Porod (lat. partus) je ukončení těhotenství narozením živého nebo mrtvého dítěte. Jako porod živého dítěte se označuje vypuzení nebo vyjmutí z dělohy plodu, který jeví alespoň jednu vitální známku (pohyb, křik, tonus, pulzace pupečníku) bez ohledu na gestační stáří a na porodní hmotnost. Mrtvě narozené dítě je plod bez známek života a s váhou nad 500 g (ev. 25 cm dlouhý, ev. starší 22+0 - pokud nelze určit váhu). Předčasný - do ukončeného 37. v termínu - 38.-42. opožděný - po 42. I. II. III. Frekvence kontrakcí zpočátku nepřesahuje 1-2/10 min. Klíčovou úlohu v iniciaci porodu mají hormony - hlavní jsou biochemické změny v myometriu.
Během gravidity je myometrium udržované v relaxaci celou řadou látek (relaxin, CRH (corticotropin-releasing h.), progesteron). Myometrium začíná produkovat bílkoviny - tzv. Základní hodnota je bazální tonus (BT) - vyjadřuje výši intrauterinního tlaku, na počátku I. 1. 2. 3. jednodušší je zevní tokuometrie - to stanovujeme hlavně frekvenci kontrakcí (4-5/10 min na konci 1. průměrná doba trvání I. průměrná doba trvání I.
Faktory, které určují průběh II. Poloha hlavičky - je v poloze příčné nebo I. šikmé (při obyčejném postavení) nebo II. Následující pravidlo platí pro všechny polohy hlavičky plodu - vedoucí bod se při normální rotaci otáčí dopředu za sponu, a to bez ohledu na to, kde se předtím nacházel - např. při dorzoposteriorních postaveních opisuje rotující malá fontanela oblouk až 135°. Trvání - bývá delší při dorzoposteriorních postaveních (také je při nich více poruch mechanismu II. Konkavita porodních cest nutí hlavičku k záklonu (není to ale změna v deflexní polohu), tím se prořeže nejprve oblast malé fontanely (záhlaví), pak předhlaví, čelo, obličej a nakonec bradička. Trvání II. Vedení III. Při zjevné obstrukci či známkách aspirace (zkalená plodová voda) novorozenci odsajeme hleny, příp. z podvázáného pupečníku vytneme asi 10 cm a odešleme na rozbor plynů a ABR, pak dále ještě test na syfilis, event. v ČR se od 60. let propaguje aktivní vedení III. porodní doby - abychom omezili poporodní krevní ztráty → podáváme ihned po porodu (někdy dokonce již po porodu hlavičky) - i.v. mezi tyto manévry patří např. odloučenou placentu žena porodí (max. prozkoumáme celistvost blan (měly by být porozeny min.
Porod se dělí na tři doby porodní. Jeho brzký příchod se často ohlašuje tzv. poslíčky. Porod začíná I. dobou porodní, tedy pravidelnými stahy a končí porodem placenty. Každá ze tří dob i celková délka porodu trvají u každé ženy různě dlouhou dobu.
Doby porodní
I. doba porodní neboli otevírací
Spontánní porod začíná pravidelnými děložními stahy (odborně kontrakce), které způsobí postupné zkracování, rozevírání a nakonec zánik hrdla dělohy. Zánikem hrdla dělohy vzniká děložní branka, která se postupně rozvinuje. Nejprve má malý průměr, obvykle je prostupná jen pro prst, pak pro dva prsty. Dále se její průměr počítá na centimetry. První doba porodní končí tím, že branka dělohy již není hmatná. Říkáme, že „branka je zašlá“, tehdy činí její průměr asi 11 až 12 cm. Název „otevírací“ doba vyjadřuje podstatu děje - otevírání, rozvíjení porodních cest.
Poznámka: Děložní kontrakce je práce (stah - kontrakce) děložního svalu, která je neovladatelná vůlí ženy. Během děložních kontrakcí při porodu je plod protlačován porodními cestami. Pro děložní kontrakce můžeme používat název děložní stahy nebo porodní bolesti.
II. doba porodní neboli vypuzovací
Začíná úplným rozvinutím branky dělohy a končí porodem novorozence. Děložní stahy jsou častější, silnější a trvají déle. Název „vypuzovací“ popisuje, že v této době je dítě nejen tlačeno sílou děložních kontrakcí, ale na závěr i aktivní spoluprací maminky (zapojuje svaly břišního lisu), která takzvaně tlačí, a tím „vypuzuje“ plod porodními cestami ze svého těla.
