Dlouhodobá porodní adaptace a bonding: klíčové kroky pro bezpečný a citový kontakt po porodu

Každá matka a její dítě si již v těhotenství budují vzájemný vztah, který se plně rozvine bezprostředně po porodu. Za bonding můžeme označit proces, kdy se bezprostředně po porodu utváří vztah mezi maminkou a miminkem. Plný bonding, tedy kontakt kůže na kůži - skin to skin, lze nejlépe realizovat při porodu donošeného miminka s dobrou poporodní adaptací. Optimální trvání kontaktu skin to skin je 2 hodiny po porodu. V případě jakýchkoliv odchylek od normy (nedonošenost, ztížená poporodní adaptace apod.) je zapotřebí kontakt novorozenec s rodiči přizpůsobit aktuálnímu zdravotnímu stavu miminka. Podmínky k realizaci plného bondingu: Fyziologický porod, tj. přirozenou cestou nebo Plánovaný císařský řez. Akutní císařský řez, vakuumextrakce (tj. porod za pomocí „přísavného zvonu“) nebo forceps (tj. porod kleštěmi) - nepatří mezi fyziologické porody, vždy je nutné posoudit zdravotní stav dítěte a matky. Novorozenec s dobrou adaptací na zevní prostředí. Novorozenec bez známek vrozené vývojové vady. Monitorování miminka pomocí pulsního oxymetru. Doprovodná osoba matky na porodním sále. Výhody bondingu: Utváření citového vztahu. Podpora tvorby mateřského mléka. Udržení tělesné teploty miminka. Možnost dítěte přisát se k prsu.

Průběh bondingu po spontánním porodu

Po porodu novorozence pokládáme na břicho matky, osušíme jej a překryjeme zahřátou plenou nebo osuškou nebo Vámi přinesenou přikrývkou. Na těle matky provedeme základní ošetření pupečníku, zhodnotíme průběh poporodní adaptace novorozence a miminko označíme identifikační páskou. Dítěti umožníme kontakt kůže na kůži po celou dobu pobytu na porodním sále. Vážené je provedeno na vyhřívaném lůžku během prohlídky děťátka po ukončení kontaktu kůže na kůži, obvykle za 2 hodiny po porodu. Měření tělesné délky se odkládá na následující dny života, kdy není pro miminko stresující. Dobře se adaptující novorozenec je po dobu prvních 2 hodin života ponechán na porodním sále v péči rodičky a jejího doprovodu. Rodiče jsou informováni o výhodách bondingu, bezpečnosti děťátka během bondingu a způsobu monitorování základních životních funkcí miminka za použití pulsního oxymetru. Po celou dobu bondingu je dítě v pravidelných intervalech kontrolováno dětskou sestrou nebo porodní asistentkou. Po uplynutí 2 hodin je dítě společně s maminkou přeloženo na Stanici novorozeneckou a Oddělení šestinedělí. U novorozence je na pokoji rooming in provedena nezbytná očista, ošetření očí, dítěti je aplikován vitamin K (nitrosvalově nebo ústy dle přání maminky) a maminka je poučena o péči o dítě. Ošetření novorozence probíhá vždy v přítomnosti matky, snažíme se novorozence od matky neoddělovat, pokud tomu nebrání nepříznivý zdravotní stav dítěte. Na základě přání maminky je možné individualizovat péči, vždy však s vyloučením aktivit, které by mohly nepříznivě zasáhnout do poporodní adaptace novorozence.

Bonding po porodu císařským řezem

Porod císařským řezem: U novorozenců porozených císařským řezem se základní ošetření provádí přímo na operačním sále. V případě dobré poporodní adaptace novorozence a bdělosti maminky je miminko po základním ošetření uloženo na hrudník maminky k realizaci kontaktu skin to skin. Zde může zůstat pod dohledem sestry do ukončení operace. Poté je miminko umístěno na observační box Stanice novorozenecké, v případě, že je maminka přeložena na gynekologickou JIP. V případě další hospitalizace maminky na Oddělení rizikového těhotenství je děťátko převezeno společně s maminkou, popřípadě otcem. Po přeložení matky z operačního sálu na gynekologickou JIP nosíme děťátko matce přikládat k prsu. Cílem je zajistit časný a plnohodnotný kontakt maminky s dítětem i u rodiček po císařském řezu. Zásadní okolností, podle které se řídí forma a délka tohoto prvního kontaktu, je vždy aktuální zdravotní stav maminky a dítěte. V co možná nejkratší době po porodu dětský lékař informuje maminku o zdravotním stavu novorozence. Maminky s doprovodem mohou být po císařském řezu i s dítětem přeloženo na Oddělení rizikového těhotenství, kde může probíhat bonding, a to až 24 hodin po porodu. Kontakt skin to skin je realizován matkou nebo otcem/doprovodem. Dítě je zde pravidelně kontrolováno dětskou sestrou nebo porodní asistentkou. V dalším období (po ukončení bondingu nebo po odchodu doprovodu z oddělení rizikového těhotenství) je miminko přeloženo na Stanici novorozeneckou. Maminka je přeložena na Oddělení šestinedělí dle aktuálního zdravotního stavu. Jakmile bude maminka přeložena z gynekologické JIP nebo z Oddělení rizikového těhotenství na Oddělení šestinedělí, může pokračovat její hospitalizace společně s dítětem na pokoji rooming in. Za samozřejmou považujeme pomoc s péčí o dítě dle přání maminky nebo jejího aktuálního zdravotního stavu.

