Vnitřní blána se nazývá odborně amnion a zevní chorion. Amnion tvoří plodovou vodu a plynule přechází v placentu a pupečník dítěte. Plodová voda představuje ideální ochranné prostředí pro dítě. Brání různým tlakům, včetně zevních traumat, umožňuje mu volnou pohyblivost a chrání před útlakem i placentu, a tak zabezpečuje její důležitou funkci. Tekuté prostředí a plodové obaly jsou ochranou před výhřezem pupečníku, který by znamenal vážné ohrožení dítěte.
V posledních týdnech těhotenství se vlivem ojedinělých děložních stahů (poslíčků) rozepne dolní část dělohy a začínají se zde vyklenovat plodové obaly, vytvoří se vak blan. Mechanická úloha vaku blan na rozšiřování a zánik děložního hrdla a později branky však není rozhodující. Hrdlo a branka se rozvinují i bez vaku blan, např. Vak blan před porodem dítěte praskne, nebo je protržen porodníkem nebo porodní asistentkou. Vzácně se stane, že vak je pevný a nepukne, vyklenuje se dokonce před poševní vchod. Tento průběh není pro dítě zcela bezpečný.
Vak blan může samovolně puknout různě dlouhou dobu před začátkem porodu. Pak hovoříme o předčasném odtoku plodové vody. Obvykle však pukne v průběhu I. Podle dnešních názorů není vak blan nezbytný až do úplného rozvinutí branky dělohy, kdy pukne obvykle samovolně. Jeho protrhnutím (odborně amniotomie nebo dirupce) ve vhodném okamžiku (průměr děložní branky u prvorodičky je cca 5-6 cm, u vícerodičky cca 3-4 cm) a při dobré děložní činnosti se porod mírně uspíší. Vak se může protrhnout i dříve, ale to jen ve zvláště odůvodněných případech.
Časné protrhnutí vaku blan může paradoxně porod prodloužit a plod je pak déle vystaven infekčnímu prostředí, před kterým ho plodové obaly celé těhotenství chránily. Protrhnutí vaku blan provádí porodník nebo zkušená porodní asistentka, a to jemným háčkem při děložním stahu, kdy se háček do pochvy zavádí podél vyšetřovacích prstů. Protrhnutí vaku blan háčkem je zcela nebolestivé pro matku i pro dítě. Správné načasování protrhnutí vaku blan je důležité i pro kontrolu plodové vody, která má být čirá. Je-li zabarvena nebo zkalena, může to znamenat ohrožení zdraví plodu. Zkalená plodová voda je vždy signálem pro převedení rodící ženy na vyšší úroveň sledování. V případě zkalené plodové vody nastává častěji operační ukončení. Např. zabarvení plodové vody dozelena způsobuje stolice dítěte, odborně se stolice plodu nazývá smolka.
Autor: doc. MUDr. A. Jakmile je během porodu v plodové vodě zjištěna přítomnost smolky (mekonie), často to spustí kaskádu zásahů. Ženě jsou často připásány sondy CTG přístroje (tzv. monitor) a je tím omezena její možnost se pohybovat, rodit ve vodě a zvyšuje se pravděpodobnost císařského řezu nebo instrumentálního porodu, tedy použití kleští či vakuumextraktoru (Alfirevic at al. 2013). Mohou být zpřísněny časové limity pro porození dítěte, to dále vede k vyvolávání nebo urychlování porodu, což zvyšuje pravděpodobnost tísně miminka a u prvorodiček císařského řezu.
Jakmile se miminko narodí, může být podrobeno odsávání dýchacích cest, což může způsobit nepříjemné podráždění bloudivého nervu (nervus vagus) spojené s poklesem frekvence srdečního tepu a problémy s kojením. Novorozenci nejspíš bude předčasně přerušen pupečník a bude předán pediatrovi, který také může miminku odsát dýchací cesty. Prvních 24 hodin po porodu bude miminko pravidelně rušeno měřením teploty a sledováním dechu a srdečního tepu. To je hodně rozruchu pro trošku stolice, která v naprosté většině případů není žádným problémem.
Následující text je založen převážně na dvou odborných článcích. Jeden vyšel v porodnickém časopise a byl napsán porodníkem (Unsworth & Vause 2010) a druhý vyšel v časopise o porodní asistenci a byl napsán porodní asistentkou (Powell 2013). Mekonium je směsí převážně vody (70-80%) a řady dalších zajímavých složek (plodová voda, buňky epitelu střev, lanugo atd.). Přibližně 15-20% miminek se narodí s plodovou vodou znečištěnou smolkou. Protože trávicí systém dosáhl zralosti a střeva začala pracovat, tedy posunovat mekonium ven. Toto je normální fyziologická odpověď a může se stát i bez výskytu tísně miminka.
Abnormální frekvence srdečního tepu je mnohem lepší předpovědí tísně dítěte a současný výskyt abnormalit srdečního tepu a mekonia může poskytovat ještě lepší indikaci toho, že by miminko mohlo mít problémy. Navíc s komplikacemi se spíše než přítomnost zředěného mekonia pojí přítomnost hustého mekonia. Navzdory tomu je se všemi dětmi, které uvolnily smolku (v jakémkoliv množství) bez přítomnosti dalších rizikových faktorů, zacházeno stejně, jako kdyby byly v bezprostředním nebezpečí.
