Dohoda rodičů o úpravě rodičovské zodpovědnosti: mimosoudní i soudem schválená dohoda a jejich význam

V praxi někdy nastává problém v tom, že do dohody uzavřené v rámci soudního řízení nelze promítnout vše, na čem se rodiče fakticky shodli.

Nejčastěji se tak děje v souvislosti s rozvodem manželství rodičů, kdy soudní rozhodnutí o péči o dítě je podmínkou rozvodu.

Poněkud jiná je situace u nesezdaných párů.

Tito se mohou rozejít a otázku péče o dítě nemusí řešit soudní cestou.

Nesezdaní rodiče se mohou obrátit na soud v případě, že spolu nežijí a nedošlo mezi nimi k dohodě ohledně úpravy péče o dítě (viz. § 908 o.z.).

Je nutno upozornit na skutečnost, že formálně vzato by se nesezdaní rodiče neměli obracet na soud s návrhem na schválení jejich dohody, neboť pro takovýto návrh chybí zákonná opora.

Zákon doslova stanoví „nedohodnou-li se o úpravě péče“.

V případě výlučné péče jednoho z rodičů nebo střídavé péče musí být obsahem dohody i výše výživného.

Při výlučné péči jednoho z rodičů se stanovuje výživné druhému rodiči, při střídavé péči se stanovuje výživné oběma rodičům s tím, že si ho hradí vzájemně.

Je obtížné zahrnout do dohody schválené soudem podrobnější ujednání rodičů o výživném - v dohodě je obsažena obvykle pouze výše výživného, doba jeho hrazení a platební místo (obvykle k rukám pečujícího rodiče).

Při výlučné nebo střídavé péči se mohou dále rodiče dohodnout i na úpravě styku dítěte s jedním nebo oběma rodiči, a to jak běžného, tak i styku v době prázdnin, svátků apod.

Tato ujednání však musí být dostatečně konkrétní a určitá.

V tomto se praxe jednotlivých soudců poněkud liší, neboť každý vyžaduje jinou míru jistoty.

Dohoda schválená soudem tedy zahrnuje pouze výše uvedené oblasti, a to ještě nikoli ve všech aspektech.

Nespornou výhodou dohody schválené soudem je její vykonatelnost - tedy možnost se domáhat výkonu rozhodnutí soudní cestou nebo cestou exekuce.

Potenciální výhodou je obtížnost změny dohody schválené soudem.

Obtížnost při změně dohody schválené soudem však může představovat i nevýhodu.

V praxi se často setkávám i s případy, kdy rodiče uzavřeli dohodu a později se dohodli na její změně.

Stojí pak před otázkou, zda si musí tuto změnu opět nechat schválit soudem.

Formálně vzato by měli, neboť dohodu schválenou soudem nelze změnit mimosoudní cestou.

Nicméně riziko nedodržení formy by představovalo pouze problém v případě pozdější neshody rodičů.

Ve kterých případech je na místě uzavírat mimosoudní dohodu?

V zásadě je možno ji uzavírat jak souběžně s dohodou schválenou soudem, jako její doplnění, nebo je možno ji uzavírat samostatně, zejména v případech, kdy se nesezdaní rodiče obejdou bez rozhodnutí soudu a formálního schválení jejich dohody.

Někdy je také na místě ji využít v případech, kdy soudní rozhodnutí proběhlo před nějakým časem, a teprve následná praxe odhalila neshody mezi rodiči, které si při rozchodu neuvědomili.

Jedná se o dohodu, která nemá předepsanou žádnou formu.

Písemná dohoda má samozřejmě tu výhodu, že není problém prokázat později její obsah.

Dohodu mohou rodiče sepsat jazykem a způsobem, který jim vyhovuje, není nutné využívat zákonné terminologie a formulace.

Největší výhodou mimosoudní dohody je skutečnost, že do ní mohou rodiče zahrnout veškeré záležitosti týkající se rodičovské odpovědnosti, nebo se může týkat jen jedné či více záležitostí.

