K tomu, aby žena mohla v klidu kojit své miminko, potřebuje především podporu svého okolí a klid. Vždy říkám, že stačí alespoň jedna žena - maminka, kamarádka, dula, která ženu podpoří ve chvílích, kdy to potřebuje. Kojení je proces, který se mění podle věku děťátka. V šestinedělí by měla mít žena možnost se svým miminkem sžívat, k tomu se váže právě to, aby měla klid a prostor kojit. Příprava na šestinedělí je v tomto směru nedocenitelná. Domluvit si předem, kdo si vezme na starosti jaké povinnosti - kdo bude prát, vařit, nakupovat, aby žena mohla se svým miminkem první dny po porodu ležet a odpočívat.
Běžné obavy a nedorozumění týkající se laktace
Když se laktace nastartuje, jak má, ženy často překvapí, že se objeví další nové otázky. Jednou z nejčastějších obav je, proč ženy přestávají kojit dříve, než by chtěly. Maminky jsou často vyrovnané a v pohodě do té doby, než přijdou s miminkem k pediatrovi nebo lékaři, která miminko zváží a zjistí, že „nepřibírá, tak jak by mělo“. Lékařka pak doporučí ženě podat dokrm, dá jí různé vzorečky umělého mléka a s tím se s ní rozloučí.
Žena přijde nešťastná domů. V lepším případě si domluví schůzku s laktační poradkyní, která jí poradí, jak laktaci podpořit, aby dokrm nemusel být podán. V horším případě miminku dokrm dá. Použije k tomu lahvičku, přes kterou to miminku teče prakticky samo a miminko pak často začne prs odmítat úplně. Jednak proto, že je zmatené ze dvou způsobů sání, a také proto, že u lahvičky se nemusí vůbec snažit (mléko teče samo) a začarovaný kruh je na světě.
Pediatři mají dvoje růstové tabulky - pro kojená i nekojená miminka, bohužel ale často používají pouze jedny pro nekojené. Kojené děti ale velmi často přibývají pomaleji. Je to dáno složením mléka - mateřské mléko je lehce stravitelné, kdežto umělé mléko je plné tuků, takže miminka přibývají rychleji.
Mezi 2. až 4. měsícem dochází k ustálení laktace. Ženy přestávají mít „nalitá“ prsa a to je může vyděsit, jestli mají stále dost mléka. Mléko se ženě tvoří stále, jen se přizpůsobí potřebám miminka. První týdny ženy často nosí vložky do podprsenky, protože mléko mají prostě všude. Vložky nebudete nosit věčně, po ustálení laktace se bude mléko tvořit dle potřeb vašeho miminka.
Velkou fámou je, že je mléko pro miminko v prsou nachystané a když prs povolí, myslí si, že už mléko došlo. Pokud žena delší dobu nekojí, tak se jí jen naduří žlázy. Jinak se mléko tvoří postupně, podle toho, jak je prs stimulován.
Faktory ovlivňující tvorbu mateřského mléka
Fyziologické změny a laktační krize
Nedostatek mateřského mléka nebo pokles laktace patří mezi nejčastější obavy čerstvých maminek. Mnoho žen má pocit, že přišly o mléko, i když jde pouze o přirozené ustálení kojení. V článku vysvětlujeme, kdy je pokles laktace při kojení běžný, kdy může jít o skutečný nedostatek mateřského mléka a jak lze tvorbu mateřského mléka znovu podpořit.
Po porodu se ženě nalévají prsa tzv. do zásoby, tedy mléka je stále dost. V období po šestinedělí tento jev vymizí, prsa změknou, dítě se musí více snažit, aby aktivovalo spouštěcí reflex a mléko se spouští jen v době, kdy je dítě u prsu. Některé maminky reagují zpočátku vyděšeně a mají pocit, že přišly o mléko. Ke snížení toku mléka (a pocitu poklesu laktace) také dochází v době před menstruací a během ní.
Mimo výše uvedený fyziologický pokles laktace, který je naprosto normální, je ale mnohem častější opravdu reálný pokles laktace, který je mnohdy způsoben již v porodnici. Prvním a největším problémem je chybějící bonding. Žena pak jde z porodnice už s tím, že se prsa příliš nenalévají a dává dokrm umělým mlékem.
Ještě i dnes spousta lidí doporučuje kojit co 3 hodiny a vždy jen z jednoho prsu. Následně na uklidnění mu dá dudlík a zavine ho do peřinky. A zde je hned ze startu zaděláno na velmi rychlý pokles laktace. Kojenecká lahev i dudlík kazí techniku sání a jejich používání při kojení není vhodné. Dudlík a zavinovačka dítěti tlumí jeho přirozené reflexy, dítě se tedy nebudí ke kojení dle potřeby, ale je uklidňováno dudlíkem. Umělé mléko dítě pak dostává v pravidelných intervalech a dávkách často vyšších, než je nutné. Toto je velmi častý příklad toho, jak může dojít k poklesu laktace.
