Cviky po porodu v nemocnici a rehabilitace pro maminky: průvodce bezpečným návratem do formy

Během těhotenství dochází k řadě změn fyziologických funkcí. Pokud budeme mluvit o pohybovém systému, jedná se o změny dýchání (převládá spíše horní typ dýchání do hrudníku), zvyšuje se také laxicita (uvolněnost) vaziva, což má za následek rozvolnění vazů zejména v oblasti pánve, kostrče a stydké kosti. Dále vzniká diastáza (rozestoupení) břišních svalů, která narušuje funkci hlubokého stabilizačního systému a může těhotným ženám způsobit bolesti páteře nebo kyčelních kloubů. Každá žena se chce po porodu dostat co nejdříve do formy, avšak neuspěchejte to. Vaše tělo potřebuje čas, aby se navrátilo do původní formy. V tomto článku proto nečekejte žádná kardio cvičení pro spalování tuků. Z pohledu fyzioterapeuta jde hlavně o to, aby byl stabilizován střed těla, a od toho je možné se odrazit k dalším, dynamičtějším cvikům.

Šestinedělí a výběr cvičení podle typu porodu

Šestinedělí. Po přirozeném porodu je možné začít cvičit již druhý den. První den cvičení se zaměřujeme na dechovou gymnastiku a brániční dýchání, cévní gymnastiku jako prevenci trombembolické nemoci a aktivaci pánevního dna. Další dny pokračujeme v předchozím cvičení s větší intenzitou a lehce posilujeme hluboký stabilizační systém (bránice, hluboké břišní a zádové svaly a svaly pánevního dna). S opakováním a zvyšující se intenzitou cvičení dochází k úpravě držení těla. Císařský řez: Po císařském řezu je cílem co nejrychlejší obnova kondice pacientky a prevence sekundárních změn. První den po operaci by mělo cvičení trvat alespoň 15 minut. Provádíme dynamickou dechovou gymnastiku se souhybem horních končetin (např. na zádech, s nádechem vzpažit, s výdechem připažit). Nacvičujeme otáčení na lůžku a vstávání do stoje. Druhý den provádíme cviky pro aktivaci svalů pánevního dna, cviky na zlepšení prokrvení v oblasti pánve a pohyby kyčelních kloubů většího rozsahu. Třetí den po operaci opakujeme cvičení a polohujeme pacientku na břiše pro protažení břišních svalů a jizvy. Po vytažení stehů přidáváme péči o jizvu; provádí se její hloubková masáž jako prevence vzniku srůstů v břišní dutině.

V rámci šestinedělí a po příchodu domů co nejvíc odpočíváme. Necháváme tělo zregenerovat. Dopřáváme si pohyb a chůzi na čerstvém vzduchu. V období šesti neděl po porodu ležíme co nejčastěji na bříšku, a to z důvodu lepšího zavinování dělohy, a pokračujeme v tréninku bráničního dýchání a nastavení trupu při běžných denních činnostech. Vyhýbáme se cvičení přímých břišních svalů cvičením typu „sklapovačky“. Při klasické sklapovačce dochází ve většině případů k výraznému zapojení povrchového břišního lisu a ohýbání kyčelních kloubů. Vhodnější je aktivovat celý trup rovnoměrně spolu s bránicí, břišními svaly, zádovými svaly a pánevním dnem. S cíleným stabilizačním cvičením břišních svalů začínáme v rozmezí 5-8 týdnů po porodu. Opět vše záleží na stavu a funkčnosti pohybového aparátu dané ženy. V případě, že si nebudete jisté provedením a vhodností zátěže cviků, doporučujeme navštívit fyzioterapeuta.

Dechová gymnastika a hluboký stabilizační systém

Dechová gymnastika - nácvik bráničního dýchání: Položte se na záda, pokrčte nohy a opřete se chodidly. Přiložte svou ruku pod pupík a nadechujte se do bříška. Cítíte, jak vám volně roste. Při maximálním nádechu jsou spodní žebra roztažená do stran a předozadně. Poté začněte vydechovat. Hrudník sklouzává dolů, žebra sjíždí směrem k břichu a na konci maximálního výdechu ucítíte aktivitu hlubokých břišních svalů. Tuto kontrakci můžete ověřit svými prsty umístěnými v hloubce nad pánevními výčnělky, kde ucítíte zatnutí svalu.