Považuji za užitečné zahrnout do dohody řešení otázek, která mohou předejít neshodám, jež se mezi rodiči v praxi často objevují.

Záleží však vždy na konkrétních okolnostech každého případu a názoru rodičů, které aspekty považují za důležité.

Vymezení podoby péče o dítě se v mimosoudní dohodě objeví v případech, kdy k soudní úpravě nedochází (tedy obvykle v případech nesezdaných párů).

V případě dohody schválené soudem je toto stanoveno a vymezeno v ní.

Pouze v případě rozhodnutí o společné péči může být vhodné upravit, kdy o dítě pečuje který z rodičů.

Naopak vymezení styku rodičů s dítětem může být poneváno mimosoudní dohodě, což má výhodu operativní možnosti změn a podrobnější úpravy.

Některá ujednání rodičů by soud nemusel považovat za dostatečně určitá (pro účely dohody schválené soudem), ale není problém tato kritéria zahrnout do dohody schválené soudem.

Zejména se může jednat o situace, kdy styk se řídí nějakými zásadami, ale ty jsou proměnlivé.

Rodiče si mohou přesněji vymezit, co představuje překážku styku a jak dojde k náhradě styku, který se nekonal.

Překážkou tak nemusí být jen nemoc, ale třeba mimoškolní aktivita dítěte, nebo specifická okolnost na straně pečujícího rodiče.

Specifická je i otázka, zda styk s dítětem je právem, nebo i závazkem daného rodiče.

Pokud je styk vymezen jen jako právo rodiče, musí pečující rodič zajistit péči o dítě, když se styk nekoná, a to bez ohledu na to, zda mu to způsobí problémy, či nikoli.

V případě, že rodič se současně zaváže ke styku s dítětem ve stanoveném termínu, může pečující rodič trvat na konání styku a v případě jeho nekonání požadovat případně i náhradu škody.

(např. V praxi se osvědčuje i podrobnější úprava předávání a přebírání dítěte.)

Doba a místo předávání sice bývá obvykle upraveno v dohodě schválené soudem, v praxi se však vyskytuje řada situací, se kterými nepočítá a které působí řadu problémů.

Typickým příkladem je předávání dětí do školského zařízení jedním z rodičů a vyzvedávání druhým.

Jak se předává v případě, že to není možné (např. z důvodu nemoci dítěte nebo školního volna) a který z rodičů se stará o dítě po dobu vyučování?

Velmi často je na místě přistoupit k podrobnější úpravě úhrady potřeb dítěte.

Tuto úpravu považuji za klíčovou zejména v případě společné nebo střídavé péče.

Je zřejmé, že by se oba rodiče měli podílet na úhradě potřeb dítěte, jenže není zřejmé, kdo, co a v jaké výši platí.

Rodiče by si měli tyto otázky jednoznačně vyjasnit, jinak lze očekávat spory a neshody.

Je tak vhodné se domluvit na rozdělení plateb, sjednotit se v otázce, které náklady vyžadují souhlas obou rodičů a které naopak může učinit každý z nich bez přivolení druhého.

Mimosoudní dohoda ve věci úhrady potřeb dítěte může být užitečná i v případě výlučné péče jednoho z rodičů, což činí tohoto rodiče odpovědného za úhradu potřeb dítěte.

Je totiž možné se shodnout na tom, že druhý rodič bude přispívat na výživném částkou nižší, než by odpovídalo principům pro určení jeho výše, ale bude se podílet na úhradě potřeb dítěte i jinou formou.

Nebo naopak může být výživné sjednáno vyšší, než by odpovídalo zásadám, ale bude specifikována podmínka, kterou se pečující rodič zaváže dodržovat (např. hradit školné na zvolené škole, hradit výdaje spojené s vybranou mimoškolní aktivitou apod.).