Laktační krize je dočasné období, kdy má maminka pocit, že má méně mléka nebo že miminko vyžaduje kojení častěji. Laktační krize bývá většinou krátkodobá. Tělo potřebuje přibližně dva dny, aby se přizpůsobilo zvýšeným potřebám miminka, ale může to trvat i déle. Pokud máte pochybnosti, sledujte mokré pleny; za den by jich mělo být 6-8. Moč by měla být světlá a neměla by mít příliš silný zápach. U stolice sledujte její zabarvení; neměla by být zeleně zbarvená.
Období, kdy z věčně nalitých ňader se stávají prsa měkká až povadlá, nezahrnujeme pod laktační krizi. Ňadra si pouze zvykla na svou novou roli a množství mléka se snížilo na míru, kterou vaše děťátko přesně potřebuje. Nabídka se přizpůsobila poptávce.
Role miminka a jeho potřeby
Miminka v tomto období bývají ubrečenější, protože jim to přestane téct do pusinky „samo“ a musí se začít více snažit. I v tomto období doporučuji kontakt kůže na kůži. Platí pravidlo, že čím více je maminka s miminkem v tělesném spojení - tím více se tvoří mléka. Fyzický kontakt také povzbuzuje v miminku touhu se kojit. Při stimulaci prsu se také vyplavují důležité hormony - dopamin, oxytocin a prolaktin, které přispívají u obou k pocitu štěstí a spokojenosti.
Některá miminka často brečí. Pláč je jediný komunikační prostředek, který miminka mají. Nemají jinou možnost, jak nám sdělit, že je něco trápí. Maminky se často obávají, že jejich miminko brečí hladem. Co je ale jednoduššího, než zkusit miminko přiložit k prsu a pokud prs odmítá, brečí prostě z jiného důvodu. Chce přebalit, potřebuje kakat, čůrat, je mu zima či teplo, touží po tom být s vámi, je unavené, přestimulované nebo vnímají, že nejste v pohodě, cítí z vás stres nebo je ve stresu ono samo. Jediné co pomůže, je to zkoušet. Časem poznáte, co vám chce vaše miminko říct. Základ je vzít ho do náručí, díky tomu mu klesne hladina kortizolu a stres se u něj hned snižuje.
Pokud miminko brečí tak, že je rudé až za ušima, je to pláč co trhá uši, propínají se do luku a různě se kroutí, asi ho nejspíše něco trápí. Nejčastěji to bývají prdy nebo říhání. V tomto případě pomohou různé úlevové pozice. Na prdy doporučuji bezplenkovou komunikační metodu. Dát si miminko zády k sobě do klubíčka. Pokrčit mu nožičky k sobě a mezi vaše nohy si dejte kbelíček. Často si takto hezky uleví a vám se uleví také. Nebo masáže bříška a cvičení s nožičkama. Na říhání pomáhá si miminko dát hrudník na hrudníček a poplácávat zádička, pohupovat se a kojit na savce ve vertikální podobě. Někdy je reflux spojován i s krčními blokádami (Kiss syndrom), v tomto případě se doporučuje návštěva osteopata či fyzioterapeuta. Pláč ze zdravotní příčiny může být samozřejmě více, kontakt s lékařem je v tomto směru nezbytný. Jindy miminka brečí proto, protože potřebují něco vyventilovat. Třeba stres z porodu, nebo zážitky z celého dne. Nechte si ho v náručí a berte to jako ozdravný proces.
Kojené děti se probouzejí častěji než děti krmené umělým mlékem. V prvních týdnech začíná produkce mléka velkou rychlostí a prsa ho produkují hodně. Většina matek má plnost prsu jen pár dní po porodu. Po několika týdnech se mléčná tvorba mění v množství přizpůsobené potřebám dítěte a regulované rytmem krmení. Prsa měknou a jejich velikost se může zmenšit. Pokud správně přibírá na váze, není nemocný a přesto vám tvrdohlavě ukazuje, že má nedostatek mléka, s největší pravděpodobností podstupuje růstový spurt a má dočasně větší potřebu kojení, než mu můžete poskytnout. Toto se nazývá laktační krize a vyskytuje se nejčastěji ve 3. týdnu, 6. týdnu, 2-3. měsíci, 6. měsíci a 9. měsíci života dítěte. Buďte trpěliví a pijte čaje na kojení. Vaše dítě může také potřebovat více sát kvůli bolesti při prořezávání zoubků.
