Důvody dlouhého kojení: zdravotní, sociální a psychologické faktory

Mateřské mléko je pro dítě v prvních měsících života to nejlepší. V první řadě je mateřské mléko v prvních měsících života pro dítě nejlepší možnou stravou. Poskytuje mu všechny potřebné živiny a to v poměru přesně odpovídajícím jeho věku. Skutečnost, že složení mateřského mléka se plynule mění podle věku dítěte je jeden z důvodů, proč jej nemůže plně nahradit náhradní kojenecká mléčná výživa (umělé mléko).

složení mateřského mléka (infografika)

Zdravotní přínosy pro dítě

Dalšími důležitými látkami obsaženými v mateřském mléce jsou protilátky, které chrání dítě před mnoha nemocemi, např. před záněty středního ucha, infekcemi dýchacích cest nebo průjmy. Studie prokázaly ochranné účinky látek obsažených v mateřském mléce proti Crohnově chorobě, cukrovce nebo alergiím. Kojené děti jsou také méně ohrožené tzv. syndromem náhlého úmrtí kojence (SIDS, sudden infant death syndrome). Podle statistik jsou kojené děti v prvním roce méně často v nemocnici.

Světová zdravotnická organizace podporuje kojení mimo jiné jako jeden nejúčinnějších nástrojů v celosvětovém boji proti dětské obezitě. Během studie růstu českých kojených dětí (2008 - 2011), na které se podílel i Státní zdravotní ústav, byly zjištěné počty českých kojených dětí s nadváhou i obezitou výrazně pod očekávaným podílem daným růstovou normou.

Vývoj mozku a chování

Obsah omega-3 mastných kyselin podporuje vývoj mozku a nervového systému i těch nejmenších dětí. Studie dokonce ukazují, že kojence děti mají často lepší kognitivní schopnosti a vyšší IQ. Výživa kojenců může ovlivňovat chování dítěte prostřednictvím biologických či psychosociálních mechanismů. Je možné, že vyšší příjem esenciálních mastných kyselin z mateřského mléka se podílí na zlepšení neurologického vývoje a tím se snižuje výskyt behaviorálních problémů.

V jedné rozsáhlé studii (10 037 párů matka-dítě) měly donošené děti kojené 4 měsíce a déle nižší pravděpodobnost abnormálního celkového SDQ skóre (OR = 0,67, 95% CI: 0,54-0,83) ve srovnání s dětmi nikdy nekojenými. Tento účinek byl stejný pro všechny SDQ subskóre týkající se emocionálních příznaků, hyperaktivity či problémů s chováním.

Zdravotní přínosy pro matku

Kojení je zdravotně přínosné i pro kojící matku. Po porodu napomáhá rychlejšímu návratu dělohy do stavu před těhotenstvím a snižuje poporodní krvácení. Kojící maminky méně často trpí poporodní úzkostí a depresí a snáze se zbavují nadbytečných kil získaných v těhotenství.

Ze studií vyplývá, že kojení snižuje u matky riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky 2. typu a dalších chronických onemocnění. Recentní meta-analýza zkoumající data z více než 1 milionu matek zjistila, že matky, které své děti kojí, mají v průběhu života o 11 % nižší riziko kardiovaskulárních onemocnění, o 14 % nižší riziko ischemické choroby srdeční, o 12 % nižší riziko cévní mozkové příhody a riziko úmrtí na srdeční onemocnění se snižuje o 17 %.

Jedno vysvětlení pozitivního vlivu kojení na kardiovaskulární zdraví matek spojuje tento efekt s hormony prolaktinem a oxytocinem, které mohou snižovat krevní tlak, zánětlivost nebo vykazovat antidiabetické účinky. Dalším vysvětlením je vyšší energetický výdej při tvorbě mléka a zlepšení metabolického zdraví po porodu, které může vést k „restartu“ mateřského metabolismu a zlepšení inzulinové senzitivity a lipidového profilu.

