V České republice je porod dítěte doma s pomocí porodní asistentky stále nelegální.
Za vedení porodu doma hrozí porodním asistentkám likvidační pokuta, přičemž jedna již byla udělena ve výši 120 tisíc korun.
Ministerstvo zdravotnictví trvá na tom, že vedení porodu doma je rizikové, a proto k němu žádné porodní asistentce neudělí povolení.
Navzdory tomu některé ženy odmítají obvyklý rutinní porod v zařízeních zdravotnického systému a raději rodí doma bez odborné pomoci.
Tato situace vyplývá z odůvodnění nálezu Ústavního soudu, kterým se tři ženy s podnětem domáhaly práva pro osoby zúčastněné v soudním sporu, konkrétně pro porodní asistentku, na oprávnění k vedení porodů doma.
Asistentka paní J.K. o toto oprávnění žádala již od roku 2015, ale Krajský úřad Středočeského kraje její žádost zamítl jako nepřípustnou.
V její prospěch se však chtěly před soudem vyjádřit její tři klientky-rodičky, což soudy zamítly.
Mezinárodní kontext a judikatura Evropského soudu pro lidská práva vyplývá z odůvodnění nálezu Ústavního soudu: Dubská, Krejzová v. Česká republika v letech 2014 a 2016 jasně ukázaly, že situace domních porodů se nezměnila.
O prvním sekčním rozsudku ve věci Dubská, Krejzová a následně o rozsudku Velkého senátu ESLP informovala i Česká justice, včetně disentního stanoviska pěti soudců.
Pětice soudců, kteří s rozsudkem nesouhlasili, poukazovala na to, že nastávající matky v České republice v podstatě nemají možnost rodit jinde než v nemocnici.
Podle těchto soudců je upírání matek práva rodit doma s asistencí v demokratické společnosti neospravedlnitelné.
Oponenti nic z toho nepodpořili zcela, avšak část závěrečného rozsudku vyzvala k dalšímu postupu při úpravě české legislativy týkající se porodů.
Nic z toho se však nestalo, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu, z výpovědí rodiček na podporu asistentky J.K. i z hodnocení situace samotným soudem.
Jedna z rodiček popsala svou zkušenost: „To, že J. K. nemůže legálně vykonávat práci porodní asistentky v plném rozsahu, se mě dotklo, když jsem se rozhodla své druhé dítě porodit doma a vyhledala jsem J. služby.
I přesto se díky J. náš druhorozený potomek mohl narodit doma.
Byl to pro nás dar, který člověk dostane jen jednou v životě.
Po prvním porodu dcery, který probíhal v porodnici, byl zdlouhavý, bylo do něj zasahováno a vyústil ve vleklé poporodní trauma na mé straně, byl porod syna očistným zážitkem, troufám si říct, nejen pro mě, ale pro celou naši čtyřčlennou rodinu.“
Ačkoli asistentka J. u samotného porodu nebyla (nestihla přijet, porod byl rychlý), poskytla rodičce neocenitelnou předporodní a poporodní péči.
Během těhotenství s ní rodička jezdila na měsíční konzultace a vždy jí věnovala tolik času, kolik potřebovala.
Po porodu za nimi asistentka tři dny jezdila, kontrolovala syna i matku a byla jim velkou oporou.
Druhá rodička uvedla: „Necítím se bezpečně v žádné porodnici v České republice z důvodu běžně vytvářeného nátlaku na výkony mnou nevyžádané, což prakticky znemožňuje zvolit volbu místa porodu v porodnici.
Pakliže ovšem stát, potažmo Ministerstvo zdravotnictví sděluje, že záleží na každém jednom dítěti, proč je tedy znemožňováno Bc. H. J. K. vykonávat primární zdravotní službu pod likvidační pokutou a tím je v podstatě omezena a dotčena moje svobodná volba místa porodu a zajištění bezpečnosti pro mne a mé dítě.
Jako nízkoriziková rodička budu vždy volit porod doma s porodní asistentkou a zasloužím si tedy v této volbě podporu a erudovanou péči mnou vybrané zdravotnice v oboru porodní asistentky.
Pokud toto bude znemožněno, budu nucena rodit neasistovaně, neboť porodnici považuji ze své zkušenosti vlastní i jako v roli doprovodu jiných žen za nepřípustné místo pro svůj porod.
Stát/úřad tedy touto represí vůči Bc. H. J. K. je podle odůvodnění Ústavního soudu.
Stěžovatelky poukázaly na to, že Česká republika v rozporu se závazkem revidovat legislativu ideologicky prosazuje pouze možnost porodu v nemocnici.
Porodním asistentkám je bráněno v poskytování zdravotní péče při porodu doma omezením jejich registrace pod hrozbou pokuty.
