Těhotenství je přirozenou součástí života ženy, která s sebou přináší mnoho změn, včetně těch na váze. Zatímco přibírání je nezbytné pro zdravý vývoj dítěte, nadměrné nebo naopak nedostatečné přibírání může představovat zdravotní rizika pro matku i plod. Tento článek se zaměřuje na to, jaký váhový přírůstek je v těhotenství považován za normální, jaké faktory jej ovlivňují a jak správně postupovat v případě odchylek.
Co tvoří váhový přírůstek v těhotenství?
Během těhotenství dochází k nárůstu tělesné hmotnosti z několika důvodů. Nejedná se pouze o tukové zásoby. Do celkového váhového přírůstku se počítá:
- Rostoucí plod: Samotné dítě váží při narození průměrně 2,5 až 3,7 kg.
- Plodová voda: Zajišťuje ochranu a výživu plodu, její objem se pohybuje kolem 1 až 1,3 kg.
- Placenta: Orgán propojující matku a plod, váží přibližně 0,5 kg.
- Zvětšená děloha: Svalový orgán, který se během těhotenství výrazně zvětšuje, přibližně o 1 kg.
- Zvětšená prsa: Příprava na kojení způsobí nárůst hmotnosti prsou, zhruba o 1 kg.
- Zvýšený objem krve: Krevní oběh se rozšiřuje, aby zajistil dostatek kyslíku a živin pro plod i matku, což představuje nárůst o 1 až 1,5 kg.
- Zadržovaná voda: Tělo v těhotenství zadržuje více vody, což může přidat až 3 kg na váze.
- Tukové zásoby: Slouží jako energetická rezerva pro porod a kojení, jejich množství je individuální.
Normální váhový přírůstek podle BMI
Mezinárodní doporučení pro váhový přírůstek v těhotenství se odvíjejí od indexu tělesné hmotnosti (BMI) ženy před otěhotněním. BMI se vypočítá jako podíl hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech (BMI = hmotnost [kg] / výška [m]²).
| BMI před otěhotněním | Doporučený celkový přírůstek hmotnosti během těhotenství | Průměrný přírůstek hmotnosti za týden během 2. a 3. trimestru |
|---|---|---|
| Podváha (BMI nižší než 18,5) | 13-18 kg | cca 0,45 kg |
| Normální hmotnost (BMI 18,5-24,9) | 11-16 kg | cca 0,45 kg |
| Nadváha (BMI 25-29,9) | 7-11 kg | cca 0,27 kg |
| Obezita (BMI 30 nebo více) | 5-9 kg | cca 0,22 kg |
Tyto hodnoty jsou orientační a individuální potřeby se mohou lišit. Ženy s nižším BMI mají obvykle menší tukové zásoby, a proto potřebují během těhotenství přibrat více, aby zajistily dostatek energie pro sebe i pro plod. Naopak ženy s vyšším BMI již mají určité energetické rezervy.
Váhový přírůstek v jednotlivých trimestrech
První trimestr (1. - 13. týden)
V prvním trimestru jsou nároky na energii minimální. Plod je v raném stádiu vývoje, a proto není nutné výrazně navyšovat denní příjem kalorií. Většina žen přibere během prvních tří měsíců pouze kolem 1-2 kg, některé nepřiberou vůbec, a některé mohou kvůli těhotenským nevolnostem a zvracení dokonce i shodit. Pokud žena začíná těhotenství s podváhou, měla by se v tomto období snažit o dostatečný příjem živin.
Druhý trimestr (14. - 27. týden)
Ve druhém trimestru se nároky na energii zvyšují, jelikož plod intenzivně roste. Doporučuje se zvýšit denní příjem kalorií o přibližně 200-300 kcal. Toto období je obvykle spojeno s nejrychlejším přibíráním na váze, které může dosahovat 0,5-0,8 kg týdně. Celkový přírůstek za druhý trimestr by se měl pohybovat kolem 5-11 kg v závislosti na výchozím BMI.
Třetí trimestr (28. - 40. týden)
V posledním trimestru přibírání pokračuje podobným tempem jako ve druhém trimestru, tedy kolem 0,5-0,8 kg týdně. Další kilogramy jsou spojeny především s růstem dělohy, zvětšováním prsů a ukládáním energetických zásob. Celkový přírůstek v tomto trimestru bývá obvykle 4-7 kg.
Co dělat při nadměrném či nedostatečném váhovém přírůstku?
Nadměrné přibírání v těhotenství
Rychlý nárůst hmotnosti, zejména o více než jeden kilogram týdně, může signalizovat problémy. Nadměrná váha v těhotenství je spojena s rizikem:
- Těhotenské cukrovky (gestační diabetes): Zvýšená hladina krevního cukru, která může vést k vyšší porodní hmotnosti dítěte a komplikacím při porodu a adaptaci novorozence.
- Preeklampsie: Vysoký krevní tlak v těhotenství, který bez včasné diagnostiky a léčby představuje riziko pro matku i plod.