Sociální a ekonomické přínosy

Kojení přináší rodině finanční úspory. Pokud matka kojí, není třeba kupovat náhradní kojeneckou výživu, kojeneckou vodu, lahvičky, dudlíky na lahvičky a další vybavení. Úspora pouze za náhradní kojeneckou mléčnou výživu může za půl roku převyšovat 10 000 Kč, pokud dítě musí používat mléko speciální, úspora je ještě vyšší.

Podle zákona o pomoci v hmotné nouzi má kojící matka pobírající příspěvek na živobytí nárok na zvýšení této částky z důvodu jiného stravování, a to 1 100 Kč na měsíc do 1 roku věku dítěte nebo do ukončení kojení nebo do ukončení stavu hmotné nouze. Pokud matka přestane kojit nebo již není v hmotné nouzi, musí tuto změnu ohlásit do 8 dnů.

Kojení je naprosto ekologickým způsobem výživy. Mateřské mléko ke svému vzniku a „transportu ke spotřebiteli“ nijak neznečišťuje životní prostředí. Fakt, že množství mléka se řídí „zákonem nabídky a poptávky“, tj. matka vytváří pouze tolik mateřského mléka, kolik ho dítě vypije, lze považovat za ekologické bránění plýtvání. Výroba a doprava náhradní kojenecké stravy naproti tomu vyžaduje suroviny, energii a obaly, které jsou ekologickou zátěží.

Psychologické a vztahové aspekty dlouhodobého kojení

Kromě výživové a zdravotní role má kojení nesmírný význam i při posilování vztahu mezi kojeným dítětem a jeho matkou. Kojení vytváří silné emoční pouto mezi maminkou a děťátkem. Bližší fyzický kontakt zajišťuje miminku pocit bezpečí a jistoty. Behem kojení se také uvolňuje hormon oxytocin, který má uklidňující účinky pro maminku.

Největší přínos dlouhodobého kojení je psychologický. Až je dítě připraveno na ukončení pevné vazby s vámi, ideálně do tzv. samoodstavení. Není známo žádné negativní psychologické či vývojové poškození dětí kojených po dobu mnoha dalších let. Naopak, dlouhodobě kojené děti mají menší riziko obezity a některé ochranné výhody přetrvávají minimálně do věku tří let.

Psychické zdraví matek a role podpory

Kojení je nejen fyzicky náročné, ale může mít také významný vliv na duševní zdraví matek. Kojení podporuje produkci hormonů, jako je oxytocin, který má relaxační a uklidňující účinky. Publikované studie zjistily, že ženy, které kojí, mají nižší hladiny stresových hormonů. Maminky, které mají pozitivní zkušenosti s kojením, často zaznamenávají lepší sebevědomí a větší pocit uspokojení z mateřství.

Pro maminky je tedy klíčové mít přístup k adekvátní podpoře a informacím. Laktační poradenství a terapeutická podpora mohou výrazně přispět k úspěšnému kojení. Zkušený odborník může pomoci řešit problémy s kojením, nabídnout praktické rady a poskytnout emocionální podporu. Noví rodiče by neměli být nuceni řešit tyto potenciální problémy sami; obhajuje se přístup k laktačním poradcům, kteří mohou problémy řešit, a také institucionální podpora, jako je placená mateřská dovolená, která umožňuje nepřetržité kojení a čerpání.

laktační poradenství (schéma podpory)

Biologie kojení a proč se může kojení pokazit

Biologie kojení: prsa plně dozrávají až během těhotenství, kdy tělo zaplaví koktejl hormonů, které podněcují rozvoj mlékotvorného mechanismu. Když se dítě narodí, odstranění placenty vyvolá náhlý pokles hormonu progesteronu, který zapne tvorbu mléka. K uvolnění mléka je zapotřebí další složitý sled událostí: když dítě saje bradavku, aktivuje v těle matky senzorické nervové impulzy, které uvolňují prolaktin i oxytocin. Tyto hormony pak podněcují buňky mléčné žlázy k uvolňování mléka. Aby proces laktace pokračoval, musí se dítě pravidelně kojit, jinak se mléčná žláza vrátí do stavu před těhotenstvím.