III. doba porodní - porod placenty
III. doba porodní začíná porodem novorozence a končí vypuzením placenty. Po porodu dítěte se děloha stáhne (odborně retrahuje), její obsah tvoří již jen placenta. Děloha je nyní kulovitá, tuhá a její horní okraj dosahuje k pupku. Později trochu ochabne. Po několikaminutovém období klidu se děloha začne opět stahovat. Stahy nejsou vnímány bolestivě a způsobují, že se od děložních stěn odlučuje placenta. Z otevřených cév vytéká krev mezi placentu a děložní stěnu, vytvoří se krevní výron, který dále oddaluje placentu od děložních stěn. V této době ještě doznívají děložní kontrakce, které odloučenou placentu vypudí z dělohy do pochvy, přitom placenta obvykle vyvolá slabý pocit nucení k tlačení.
Další informace o průběhu porodu najdete v článku Spontánní porod. Právo na vydání placenty: Zákon č. 372/2011 o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování upravuje způsob likvidace placenty v případech, kdy je použita pro výrobu léčiv, k vědeckým, výzkumným nebo výukovým účelům. Zákon nijak neupravuje, a tedy ani nevylučuje použití placenty jiným způsobem. Proto je tedy možné, nebrání-li tomu prokazatelné důvody spočívající v nutnosti ochrany veřejného zdraví, placentu na žádost ženě vydat.
Další informace najdete na webu porodnice.cz [1-5]: Jak se pozná začátek porodu, Přítomnost osoby blízké v porodnici, Očistné klyzma, Alternativní polohy při porodu, Epiziotomie: ano či ne?
Porod je pro každou ženu nezapomenutelným okamžikem - poprvé totiž spatří své dítě. Epidurální analgezie (EDA) je velmi oblíbený prostředek pro tlumení porodních bolestí. Je však důležité, aby se látka vpichla včas, tedy ještě před nástupem největších porodních bolesti. Epidurál podává anesteziolog tehdy, kdy určí porodník. Může být využita i při porodu dvojčat. Cena za jeho zavedení se liší podle zařízení; dnes bývá často zdarma.

Epidurální analgezie není vhodná pro všechny ženy. Obejit se bez ní musí ty, které trpí poruchami krevní srážlivosti, alergiemi na anestetikum nebo těžkými infekčními onemocněními. V některých případech může dojít ke komplikacím, ale mýtus, že epidurál škodí dítěti, nebyl prokázán. Alternativy zahrnují elektroanalgezii, audioanalgezii a další nefarmakologické metody; farmakologické zahrnují celkovou, inhalanční a místní analgezie.
Další důležité období je šestinedělí - období prvních 6 týdnů po narození miminka. Během něj se tělo matky postupně vrací k téměř původnímu stavu, rozvíjí se laktace a dochází k hormonálním změnám. Kojení má mnoho předností a kolostrum (mléko první pět dnů) poskytuje důležité protilátky a živiny. Sex po porodu je vhodné řešit po šestinedělí a po prohlídce u gynekologa. Poporodní změny zahrnují změny hormonů, funkce štítné žlázy a nadledvin, a také psychické změny - od poporodní euforie po poporodní blues a poporodní deprese.
Poporodní deprese může vzniknout i během těhotenství a bývá častější u žen s anémií po porodu či špatnou výživou v průběhu těhotenství. Diagnostika probíhá pomocí standardizovaných dotazníků. Poporodní psychóza je závažné psychotické onemocnění vyžadující rychlou léčbu. Dula, která poskytuje psychickou a fyzickou podporu během těhotenství a šestinedělí, je alternativní doprovodná služba, která může posílit sebevědomí a připravenost na porod.
Animace pro pacienty: Porod a vaginální porod
Významná je komunikace s lékaři a porodními asistentkami, volba vhodných metod analgezie a individuální přístup ke každé ženě. Důležitost ženina těla i psychiky během porodu a šestinedělí zůstává stálá - informace a podpora jsou klíčové pro bezpečný a přirozený průběh porodu.
Praktické poznámky k péči po porodu
- Ležení na břiše 10 minut několikrát denně pro podporu zavinování dělohy.
- Vaginální porod: návrat pánevního dna a svalů, péče o hráz, redukce otoků a hojení.
- Hemoroidy: lokální terapie a případně chirurgické řešení při závažnějším průběhu.
- Hydratace a vyvážená strava pro prevenci poporodních komplikací a depresi.
- Průběžná podpora partnera a možnosti psychické péče (poporodní blues, poporodní deprese).