Na přelomu tisíciletí byla úspěšnou a spokojenou podnikatelkou, víceméně náhodou se stala i investorkou především do technologických startupů.
Bývalá ministryně informatiky dnes působí i jako mentorka a koučka a nejraději pracuje s různorodými týmy motivovaných lidí.
Foto: Se svolením Dany Bérové.
Jak se člověk stane investorem a co to znamená pro startupy
Byla to vlastně náhoda.
Kolem roku 2007 mě oslovili z České televize, že se chystají vysílat pořad Den D, kde zkušení podnikatelé radí nezkušeným a vybírají projekty, které mají šanci na úspěch.
Bylo třeba, aby se natáčení účastnily i nějaké ženy-investorky.
Děláte v podstatě psychologa různým startupům.
Znamená to, že někomu svěříte ne úplně velké peníze a pak mu pomáháte s tím, aby svou firmu někam posunul.
Po nějaké době se společně pokoušíte firmu dobře prodat nebo najít většího investora.
V téhle podobě investování nás asi zatím tak úplně moc není.
Jinak si ovšem myslím, že obecně ženy začínají investovat čím dál tím víc, protože chtějí být finančně nezávislé.
Investice do startupů ovšem nejsou úplně nejbezpečnější, takže asi investují jinak a jinam.
Nicméně mí kolegové z různých fondů se pokoušejí vytvořit skupiny žen-investorek, existují pro ně speciální diskusní skupiny, a dokonce i investiční platformy.
Nyní je především investorkou, mentorkou a koučkou.
Do jakých startupů investujete vy? sympatických lidí, kteří tu firmu řídí.
mi nesedí, nedopadne to dobře.
Připadatjí zajímaví, motivovaní a dobře se mi s nimi spolupracuje.
Růstu té firmy.
Nicméně na lidech mi záleží nejvíc.
Z různých dat vyplývá, že ve vedení startupů v Česku jsou asi jen tři procenta žen.
Vysokých škol a tam obecně je žen méně.
Sama za sebe, protože to vyžaduje všechno ostatní odložit stranou.
Si i mladé ženy bez rodiny nemohou vždy dovolit.
V odvětvích, jako je péče o děti, nebo si otevírají třeba kavárny.
Toto téma mě zajímá, protože mám vyzkoueno, že různorodé kolektivy fungují mnohem lépe.
A obecně ve startupech dnes už žen pracuje poměrně hodně, i když mnohem méně jich je ve vedení, to je pravda.
Ono nejde jen o zapojení žen, ale i zapojení starších a zkušenějších lidí.
Do budoucna bude pracovní síla chybět, a i my, co se blížíme důchodovému věku, ještě chceme a můžeme odpracovat pár aktivních let.
Startupisté se toho na začátku většinou bojí, ale potom, když se to povede nastavit, bývá to velmi užitečná spolupráce, protože ti zkušenější lidé už hodně zažili.
Už se úplně nehroutí z každého neúspěchu, ale vidí v něm jen stupínek na další cestě.
Teď se vyplatí sledovat, co s různými odvětvími udělá umělá inteligence, a já myslím, že to bude opravdu velká změna.
AI přinese podle mě pro ženy velkou příležitost v tom, že pro komunikaci s ní hodně záleží na schopnosti formulovat, pracovat s jazykem, dobře se ptát.
To je věc, která mnohým ženám jde výborně, a myslím si, že v některých oborech s touto schopností půjde překlenout určité technologické neznalosti.
Co se dřív muselo složitě počítat v rámci datových modelů, to už AI zvládne za nás, a půjde spíš o to, najít dobrou aplikaci a využití nástrojů v jednotlivých produktech.
Navíc i komunikace mezi byznysem a dodavateli technologií ve všech oborech bude hodně důležitá.
A pak si samozřejmě myslím, že velkou budoucnost budou mít všechny možné pečující profese, protože jak bude populace stárnout, bude přibývat lidí, kteří se o sebe nepostarají sami.
Takže to je oblast, která bude bezesporu i ekonomicky velmi zajímavá.
Rady začínajícím investorkám a spojení s konferencí Fenomén
A co byste poradila začínajícím investorkám? Já myslím, že v tomhle případě je fajn vybrat si nějakou z aplikací, které takovéto pravidelné investování umožňují.
Ty nabízí už několik různých finančních skupin a každá má tým odborníků, kteří se snaží to portfolio zajímavě skládat.