Rodiče mohou zahrnout do dohody i okruhy jako jsou vzdělání dítěte a jeho mimoškolní aktivity, případně i vícedenní aktivity jako jsou tábory.

Pro úplnost je třeba připomenout, že tyto záležitosti spadají do rodičovské odpovědnosti obou rodičů a je třeba, aby se na nich shodli.

Významná je i otázka bydliště dítěte a rodičů, kdy tyto skutečnosti jsou mnohdy zásadní pro rozhodování o podobě péče a úpravě styku.

Rozhodování o bydlišti dítěte je také součástí rodičovské odpovědnosti a ani pečující rodič ho nemůže změnit bez souhlasu druhého rodiče.

Důležitá je ale i změna bydliště rodiče, který dítě nemá v péči (např. pro úpravu styku).

Rodiče tak mohou dopředu vymezit, jaká změna bydliště rodiče nemá vliv na úpravu poměrů dítěte a která naopak ano, kdy a jak je možno měnit bydliště dítěte.

Limity rodičovské mimosoudní dohody představují v určité míře pouze právní předpisy, kdy nelze porušit kogentní ustanovení zákona, ale vždy by měly sledovat zájem dítěte.

Za důležitou zásadu mimosoudní dohody, byť tato není nikde stanovena, považuji vzájemnost.

Závazky z mimosoudní dohody jsou samozřejmě oproti dohodě schválené soudem obtížněji vymahatelné.

Přesto má však mimosoudní dohoda svůj význam.

Pokud je doplňkem dohody schválené soudem, odráží přesně okolnosti a poměry, za kterých je dohoda u soudu uzavírána.

Není-li dohoda jedním z rodičů dodržována, může druhý rodič navrhovat nové rozhodnutí ve věci dítěte a důvodně argumentovat změnou poměrů.

Typickým příkladem je dohoda schválená soudem o nižším výživném se souběžným ujednáním v mimosoudní dohodě o přímém hrazení části potřeb dítěte - není-li tento závazek rodiče plněn, může pečující rodič důvodně požadovat zvýšení výživného.

Pokud je dohoda uzavírána samostatně - například u nesezdaných párů, nebo u samostatné úpravy styku, který není v dohodě schválené soudem obsažen - mohou se rodiče domáhat, aby v případě jejího porušování o dané otázce rozhodl soud v souladu s dohodou.

Samozřejmě pokud mimosoudní dohoda je obecnější, je nutno podat návrh na soud, který bude obsahově odpovídat dohodě a zároveň bude dostatečně určitý.

Například není-li dodržována dohoda o styku rodiče s dítětem, může rodič podat návrh na úpravu tohoto styku.

V ideálním případě jsou rodiče schopni se o záležitostech dítěte domlouvat průběžně podle nejlepšího zájmu dítěte, jeho potřeb a dalších okolností a žádnou dohodu při rozchodu uzavírat nemusí.

Obvykle však při rozchodu hrají velkou roli rozdílné názory, vzájemně negativní pocity, obviňování a nedůvěra a nastavení budoucího uspořádání poměrů dítěte je tak pro rodiče velmi obtížným hledáním kompromisu.

Proto může být velmi užitečné neomezovat dohodu na ostře vymezené výlučná/střídavá péče a výše výživného, ale zamyslet se nad více možnostmi úpravy.

Jedná se o dohody, které nejčastěji řeší při rozchodu jejich rodičů.

Upravuje poměry nezletilých dětí v době, kdy jejich rodiče spolu již nežijí, rozešli se nebo spolu ani žít nezačali.

Existují dohody mimosoudní a dohody rodičů, které jsou schváleny soudem.

Tento příspěvek se týká mimosoudní dohody rodičů.

Vzor vychází z mé advokátní praxe a může být vodítkem i pro dohodu rodičů, která musí být následně odsouhlasena soudem.