Konkrétně porodní asistentce, která podala v tomto případě žalobu, byla jako vůbec první v republice uložena pokuta ve výši 120 000 Kč.
Ústavní soud dále shrnuje argumentaci rodiček, které rozebírají, proč se snaží vyhnout porodu v nemocničním prostředí.
Mezi uváděné důvody patří rutinní využívání škodlivých postupů při porodu (např. poloha na zádech, tlak na břicho rodičky), které nejsou zaznamenány ve zdravotnické dokumentaci, nerespektování přání žen, jejich zastrašování, nerespektování soukromí rodičky, úkony na novorozenci bez informovaného souhlasu rodičů, či provázení u porodu cizími lidmi bez možnosti kontinuální péče.
Stěžovatelky vnímají jako zásah do svého veřejného subjektivního práva na zdraví to, že jim stát prostřednictvím omezování oprávnění porodní asistentky znemožňuje poskytování zdravotní péče, kterou považují za přijatelnou ve smyslu práva na dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdraví.
Podle nich je postupem státu porušen i nejlepší zájem dítěte, v jehož zájmu je, aby byla u narození vždy dostupná zdravotní péče kvalifikovaného zdravotníka bez ohledu na zvolené místo porodu.
Ministerstvo zdravotnictví a technické požadavky: Ministerstvo potvrzuje, že domácnost rodičky není zdravotnickým zařízením splňujícím vyhlášku 92/2012 Sb.
Toto stanovisko vyjadřuje opakovaně.
Porodní asistentky jsou nelékařským zdravotním povoláním podle uvedené legislativy.
Právní mezera a sankce: Porodit doma s asistentkou znamená ocitnout se v zákonné díře.
Porody doma jako takové sice nejsou právem vyloučeny, ale není stanoven žádný právní režim pro jejich provádění.
Ačkoliv právo ženy rodit ve vlastním sociálním prostředí není zákonem nijak omezeno, chtěla-li by pro svůj porod využít odborné péče porodní asistentky, narazí na to, že každé porodní asistentce hrozí za vedení fyziologického porodu vysoká sankce.
Taková pokuta byla podle ústavní stížnosti uložena i žalobkyni ve výši 120 000 Kč.
Ústavní soud dále uvádí, že ženy, které podávají žaloby na nemožnost porodit doma s asistentkou, se ocitají v bludném kruhu.
Podle odůvodnění Nejvyššího správního soudu byly některé žaloby opožděné, jiné odmítnuty pro sdělení bez právní relevance.
Přirozený stavu a role asistujícího personálu: Soud upozorňuje, že při těhotenství a porodu je nezbytné brát v úvahu odborné závěry, že se jedná o přirozený stav, který není nemocí a pomoc při porodu není péčí o nemocného.
Ústavní soud se poprvé zabýval otázkou, zda porodní asistentky mohou vést domácí porody; dosavadní praxe byla, že domácí porody nebyly zákázány, ale právní úprava umožňovala poskytovat služby jen v nemocnicích.
Ačkoliv nález Ústavního soudu stížnost zamítl, vymezil se vůči dosavadnímu stavu, který vedl k absurdním důsledkům.
Na Ústavní soud se obrátily dvě stěžovatelky - porodní asistentka a žena, která má zájem o poskytování služeb této porodní asistentky.
Stěžovaly si, že úřady nepovolily rozšířit oprávnění k poskytování zdravotních služeb také o možnost vedení porodu ve vlastním sociálním prostředí žen.
Dosavadní rozhodovací praxe stojí na východisku, že domácí porody nejsou právně zakázány, ale porodní asistentka je oprávněna vést porod pouze na místě vyhovujícím vyhlášce.
Tato praxe vedla k stavu, kdy ženy sice doma rodit mohly, ale porod nemohly vést porodní asistentky, hrozila-li jim pokuta až milion korun.
Porody doma tedy byly omezeny jen na dohled duly či jiných osob bez odbornosti; nebyla možnost využít odborné péče porodní asistentky.
Ústavní soud bral při posuzování přirozenost porodu, jeho autonomii a právo na soukromí a zdraví rodiček.
Porod je považován za fyziologický proces, nikoliv nemoc, a pomoc při porodu je pomocí, nikoliv lékařskou intervencí.
Ústavní soud proto apeloval na zákonodárce a výkoné orgány, aby nezanedbávaly problémy související s domácími porody a aby zohlednily vývoj v reprodukci a práva rodičů.
Výzkum o domácích porodech v ČR: Katedra veřejné a sociální politiky FSV UK zveřejnila studii mapující důvody a motivy 642 žen, které rodily plánovaně doma v letech 2015-2020.
Podle studie ženy volí domácí porody zejména kvůli nedůvěře v kvalitu nemocniční péče, respektu k jejich rozhodnutím a obavám z rutinních zásahů.
