Mateřské mléko představuje ideální stravu pro miminko, přičemž kojení přináší významné benefity nejen dítěti, ale i matce. Tyto okamžité i dlouhodobé zdravotní výhody posilují vzájemné pouto mezi matkou a dítětem. Tato fakta si připomínáme v kontextu Světového týdne kojení, který probíhá od 1. do 7. srpna. Kojení poskytuje dětem ochranu před infekčními i neinfekčními nemocemi, zatímco ženy chrání před rakovinou prsu, vaječníků a děložního čípku. Jedinečné složení mateřského mléka zajišťuje přenos těchto ochran i do dalších generací. Děti, které jsou kojeny, vykazují v průměru o 8-10 bodů vyšší IQ, což je dáno obsahem nenasycených mastných kyselin, jako je kyselina arachidonová a dokosapentaneová, které jsou nejvíce koncentrovány v mlezivu, a také prebiotiky mateřského mléka ovlivňujícími vývoj mozku.
Méně známým faktem je, že kojení prospívá i matce samotné. Snižuje poporodní krvácení, snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky, osteoporózy a kardiovaskulárních onemocnění. Kojení také pomáhá chránit před poporodní úzkostí a depresí.
Doporučení a statistiky kojení
Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje kojení za ideální způsob výživy dítěte v prvních měsících po porodu. WHO doporučuje výhradní kojení po dobu 6 měsíců a pokračování v kojení s vhodnou doplňkovou stravou do 2 let věku dítěte nebo déle, dle jeho potřeb. V České republice bohužel podíl matek, které kojí alespoň do 6 měsíců, nedosahuje ani 50 %. Přitom při propuštění z porodnice je výlučně kojeno přes 80 % novorozenců a s dokrmem přes 95 % dětí.
Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) v roce 2013 stále téměř 15 % dětí bylo od kojení odstaveno již v průběhu šestinedělí. Pouze u necelých 39 % dětí bylo kojení udrženo po dobu 6 měsíců a déle, což představuje mírné snížení oproti předchozímu roku. V některých krajích jsou tato čísla ještě horší.
Klíčovou roli ve zhodnocení adekvátnosti růstu a prospívání nejmenších dětí hraje správné posouzení. Pokud není růst kojeného dítěte správně hodnocen, může dojít k předčasnému zavedení dokrmu, což často vede k dřívějšímu ukončení celkového období kojení.
Světový týden kojení a jeho význam
První srpnový týden je každoročně věnován Světovému týdnu kojení (World Breastfeeding Week). Motto letošního ročníku je „Kojení - klíč k trvale udržitelnému rozvoji“, které navazuje na 17 cílů udržitelného rozvoje OSN. Toto téma zdůrazňuje souvislost kojení se všemi cíli, od ukončení chudoby po ochranu planety. Kojení významně přispívá k udržitelnému rozvoji světa jako dostupná, bezpečná a přirozená potrava, která snižuje hlad a bídu, přináší zdravotní benefity, je ekologické a neprodukuje odpad.
Fyziologické aspekty kojení
Kojení je komplexní fyziologický děj, který je základem výživy novorozenců a kojenců a přináší mnoho dalších, non-nutritivních přínosů pro dítě i matku.
Složení mateřského mléka
Mateřské mléko má optimální složení pro snadné trávení a vstřebávání živin. Doporučuje se zahájit kojení co nejdříve po narození. Výlučné kojení je doporučeno do ukončeného 6. měsíce věku, s možným podáváním vitaminů D a K. Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, v období tzv. „okna imunologické tolerance“ (mezi 4. a 6. měsícem věku). Zavádění příkrmů před ukončeným 4. měsícem nebo po 6. měsíci může s sebou nést zdravotní rizika, jako je malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie či anémie.
Mateřské mléko není konstantní. V prvních dnech po porodu se tvoří mlezivo (kolostrum), které je bohaté na imunoglobuliny a má nižší obsah laktózy. Během několika dní se mění ve zralé mléko. Složení mléka se liší i v průběhu jednoho kojení - na začátku pije dítě méně tučné „přední mléko“, na konci kojení pak tučnější „zadní mléko“.
Bílkoviny
Obsah bílkovin v mateřském mléce je nižší než v kravském mléce, což odpovídá pomalejšímu postnatálnímu růstu lidských mláďat. Dominují syrovátkové bílkoviny, zatímco v kravském mléce převažuje kasein. V syrovátce kravského mléka je hlavní bílkovinou β-laktoglobulin, který v mateřském mléce zcela chybí.