- Bolesti zad a kloubů, zadýchávání, křečové žíly, hemoroidy.
- Komplikace při porodu: Vyšší porodní hmotnost dítěte může zkomplikovat porod, například u císařského řezu se může zhoršit hojení pooperační rány.
- Potíže se shazováním váhy po porodu.
Pro omezení nadměrného nabírání je důležitá úprava životního stylu: zaměřte se na pestrý, nutričně bohatý jídelníček s dostatkem zeleniny, ovoce, celozrnných výrobků a kvalitních bílkovin. Po dohodě s lékařem zařaďte přiměřenou fyzickou aktivitu. Vyhýbejte se "prázdným kaloriím" z nezdravých potravin a sladkostí.
Nedostatečný váhový přírůstek
Příliš malý nárůst hmotnosti může naznačovat nedostatečný příjem energie a živin, což může vést k:
- Růstovému zaostávání miminka.
- Nízké porodní hmotnosti.
- Předčasnému porodu.
- Nedostatku síly u miminka k sání z prsu.
- Únavě matky a nedostatku sil při porodu.
V případě nedostatečného přibírání se vyhněte "dohánění" kalorií nezdravými potravinami. Zaměřte se na kvalitní zdroje živin - libové bílkoviny, celozrnné obiloviny, zdravé tuky, čerstvou zeleninu a ovoce. Častější menší porce mohou pomoci zvýšit příjem kalorií bez pocitu přejídání.
Doporučení pro stravování v těhotenství
Strava hraje klíčovou roli pro zdraví matky i správný vývoj dítěte. Dbejte na rovnováhu makroživin (bílkoviny, sacharidy, tuky) a dostatek mikroživin (vitamíny a minerály).
- Bílkoviny: Nezbytné pro růst tkání. Zdrojem jsou libové maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny.
- Komplexní sacharidy: Poskytují energii. Vybírejte celozrnné pečivo, těstoviny, rýži, brambory.
- Zdravé tuky: Důležité pro vývoj mozku dítěte, zejména omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA). Zdrojem jsou mořské ryby (losos, makrela), ořechy, semínka, rostlinné oleje.
- Vitamíny a minerály:
- Kyselina listová (vitamín B9): Klíčová pro prevenci vrozených vývojových vad. Zdroje: listová zelenina, luštěniny, celozrnné výrobky. Často je doporučován doplněk stravy.
- Vitamín D: Podporuje imunitní systém a zdraví kostí. Získává se ze slunečního záření a stravy, v zimních měsících je vhodný doplněk.
- Železo: Nezbytné pro tvorbu červených krvinek. Zvýšená potřeba v těhotenství. Zdroje: maso, ryby, vejce, luštěniny, listová zelenina. V případě anémie je nutné doplnění.
- Vápník a hořčík: Důležité pro zdraví kostí a správnou funkci nervového systému.
- Omezení: Vyhněte se nadměrnému příjmu jednoduchých cukrů (sladkosti, slazené nápoje), tučných jídel, polotovarů, konzerv, plísňových sýrů, nadměrného množství kávy a alkoholu.
Jak se jídlo dostává k vašemu dítěti během těhotenství?
Hubnutí v těhotenství - je to vhodné?
Cílené hubnutí a držení drastických diet v těhotenství se obecně nedoporučuje. Tělo matky potřebuje dostatek živin a energie pro správný vývoj dítěte. Hubnutí může vést k nedostatku klíčových živin a ohrozit zdraví plodu. Výjimkou mohou být ženy s výraznou nadváhou či obezitou, u kterých by hubnutí probíhalo pouze pod přísným dohledem lékaře nebo nutričního terapeuta.
Namísto hubnutí se zaměřte na:
- Zdravou a vyváženou stravu.
- Pravidelný pohyb vhodný pro těhotné (chůze, plavání, těhotenská jóga, cvičení).
- Naslouchání svému tělu a jeho potřebám.
Fyzická aktivita v těhotenství
Pravidelný pohyb je v těhotenství velmi prospěšný. Pomáhá udržovat kondici, zlepšuje náladu, snižuje riziko nadměrného přibírání a připravuje tělo na porod. Vhodné aktivity zahrnují:
- Chůze
- Plavání
- Těhotenská jóga
- Pilates pro těhotné
- Cvičení na rotopedu či cyklotrenažeru
Je důležité přizpůsobit intenzitu a typ cvičení aktuálnímu stavu a kondici. Vždy se poraďte se svým lékařem.
Těhotenství a váha po porodu
Většina kil nabraných během těhotenství přirozeně zmizí po porodu. Samotným porodem žena zhubne přibližně 8 kg (váha dítěte, placenty, plodové vody). Další kilogramy lze shodit následným kojením, které je energeticky náročné. Rychlé hubnutí v období kojení se nedoporučuje, aby nedošlo k vyčerpání matky a snížení kvality mateřského mléka. Zaměřte se na zdravý jídelníček a pohyb.
tags: #daji #se #v #tehotenstvi #shodit #nadbytecne