Ukazuje se, že většina žen, které rodily doma s pomocí porodní asistentky, upřednostňuje tuto možnost a rodí s partnerem, často s vybranou záložní porodnicí.
Největší slabinou českého porodnictví je podle studie nerespektování schopností rodičky a provádění zákroků bez jejího souhlasu.
Do budoucna by měla být zlepšena dostupnost porodu mimo nemocnici a lepší informovanost o rizikách i výhodách domových porodů.
Popis roli porodních asistentek a dul: Porodní asistentka zajišťuje veškerou péči o rodičku z odborného i lidského pohledu a vede nekomplikované porody, včetně případného provedení nástřihu hráze.
Paří systém dul (doula) - vyškolená žena poskytující podporu těhotné, porodu i po porodu, ale nenahrazuje zdravotnické služby.
Porodní asistentka může být doprovodem do porodnice a má kompetenci spolupracovat se lékařem podle aktuálního zdravotního stavu.
Ve spolupráci s lékařem poskytuje jasné informace, pomáhá pochopit medikaci a průběh porodu, a zajišťuje kontinuitu péče.
Statistiky ukazují pozitivní dopad přítomnosti porodní asistentky na psychický klid rodičky a snížení rizika císařského řezu.
Porodní asistentka získává své znalosti prostřednictvím odpovídajícího vzdělání, které jí umožňuje poskytovat odbornou péči během těhotenství, porodu a po porodu.
Náklady na služby porodní asistentky: cena za jednu návštěvu v průběhu těhotenství kolem 500 Kč; praxe ve státním zdravotnictví je hrazena pojišťovnou, soukromá praxe si vyžaduje platbu pacientky.
Domácí porody v ČR zůstávají složité z hlediska legislativy; stát odrazuje soukromé porodní asistentky poskytovat péči o domácí porody, ale mezinárodní definice dovoluje výkon profese v různých prostředích.
UNIPA (Unie porodních asistentek) a ČKPA (Česká komora porodních asistentek) hájí zájmy profesí a podporují rozvoj péče o ženy a děti.
Každá porodní asistentka má svůj jedinečný přístup, proto je důležité vybrat si takovou, která nejlépe vyhovuje ženě a jejímu komfortu.
Vhodné je setkat se s několika porodními asistentkami před porodem a probrat představy, zvyky a kontakt s porodnicí.
Klíčové je ověřit, zda asistentka spolupracuje s vybranou porodnicí a jaké má vybavení pro domácí porod.
Podpora partnera je důležitá, proto by měla být asistentka schopna pracovat i s ním a udržet bezpečnou atmosféru během porodu.
V oblasti předporodních kurzů existuje široká nabídka - kurzy vedené porodnicemi, dulami i nezávislými asistentkami, s různou úrovní hloubky a praktičnosti.
Normální porod podle ENCA je spontánní, bez vnějších zásahů, a placenta je porodena vlastním tempem; kontakt s novorozencem po porodu je důležitý pro oba.
Porodní plán slouží k vyjádření přání budoucí matky a má usnadnit koordinaci s personálem, i když WHO doporučuje postupy, které zpochybňují některé rutinní praktiky.
Současně je důležitá podpora partnera u porodu a možnost, aby dítě nebylo odděleno od matky v kritických okamžicích.
Každá žena má právo informovaně rozhodovat o svém těle a o péči o své dítě; právo na svobodný a informovaný souhlas je základní lidské právo.
Dítě má právo na nepřerušovaný kontakt se svými rodiči a souhlasu rodičů k lékařským zákrokům.
Praha - Velká informační kampaň o těhotenství a možnostech porodní péče v rámci Světového týdne respektu k porodu upozorňuje na výhody a nevýhody různých forem péče.
České porodnictví je jedno z nejúspěšnějších v Evropě; současně se zdůrazňuje potřeba respektu k reprodukčním právům a možnostem alternativní péče v domácích podmínkách.
„Velkou roli hraje právní nevědomost, neznalost a analfabetismus,“ říká Ivana Königsmarková, prezidentka Unie porodních asistentek.
Výzkumy ukazují, že domácí porod je při bezproblémovém průběhu a s péčí vyškolené porodní asistentky stejně bezpečný jako v porodnici.
Šéfka unie dodává, že domácké porody mohou být přirozenější a méně stresující, a mohou být levnější než standardní pobyt v porodnici.
Porod v režii porodní asistentky prý stojí jen asi dvě třetiny nákladů na porod v porodnici.
Unie porodních asistentek volá po vytvoření jasných pravidel pro vzdělávání a spolupráci s nemocnicemi a rodiči při domácích porodech.
Komise porodních asistentek by měla určit pravidla pro další vzdělávání a zajištění, aby pacientky mohly přicházet do nemocnic a rodit.