Mimosoudní dohoda rodičů je dohoda o poměrech jejich nezletilého dítěte nebo dětí, která není schválená soudem.

Nemá předepsanou formu.

Jedná se o veškerá ujednání mezi rodiči o záležitostech jejich dětí.

Výhodou je, že v takové dohodě lze ujednat v podstatě vše, na co si rodiče vzpomenou a co je ve prospěch jejich nezletilého dítěte nebo dětí.

Dohoda může detailně vystihnout nejen poměry dětí, ale i poměry rodičů a jejich možnosti.

Je možné ji využít jako samostatnou dohodu nebo souběžně vedle již existujícího rozhodnutí soudu a formálně schválené dohody.

Mimosoudní dohoda může upravovat situace, na které nebylo v soudem schválené dohodě myšleno.

Nebo se postupem času objevují nové záležitosti, na které chtějí nebo musí rodiče reagovat.

V neposlední řadě je mimosoudní dohoda rodičů vhodná při společné péči o nezletilé děti.

Dohodnutá práva a závazky z mimosoudní dohody rodičů jsou hůře vymahatelné.

Zejména takové, které jsou v ústní podobě.

Nelze využít institut výkonu rozhodnutí nebo exekuce.

Vždy musí platit zásada, že jakákoli ujednání v dohodě jsou v souladu se zájmy nezletilého dítěte.

Též razím zásadu o dodržení rovnováhy rodičovských práv a povinností.

Často jsou to nesezdaní rodiče, kteří uzavírají mimosoudní dohodu o poměrech nezletilého dítěte nebo dětí.

Pokud se nejsou schopni vzájemně dohodnout, pak přichází na řadu soudní cesta, kdy soud rozhodnutím upraví poměry nezletilého dítěte nebo dětí.

Může též vzít v potaz tu část dohody, kde není rozpor a sporné záležitosti upravit ve prospěch dítěte nebo dětí.

⇒ Péče o nezletilé. Může být výlučná, střídavá nebo společná.

Domluvte se na tom, jak se budete s dítětem stýkat a jak se bude Vaše dítě stýkat s prarodiči nebo jinými příbuznými.

Mimosoudní dohoda může více akceptovat potřeby rodičů a jejich časové možnosti.

Zvláště v případě zaměstnání ve směnách, při služebních cestách, cestách do zahraničí, při nerovnoměrně rozvržené pracovní době a podobně.

Můžete si upravit způsob, místo a čas pro předávání nezletilých dětí.

Kdo bude s dětmi v případě svátků nebo prázdnin.

Můžete si přesněji a dle individuálních potřeb určit, co je důvodem překážky styku s nezletilým dítětem.

Tedy nejen onemocnění dítěte, ale i jeho zájmová činnost nebo Vaše časové možnosti v případě nečekaných překážek.

⇒ Úhrada životních potřeb.

Dohodněte se kdo a v jaké výši se bude podílet na zaplacení životních potřeb nezletilého dítěte nebo dětí.

Doporučuji si to sepsat v případě společné nebo střídavé péče.

Často ústní domluvy nefungují a těžko se zpětně mohou vymáhat.

Domluvte se na úhradách nákladů a shodněte se na postupu v případě úhrad nákladnějších potřeb svých dětí.

Mimosoudní dohoda můžete využít i v případě, kdy dítě je ve výlučné péči jednoho z Vás a druhý rodič platí výživné.

Při nízkém výživném je možné rodiče zavázat, že svému dítěti bude navíc zajišťovat jeho potřeby ve formě spoření, hradit mimořádné náklady, placení sportovních koníčků a podobně.

Postup může být i opačný, kdy výživné je nadstandardní s výhradou, že bude použito i na studium, spoření, sportovní vyžití a další.

⇒ Bydliště dítěte a rodičů.

Určete si, kde bude dítě bydlet a zejména, jak se bude řešit situace při změně adresy bydliště dítěte nebo Vaší navzájem.