Bonding při narození nedonošeného novorozence

Porod nedonošeného novorozence: V případě narození nedonošeného novorozence nebo novorozence se ztíženou poporodní adaptací jsou možnosti bondingu bezprostředně po narození omezené, protože dítě vyžaduje vysoce specializovanou péči. Délka kontaktu skin to skin je tedy značně závislá na aktuálním zdravotním stavu dítěte a zhodnocení poporodní adaptace. Lehce nedonošené novorozenci jsou po porodu převedeni na Stanici intermediární péče, kde je pro ně zajištěna přiměřená léčebná a ošetřovatelská péče. Těžce nedonošeným nebo nemocným dětem je přímo na porodním sále bezprostředně poskytnuto nezbytné ošetření a následně jsou transportovány na Jednotku intenzivní a resuscitační péče, kam mohou rodiče docházet své děti navštěvovat kdykoliv během dne. V případě jakýchkoliv komplikací u novorozence v poporodním období je vždy připraven erudovaný tým lékařů a sester, kteří mohou okamžitě zasáhnout a pomocí špičkového vybavení stabilizovat zdravotní stav děťátka. Všechny porodní pokoje jsou vybaveny resuscitačními vyhřívanými lůžky pro novorozence.

Fyziologie poporodní adaptace a vývoj plic

První kapitoly týkající se adaptace se dotýkají Apgar-skóre, které v 1., 5. a 10. minutě a dále v 15. a 20. minutě zobrazuje klinické projevy adaptace. Přechod z fetálního životního stavu na neonatální je doprovázen komplexními fyziologickými změnami, které se musí uskutečnit během poměrně krátké doby. Dýchací pohyby plodu jsou během porodu přerušeny. Po narození je jedním z nejsilnějších stimulů k nástupu dýchání ochlazení. Medián času do nástupu dechové aktivity je 10 sekund. Po narození klesá rezistence dýchacích cest a stoupá funkční reziduální kapacita (FRC). Po narození vede přerušení pupečníku a odstranění placenty z cirkulace ke snížení žilního návratu cestou vena cava inferior do pravé síně. U zdravých novorozenců dochází k většině hemodynamických změn do 8. hodiny života. Foramen ovale se uzavírá v důsledku nižšího tlaku v pravé síni a vyššího tlaku v levé síni na podkladě zvýšeného plicního žilního návratu. Postnatálně dochází v prvních 2 týdnech života k rychlému ztenčování plicní vaskulární rezistence a k postupnému nárůstu průtoku krve plícemi. Vzniká alveolární systém, který se dále vyvíjí až do dospělosti. Dýchací tekutiny se resorbují vlivem stimulace během porodu a expozice kyslíku po narození. Postnatální expozice kyslíku zvyšuje sodíkový transport; Pulsní oxymetrické monitorování pomáhá hodnotit adaptaci.

Prostředí, do kterého se novorozenec rodí, by mělo být co nejčistší a teplota co nejvyšší. Možnost okamžitého osušení novorozence a prostor pro uložení novorozence umožňující případnou resuscitaci jsou klíčové. Slouží k vyhodnocení potřeby resuscitace a odezvy novorozence na prováděné intervenci. První zlatá minuta je vyhrazena pro zahájení ventilace a rychlé zhodnocení stavu. U dobře se adaptujícího novorozence je dostatečné provést taktilní stimulaci a držení v náruči matky. U dítěte s nedostatečným dýcháním lze použít tření zad, plosek nohou. Ventilaci provádíme ambuvakem nebo přes Neopuff. Indikace: Apnoe či nedostatečné dýchání nereagující na taktilní stimulaci. Akce srdeční pod 100/min vyžaduje CPR a rychlé kroky. Zhruba na spojnici bradavek, cca do 1/3 hrudníku. Frekvence 100-120/min. Metoda dvou palců pro dva resuscitující a metoda dvou prstů pro jednoho.

Infografika: Bonding a jeho fáze po porodu

How To Apply Primer and Foundation to Mature Skin - Why Do I Need Primer Over 50?

tags: #dlouhodobe #porodni #adaptace