Jak se kojení pokazí: je to skutečně jemně vyladěná souhra různých hormonů, které se vážou na své velmi specifické receptory a vyvolávají velmi specifické reakce. Cokoli, co tyto reakce naruší, „zastaví laktaci, někdy během několika hodin“. Některé zdravotní stavy mohou narušit laktaci: operace prsou, problémy se štítnou žlázou, cukrovka, syndrom polycystických vaječníků nebo chronický stres. Podmínky na straně dítěte, např. vázání jazyka, mohou dítěti bránit v dostatečné stimulaci bradavky.

Role informací, vzdělání a průmyslu

Většina rodičů absolvuje pouze základní školení o kojení a většina lékařských fakult nabízí jen málo školení o vědeckých poznatcích o kojení. Pokud by byli rodiče a lékaři lépe informováni, mohlo by to uklidnit obavy z nízkých zásob mléka. Mnoho rodičů doplňuje mléko umělou výživou, když se zdá, že je ho málo, což může vést k dalšímu poklesu tvorby mléka. Nabídka umělého mléka také připravuje novorozence o mlezivo - první formu mateřského mléka, která je plná životně důležitých živin a protilátek.

Výzkum a budoucnost

V posledních letech výzkum nabírá na obrátkách: vědci zkoumají faktory jako genetika, vliv prostředí a strava a doufají, že získají odpovědi pro budoucí generace matek. Technologie ukázaly, že lidské mléko „je bohaté nejen na živiny, ale i na všechny bioaktivní látky, které ovlivňují zdraví dítěte, jeho růst a zrání a vývoj.“

V roce 2020 podpořila Gatesova nadace vznik Mezinárodního konsorcia pro složení mléka a Národní ústav zdraví založil pracovní skupinu pro ekologii mateřského mléka. Lepší poznání biologie lidského mléka by mohlo změnit život milionům žen a jejich dětem - zejména těm v nízkopříjmových oblastech, kde je běžná podvýživa.

Praktické doporučení a reálná očekávání

Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF doporučují výlučné kojení po dobu minimálně prvních šesti měsíců a pokračování v kojení s příkrmy až do 2 let a déle. Antikoncepční účinky kojení mohou existovat v prvních 6 měsících u matek, které výlučně kojí a dodržují přísná pravidla kojícího režimu.

Je důležité zdůraznit, že nejsou známy žádné negativní psychologické vlivy či vývojové problémy dětí kojených po mnoho let. Naopak: kojení přináší zdravotní, emocionální, ekonomické i ekologické benefity. Nicméně cesta kojení není pro každou ženu snadná a existují reálné překážky - biologické, sociální i institucionální. Cílem podpory by mělo být vzdělávání, dostupnost laktační péče a citlivé přístupy zdravotnických pracovníků.

Oblast Přínosy dlouhého kojení
Zdravotní (dítě) Snížení infekcí, nižší riziko SIDS, menší riziko obezity, lepší imunita
Zdravotní (matka) Rychlejší návrat dělohy, snížení poporodního krvácení, nižší riziko rakoviny prsu/vaječníků, menší riziko CVD a cukrovky
Psychologické Posílení pouta matka-dítě, snížení stresu, lepší sebevědomí matek
Sociální & ekonomické Finanční úspory, ekologická šetrnost, podpora v hmotné nouzi
Výzkum Nové poznatky o genetice, dietě, vlivu prostředí a bioaktivních látkách

Podpora a tolerance

Kojení nikdy nemá narušit vztah maminky a miminka. Pokud máme nepříjemné pocity, které kojení doprovázejí, je na čase jednat. Délku kojení, ale i samotný přístup a pocit z něj mohou velmi ovlivnit lidé a prostředí kolem vás. Každá maminka by měla mít kolem sebe podpůrné prostředí - skvělou laktační poradkyni, empatické lékaře a dobré předporodní kurzy. Zároveň je důležité být tolerantní vůči ženám, které nemohou nebo nechtějí kojit. Cílem je podpora, informace a dostupná péče, nikoliv nátlak.

tags: #duvody #dlouheho #kojeni