Vdechnutí smolky je největším problémem, který může vzniknout, pokud se v plodové vodě vznáší smolka. Je extrémně vzácná komplikace, pouze u okolo 2-5% dětí z 15-20%, které mají smolkou znečištěnou plodovou vodu, dojde k rozvoji syndromu aspirace mekonia (MAS). A z těchto 2-5% dětí z 15-20% pouze 3-5% zemře. Pro ty, kteří mají rádi čísla, tak pokud najdete v plodové vodě smolku je pravděpodobnost úmtní miminka na syndrom aspirace mekonia 0,06% (1:1667).
Riziko je nižší nebo vyšší v závislosti na individuálních okolnostech, jako jsou např. Syndrom aspirace mekonia se může rozvinout, pokud během porodu, narození a těsně po něm miminko vdechne plodovou vodu znečištěnou smolkou. Miminka během těhotenství provozují mělké dýchací pohyby, ty se ještě před porodem vlivem prostaglandinů zpomalí. Aby dítě ještě v děloze laplo po dechu, muselo by být extrémně “přidušené” (hypoxické) a nejprve projít řadou fází, je nepravděpodobné, aby se tomu stalo, aniž by si někdo nevšiml, že má miminko problémy, např. abnormální srdeční tep během poslechu a abnormální průběh porodu (nebo vyvolané kontrakce).
Mechonium v plicích může vést k zánětu a infekci a ucpat dýchací cesty, což vede k nadměrné expanzi plic. MAS také zvyšuje riziko novorozence, že se u něj vyvine stav známý jako přetrvávající Plicní Hypertenze novorozence (PPHN). Vysoký krevní tlak v plicních cévách brání průtoku krve a činí dýchání pro novorozence náročné. Nejlepším způsobem, jak zabránit MAS, je včasná detekce. Lékař může rozhodnout, zda dítě zažívá stres, prostřednictvím monitorování plodu před porodem. Mohou podniknout kroky ke zmírnění úzkosti plodu během porodu a snížení rizika vzniku MAS u dítěte.

Typickým průvodním jevem MAS je respirační tíseň po narození. MAS se může objevit, pokud dítě zažívá stres v děloze. Dítě při kontrakcích je chráněno vakem blan, který mu pomáhá otevírat porodní cesty. Přední vak blan usnadňuje průchod hlavičky v době, kdy je branka zcela otevřená. Ve většině případů dojde k spontánnímu odtoku plodové vody právě v tuto chvíli. Amniotomie (dirupce vaku blan) je umělé protržení vaku blan při porodu a je jedním z nejběžnějších postupů praktikovaných během porodu.
Často je amniotomie rutinně prováděna s cílem zkrátit dobu I. doby porodní. Světová zdravotnická organizace však uvedla, že neexistuje důkaz o prospěšnosti rutinní amniotomie za účelem zkrácení doby porodu. Důkazy nebyly nalezeny ani u prvorodiček, ani u vícerodiček. Dirupce vaku blan nesnižuje procento císařských řezů a naopak ho může zvyšovat. Vak blan a tekutina v něm hrají důležitou roli při bezpečnějším porodu a chrání dítě, které se rodí. Neexistuje žádný důkaz, že protržení vaku blan porod usnadní. Je třeba pečlivě zvážit rizika, než k dirupci vaku blan přistoupíme.
Intrauterinní stres může způsobit odchod smolky do plodové vody. Mekoniem zkalená plodová voda může být následně vdechnuta plodem při gaspingu či hlubokém dýchání při hypoxii či hyperkapnii. Přítomnost mekonia v trachee může způsobit obstrukci dýchacích cest. Plicní tkáň reaguje na přítomnost smolky zánětem, degradací surfaktantu a perzistencí plicní arteriální hypertenze. MAS postihuje pouze cca 5 % dětí s mekoniem zkalenou plodovou vodou.
- MAS často vyžaduje okamžitou léčbu a sledování na specializované jednotce novorozenecké péče.
- Nejlepší prevencí je včasná detekce a minimalizace stresu plodu během porodu.
- Většina dětí s MAS se plně uzdraví při včasné a vhodné léčbě.
Ve závěru lze říci, že vaku blan a plodová voda hrají klíčové role v průběhu porodu i v první období po narození. Amniotomie není univerzálním řešením a měla by být zvážena s ohledem na rizika a benefity pro každou ženu zvlášť. Správné načasování a vedení porodu, spolu s monitorováním stavu plodu, mohou významně ovlivnit výsledek a minimalizovat riziko MAS.
Porod bez strachu: Jak se připravit a co vás (ne)překvapí
| Parametr | Hodnota | Poznámka |
|---|---|---|
| Průměrná branka hrdla | 5-6 cm u prvorodiček | 3-4 cm u vícerodiček |
| Procento spontánního odtoku vody | cca 10% | zbytek při kontrakcích |
| MAS prevalence | cca 5-10% mezi novorozenci s mekoniem | viz specifické podmínky |
| Riziko MAS při plodové vodě se smolkou | 0,06% (1:1667) | individuální faktory ovlivňují |