Pohyby plodu mají mnoho účelů, jako je průzkum, akce, sebeobrana, vyjádření individuality a komunikace.
Pohyb odhaluje potřeby, zájmy, nadání, emoce a kognitivní procesy nenarozeného miminka.
Tento jazyk sestávající z pohybu zjevně předchází mluvené řeči a vyvíjí se již v těhotenství.
Pohyb je tak bezprostřední formou komunikace s univerzálním významem.
Možná si to neuvědomujeme, ale pohyb využíváme ke komunikaci i my dospělí.
Spontánní a cílené pohyby plodu
Nenarozené miminko se spontánně pohybuje od šestého týdne těhotenství, a jeho aktivita se postupně zvyšuje tak, že většina jeho pohybového repertoáru je viditelná mezi 8. a 10. týdnem.
Od osmého týdne těhotenství plod projevuje iniciativu při výběru pohybu a jeho zahájení.
To znamená záměrnost: plod vykonává dobrovolné pohyby směřující k určitému cíli.
V 10.-12. týdnu popisují vědci pohyby plodu jako spontánní, jemné a ladné, nikoli reflexivní.
Například dvojčata in utero vykazují nezávislý a navzájem odlišný pohybový vzorec, který pokračuje v diferenciaci jejich "pohybového stylu" i v postnatálním vývoji.
Během prvního trimestru života miminka "cvičí" až téměř 8 minut v kuse.
Cucání palce je pohyb, který se objevuje kolem devátého týdne těhotenství, kdy se do něj zapojují jak chodidla a související prsty, tak ruce i s prsty.
Cucání palce může být tak časté a intenzivní, že vytvoří při narození viditelný mozol.
V bříšku jsou ruce neustále zaměstnány dotýkáním se placenty, uchopováním vlastních nohou, rukou, prstů a velmi často i uchopováním pupeční šňůry (první "hračky" plodu).
Interakce a koordinace Nepřetržitá interakce rukou, nohou, pupečníku, placenty a prstů předchází oko-manuální koordinaci a koordinaci pohybů rukou pozorované po narození.
Pomocí ultrazvuku byly také studovány dýchací pohyby plodu, které se nejprve objevují ojediněle kolem 24. týdne a kolem 28. týdne se stávají častějšími a kolem 36. týdne nepřestávají.
Během třetího trimestru zabírají dýchací pohyby 30-80 % času a předpovídají dobrý zdravotní stav dítěte.
Reaktivní pohyby jsou vyvolány něčím, co se děje v prostředí, a zahrnují obranné, sebeobranné a poplašné reakce.
Například mezi 14. a 16. týdnem plod reaguje na jehly pro amniocentézu tím, že se od nich odtahuje nebo na ně útočí.
Po amniocentéze některé plody znehybní, jako by je zasáhlo něco neočekávaného.
Sociální interakční pohyb byl odvozen především ze studií na dvojčatech.
V této oblasti výzkumy ukazují, že pohyb plodu dvojčat je nástrojem vztahování.
Italští vědci z univerzity v Padově se zabývali otázkou, zda je sociální kompetence přítomna již před narozením.
Provedli proto studii na plodech dvojčat, aby zjistili původ a vývoj možného prosociálního chování od života v děloze.
Studie na jednotlivých plodech ukazují existenci raných forem plánování pohybu již ve 22. týdnu.
Interakce s prostředím a matkou
Interakce s rodiči Děloha je interaktivní prostředí, a pokud v ní není přítomno dvojče, plod přesto interaguje s placentou, pupečníkem a děložními stěnami.
Navíc je stále s matkou, vzrušuje se s ní, jí a spí s ní.
Když se matka například dívá na "špatný" film, plod to může velmi rozrušit a může být motoricky aktivnější.
První pohyb je také první skutečný a bezprostřední kontakt dítěte s matkou.
Je to první radost z toho, že o sobě vzájemně víte.
Dle ultrazvukového vyšetření lze sledovat první pohyby miminka již v sedmém týdnu těhotenství.
Vzájemné vnímání v čase a během dne
Ale maminky první malé kopání běžně začínají pociťovat až kolem 20. - 22. týdnu.
Vícerodičky jej ale mohou zaznamenat již o něco dříve.
Nejintenzivněji žena pociťuje pohyby mezi 24.-34. týdnem těhotenství.
Četnost pohybů může být u každého miminka i maminky různá.
V průběhu dne a noci nejsou pohyby plodu pravidelné; období klidu a aktivity trvají průměrně 20-40 minut.
Ženy obvykle nejintenzivněji pociťují pohyby plodu po probuzení, po obědě a večer.