Tuky
Tuky jsou hlavním zdrojem energie a dodávají esenciální mastné kyseliny a vitaminy rozpustné v tucích. Jejich složení je ovlivněno stravou matky. Mateřské mléko obsahuje více nenasycených a esenciálních mastných kyselin než kravské mléko. Značný je také obsah cholesterolu.
Sacharidy
Hlavním sacharidem je laktóza, která usnadňuje vstřebávání vápníku, podporuje růst prospěšných bakterií ve střevě a omezuje růst patogenů. Oligosacharidy mají prebiotický efekt a brání přichycení bakterií a virů na sliznici.
Vitaminy a minerály
Mateřské mléko obsahuje vitaminy a minerály v množství odpovídajícím potřebám kojence. Obsah vitaminu K je vyšší v kolostru, později jej začínají tvořit střevní bakterie. Obsah vitaminu D je nízký, proto je doporučováno jeho podávání.
Mateřské mléko obsahuje výrazně méně hlavních minerálů než kravské mléko, ale poskytuje dostatečný příjem vápníku v prvních 6 měsících. Obsah stopových prvků se liší a jejich biologická dostupnost je vyšší než u kravského mléka.
Imunologické faktory
Mateřské mléko je bohaté na imunoglobuliny, zejména sekretorický IgA, který chrání střevo a dýchací cesty. Obsahuje také lysozym a laktoferin, které mají antibakteriální účinky.
Laktace a její řízení
Mateřské mléko se tvoří v epitelových buňkách mléčné žlázy a je vylučováno do mlékovodů. Po porodu dochází k uvolnění prolaktinu, který spouští tvorbu mléka. Časté kojení stimuluje rozvoj prolaktinových receptorů. Sání dítěte stimuluje uvolňování oxytocinu, který způsobuje kontrakci myoepiteliálních buněk a tok mléka (milk ejection reflex).
Zpočátku je laktace řízena hormonálně a produkuje se kolostrum. Během 48-96 hodin se produkce mléka výrazně zvyšuje a je řízena sáním a poptávkou. Průměrná produkce mléka se pohybuje kolem 700-800 ml/den, s individuální variabilitou. Tvorba mléka probíhá, dokud dochází k jeho odstraňování z prsu. Autokrinní regulace sekrece mléka probíhá v každém prsu zvlášť.
Technika kojení
Správná technika kojení zahrnuje správnou polohu a přiložení dítěte. Tělo dítěte by mělo být přitisknuté k matce, břicho na břicho, a podepřené. Ústa dítěte by měla být široce otevřena, dolní ret vytočen ven, brada se dotýkat prsu a vidět větší část dvorce nad ústy. Sání by mělo být účinné, s rychlými sacími pohyby následovanými pomalejším sáním a polykáním.
Při správném přiložení dítě svírá dásněmi dvorec, nikoli citlivou bradavku, což je prevence bolesti a poškození bradavek. Mechanismus sání z lahve se liší od sání z prsu, proto se její použití nedoporučuje.
Poloha při kojení může být vleže nebo vsedě. Ústa novorozence by měla být v úrovni bradavky. Matka by měla být prohnutá v kříži, aby jí břicho nebránilo v přitisknutí dítěte. Nos a brada dítěte se musejí dotýkat prsu. Matka přitahuje dítě k sobě, nikoli sebe k dítěti. Bradavka by neměla být po kojení oploštělá ani poraněná.
Podpora laktace a řešení potíží
Kojící matka potřebuje klidné prostředí. Frekvence kojení je individuální a měla by se řídit potřebami dítěte (on demand). Novorozenec se hlásí o kojení po 2-3 hodinách, později častěji. Dostatečný přísun tekutin je patrný na 6-8 pomočených plenách denně. Frekvence stolic je individuální.
Růstové spurty jsou období, kdy dítě náhle vyžaduje častější kojení (obvykle v 3., 6., 12. a 24. týdnu života). V těchto obdobích je důležité kojit častěji, aby se podpořila laktace.
Častá chyba - podávání čaje mezi kojeními. Je to zbytečné a škodlivé, neboť vytlačuje mateřské mléko.
Nedostatek mateřského mléka
Tvorba mléka je otázkou nabídky a poptávky. Čím častěji se dítě přiloží, tím více mléka se vytvoří. Subjektivní pocit nedostatku mléka je třeba ověřit u pediatra sledováním přírůstků váhy, délky, počtu pomočených a pokálených plen.
Nadbytek mateřského mléka
V tomto případě se dítě zalyká a odtahuje od prsu, mléko mu viditelně zůstává v koutcích úst. Častým projevem je i ublinkávání. Pomoci může vhodná poloha při kojení, například vzpřímená, která zabrání vytékání mléka.