Základním kritériem pro zhodnocení situace je posouzení celkového stavu dítěte, vyšetření a kontrola jeho hmotnosti. Pokud dítě správně přibírá na váze a je zdravé, není třeba zavádět umělé příkrmy. Zavedení umělé kojenecké výživy v případě vnímané nízké tvorby mléka, způsobuje skutečnou nízkou produkci mléka. Dítě, které dostává umělou stravu, je kojeno méně často a po kratší dobu. Základní známkou nízkého příjmu mléka je nedostatečný přírůstek na váze. Dítě se nesprávně přisaje, jeho sání je mělké, mléko zůstává v prsních žlázách. V důsledku vad ústní dutiny, nemoci nebo předčasného porodu, nemusí být dítě schopno sát mléko z prsu své matky.
Další příčiny poklesu laktace
Kojení je náročné - první týdny, měsíce musíte být stále k dispozici miminku. Když chcete odejít na pár hodin někam pryč, musíte odsávat mléko. Maminky si ztěžují hlavně na noci, kdy se miminko budí na kojení a ony by tak rádi spaly.
Znám okolo sebe spoustu maminek, které v touze vyspat se, dávaly miminku umělé mléko, které miminko utlumí - je tak syté, že miminka aby ho mohly strávit, spí často dlouhé hodiny. To funguje často ale jen první měsíce po porodu. Je to něco za něco. V noci je kojení velmi vydatné, děti rostou a někdy toho přes noc vypijí více než přes den, kdy v pozdějším věku „nemají na kojení čas“, protože musí zkoumat svět. To, že se miminka první měsíce budí, je normální. Neumí ještě přecházet mezi jednotlivými fázemi spánku. Umělá výživa činí spánek hlubší a tvrdší, což ale není pro správný vývoj mozku fyziologické. To se projeví potížemi při kojení přes den a začíná začarovaný kruh.
Maminčiny ňadra jsou od přírody moudrá. Každé kojící mamince se dříve či později produkce mléka stabilizuje přesně podle potřeb miminka. Ano, až tak dokonalé je naše tělo. Během kojení však může nastat tzv. laktační krize, kdy z nějakého důvodu kojící matka nedokáže plně uspokojit nutriční požadavky miminka. Obvykle se jedná o přechodné období.
Obecně platí, že častější stimulace bradavek, dostatek kvalitního jídla, dostatečný příjem tekutin a psychický klid by měly zajistit mateřskému organismu prostor na výrobu mléka. Dopřejte si psychickou pohodu a snažte se dítě co nejvíce přikládat nebo přikládat podle jeho potřeb, přičemž zvláště dodržujte pravidelnost při nočním kojení. Nechcete-li dítě budit, můžete v určitých časových intervalech odsávat nebo odstříkávat mléko.
Prolaktin je hormon, který stimuluje laktaci po porodu a je produkován především v noci. Častým přikládáním během noci dáváte svému tělu impuls ke zvýšení produkce mléka. Pokud během noci nedochází k kojení, nedochází ani k stimulaci, a následkem toho může nastat nedostatek mléka. Maminka dostává od miminka signál, že není potřeba vyrábět tolik mléka, a produkce se snižuje.
Tok mléka může blokovat únava, úzkost, napětí, silný stres a bolest. Mléko zůstává v prsních žlázách a nepřitéká k bradavce. Poraďte se s pediatrem a laktačním poradcem.
Některé léky a látky mohou snížit hladinu prolaktinu, který je zodpovědný za produkci mléka v prsou. Mezi ně patří: estrogen a progesteron, které obsahují např. hormonální antikoncepce. Produkci mléka také snižují některé bylinky (např. šalvěj, máta; obsažené také v čajích a sirupech) a léky, např. pseudoefedrin, který je často součástí běžně používaných léků OTC, tzv. proti nachlazení.
Maminky často na začátku kojení omezují stravu bez konzultace s lékařem. Dělají to proto, že se bojí alergických reakcí kojence nebo chtějí zhubnout zbytečné kilogramy a vrátit se ke své hmotnosti před těhotenstvím. Nedodávají svému tělu důležité živiny, což vede k poruchám laktace. Jíst pouze vařenou zeleninu nestačí.
Hypotyreóza může ovlivnit hormonální aktivitu zodpovědnou za produkci mléka a produkci mléka snížit. Proto je důležité testovat hladiny TSH, FT3 a FT4 v těhotenství, aby bylo možné diagnostikovat Hashimotovu nemoc a vyrovnat nedostatky hormonů štítné žlázy. Pokud máte v anamnéze problémy se štítnou žlázou, je v těhotenství nejlepší vyhledat pomoc endokrinologa. Určitě to udělejte, pokud máte problémy s kojením.