Do hlubokého stabilizačního systému páteře řadíme hluboké břišní svaly (musculus transversus abdominis), krátké svaly v nejhlubší vrstvě podél páteře (musculi multifidi), svaly pánevního dna (diaphragma pelvis) a bránici (diaphragma). Dohromady tvoří komplex, který drží správné nastavení páteřních segmentů. Cviky pro aktivaci těchto svalů: cvik č. 1, cvik č. 2.

Aktivace a relaxace svalů pánevního dna

Před začátkem cvičení pánevního dna je vhodné podstoupit vyšetření u odborného fyzioterapeuta. Je třeba zjistit, které svaly pánevního dna jsou oslabeny a které jsou naopak ve spasmu. Od toho se pak odvíjí samotná terapie, při které svaly posilujeme nebo se je učíme relaxovat. Častým nálezem v oblasti pánevních svalů je neschopnost izolované aktivace či relaxace svalů. Klinicky se tyto poruchy mohou projevit poklesem orgánů malé pánve, inkontinencí nebo bolestí genitálií při močení či pohlavním styku. Terapie pánevního dna začíná vleže na zádech s pokrčenými dolními končetinami aktivací - vtažením močové trubice. Je dobré si pánevní dno představit jako rozvinutý květ, který se s aktivací zavírá.

Cvičení můžeme rozdělit do 3 sérií: 1. série cviků - první aktivaci zkuste provést maximální silou bez zapojení hýžďových svalů a po 3 sekundách se uvolněte a představte si rozvíjející se květ. Dbejte na úplnou relaxaci všech svalů v oblasti pánve, zhluboka prodýchejte. Opakujte 5×. Ve druhé fázi zkuste provést aktivaci pánevního dna 50% silou a vydržet 3 sekundy a poté opět úplně uvolnit stejně jako v předchozím kroku. Opakujte 5×. V poslední fázi zkuste aktivovat svaly pánevního dna pouze 15% silou a vydržte 3 sekundy. Poté uvolněte a vnímejte rozdíl mezi malou aktivitou a úplnou relaxací. Opakujte 5×. 2. série cviků - opakujte stejné aktivace jako v předchozí sérii. Vydržte aktivovat 7 sekund a cvik opakujte 8×. 3. série cviků - opakujte stejné aktivace jako v předchozí sérii. Vydržte aktivovat 10 sekund a cvik opakujte 12×. Nezapomínejte dbát na dostatečnou relaxaci svalů mezi jednotlivými kontrakcemi. Mezi sériemi vložte několikaminutovou pauzu a prodýchejte - viz brániční dýchání. Pokud při porodu došlo s výraznějšímu poškození svalů pánevního dna je možnou terapií elektrická stimulace svalů.

Fyzioterapie v nemocnici a po ní

Cvičení ve FYZIOklinice: V rámci našich skupinových cvičení nabízíme (dle aktuální nabídky) cvičení pro maminky po porodu. V rámci individuální fyzioterapie nabízíme také fyzioterapii kostrče a pánevního dna. Aktualizováno dne 21.09.2025. Autor: FYZIOklinika s.r.o., Praha. Pozn.: Články prezentované na webu FYZIOklinika.cz nenahrazují odborné lékařské/fyzioterapeutické vyšetření a mají informativní charakter, tak abyste snadněji porozuměli dané problematice například po Vaší návštěvě fyzioterapeuta, lékaře nebo jiného specialisty.

Jaké bolesti provází těhotné ženy? A jak těmto obtížím předcházet? Dobrý den,je mi 29 let, s partnerem máme 10-ti letou dceru a pokoušeli jsme se dlouho o další miminko. Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak moc je nebezpečná magnetoterapie na počátku těhotenství? Zda může dojít k potratu nebo jestli mně nebo plodu hrozí větší nebezpečí?

