Nádory mozku a míchy u dětí se řadí mezi tzv. primární nádory centrálního nervového systému (CNS). Tyto nádory vznikají přímo z Buněk CNS a liší se od nádorů u dospělých, kde často jde o metastázy z jiných orgánů. Díky moderním možnostem léčby se šance na vyléčení zvýšila a čím dříve je nádor diagnostikován, tím je prognóza lepší.
Co způsobuje vznik nádorů a cyst v mozku u dětí?
Příčiny vzniku nádorů mozku u dětí nejsou zcela známy. Část rizikových faktorů zahrnuje předchozí ozáření hlavy a genetické predispozice (například neurofibromatóza). Důležitější však z hlediska cyst a nádorů mohou být vrozené odchylky a vývojové anomálie, které se mohou projevit již v časném věku.
Typy cyst a jejich význam
Cysta je dutina vyplněná tekutinou, která má vlastní výstelku a je ohraničena membránou. Může se vyskytnout v různých částech mozku a její význam se liší podle velikosti a umístění. Arachnoidální cysty bývají často náhodnými nálezy při zobrazovacích vyšetřeních a mohou být asymptomatické; některé cysty však mohou tlačit na okolní struktury a vyvolat bolesti hlavy či jiné neurologické potíže. U dětí mohou cysty simulovat či maskovat jiné neurologické stavy a vyžadují pečlivé sledování i vyšetření.
Hlavní typy nádorů mozku u dětí a dospívajících
- Gliomy - vznikají z gliových buněk; nejčastější u dětí. Nízkého stupně bývají pomalu rostoucí a často zůstávají lokalizované na jednom místě, zatímco vysoké stupně jsou rychle rostoucí a agresivní.
- Meduloblastomy - embryonální nádory, rychle rostou v mozečku a mohou prorůstat do okolních tkání; často se šíří mozkomíšním mokem.
- Nádory ze zárodečných buněk (GCT) - obvykle ve varlatech či vaječnících, ale mohou se objevit i v CNS.
- Doplňkové nádory jako kraniofaryngeom nebo adenom hypofýzy - mohou být nezhoubné, ale příznaky bývají závažné kvůli tlaku na okolní struktury.
Příznaky nádorů u dětí jsou různorodé a závisí na lokalizaci a rozsahu onemocnění. Místní (specifické) příznaky mohou zahrnovat poruchy rovnováhy, záchvaty, oslabení končetin, poruchy zraku či řeči. Celkové příznaky jsou například bolesti hlavy, změny chování, únava, poruchy spánku a opožděný vývoj. U kojenců mohou být zásadní makrocefalie (zvětšený obvod hlavy) a zhoršený vývoj.
Diagnostika a vyšetření
Pokud se objeví podezření na nádor CNS, pediatr spolu se specialisty zahájí podrobnější vyšetření, které může zahrnovat:
- neurologické vyšetření
- magnetickou rezonanci (MRI)
- výpočetní tomografii (CT) - doplňkově, pokud MRI nelze provést
- oftalmologické a ORL vyšetření
- lokální hormonální testy a neuropsychologické vyšetření
- odběr mozkomíšního moku a krevních testů
- biopsii za účelem histopatologické klasifikace
Klíčové je určit, zda nádor je benigní (nezhoubný) či maligní (zhoubný), což ovlivní další léčebný plán a prognózu. WHO klasifikace dává čtyři stupně (grade 1-4), které popisují agresivitu a rychlost růstu nádorů. Benigní nádory mohou být chirurgicky úspěšně odstraněny, ale i benigní tumor na nevhodném místě může představovat životní riziko kvůli tlaku na kritické funkční oblasti mozku.
Léčba a prognóza
První volbou je co nejúplnější neurochirurgické odstranění nádoru, pokud je to bezpečné. Poté může následovat chemoterapie a/nebo radioterapie, v závislosti na typu nádoru a věku pacienta.
Prognóza závisí na typu a poloze nádoru, rozsahu jeho šíření a na individuálních faktorech. Častým důsledkem léčby může být trvalé poškození způsobené jak samotným nádorem, tak i samotnou léčbou, což se může projevovat poruchami chování, učením či tělesným i duševním postižením. Všechny tyto faktory zohledňuje tým odborníků při tvorbě individuálního plánu léčby.
Kde hledat pomoc a kdy vyhledat lékařskou péči
Pokud u dítěte pozorujete některé z popsaných příznaků, obraťte se na praktického lékaře pro děti a dorost. Ten v případě potřeby dítě pošle na specializované pracoviště. Dětská onkologie a neurochirurgie v dětském věku vyžadují spolupráci více odborníků - neurology, neurochirurgy, radiology a dalších specialistů.
Důležité poznámky o konkrétních typech cyst
Arachnoidální cysty mohou být vrozené nebo získané a často jsou náhodně zjištěné. Jejich léčba závisí na velikosti, umístění a symptomatice. Některé cysty stačí sleduovat a nezasahovat; jiné vyžadují endoskopickou fenestraci, drenáž či vytvoření shuntu, který umožní odtok tekutiny do jiných prostorů mozku. Ve většině případů jsou však cysty benigní a nevyžadují chirurgický zákrok, pokud nevyvolávají významné symptomy.