Nízké hladiny inzulínu v krvi mohou být příčinou některých problémů s laktací. U pacientek se syndromem polycystických vaječníků byla v prvních týdnech těhotenství pozorována slabá laktace (zvýšená množství testosteronu a LH a malá množství progesteronu způsobují snížení růstu glandulární tkáně v prsou), ale již ve 3. trimestru se situace normalizuje.
V případě jednostranné hypoplazie mléčné žlázy může matka krmit pouze jedním prsem. Pokud je hypoplazie dvoustranná, není kojení možné. Tento problém se týká pouze asi 2 % žen ve fertilním věku. Radioterapie v dětství narušuje vývoj žlázové tkáně.
Pocity viny, úzkosti, únavy a myšlenek, že už nikdy nebudete kojit, laktaci nepomáhají. Zvýšením stresu zpomalujete nebo zastavujete tvorbu mléka. Proto je velmi důležité, abyste si našla čas sama pro sebe, odpočívala a přestala se strachovat.
Možnosti podpory a řešení problémů s kojením
Pokud si nejste s kojením v čemkoli jisté, určitě se vyplatí návštěva laktační poradkyně a to jak vidíte i v pozdějším věku miminka. Ušetří vám čas, peníze a v neposlední řadě i nervy.
V naší porodnici máme na oddělení šestinedělí k dispozici laktační poradkyni Gabrielu Hefnerovou, která během pobytu maminkám pomáhá překonávat překážky, jimž krátce po porodu vytouženého miminka mohou na cestě k přirozenému procesu kojení čelit. V poradně citlivým a nenásilným způsobem vysvětluje, jak kojení pomáhá utvářet s děťátkem silné pouto, jaké polohy jsou vhodné pro podporu laktace nebo jak pečovat o bolavá prsa. Začátky jsou pro miminko i maminku velmi důležité, proto bonding ihned po porodu a rooming-in jsou u nás samozřejmostí. Když se však i přesto kojit nedaří, není to v žádném případě selháním maminky a často stačí jen vlídné slovo a psychická podpora od odborně proškolené a zkušené laktační poradkyně, která mamince pomůže objasnit příčinu problému a najít nejvhodnější řešení. Není se čeho bát, u nás se budete cítit v bezpečí a na jakékoliv otázky a případné nesnáze jsme zde připraveni. I když žádné potíže s kojením na oddělení šestinedělí nenastanou, služby laktační poradkyně mohou maminky využít i kdykoliv po návratu domů.
Cesta zpět k plnému kojení ovšem bývá méně pohodlná než dát při každém problému dítěti lahev. Co nejčastější a co nejintenzivnější kontakt je pro stimulaci laktace zásadní. Co se týče společného spaní, které je velmi doporučováno, mohou maminky využít tzv. balkonek - postýlku bez bočnice přiraženou těsně k posteli. A v neposlední řadě je důležité odbourat všechny lahve a šidítka. Hlavička miminka má specifickou vůni, která stimuluje tělo ženy k tvorbě hormonů podporujících laktaci. Důležité je také noční kojení.
Když ani časté kojení a intenzivní kontakt s miminkem nestačí, lze využít bylinky k podpoře laktace. Mezi nejčastěji používané bylinky k navýšení laktace patří Benedikt lékařský a pískavice řecké seno.
Co nejčastější a co nejintenzivnější kontakt je pro stimulaci laktace zásadní. Co se týče společného spaní, které je velmi doporučováno, mohou maminky využít tzv. balkonek - postýlku bez bočnice přiraženou těsně k posteli. A v neposlední řadě je důležité odbourat všechny lahve a šidítka. Hlavička miminka má specifickou vůni, která stimuluje tělo ženy k tvorbě hormonů podporujících laktaci. Důležité je také noční kojení.
Nabídněte miminku prs a spěte dál. Často s námi maminky řeší to, že je mrzí, že přestaly kojit pro ně brzy. Trápí je to, viní se za to a neumí si to odpustit. Jako poporodní dula, nabízím ženám i kvantovou terapii, díky níž se velmi rychle zbaví nepříjemných pocitů, které je tíží ve spojení s ukončením kojení.
Bonding kůže na kůži napomáhá v raném věku dětí nejen k utváření úzké vazby mezi matkou a dítětem, ale také pomáhá ke správné a hojné laktaci. Vypijte alespoň dva, ideálně tři litry čisté vody denně. Vývary z hovězího nebo kuřecího masa vám dodají potřebnou sílu. Dbejte na to, aby vaše strava byla pestrá a vyvážená; dopřejte si kvalitní maso, vejce, ryby, čerstvé ovoce, zeleninu a mléčné výrobky.