Myslím si, že to je dobrý začátek, protože nikdo, kdo má takovéto zdroje, pravděpodobně nemá čas na to, aby zkoumal vývoj akciových trhů, dluhopisů a tisíc jiných nástrojů.
Ale ve chvíli, kdy začnete i takovou poměrně malou částku pravidelně odkládat, tak se to po těch letech někde projeví.
Vy mezitím zjistíte, co funguje, a pak si třeba můžete dovolit nějakou extravagantnější nebo větší investici.
O svoje zkušenosti se plánujete podělit i na konferenci Fenomén.
Především o tom, co je potřeba udělat, aby se ve firmě mohly uplatnit inovace.
„Inovace“ já nevnímám jenom jako zavedení nějakého supermoderního technologického nástroje, ale jako proměnu toho, co ve firmě děláme, jak to děláme a proč to děláme.
A k tomu je potřeba mít splněnou celou řadu podmínek, ale především tu, že to někdo musí chtít udělat a někdo musí reálně vyhodnocovat, jestli se vydáváme tou správnou cestou, nebo ne.
A to bývá ta nejsložitější věc, protože nejdůležitější věc ve strategii je definovat si, co určitě dělat nechci.
Ono to zní jako jednoduchá věc, ale ve firmě to tak úplně snadné není.
Ve startupech, ale i ve větších firmách totiž pořád vidíte tisíc příležitostí a všechny vám připadají lákavé.
V nějakou chvíli se ale musíte rozhodnout, které obětujete a na které se naopak zaměříte, protože jinak neuděláte nic pořádně.
Dana Bérová: Pořád mě překvapuje, kolik lidí sdílí fotografie svých dětí.
Bývalá ministryně informatiky Dana Bérová v Press klubu na Frekvenci 1 mluvila o neúspěšné digitalizaci státu, umělé inteligenci, slabinách českých startupů i o tom, proč se z politiky vytratila schopnost spolupráce.
Kritizovala také uzavřené společenské bubliny a předsudky, které podle ní brzdí Česko.
Kontext kariéry a postoje k digitalizaci a AI
Česká republika podle bývalé ministryně informatiky Dany Bérové ani po dvaceti letech není skutečně digitálním státem.
V rozhovoru s Romanou Navarovou připomněla, že se často pouze převádí starý systém do elektronické podoby místo skutečné změny fungování úřadů.
„Já myslím, že bohužel stále ještě digitální země nejsme, protože jsme nezačali věci dělat jinak,“ řekla.
Zároveň připustila zklamání z vývoje a varovala před nekritickým nadšením i před představou, že AI vyřeší vše.
Podle ní je potřeba technologie využívat pragmaticky a hledat oblasti, kde lidem ušetří čas.
Upozornila také, že problém ochrany soukromí nezačal s AI: „Mě pořád ještě překvapuje, kolik lidí sdílí fotografie svých dětí v té úplně jednoduché podobě, neuvědomují si, že digitální stopu tomu dítěti už těžko někdo smaže.“
Životní zkušenosti a formující období
Je vždycky ve společnosti nějaká skupina, která se motá do všeho.
Pro mě to bylo fascinující životní období a doufala jsem, že se něco takového stane, ale neuměla jsem si představit, že by se to mohlo stát takhle brzo, ve vztahu k mému životu.
Ale dalo mi to spoustu zkušeností, jak překonávat vlastní strach, protože jsme se samozřejmě tenkrát báli, ne, že ne.
Když jsme v roce 1991 založili první firmu, uvědomila jsem si, že můžu být úplně nezávislá na jakýchkoli institucích, formálních strukturách a že to člověk opravdu může udělat úplně po svém.
Měla jsem pak už vždycky takový ten základ, že když se člověk rozhodne, takže umí vyrobit něco úplně sám, vydělat peníze, postarat se o sebe, o další lidi.
A i když to bylo složité, protože jsme o tom nic nevěděli, tak ale vždycky potom, když jsem nevěděla, co mám dělat dál profesně, tak jsem si říkala: „No tak co, tak si to můžeš zase dělat úplně sama nebo si založit něco vlastního.“
A to si myslím, že mě vždycky hodně osvobozovalo.
Pak samozřejmě pro mě byla velmi formující ministerská zkušenost, zkušenost v té politice.
Když to skončilo, tak jsem měla jisté období takovou obavu: „A co teď budu dělat dál?“