Kdy vznikne potřeba souhlasu obou rodičů, aby se dítě mohlo přestěhovat.

Jak si následně upravíte styk s dítětem a jaká vzdálenost při změně bydliště se nebude vztahovat na úpravu poměrů dítěte.

Nezapomeňte, že důležitá je i změna bydliště rodiče.

Například při střídavé péči může být pro nezletilé dítě problematické se mezi Vámi na větší vzdálenost dopravovat, navštěvovat školu, mimoškolní aktivity a další.

⇒ Právo nebo povinnost?

Domluvte se, zdali styk s dítětem je pouze Vaše právo nebo i povinnost.

Rozdíl je v tom, že v případě práva se ten z Vás, kdo je pečující rodič musí o nezletilé dítě postarat i v případě, kdy se z nějakého důvodu dohodnutý styk s druhým rodičem nekoná.

Pokud je styk dítěte pro rodiče současně i povinností, může pečující rodič na styku trvat.

Proto doporučuji si tuto situaci uvědomit a vzít v potaz.

Predejděte budoucím problémům.

Stanovte si způsob a obsah předávání informací mezi sebou navzájem.

Určete si předem, které informace jsou důležité.

Může to být zdravotní stav, otázky výchovy a vzdělávání, trávení volného času, plánování prázdnin a další.

Jan Opršálek, nar. Jana Opršálková, nar. Josef Opršálek, nar. Klára Konečná, nar. Klára Konečná, nar. 1.1.1990, trvale bytem Andulková 1, 521 21 Papouškov a Josef Opršálek, nar. 1.1.1980, trvale bytem Papoušková 1, 521 21 Papouškov souhlasně prohlašují, že jsou rodiče nezletilého Jan Opršálek, nar. 1.1.2021, trvale bytem Opršálkova 1, 621 21 Opršálkovice a nezletilé Jana Opršálková, nar. 1.1.2020, trvale bytem Opršálkova 1, 621 21 Opršálkovice.

Rodiče souhlasně prohlašují, že nejsou a nebyli manželé a od 1.1.2021 nežijí ve společné domácnosti.

2. Otec nezletilých se zavazuje platit výživné na každého ve výši 5.000 Kč vždy nejpozději k 15. 3.

Otec je oprávněn se stýkat s nezletilými každý lichý kalendářní týden vždy od pátku od 18:00 hod. do neděle do 18:00 hod., každý týden v pondělí od 15:00 hod. do úterý do 9:00 hod., každý sudý týden ve čtvrtek od 15:00 hod. do 18:00 hod.

Dále je otec oprávněn se s nezletilými stýkat každý 25. prosinec od 9:00 hod.

V době letních prázdnin je otec oprávněn se stýkat s nezletilými první dva týdny v červenci od pondělí od 9:00 hod. do neděle následujícího týdne do 18:00 hod. a první dva týdny v srpnu od pondělí od 9:00 hod.

Styk otce s nezletilými bude ve všech uvedených případech probíhat tak, že otec si nezletilé ve sjednaném čase vyzvedne na adrese bydliště matky a tam je také ve stanovený čas matce vrátí.

Rodiče nezletilých se tímto ve smyslu ust. § 908 zákona č. 89/2012 Sb. dohodli na úpravě péče o nezletilé.

Výše výživného pro nezletilé byla stanovena na základě Doporučení výchozího rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené dítě Ministerstva spravedlnosti České republiky.

Rodiče berou na vědomí, že v případě neplnění této dohody ji mohou nechat schválit k tomu místně příslušným obecným soudem.

V ……

Dohoda rodičů by měla hlavně srozumitelně upravit, jak bude dítě žít po rozchodu rodičů: kdy bude u kterého rodiče, jak se bude hradit výživa, jak si budou rodiče předávat informace a jak budou řešit důležité otázky školy, zdraví nebo mimořádných výdajů.