Pokud vaše dítě líně saje, po kojení mléko odsajte. Tím stimulujete laktaci. Dávejte dítěti mléko způsobem, který neovlivňuje sací reflex, např. stříkačkou, kádinkou nebo speciálním krmítkem.
Odborníci vyhodnotí zdravotní stav dítěte v laktační poradně. Pokud diagnostikují podvýživu, doporučí dočasné dokrmování. Nejdůležitější je, aby dítě prospívalo.
Čím déle miminko kojíte, tím méně vám hrozí osteoporóza, rakovina prsu, vaječníků a děložního hrdla, lépe se zbavíte poporodních kil a má blahodárný vliv na vaši psychiku.
Maminky si často stěžují na nedostatečnou tvorbu mléka. Tento problém je nejčastějším důvodem přerušení kojení nebo podávání umělé kojenecké výživy, což vede ke skutečnému snížení produkce mléka. Pochybnosti vznikají nejčastěji, když prsa změknou a dítě přesto neustále vyžaduje mléko a „visí na prsou“. Laktační poradci varují před nesprávnou diagnózou nízké produkce mléka. Velikost prsu závisí na množství tělesného tuku, který neovlivňuje množství produkovaného mléka.
V případě, že si nejste s kojením v čemkoli jisté, určitě se vyplatí návštěva laktační poradkyně a to jak vidíte i v pozdějším věku miminka. Ušetří vám čas, peníze a v neposlední řadě i nervy.
Když se však i přesto kojit nedaří, není to v žádném případě selháním maminky a často stačí jen vlídné slovo a psychická podpora od odborně proškolené a zkušené laktační poradkyně, která mamince pomůže objasnit příčinu problému a najít nejvhodnější řešení.
V případě jednostranné hypoplasie mléčné žlázy může matka krmit pouze jedním prsem. Pokud je hypoplazie dvoustranná, není kojení možné. Tento problém se týká pouze asi 2 % žen ve fertilním věku.
Hypotyreóza může ovlivnit hormonální aktivitu zodpovědnou za produkci mléka a produkci mléka snížit. Proto je důležité testovat hladiny TSH, FT3 a FT4 v těhotenství, aby bylo možné diagnostikovat Hashimotovu nemoc a vyrovnat nedostatky hormonů štítné žlázy. Pokud máte v anamnéze problémy se štítnou žlázou, je v těhotenství nejlepší vyhledat pomoc endokrinologa. Určitě to udělejte, pokud máte problémy s kojením.
Nízké hladiny inzulínu v krvi mohou být příčinou některých problémů s laktací. U pacientek se syndromem polycystických vaječníků byla v prvních týdnech těhotenství pozorována slabá laktace (zvýšená množství testosteronu a LH a malá množství progesteronu způsobují snížení růstu glandulární tkáně v prsou), ale již ve 3. trimestru se situace normalizuje.
Zvýšením stresu zpomalujete nebo zastavujete tvorbu mléka. Proto je velmi důležité, abyste si našla čas sama pro sebe, odpočívala a přestala se strachovat. Navštivte laktační poradnu nebo kliniku, kde nabízejí pomoc laktačního poradce. Pomůže diagnostikovat váš problém, určí zdroj a ukáže vám, jak správně kojit. Analyzujte svůj jídelníček a množství tekutin, které denně pijete, u odborného poradce. Upravte ji tak, aby byla zdravá, bohatá na správné živiny a správně kalorická. Postarejte se o dostatečný spánek (včetně přestávek v krmení). Matka dítěte by neměla spát pouze 5 hodin denně. Využijte každé chvíle, kdy usne vaše dítě a odpočívejte společně s ním i během dne.
Kojte miminko každou 1,5 hodinu během dne a nejméně každé 3 hodiny v noci. Když vidíte, že vaše dítě špatně saje, masírujte mu během krmení ruce, nohy a oblast těsně za čelistí. Během jednoho kojení nabízejte střídavě oba prsy tak, aby dítě bylo u každého prsu několikrát, např. 2x2 nebo 3x2. Během krmení obejměte prs na základně a stiskněte jej, když dítě saje, uvolněte jej, když se dítě v sání zastaví.
V poradně citlivým a nenásilným způsobem vysvětluje, jak kojení pomáhá utvářet s děťátkem silné pouto, jaké polohy jsou vhodné pro podporu laktace nebo jak pečovat o bolavá prsa.