Na oddělení šestinedělí ve Strakonicích nově navštěvuje fyzioterapeutka. Předá jim informace o tom, jak o sebe po porodu pečovat - jak se starat o případné porodní poranění, o jizvu po porodu císařským řezem a především jak jemným cvičením a správným dechem opět aktivovat břišní svaly, bránici, protáhnout bedra a posílit pánevní dno. „Pokud maminky mají zájem a chvilku času, ukážu jim, jak mohou cvičit a dát si záda a pánevní dno zase do pořádku,“ vysvětluje fyzioterapeutka a lektorka zdravotního cvičení Štěpánka Halamová, která do porodnice dochází dvakrát týdně.

„Na konci mé návštěvy mi maminky děkují za informace. Celkový dojem z jednotlivých schůzek mám i já osobně pozitivní. I ženy vícerodičky, které mají při prvním kontaktu pocit, že už jim nemám co předat, jsou mile překvapeny. Z mého pohledu je to dáno především tím, že se žen dotýkám a ulevuji od bolesti nebo diskomfortu, který po porodu v těle je.“

Infografika: Stabilizace trupu a pánevního dna

Návštěva fyzioterapeuta a program pro maminky po porodu

Naše nemocnice nabízí cvičení pro maminky po porodu a kurzy cvičení pro těhotné. Cvičení je zaměřeno na udržení funkce kyčelních kloubů, pánve, svalů pánevního dna a udržení kondice. To vše je v závěru doplněno o krátkou relaxaci. Těhotenství znamená velké změny pro pohybový aparát. Lidské tělo se vyvíjí a mění po celý život a neustále se přizpůsobuje vnějšímu, ale i vnitřnímu prostředí. Naše držení těla a pohybové stereotypy jsou soustavně ovlivňovány mnoha faktory, jakými jsou náš dech, držení těla, způsob a rytmus našeho života, práce, kterou vykonáváme nebo jestli a jakému sportu se věnujeme.

Těhotenství s sebou přináší poměrně velké změny (nejen) pro pohybový aparát během krátkého časového období devíti měsíců. Pokud měla žena před otěhotněním skryté poruchy pohybového aparátu, velmi často se během těhotenství projeví. Když se naučíme své tělo vnímat a pracovat s ním ještě před otěhotněním, dokážeme se mnohem jednodušeji přizpůsobit změnám, které v těhotenství nastanou. Optimální držení těla, správné zapojení břišní stěny, bránice a ostatních hlubokých svalů trupu bychom se tedy v ideálním případě měli naučit ještě před otěhotněním. Práce na pohybovém aparátu před otěhotněním může pomoci předejít vzniku bolesti pohybového systému v těhotenství a po porodu. Dobrý stav a funkce břišní stěny jsou prevencí vzniku rozestupu alias diastázy přímých břišních svalů. Hormonální změny způsobují klesání napětí vazivových struktur a zvyšování laxicity (volnosti) vazů. U těhotných žen se velmi často objevují bolesti zad, pánve a další dysfunkce, které s těhotenstvím zdánlivě nesouvisejí a jsou považovány za přirozený stav v tomto období.

