Pláč novorozence a kojence je především známkou vitality dítěte. Je to komunikační prostředek - dítě jím upozorňuje na to, že zde je. Jiné dorozumívací prostředky zatím nemá. Chování dítěte, které se dožaduje svých potřeb pláčem, je přirozenější než projevy dítěte ležícího celý den takzvaně v klidu ve své postýlce a nic od svého okolí nevyžaduje.
Pláč se začíná s větší intenzitou objevovat od 10. dne po narození. Do 6 týdnů může mít přibývající frekvenci, od 6. týdne do 6. měsíce jeho frekvence postupně klesá, po 3. měsíci pláč již většinou ustává.
Příčiny pláče u nejmenších dětí
Úplně malé miminko (novorozence) není dobré nechávat plakat - potřebuje jistotu fyzické blízkosti.
Hlad
U dětí do 1 měsíce věku je nejčastější příčinou pláče hlad. Někdy stačí jej uklidnit třeba jen několika doušky, i když bylo třeba před malou chvílí kojeno. Každé miminko má své individuální potřeby.
Nepohoda a nepohodlí
Další příčinou může být nepohoda - pokakaná či počůraná plenka, chlad nebo nadměrné teplo. Často rodiče dítě nadměrně oblékají.
Potřeba pozornosti
Pláč může být žádostí o pozornost - miminko se může nudit, chce pochovat, pomazlit...
Strach
Další příčinou může být strach (z neznámých lidí, zvuků, prostředí).
Únava a večerní záchvaty pláče
Časté jsou večerní záchvaty delšího pláče, kdy už je dítě za celý den unavené.
Bolest
Bolest u malého kojence se někdy rozeznává obtížně. Může se o ni jednat, pokud miminko vytrvale naříká a kňourá, je neklidné, při pláči se kroutí a vyhledává neobvyklé polohy.
Nadměrný pláč a "tříměsíční kolika"
Nadměrný pláč je v podstatě bezdůvodný pláč, který se objevuje asi u 20-30 % dětí. Označuje se jako „tříměsíční kojenecká kolika“. Jedná se o ataky křiku spojené se zarudnutím, propnutím těla, ztvrdnutím břicha a propnutím končetin. Někteří autoři zjistili, že ataky pláče nemají co do činění s nadměrnou plynatostí v břiše či špatným trávením a se 4. měsícem mizí.
Příčiny nadměrného pláče
Nejčastějšími příčinami křiku je nezralá organizace spánku a bdělosti (u 96 % dětí), lehká neuromotorická nezralost (u 51 % dětí), dále hyperaktivita, nadměrná dráždivost a snížená adaptabilita. Trávicí obtíže jsou příčinou jen u 8 % dětí.
Nadměrný pláč působí jako chronický stresor, který způsobuje rodičům deprivaci, vyčerpání, ztrátu sebedůvěry, pocit bezmoci...
Pokud pláč miminka splňuje definici „nadměrného křiku“ či pokud jsou rodiče pláčem svého dítěte nadměrně stresováni, je vhodné jej konzultovat s pediatrem.
Metody uklidnění plačícího miminka
Lety prověřené metody tišení pláče jsou různé způsoby houpání - osvědčené kolíbky, kočárek - dobré mít jeden „domácí „a když je nejhůř, uspávat přechodně v něm. Již zmíněné kojenecké šátky, babyvaky... když už nezabírá vůbec nic, stačí chvíli jízda autem :-).
Americký pediatr Harvey Karp doporučuje jako utišující prostředek kromě „houpání“ pevné zavinutí dítěte - nejen novorozence, ale i většího kojence do 3-6 měsíců (dítě cítí větší jistotu) a dále tzv. “bílý šum“ - spuštění nějakého přístroje, vydávající monotonní zvuk - např. zapnutí vysavače, fénu apod.
Jak zavinovat dítě do šátku | Zavinování novorozenců
Kdy se miminko začíná usmívat?
Některé děti se začínají usmívat už kolem druhého měsíce věku, jiné až později, kolem třetího měsíce. Hlasitý smích se objevuje obvykle kolem čtvrtého měsíce. Je důležité si uvědomit, že každé dítě je individualita a má své vlastní tempo vývoje.
Některé děti jsou odmalička tvrdohlavější a dříve se umějí zarputile mračit, než usmívat. Může jít o povahu, mírně opožděný vývoj, nebo v krajním případě i o projev autismu. Pokud máte o vývoj svého dítěte obavy, je vždy vhodné konzultovat situaci s pediatrem, který může doporučit další vyšetření, například neurologické.