Pokud se vám zdá, že se miminko hýbe málo, zkuste si lehnout na levý bok.
Právě v této poloze bývají miminka aktivnější.
Každá těhotná žena netrpělivě očekává okamžik, kdy poprvé ucítí pohyby svého miminka.
Do této chvíle jsou viditelné pouze při ultrazvukovém vyšetření u gynekologa.
Na konci těhotenství se doporučuje sledovat pohyby každodenně a zapisovat je, aby bylo možné včas rozpoznat změny.
Nedostatek pohybů, změna jejich vzoru nebo nadměrná aktivita mohou svědčit o komplikacích a vyžadují lékařskou konzultaci.
Fyziologické a CTG souvislosti
Antepartum CTG záznam trvající 20 minut, který vykazuje 2 či více akcelerací, zejm. v souvislosti s fetální pohybovou aktivitou (tzv. reaktivní), značí dobrý stav plodu.
Pro hypoxii plodu svědčí především ztráta variability oscilací a opakované pozdní decelerace.
Sinusoida je typickým nálezem pro fetální anemii či hypoxemii jiného původu.
Srdeční akce je regulována autonomním nervovým systémem v závislosti na krevním tlaku a parciálním tlaku kyslíku a oxidu uhličitého.
Fetální ultrazvuk jako součást prenatální péče
Fetální ultrazvuk je životně důležitý diagnostický zobrazovací nástroj používaný během těhotenství ke sledování zdraví a vývoje nenarozeného dítěte.
Fetální ultrazvuk, známý také jako sonogram, je diagnostický zobrazovací postup, který využívá vysokofrekvenční zvukové vlny k vytvoření obrazů vyvíjejícího se dítěte v děloze.
Fetální ultrazvuk je jednoduchý a bezbolestný postup; příprava spočívá v tom, že matka leží na vyšetřovacím stole a technik pohybuje snímačem po břiše.
Pokud nastanou komplikace nebo jsou přítomny vysoce rizikové stavy, lze doporučit další ultrazvukové vyšetření.
Váš lékař prodiskutuje výsledky a v případě potřeby doporučí další testování nebo intervence.
Tato měření pomáhají posoudit, zda jsou růst a vývoj dítěte na správné cestě.

Jak a kdy sledovat pohyby plodu
První pohyby se objevují již v 7. až 8. týdnu, ultrazvuk to však ukazuje i dříve; maminky je začnou cítit kolem 16.-22. týdne.
První pohyby bývají podobné žbluňkání, vlnění nebo doteku motýlích křídel.
Nejintenzivněji žena pociťuje pohyby mezi 24.-34. týdnem, poté se mohou změnit jejich projevy.
Pokud se vám zdá, že se miminko hýbe málo, zkuste ležení na levém boku a vyšetřující lékařské konzultace.
Jak sledovat a měřit pohyby: pozorujte a zapisujte v rozmezí 12 hodin, začněte v 9:00 a skončete v 21:00, nebo měřte 2 hodiny v období aktivity plodu.
Je důležité naučit se vnímat jeden pohyb a řadu po sobě jdoucích pohybů jako jeden pohyb.
Před zahájením počítání doporučujeme sníst větší porci jídla a pohodlně se posadit nebo si lehnout.
Co byste měla vnímat: miminko v děloze oznamuje svou přítomnost jemnými pohyby; během první hodiny byste měla cítit asi 4 pohyby, v další hodině asi 10 pohybů.
Pokud se počítání pohybů stane vaší každodenní rutinou, dokážete rozpoznat situace, kdy je něco jinak a můžete ihned zareagovat a kontaktovat porodní asistentku nebo lékaře.
Rizika a možné závady
Je pravda, že se miminko na konci těhotenství méně hýbe? Ne, to není pravda; počet pohybů roste až do 32. týdne a poté zůstává na podobné úrovni.
Pohybuje se dítě neustále? Dítě se celou dobu nehýbe; má krátké doby odpočinku a spánku.
Co dělat, pokud vnímané pohyby klesají: snížení síly či frekvence pohybů může znamenat problémy; většina těhotných porodí zdravé děti, ale je nutné sledovat stav plodu a navštívit lékaře.
Video z magnetické rezonance pohybujícího se dítěte v děloze | Channel Mum
Závěr
Těhotné ženy se většinou obávají, pokud se miminko málo pohybuje. Pokud je však pohybů příliš mnoho nebo pokud se jejich obvyklá intenzita náhle zvýší, je třeba být také ve střehu.
tags: #dechove #pohyby #tehotenstvi