Schéma správného držení trupu při nošení miminka

S blížícím se porodem při fyzioterapii cíleně uvolňujeme svalové napětí bránice a procvičujeme plné dýchání do trupu. Sílu bránice pak maminka využívá i při samotném porodu (druhá doba porodní) k vytlačení miminka na svět. Dále nacvičujeme cílenou relaxaci pánevního dna v rámci přípravy na porod (zkrácení první doby porodní). Po přirozeném porodu vaginální cestou nebo cestou císařského řezu je naším hlavním cílem zabezpečit funkční stav břišní stěny pomocí bráničního dýchání a napřímení celé páteře. S vědomou prací na pohybovém aparátu začínáme 12-24 hodin po porodu. Naším prvořadým cílem je i urychlit zavinování dělohy a dosáhnout jejího správného uložení. Hned v porodnici můžeme po porodu vaginální cestou nacvičovat základní brániční dýchání, abychom pomohly k rozcvičení těhotenstvím utlačovaného hrudního koše. Dech by neměl být usilovný, naopak, snažíme se prodýchat do celého trupu (dopředu, dozadu, i do stran). Hrudní koš se rozvíjí do všech směrů. Častou chybou je dýchání pouze do oblasti břicha, nebo do hrudníku se zvedáním ramen směrem k uším. Naším dalším cílem následující dny je bránici (hrudník) dostat paralelně nad pánevní dno (pánev) a páteř co nejvíc napřímit. Toto držení dále trénujeme ve stoje, v sedě i při náklonu nad postýlkou miminka. Už v nemocnici můžeme nacvičovat správnou manipulaci s miminkem a správné držení těla při jeho nošení. Soustředíme se na nastavení pánve - aby nepřepadávala dopředu a nepřehýbali jsme se v bederní páteři. Vyhýbáme se zdvihání miminka z hlubokého předklonu pomocí zad na natažených končetinách. Od prvních možných okamžiků po porodu císařským řezem je důležité „uvědomění” si své jizvy. Na jizvu si můžeme opatrně pokládat dlaně (i přes zakrytí jizvy) a dotýkat se celého bříška. Kontakt dlaní napomáhá nejen lepšímu zavinování dělohy, ale teplo z dlaní taktéž spouští v těle ozdravné regenerační procesy. Ihned po porodu můžete začít s prodýcháváním do bránice a panevního dna, a postupně si ho tak začít uvědomovat. Správná aktivace trupové stabilizace napomáhá ke snížení tlakových a tahových sil působících na jizvu. První den po porodu si žena jizvu osprchuje a důkladně osuší, a v tomto pokračuje v průběhu celého šestinedělí. Pro správné hojení jizvy je důležité pravidelné vyprazdňování močového měchýře a stolice. Dobrou volbou je pití čajů se spasmolytickými účinky (látky uvolňující křeče - kontryhelový nebo maliníkový čaj).

Jizva a péče o ni v šestinedělí

Jako velmi výhodné, nejen po porodu císařským řezem, ale i vaginální cestou, se jeví šátkování břicha, nebo lehké stáhnutí elastickým pásem, který zároveň podporuje zavinování dělohy a zamezuje nadměrným tahům v břišní dutině. Samotnou jizvičku ze začátku promazáváme krémy na bázi vlhkého hojení. Po 2-3 týdnech promašťujeme silikonovými gely, které jizvu hydratují a podporují tvorbu kolagenu. V průběhu prvních pár měsíců je vhodné nosit kalhotky s vyšším pasem, které jizvu nedráždí svým okrajem. V rámci šestinedělí a po příchodu domů co nejvíc odpočíváme. Necháváme tělo zregenerovat. Dopřáváme si pohyb a chůzi na čerstvém vzduchu. V období šesti neděl po porodu ležíme co nejčastěji na bříšku, a to z důvodu lepšího zavinování dělohy, a pokračujeme v tréninku bráničního dýchání a nastavení trupu při běžných denních činnostech. Vyhýbáme se cvičení přímých břišních svalů cvičením typu „sklapovačky“.

Praktické tipy pro hojení jizvy a podporu zavinování dělohy

Při klasické sklapovačce dochází k výraznému zapojení povrchového břišního lisu a ohýbání kyčelních kloubů. Vhodnější je aktivovat celý trup rovnoměrně spolu s bránicí, břišními svaly, zádovými svaly a pánevním dnem. S cíleným stabilizačním cvičením břišních svalů začínáme v rozmezí 5-8 týdnů po porodu. Opět vše záleží na stavu a funkčnosti pohybového aparátu dané ženy. V případě, že si nebudete jisté provedením a vhodností zátěže cviků, doporučujeme navštívit fyzioterapeuta. Každodenní manipulace s miminkem představuje enormní zátěž pro naše záda. Mnoho čerstvých maminek mívá velké bolesti v oblasti bederní páteře, šíje, hlavy nebo jim vystřeluje bolest pod lopatky a do rukou. Vzniku těchto problémů se však dá efektivně předcházet.

Správné držení těla při každodenní manipulaci s miminkem

Dokončení fyzioterapie v nemocnici i po návratu domů pomáhá rychleji se vrátit do kondice. Vhodný je i trénink hlubokého stabilizačního systému a nácvik správného držení těla. Jako doplňkovou terapii využíváme kineziotape či manuální lymfodrenáž. Během těhotenství a vaginálního porodu působila velká zátěž na svaly pánevního dna. Během porodu může dojít i k jejich poranění. Mnoho žen po porodu trpí inkontinencí moče a stolice, poklesem orgánů malé pánve nebo pocitem příliš volného poševního vchodu. Některé obtíže se postupem času sami upraví, některé mohou přetrvat. Ženy často tyto potíže považují za „normální“ a řeší je až později. Ale v poporodní péči by nemělo chybět vyšetření svalů pánevního dna, vyhodnocení jejich funkce a následně i cvičení.