Není neobvyklé, že se dítě začne plně smát až kolem půl roku. Většina dětí, které se později začaly usmívat, se později stává velmi veselými a výřečnými.
Další možné příčiny pláče
Bolavé nebo prázdné bříško, plná plenka, strach či nepohodlí - to vše a mnoho dalšího nutí miminka k pláči. Každé miminko brečí. Pláčem nám sděluje své pocity hladu, únavy, bolesti nebo jiné problémy, které ho trápí.
Problémy s trávením
Děti dávají svým rodičům často vědět o bolestech bříška po jídle. Tím nejmenším problémem je potřeba odbrknutí. Při jídle totiž děti polykají kromě mléka i vzduch, který potřebují vyloučit. Ne každé dítě však pociťuje potřebu odbrknutí. Horší je to však s kolikami, kterými trpí mnoho miminek. I když však miminko kolikami netrpí, pořád ještě může mít po jídle problémy s plyny. V takovém případě zkuste miminku hladit bříško ve směru hodinových ručiček nebo mu zacvičte s nožkami jako na kole.
Potřeba blízkosti a kontaktu
Zejména v prvních měsících života je dítě opravdu zranitelné a potřebuje každý kousek přítomnosti svých rodičů, jejich blízkost, vůni, hlas, dotek, tep srdce, mazlení a polibky. Pokud se blízkost dítěti nedostává, vyžaduje jí pláčem. Nebojte se, že děťátko hlazením a nošením příliš rozmazlujete, blízkost rodiče je součástí přirozeného vývinu dítěte.
Fyzické nepohodlí
Může jít o příliš zatáhnutou plenku, zaseknuté vlasy kolem prstíku nebo jednoduše jen o nesprávnou látku oblečení, která škrábe či není příjemná na malém tělíčku. Může jít o příliš hlučnou televizi či o příliš ostré světlo. Nebo o chlad sálající z podlahy, na které si hrajete. Vadit by vám mohl i lísteček u oblečení nebo potřeba změnit polohu, ve které ležíte.
Hlad
Hlad můžete vypozorovat tak, že si vaše batole začne vkládat do úst své ručky a jiné předměty, olizuje si rty, je mírně rozrušené nebo při přivinutí zjevně hledá prsník či otáčí hlavičku k ruce, když ho pohladíte. Čerstvě narozená miminka potřebují nakrmit tak 8x až 12x v jednom dni. Pokud je příčinou dětského pláče hlad, je dobré mu dát najíst co nejdříve.
Plná plenka
Mnoho dětí dává také svým rodičům vědět o plné plence vrtěním a nespokojeností. Tato příčina je nejjednodušší na řešení, a proto s její kontrolou vždy začínejte, pokud si nejste jisti příčinou pláče.
Reflux
Některá dítka mohou mít problémy s refluxem, kdy se část mléka po krmení vrací ze žaludku zpět do jícnu. Pokud miminko zvrací obloukem, přestává přibírat na váze, nebo jsou ve zvratcích krev, je určitě potřeba poradit se s pediatrem.
Přehřátí nebo podchlazení
Při oblékání miminka je třeba myslet na aktuální teplotu. Obecné doporučení lékařů k oblékání pro chladné počasí je dát děťátku o jednu vrstvu oblečení víc, než byste si sami oblékli. Hodně tepla uniká skrz hlavu, je proto dobré nezapomínat na pokrývku hlavy. Pro chladné období nezapomíná kontrolovat zátylek, protože podle něj poznáte, zda je mu teplo nebo zima. Přehřátí se nejčastěji projevuje tím, že dítě nemůže usnout, i když už na něm vidíte, že je unavené. Pokud náhodou usnulo, pak se často budí. Výjimkou není ani pláč či vzlykání, nevrlost a objevit se mohou i potničky.
Nadměrné nebo nedostatečné podněty
Moc nebo málo podnětů může vést k tomu, že dítě začne plakat. Pokud je na miminko těch podnětů hodně, je třeba se schovat společně někam do klidu. Pokud je podnětů málo, může to být také problém. Dítě chce objevovat svět. Projděte se s miminkem po místnosti nebo si udělejte procházku ven. Mluvte s miminkem, ukazujte mu, co se kolem něj nachází. Ale i zde platí zdravý selský rozum - dejte děťátku čas vstřebat, co se kolem něj děje.
