Dítě narozené ženě ve vegetativním stavu: průběh a skutečné případy

Termín vigilní kóma je poměrně široký a lékaři jej proto dále dělí podle míry postižení nemocného. Pacient nacházející se ve vigilním kómatu není schopen kontaktu s okolním světem - může spontánně otvírat oči, působit dojmem bdělosti, má zachované základní reflexy i cykly bdění a spánku, přijímá potravu, ale neudrží moč a stolici. Dalším stupněm je apalický syndrom - typická je pro něj nadměrná svalová hypertonie - horní končetiny jsou pokrčené, dolní končetiny naopak natažené. Může trvat několik měsíců i let. Nemocný má zachované funkce mozkového kmene - to znamená, že nepotřebuje umělou plicní ventilaci. Pokud se z bezvědomí probere, potřebuje dlouhodobou speciální a komplexní péči. Trvá-li apalický syndrom dlouhou dobu, hovoříme o perzistentním vegetativním stavu. Doba přežití může být velmi dlouhá, ale s délkou trvání podstatně klesá naděje na návrat k vědomí. Zvláštním stavem je takzvaný „locked-in“ syndrom, při kterém pacient vnímá, slyší a rozumí, ale není schopen mluvit.

Faktem je, že diagnóza není úplně snadná a odhad prognózy do budoucna je obtížný. Neexistují zatím jasná kriteria pro stanovení toho, zda jde o trvalý vegetativní stav. Základem pro diagnostiku je opakované podrobné neurologické vyšetřování. Zobrazovací metody jako je CT nebo MR (magnetická rezonance) představují spíše pomocníka pro lékaře. Prognóza nemocného závisí především na příčině poškození mozku a na délce trvání vegetativního stavu. Obecně lepší prognózu mají pacienti s traumatickým poškozením mozku a mladší lidé. V literatuře se uvádí jako kritická hranice (stanovená ale arbitrárně) jeden rok.

Když se z akútniho stavu rodí etické otázky a rodiny bojují

Jejím cílem je uspokojit základní bio-psycho-sociální potřeby. To například znamená péče o dostatečnou výživu, rehabilitaci, předcházení vzniku proleženin a tak dále. Důležitým aspektem je včasné zapojení rodiny. Zeptejte se, jestli v nemocnici, kde Váš přítel leží, provádějí metodu bazální stimulace. Můžete se podívat na internetové stránky www.bazalnistimulace.cz, kde se dozvíte podrobnosti.

MUDr. Lékaři ve Francii odpojili od přístrojů muže, který byl po autonehodě 11 let ve vegetativním stavu. Případ rozdělil jak jeho rodinu, tak veřejné mínění. Kroku předcházely vleklé soudní spory. Lambertova manželka i část rodiny byla pro jeho odpojení od přístrojů, rodiče a další příbuzní byli proti a obrátili se kvůli tomu i na soud pro lidská práva ve Štrasburku. Eutanazie je podle Václava Malého naprosto nepřípustná, a to i když si ji nemocný sám přeje.

„Aktivní eutanazie ne, protože lidský život je dar a člověk s ním nemůže zacházet libovolně. A to i když si to sám přeje,“ zdůrazňuje Václav Malý. „U člověka ve vegetativním stavu je potřeba rozlišovat.“ „Jestli je závislý na přístrojích, které ho udržují při životě - aby mu bilo srdce nebo aby mohl dýchat. Anebo je závislý pouze na umělé výživě, a když se od ní odpojí, tak v podstatě vyhladoví. “

„Lékaři a sestry při vší profesionalitě nemohou často podle něj nabídnout pacientovi dostatečně blízký, osobní vztah, myslí si Václav Malý. V tom je nezastupitelně doplňují nemocniční kaplani.“

Malý připomíná, že odcházení člověka ze světa je přirozená součást života, na kterou společnost dlouho zapomínala. K nápravě dnes napomáhá síť hospiců anebo duchovní péče v nemocnicích. V nich působí momentálně na 140 kaplanů z 10 církví. „Nejde o to, přesvědčovat nemocné o náboženském směřování. Ale lidsky k nim přistupovat. A tomu, kdo o to žádá, nabídnout osobní a duchovní pomoc. Především jde ale o to, být dotyčnému nablízku. Záleží na každém, jestli o rozhovor stojí, nebo ne.“

Reálné případy a jejich dopady na praxi

Lékaři z Brna prováděli unikátní postup, kdy dokázali udržet tělo ženy po smrti mozku při životě, aby se plod mohl vyvíjet a narodit se zdravý. Sedmadvacetiletá žena utrpěla mozkovou příhodu v šestnáctém týdnu těhotenství; plod se vyvíjel a žena byla udržována na přístrojích téměř tři měsíce, až se narodilo zdravé děvčátko po 34. týdnu císařským řezem. Dítě vážilo 2,1 kilogramu a bylo předáno vdovci.