U rozvodu rodičů soud dohodu zpravidla schvaluje.

Jestliže se rozvádějí rodiče nezletilého dítěte, soud musí před rozvodem rozhodnout, jak bude každý z rodičů o dítě napříště pečovat.

Může přitom schválit dohodu rodičů, pokud není zjevně v rozporu se zájmem dítěte.

U rodičů, kteří spolu nežijí, ale nejsou v rozvodovém řízení, je situace jiná.

Když se dokážou dohodnout a dohoda funguje, není vždy nutné hned chodit k soudu.

Když se ale nedohodnou, soud o úpravě péče rozhodne i bez návrhu.

Právní význam soudně schválené dohody je hlavně v tom, že je vykonatelné.

Pokud ji některý z rodičů neplní, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.

Provedeme vás celým rozvodovým procesem od podání žádosti o rozvod po jeho schválení soudem.

Zajistíme nejlepší možný výsledek pro vás, dítě i vaše majetkové poměry.

Postupujeme rychle, zkušeně a diskrétně.

Dohoda by měla být co nejkonkrétnější.

1. Na rozdíl od minulé právní úpravy se dnes již nevychází z toho, zda jde o „výlučnou“ nebo „střídavou“ péči.

2. Dohoda by měla upravit, kdo a jak bude hradit běžné potřeby dítěte.

Pokud rodiče nežijí společně a péče není fakticky zcela vyrovnaná, bývá vhodné stanovit i konkrétní výživné, datum splatnosti a způsob placení.

UVery kooperujících rodičů zákon připouští i situaci, kdy soud při jejich dohodě konkrétní rozsah péče ani výživné neurčuje.

3. Častou chybou je, že rodiče sepíšou jen „kdy bude dítě kde“, ale nevyřeší tok informací.

4. 5. Nová úprava výslovně počítá i s nepřímým stykem, tedy s kontaktem prostředky na dálku.

Mimosoudní dohoda je vhodná tam, kde rodiče dokážou spolupracovat a nepotřebují každý detail řešit soudně.

Její výhoda je v pružnosti.

Dá se snadno přizpůsobit tomu, že dítě začne chodit do nové školy, změní se pracovní doba rodiče nebo se přesune kroužek.

Dohoda o dítěti není navždy neměnná.

Pokud byla dohoda schválena soudem, její změna obvykle předpokládá změnu poměrů.

Když mají rodiče jen neformální dohodu, mohou ji změnit kdykoliv vzájemnou domluvou.

Bude do SJM patřit byt, který si váš manžel koupil ještě před svatbou? A co dědictví po tetičce manželky, bude zahrnuto do společného jmění?

Nebo půjčka, kterou si manžel vyřídil, a vám o tom nic neřekl?

A jak společné jmění vypořádat?

Dobrá dohoda není jen formální dokument pro soud.

Je to pracovní nástroj, který má rodičům usnadnit další spolupráci.

V případech, kdy mezi rodiči panuje napětí, bývá užitečná mediace.

Po novele účinné od 1. ledna 2026 je vhodné mluvit o dohodě rodičů o výkonu rodičovské odpovědnosti a o tom, jak bude každý z rodičů o dítě pečovat.

Staré kategorie péče už nejsou nosné.

Dobrá dohoda má upravit nejen samotný čas s dítětem, ale i výživné, předávání informací, mimořádné výdaje a řešení důležitých rozhodnutí.

Ne vždy.

U rozvodu rodičů nezletilého dítěte je soudní rozhodnutí o poměrech dítěte nutné.

Ve většině případů je vhodné ho upravit.

Ano, to bývá praktické.

Základní rámec může být v rozhodnutí soudu a provozní detaily v samostatné rodičovské dohodě.

Ano.

Ano, zvlášť když rodiče bydlí dál od sebe nebo mají napjatou komunikaci.

Při uspořádání poměrů nezletilého dítěte po rozchodu či rozvodu rodičů hraje klíčovou roli dohoda mezi rodiči.

