitou roli decidua basalis, která podporuje růst klků a jejich uspořádání. Decidua basalis vytváří přepážky mezi kotyledony (části placenty odvozené od primárních klků), které tvoří placentární septa. Kotyledony společně se septami tvoří placentomy. Tyto struktury umožňují rozumné rozdělení výměnné plochy mezi matkou a plodem a zároveň brání smísení krve mateřské a fetální.
Funkce choriové dutiny a klků
Chorion frondosum je oblast s klky na embryonálním pólu, která postupně vytváří placentární diskoidální útvar. Část chorionu zvaná chorion laeve je bez klků a zůstává na abembryonálním pólu. V druhé polovině gravidity navazuje úponový klk na kotyledon a volné klky prorůstají do intervilózních prostor. Kmen klku (úplný klk) a jeho větve tvoří tzv. kotyledon, zatímco decidua basalis vytváří placentární septa mezi kotyledony. Placentální bariéra se zpočátku skládá z endotelů kapilár a z cytotrofoblastu a postupně rosolovitý matrice v klcích ustupuje, aby kapiláry byly co nejblíže k syncytiotrofoblastu.
Ochranná funkce placenty vychází z placentární bariéry, která zajišťuje průchod látek mezi matkou a plodem. Hlavními jadernými buňkami na choriových klcích jsou Langhansovy buňky (přítomny na počátku vývoje) a Hofbauerovy buňky v rosolovitém vazivu klků. Na maternální straně jsou spiralní arterie, jejichž stěny jsou narušovány cytotrofoblastem, což umožňuje krevnímu proudu vylévat se do intervilózních prostor mezi klky.
Typy chorionu a placenty
Po porodu bývá placenta popsána jako hemochoriální (krvní výměna probíhá přes chorionní klky), diskoidální (tvar disku) a olliformis (přirovnání k hrnci). Průměr placenty bývá 15-25 cm a tloušťka kolem 3 cm. Na mateřské straně je viditelné rozdělení placenty na placentomy; na plodové straně jsou vyvedeny krevní cévy. Postupně se vyvíjející placenta vyžaduje rostoucí krevní oběh a rozšiřování cév. Po porodu je placenta dočasný orgán, který zůstává v děloze jen krátce a poté je vyloučen.
Historie a terminologie
Primární klky vznikají z cytotrofoblastu kolem 13.-15. dne vývoje. Sekundární klky vznikají 16.-21. den, když primární klky rostou směrem k decidua basalis. Terciální (placentové) klky vznikají 17.-22. den ze sekundárních klků, když extraembryonální mesoderm diferencuje krevní buňky a vytváří krevní cévy v klcích. U všech klků dochází k rozvoji kapilár tak, aby byly co nejblíže k endotelovým vrstvám. Langhansovy buňky mohou na počátku vývoje pokrývat klky a po čase bývají nahrazeny jinými strukturami.
Odběr choriových klků a prenatální diagnostika
Odběr choriových klků (chorionických klků) se využívá v prenatální diagnostice. Klky se rozvíjejí a mění během těhotenství; v úponových klcích se vyvíjejí kapilární sítě a vlhkost rosolovitého vaziva. Postupně dochází k ustupování cytotrofoblastu a k redukci rosolovitého vaziva. Misím se, že krev mateřské a fetální zůstává oddělená díky placentární bariéře.

Fráze a pojmy k zapamatování
- Primární klky vznikají z cytotrofoblastu a jsou pokryty syncytiotrofoblastem.
- Sekundární klky vznikají po průniku extraembryonálního mezenchymu do primárních klků.
- Terciální klky vznikají ze sekundárních klků a obsahují krevní cévy vytvářené z mezodermu.
- Kotyledon je základní funkční jednotka placenty tvořená úponovým klkem a jeho větvemi; decidua basalis tvoří septa.
- Chorion laeve a chorion frondosum popisují oblast chorionu bez klků a s klky, resp.
- Placenta je hemochoriální, diskoidální a olliformis, s průměrem 15-25 cm a tloušťkou 3 cm.
Role placenty po narození a její význam
Placenta zůstává dočasným orgánem, který po porodu nevstřebá, a děloha ji vyplivne či z ní vyloučí. Placenta zajišťuje výměnu živin a kyslíku mezi matkou a plodem, tvorbu imunoglobulinů IgG a hormonální podporu, zejména progesteronu. Podílení na tvorbě hormonů a imunitních adaptací má klíčový význam pro udržení těhotenství až do porodu.
Funkce placenty a metabolické procesy
Do prostoru mezi klky se vejde přibližně 150 ml krve a každou minutu dochází k výměně krve několikrát. Krevní oběh matky musí být dostatečně silný, aby zajistil plodné potřeby. Placenta také produkuje hormony (včetně progesteronu, zpočátku podporuje žluté tělísko) a poskytuje plodu imunitní ochranu do určité doby po narození.
tags: #choriova #plotenka #histologie