Popraskané bradavky
Jsou výsledkem nesprávné techniky kojení, přiložení nebo sání. Pomoci může oprava techniky kojení, úprava polohy dítěte, kojení nejprve méně bolestivým prsem, střídání poloh, teplé obklady, Bepanthen mast či chrániče bradavek. Po kojení je dobré nechat bradavky volně na vzduchu.
Retence mléka
Projevuje se bolestivým zduřením prsu se zarudnutím a horečkou. Jedná se o blokádu vývodu buněčnou drtí a zaschlým mlékem. Řeší se ledovými obklady, masáží a antipyretiky. Není důvodem k přerušení kojení.
Zánět prsní žlázy (mastitida)
Objevuje se nejčastěji kolem 3. týdne po porodu. Projevuje se horkým, bolestivým otokem prsu s horečkou. Léčí se antibiotiky, které se nevylučují s kojením. Je důležité kojit co nejčastěji, začínat zdravým prsem a po kojení prs odstříkat.
Infekce plísněmi
Postižena bývá bradavka i dvorec. Kůže je červenofialová, lesklá a napjatá. Pomáhá protiplísňová mast a pečlivé mytí rukou.
Otok dvorce
Může být způsoben nadbytkem tekutin nebo vysokými dávkami oxytocinu. Tkáň bradavky a dvorce je tuhá, neohebná. Často jsou přítomny otoky nohou a rukou.
Kdy kojit a jak dlouho
Dítě by mělo být kojeno podle jeho potřeby, bez omezování délky a frekvence. V prvních 6 týdnech může dítě vyžadovat kojení 10-15krát denně, stejně tak i během růstových spurtů.
Rozhodnutí o délce kojení je individuální. Výlučné kojení se obecně doporučuje do půl roku věku dítěte. Někteří odborníci doporučují kojení s příkrmy do jednoho nebo dvou let, jiní po celou dobu, kdy má dítě o kojení zájem.
Kojenecké formule a jejich srovnání s mateřským mlékem
Složení mateřského mléka je vodítkem pro výrobu kojeneckých formulí. Přes veškeré snahy se umělé výživy v mnoha ohledech mateřskému mléku nevyrovnají a měly by být používány pouze v případě potřeby na základě odborného doporučení.
Na obalu počáteční kojenecké výživy nesmí být uvedeny obrázky dětí nebo tvrzení, která by idealizovala výrobek. Podle WHO mají rodiče dostávat jasné a přesné informace o výživě dětí k prevenci obezity a jiných nepřenosných nemocí.
Další informace o kojení
Kojení a strava matky: Je důležité dbát na pestrou stravu s dostatkem živin a vitamínů. Je vhodné se informovat, kterým potravinám se vyhnout (např. nadýmavé potraviny, čokoláda).
Banky mateřského mléka: V případě, že kojení není možné, existuje alternativa výživy dárcovským mateřským mlékem. Sběr, ošetření a distribuci zajišťují banky mateřského mléka.
Přírodní léčiva a čaje na podporu kojení: Doporučují se čaje z anýzu, kmínu, fenyklu, kopřivy, meduňky, bazalky, jestřabiny a kopru.
Kdy zavádět tekutiny: Kojené dítě nepotřebuje dodávat tekutiny do cca 10 měsíců, protože mateřské mléko obsahuje až 87 % vody. Tekutiny navíc se přidávají okolo 10. měsíce, u nekojených dětí od 6. měsíce.
Trápení s bříškem (kolika): Může trápit kojené i nekojené děti. Příčiny mohou být různé, včetně alergie na bílkovinu kravského mléka. Vyloučení kravského mléka ze stravy matky může pomoci.
Správné uchovávání mateřského mléka: Čerstvé mléko lze uchovat 8 hodin při pokojové teplotě nebo 24 hodin v chladničce. Lze jej také zamrazit. Rozmrazování provádět pod tekoucí vodou nebo v chladničce.
"Baby Friendly Hospital Initiative" (BFHI): Porodnice, které dodržují 10 kroků k úspěšnému kojení, poskytují ideální prostředí pro podporu kojení.
Sledování růstu dítěte: Pravidelné sledování váhy, délky a obvodu hlavy slouží k posouzení správného růstu. Váhová křivka nemusí být trvale stoupající a váhový přírůstek není jediným ukazatelem prospívání.
Informace o kojení: Zdrojem informací mohou být pediatři, laktační poradci, zdravotníci v porodnicích a specializovaná literatura.