Ideální je situace, kdy rodiče dokážou najít společnou řeč a dohodnout se na péči o dítě, ať už formou soudně schválené dohody, nebo dohody mimosoudní.

Právní úprava dohod rodičů o péči o dítě vychází zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

Základním pravidlem je, že rodiče mají primární povinnost dohodnout se na péči o dítě i na dalších otázkách, jako je výživné nebo způsob styku s dítětem.

Soudní schválení dohody je nezbytné zejména při rozvodovém řízení, kdy je dohoda o péči o dítě podmínkou pro tzv. nesporný rozvod (§ 757 občanského zákoníku).

Nejčastějším případem, kdy je nutné uzavřít a nechat schválit soudem dohodu o péči o dítě, je rozvod rodičů.

Soud přitom vždy posuzuje, zda je dohoda v souladu s nejlepším zájmem dítěte (§ 907 občanského zákoníku).

· Právní jistota: Dohoda schválená soudem má stejnou sílu jako soudní rozhodnutí.

· Vymahatelnost: Soudně schválená dohoda je právně vymahatelná.

· Méně flexibility: Soudní dohoda je upravena striktně podle zákona, což může omezovat možnost operativních změn mezi rodiči.

Rodič, který požaduje změnu, musí podat návrh k soudu.

· Nutnost soudního schválení změn: Pokud se rodiče dohodnou na změně, je třeba nechat tuto změnu opět schválit soudem.

Nicméně v této souvislosti podotýkám, že pokud se rodiče domluví na změně dohody schválené soudem i bez přičinění soudu (pozn. Mimosoudní dohoda rodičů o péči o dítě je flexibilnější alternativou soudně schválené dohody.

Infografika: Porovnání soudně schválené a mimosoudní dohody

Dohoda postavená na mimosoudní bázi lze uzavřít souběžně s dohodou schválenou soudem, přičemž mimosoudní dohoda ji doplňuje.

Podrobnosti o styku rodiče s dítětem (např. jak budou řešeny prázdniny, svátky, nemoc dítěte).

Úhradu mimořádných výdajů (např.

Jak funguje přechodné pěstounství. Jeho radosti a strasti

Flexibilita: Rodiče si mohou dohodnout pravidla přesně dle své situace a potřeb dítěte.

Mimosoudní dohoda nemá právní sílu soudního rozhodnutí.

Dohody rodičů o péči o dítě mohou významně přispět k harmonickému uspořádání poměrů mezi rodiči a dítětem po jejich rozchodu.

Soudně schválené dohody zajišťují právní jistotu a vymahatelnost, zatímco mimosoudní dohody nabízejí větší flexibilitu.

V obou případech je klíčové, aby byly dohody uzavírány s ohledem na nejlepší zájem dítěte.

Pokud změna zahrnuje otázky, které byly předmětem soudního rozhodnutí (např. dohoda o bydlišti, výživném), může být nutné nově rozhodovat soudem.

Potřebujete právní radu?

Jako partneři se matka a otec mohou rozejít, jako rodiče však nikoli.

Rodiče jsou i během rozchodu dále odpovědnými za budoucí život, perspektivu a blaho dítěte.

Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům.

Má ji každý rodič, ledaže jí byl soudně zbaven.

Oběma rodičům ze zákona náleží právo péče o dítě.

Oba rodiče by se měli snažit postupně přeorientovat na novou životní situaci a nevracet se již k situaci před rozchodem.

To samo o sobě pomůže snížit možný konflikt.

Společné hledání řešení je pro dítě dobrým příkladem a ukáže rodiče jako silné osobnosti, na které se může spolehnout.

Mezinárodní rodiny navíc nemusí mít snadný přístup k soudům, soudní řízení v zahraničí bývají drahá a rodiče mohou narazit na podstatně více právních komplikací.