Typy pláče a jak na ně reagovat
Každé miminko pláče, protože s námi zatím neumí jinak komunikovat. Je ale potřeba rozlišit, o jaký pláč se jedná.
Pláč jako projev potřeby
Pláč, kterým nás miminko upozorňuje na nějakou svou potřebu - mám hlad, chci pochovat, chci čůrat/kakat, změnit polohu, je mi teplo, zima… Tento pláč poznáme snadno.
Úlevový pláč
Pláč, pomocí kterého se dítě zbavuje stresu. Tyto úlevové pláče se objevují pravidelně, většinou v podvečerní čas. Jakmile se dítko vypláče (to může trvat minuty, ale i hodinu či dvě), je klidné, uvolněné, usměvavé, prostě k nepoznání.
Pláč po krmení
Pláč, který přichází bezprostředně po krmení, může mít více příčin. Jedna z nich je, že se miminko napilo málo a chtělo by v krmení pokračovat. Další příčinou může být gastroezofageální reflux. Možnou příčinou může být i gastrokolický reflex - miminko má zesílenou potřebu na stolici hned po kojení a tato potřeba je provázena křečemi v bříšku či plynatostí.
Pláč z důvodu bolesti bříška
Miminka se narodí s nedozrálou trávicí soustavou a v prvních týdnech po narození mohou po krmení reagovat citlivě, což se projeví bolestí bříška. Bolest poznáme podle křečovitě napjatého držení těla, dítě se prohýbá do luku, má rudé tvářičky, bříško je napnuté, nožičky stahuje směrem k břichu, má zaťaté ručičky, zavřené oči a křičí z plných plic.
Dlouhodobý pláč
Stále trvající pláč může ukazovat na vadné postavení krčního obratle, neboli KISS syndrom. Další důvodem intenzivního a dlouhodobého pláče může být zvýšené svalové napětí neboli hypertonus.
Zdravé miminko propláče cca 1-1,5 hodiny denně. Pláč dítěte patří k základním emocionálním projevům jeho života. V kojeneckém věku, kdy ještě schází možnost jiného hlasového projevu, je pláč významným komunikačním prostředkem s okolním prostředím.
Další tipy pro uklidnění
- Noste miminko na vaší paži obličejem dolů. Řadě dětí dělá dobře, když je nosíte hlavou dolů tak, že na své paži máte položené jejich bříško a vaše dlaň je mezi jejich nožičkami.
- Zkuste děťátko zavinout. Můžete k tomu využít plenu, přikrývku, zavinovačku nebo jakýkoli jiný vhodný kus látky. Pevné zafixování v látce navozuje dítěti pocit, který zažívalo u maminky v bříšku, což by ho mělo uklidnit.
- Houpejte a kolébejte. Ať už v kočárku, lehátku nebo houpačce. Jemné rytmické kolíbání je výborný prostředek na zklidnění miminka, protože napodobuje pohyb v děloze.
- Mluvte na své miminko nebo mu zpívejte. Ideálně šeptejte nebo vydávejte zvuky podobné šepotu. Nebo miminku zpívejte ukolébavky či jiné klidné, pomalé písně.
- Jen ať něco saje. Dudlík může být účinným uklidňujícím prostředkem.
- Teplá koupel. Šplouchání a obklopení teplou vodou může být zázračným prostředkem pro zklidnění. Můžete se s miminkem koupat společně.
- Změňte prostředí. Některému děťátku může vadit hluk, jinému zase ticho a potřebuje nějaký ten šum. Můžete také vyzkoušet čerstvý vzduch. Některá miminka skoro zázračně usínají venku v kočárku.
- Jemně třete čelo nebo masírujte nožky. Mezi kurióznější rady, které však stojí za vyzkoušení, patří velmi zlehka a pomalu třít čelo zejména mezi očima. Nebo masírovat nožičku proti směru hodinových ručiček palcem jedné ruky, zatímco máte nožičku miminka ve své druhé ruce.
- Zachovejte klid. Pokud začnete panikařit, vaše miminko to jistojistě pozná a bude se tím již vzniklé napětí jenom stupňovat. Pokud se cítíte z neustálého pláče frustrovaná, udělejte něco pro sebe, abyste míru stresu snížila.
Pláč je často jen způsob komunikace, ne vaše selhání nebo neschopnost. Váš úkol není ho za každou cenu okamžitě utišit. Někdy je potřeba se jen na chvíli zastavit, pozorovat, co se děje, a pokusit se pochopit, co vám miminko svým pláčem sděluje.