Hlavní rozdíly mezi domovem a nemocnicí z pohledu praxe
Porodní asistentka je zdravotnická profesionálka, která se specializuje na péči o ženy během bezproblémového těhotenství a porodu, poskytuje rady týkající se životosprávy, přípravy na porod, péče o novorozence a poradenství ohledně antikoncepce.
Porodní asistentky sledují stav plodu a rozpoznávají příznaky patologií, spolupracují s lékařem při jejich řešení.
Při porodu udržují kontakt s rodičkou, informují o průběhu a stavu dítěte, a poskytují empatii a podporu.
V nemocnicích bývá obvyklé, že porodní asistentky pracují s lékařem a v případě komplikací zasahuje lékař; při nekomplikovaných porodech často stačí asistence samotné asistentky.
Porodní asistentky mohou dočasně doprovodit rodičku do porodnice a spolupracovat s personálem, aby byla dodržena přání rodičky a aby byla zajištěna bezpečnost.
Statistiky ukazují, že přítomnost porodní asistentky má na porod mnoho pozitivních vlivů, včetně psychického klidu a snížení potřeby císařského řezu.
Praktické rady při výběru porodní asistentky
- Vyberte si asistentku, která vám osobně vyhovuje a se kterou se cítíte pohodlně.
- Je vhodné setkat se s několika asistentkami před porodem a probrat své představy a předpisy.
- Zeptejte se, s jakými porodnicemi spolupracuje a zda je možné jí doprovodit vás do vybrané nemocnice.
- Zjistěte, zda má potřebné vybavení pro domácí porod a zda zvládne případné zákroky po porodu.
- Diskutujte o přístupu k porodu a o tom, jaké má vaše jiné preference a potřeby.
Porodní plán a práva rodiček
Porodní plán vyjadřuje přání budoucí matky ohledně průběhu porodu a slouží k informování zdravotnického personálu o preferovaném postupu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, že některé rutinní praktiky nemusí být vždy nejvhodnější, a porodní plán by měl respektovat individuální potřeby.
Každé právo na informovaný souhlas zahrnuje vysvětlení přínosů, rizik a alternativ k vykonanému úkonu.
Rizika a výhody domácího porodu
Domácí porod může být bezpečný pro nízkorizikové těhotenství, pokud je k dispozici erudovaná porodní asistentka a vhodná podpora v okolí.
Rizika spočívají v možnosti akutních komplikací, které vyžadují rychlý zásah a kvalitní technické zázemí, což v domácím prostředí nemusí být vždy zajištěno.
Podpora porodní asistentky zahrnuje předporodní plán, doprovod během porodu, pomoc s kojením a poporodní péči, a to i z hlediska psychické podpory a identifikace rizik.
Diskuze kolem domácích porodů je ovlivněna legislativou, která aktuálně neumožňuje vedení porodu doma s patřičnou odbornou péčí v rámci veřejného zdravotnictví, což vytváří právní mezeru a nejistotu pro rodičky i pro pracovníky.
O porodech v Česku s porodní asistentkou Alžbětou Samkovou
Právní rámec a budoucnost českého porodnictví
Ústavní soud apeluje na srozumitelnost a předvídatelnost práva a vybízí k lepšímu zohlednění vývoje v oblasti porodnictví a reprodukčních práv.
Podle nálezu je současná právní úprava velmi spletitá a nepřehledná, což komplikuje rozhodování klientek i poskytovatelů péče.
Porodní domy a alternace k nemocnicím existují v zahraničí; česká praxe by mohla zohlednit mezinárodní zkušenosti a zavést rámec pro bezpečné domácí porody s odbornou podporou.
Dlouhodobě je cílem zajistit, aby rodící ženy měly skutečnou volbu místa porodu a aby byla dostupná erudovaná péče bez zbytečných sankcí pro poskytovatele.
Shrnutí klíčových práv a principů
Každá žena má právo informovaně rozhodovat o svém těle a o péči o své dítě a právo na svobodný a informovaný souhlas s každým zdravotnickým úkonem.
Dítě má právo na nepřerušovaný kontakt se svými rodiči; žádný zákrok nesmí být proveden bez souhlasu rodičů, s výjimkou záchranných situací.
Porod je považován za přirozený stav, který není nemocí; pomoc při porodu není péčí o nemocného, a proto vyžaduje specifický a právně jasný režim, který dosud v ČR chybí.
- Domácí porod s asistencí je v ČR právně složitý a postihovaný sankcemi pro poskytovatele.
- Vzdělání a spolupráce porodní asistentky s nemocnicí mohou výrazně snížit rizika a navýšit bezpečnost pro matku i dítě.
- Informovanost a volba rodičky by měly být prioritou, s důrazem na respekt k její autonomii a právům.