I proto úřad aktivně vede rodiče k mimosoudním jednáním a podporuje je v tvorbě dohod.

Mnoha rodinám pomáhá účast na mediaci, kde mají prostor a čas hovořit o tématech, která sami považují za důležitá.

Úřad spolupracuje s Mediačním centrem v Brně.

Rodičovskou dohodu o úpravě poměrů k dětem je užitečné (a někdy nezbytné) schválit soudem.

Dohoda následně získává váhu rozsudku, což může mít v budoucnosti velký vliv.

Různé státy mohou přihlížet k mimosoudním rodičovským dohodám odlišně, proto věc předem konzultujte (např. s právníkem úřadu).

Soudní rozsudek je potřebný nejčastěji pro případ rozvodu manželství, nebo pro potřeby vymáhání výživného.

Jak může úřad pomoci při mimosoudních dohodách?

Dle situace je Úřad připraven s rodiči hovořit o jejich situaci a nabídnout jim nestranný pohled na věc.

Souvisejících souvislostí plynoucích z přeshraničního prvku je vhodnější, pokud úřad jedná společně s oběma rodiči, případně i s jejich právními zástupci.

Setkání může proběhnout online (videokonferenční hovor) v českém či anglickém jazyce (případně také německy či rusky).

Odborní pracovníci s praxí v oblasti poradenského vedení rozhovoru mohou pomoci změnit kvalitu komunikace rodičů a případně jim pomoci s nalezením dohody.

Ústní dohoda mezi rodiči je výhodná především díky své flexibilitě a možnosti přizpůsobit se aktuální situaci dítěte i rodičů.

Pro její fungování je však nutná bezproblémová komunikace mezi rodiči a určitý předpoklad ochoty ke kompromisním řešením.

Nevýhodou je nevynutitelnost takové dohody a skutečnost, že může být kdykoliv porušena ze strany jednoho z rodičů.

Písemná dohoda (může být i s ověřenými podpisy rodičů) je lépe prokazatelná vůči jiným subjektům, ale nemusí pro ně být závazná.

Pokud je dostatečně konkrétní, vymezuje poměry dítěte do budoucna a přináší tak oběma rodičům a vlastně i dítěti předvídatelnější formu péče a výživy.

Obsah písemné dohody je na rodičích, ale měl by být v souladu se zájmy dítěte.

V dohodě je vhodné vymezit rozsah a časový rámec styku dítěte s každým z rodičů a výši a splatnost výživného na dítě, pokud se rodiče tak dohodnou.

Dohodou lze upravit pobyt dítěte u rodičů ve stejném rozsahu (střídavá rovnoměrná péče) i v rozdílném rozsahu včetně možnosti dohody, že o dítě bude osobně pečovat jen jeden z rodičů, zatímco druhý bude na jeho výživu přispívat finančně - hradit pravidelně výživné v dohodnuté výši.

Písemnou dohodu rodičů lze navrhnout soudu ke schválení.

Lze také uzavřít dohodu o úpravě poměrů dítěte přímo při jednání u soudu.

Soud v řízení o úpravě poměrů dítěte vždy sleduje především zájem dítěte.

Pokud je dohoda rodičů uzavřená ústně při soudním jednání v zájmu dítěte, soud ji obvykle upřednostní před autoritativním rozhodnutím.

Dohodou lze upravit výchovu a péči obou rodičů, např. rytmus střídání pobytu dítěte u každého rodiče (pokud je to potřeba i včetně přesného časového harmonogramu), pobyt dítěte o víkendech a o prázdninách, výši výživného atd.

Dohoda musí být v zájmu dítěte, aby ji soud mohl schválit.

Neobstojí tedy např. dohoda o tom, že dítě ve věku 6 měsíců bude každý den dopoledne přebývat u matky a odpoledne u otce, přičemž oba žijí 100 km daleko od sebe.

tags: #dohoda #rodicu #o #uprave #rodicovske #zodpovednosti