Expert Gyn-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze Antonín Pařízek hodnotí případ jako zcela mimořádný a historický, zejména pro délku podpory života plodu v těle mrtvé matky. „Případ může vstoupit do historie medicíny, protože délka, po kterou se kolegům podařilo udržet vývoj plodu, je úctyhodná - jednalo se přes sto dní - a s největší pravděpodobností z hlediska času rekordní,“ dodává. Etické rozměry jsou explicitně diskutovány, protože udržovat dítě v těle mrtvé matky je z hlediska etiky složité rozhodování.

Etické hnutí a medicína se shodují, že rozhodnutí v konečné fázi není na lékařích, ale na rodině. „Jako lékaři můžeme dát podrobné informace, jaká jsou rizika. Apalický syndrom u dětí: průběh a prognóza = Apallic syndrome in children development and prognosis / R. Cibochová, V. Komárek, T. NLK: A 4085 ; neváz.“, uvádí literatura.

Apalický syndrom u dětí: průběh a prognóza

Apalický syndrom (AS) se vyskytuje u 10-14 % těžkých mozkových traumat, dále po hypoxických či metabolických postiženích mozku a u degenerativních onemocnění mozku. Charakterizuje ho bdělý stav bez vědomí, s zachovanými funkcemi mozkového kmene a disintegrací či supresí kôrových funkcí. Jde o dynamický stav s iniciální fází, fází přechodu a fází remise v rámci reintegrace. Studie se 46 dětmi na Klinice dětské neurologie FN Motol ukázala, že po třech letech 63 % bylo zařazeno do vzdělávacích zařízení a u 56,5 % došlo ke značnému zlepšení. U 26 % AS po propuštění stále přetrvávalo. Týká se zejména lepší prognózy po traumatu.

Závěry ukazují, že děti mají obecně lepší vyhlídky než dospělí a traumativní etiologie vede k lepší prognóze než jiná etiologie. Cílem péče o dítě s AS je zajistit základní bio-psycho-sociální a spirituální potřeby, zapojit rodinu, pravidelně sledovat výživu, vyprazdňování, hygienu a prevenci dekubitů. Důležitá je i komunikace a stimulace s pacientem, včetně polohování, pasivních pohybů a orofaciální stimulace, případně využití bazální či multimodální stimulace.

Prognóza a délka trvání vegetativního stavu

U apalického syndromu platí, že prognóza je ovlivněna etiologií a věkem pacienta, a že s dobou trvání vegetativního stavu se prognóza zhoršuje. V některých případech bývá postupná obnova odolnějších struktur mozkového kmene a první reakce bývají spojeny s pudovými funkcemi, postupně se pak rozvíjí další reakce. Důraz na kontinuální rehabilitaci a rodinnou podporu zůstává klíčový pro šanci na zlepšení.

Praktické doporučení pro rodiny a pacienty

  • Informujte se o možnostech bazální stimulace a dalších rehabilitačních metod na specializovaných pracovištích.
  • Zapojte rodinu a blízké osoby do péče o pacienta a komunikujte s ošetřujícími lékaři a kaplany.
  • Udržujte dostatečnou výživu, prevenci vzniku proleženin a monitorujte vitální funkce.
  • Buďte připraveni řešit etické otázky spojené s dlouhodobou péčí a kvalitou života pacienta.
Infografika: stupně vegetativního stavu a jejich charakteristiky

Rehabilitace po operaci menisku

V kontextu české i mezinárodní praxe je důležité sdílení zkušeností, etických stanovisek a multidisciplinární spolupráce. Většina postupů vyžaduje individuální posouzení na základě etiologie poškození mozku, věku a stavu pacienta, a aktivní zapojení rodiny do rozhodovacích procesů.

Krátká shrnutí a klíčové poznámky

  1. Vigilní kóma a apalický syndrom představují různé stupně poruch bdělosti s odlišnými prognózami.
  2. Diagnostika je náročná a spoléhat se musí na opakovaná neurologická vyšetření; zobrazovací metody slouží spíše jako doplněk.
  3. Prognóza závisí na příčině poškození mozku a na délce trvání stavu; mladší a traumatiké případy mají lepší vyhlídky.
  4. Etické otázky kolem prodlužování života a možnosti odpojení od přístrojů zůstávají v centru diskusí rodin a zdravotnického personálu.
  5. Zásadní je zapojení rodiny, komunikace a péče o základní fyziologické potřeby pacienta, včetně doprovázené duchovní péče.

tags: #dite #narozene #zene #ve #vegetativnim #stavu