Tabulka: doporučené postupy při šestinedělí

Motivace, doporučené programy a praktické tipy

Po porodu je důležité, aby se i ona cítila dobře a byla spokojena sama se sebou. Cvičení po porodu je téma, které řeší téměř každá novopečená maminka. Tělo prošlo obrovskou změnou, a i když se možná chcete co nejdříve vrátit k aktivitám, které máte rády, je důležité postupovat citlivě, pomalu a s respektem ke svému aktuálnímu stavu. Dobrou zprávou je, že správně zvolené cviky po porodu dokážou ulevit od bolesti zad, posílit střed těla, dodat energii a zlepšit psychickou pohodu. Náš stručný průvodce vám pomůže zorientovat se v tom, kdy začít, jaké cvičení zvolit, čemu se vyhnout a jak si udržet motivaci.

Jak si vybrat správné cvičení po porodu? Výběr vhodného typu cvičení vám pomůže vyhnout se přetížení a zároveň podpoří správnou funkci svalů. Myslete na to, že cílem není výkon, ale bezpečné a postupné budování síly. Nesprávným cvičením si naopak můžete ublížit a třeba i zhoršit zmíněnou diastázu. Začnete pomalu a poslouchejte své tělo. Každý den se můžete cítit trochu jinak. Někdy máte energii, jindy dítě celou noc nespalo a vy potřebujete spíše odpočívat a obojí je v pořádku. Pokud se během cvičení objeví bolest, tlak v podbřišku, pocit „vyvaleného“ břicha nebo dokonce únik moči, zvolte okamžitě mírnější variantu nebo si dejte pauzu.

Nejlepší cvičení na začátek: Chůze, lehká jóga, Pilates, jemné posilování s vlastní vahou. Cvičení s miminkem zahrnuje dřepy nebo výpady s miminkem v náručí (pokud to fyzioterapeut schválí), jemné protahování na zemi a balanční cvičení s gymnastickým míčem. Počítají se i procházky s kočárkem a postupně lze zařadit i posilování venku s kočárkem. Na co si dát pozor při cvičení po porodu? Bolest v podbřišku, přílišnou únavu, pocit tlaku, inkontinenci. Vyhýbat se skokům, rychlým změnám poloh a přímým břišním svalům až do stability břišní stěny.

FAQ: Můžu cvičit, když kojím? Ano. Kojící ženy mohou bez obav cvičit. Pohyb nemá negativní vliv na kvalitu ani množství mléka. Jen nezapomeňte na dostatek tekutin a případně zvolte pohodlnou sportovní podprsenku bez tlaku na prsa. Pohlídejte si také dostatečný příjem kalorií. Jaké cvičení je nejlepší po porodu? Ideální jsou poporodní cviky zaměřené na pánevní dno, hluboký stabilizační systém a jemné protažení. Kdy můžu znovu běhat nebo cvičit ve fitku? Obvykle mezi 3. a 6. měsícem po porodu, ale je to velmi individuální. Heros Gym nabízí programy MUMS pro maminky s dětmi i bez dětí; NEW MUMS je uzavřená skupina pro maximálně pět maminek, se 6týdenním plánem a intenzitou navrženou na kontrolu dysbalancí.

Logo a popis programů Heroes pro maminky

Závěrečné doporučení a bezpečný postup

Celý text se drží zásady postupného zvyšování zátěže a bezpečnosti. Optimální trénink zapojuje všechny svalové skupiny v takovém poměru, aby docházelo k postupné kompenzaci svalových dysbalancí. Nezapomínejte na správnou manipulaci s miminkem a na preventivní péči o jizvy. Po porodu je nejdůležitější posílení pánevního dna a posílení středu těla. Není nutné se hned drtit v posilovně; důležité je začít postupně, s rutinní revií stavu a případně konzultovat plán s fyzioterapeutem.

tags: #cviky #po #porodu #v #nemocnici