Když mu chutná, je to dobré, říkávalo se dříve. Ve chvílích, kdy dítě začíná stravu odmítat a neprospívá, rodiče často zvažují, zda je to nemoc, a hledají příčiny nechutenství. Nechutenství či odmítání některých složek výživy bývá pro rodiče zdrojem obav, a proto je důležité chápat rozmanité faktory, které mohou výživu ovlivnit, a umět rozpoznat, kdy už je potřeba vyhledat lékaře. Každé dítě je individuální a reaguje jinak na změny v jídelníčku a prostředí, ve kterém vyrůstá.
Proč děti občas nejedí stejně a proč to nemusí znamenat nemoc
Nechutenství nemusí být postiženo pouze nemocné dítě, ale i dítě fyzicky zdravé. Typickým příkladem jsou batolata, kdy některé dny jedí velmi málo a jiné dny tyto nedostatky dohánějí. Je nutné se na tyto běžné změny v jídelním chování dítěte připravit a nepodléhat panice. Dítě je individuální a stejně jako matky více dětí vědí, že každý potomek byl po stránce výživy trochu odlišný. Kojení patří mezi první prožitky dítěte, kdy získává zkušenosti se světem a začíná s ním komunikovat.
Kojení a jeho vliv na jídelní rozhodování dítěte
Při kojení dítě pozoruje matku, její pohyby, vnímá vůni jejího těla. I když matka nekojí z prsu, ale dává dítěti lahev, může navodit pozitivní psychologické podmínky jako při kojení. Dítě drží stejně jako při pití z prsu, to tím cítí tlukot matčina srdce a vnímá i její tělo. Když je matka při krmení neklidná, spěchá nebo je ve stresu, kojenec vše vnímá.
Co ovlivňuje schopnost přijímat potravu u kojenců?
Schopnost přijímat potravu se dítě rodí, nebo se postupně rozvíjí v souvislosti s dozráváním nervových struktur a ostatních systémů. Například narození předčasně může znamenat, že dítě není schopno sát mléko a vyžaduje pomoc okolí. Pláč bývá častým signálem hladu, ale není vždy spojen se vznikem hladu - některé dny dítě prostě víc spí, nebo mu vyhovuje jiné tempo krmení. Pokud dítě není kojeno, je nutné dodržovat návod na přípravu umělé výživy a dávky nepřizpůsobovat nadměrně.
Růst a vývoj při kojení
Kojenecký růst v prvních měsících bývá rychlý, ale to není důvod k nadměrnému krmení. Dítě, které správně přibírá na váze a není nemocné, nemusí být nutně kojeno více než nutný rámec. Laktační krize se nejčastěji objevují v 3. týdnu, 6. týdnu, 2-3. měsíci, 6. a 9. měsíci života dítěte. V takových obdobích je důležité zachovat klid, pít čaje na kojení a vyhledat pomoc laktačního poradce, pokud má dítě potíže s kojením.
Umělé mléko a zavádění PRIKRMŮ
Pokud dítě není kojeno, je nutné pečlivě dodržovat návod na přípravu a dávky umělé výživy. Dítě, které dostává umělou stravu, je kojeno méně často a po kratší dobu. Základní známkou nízkého příjmu mléka bývá nedostatečný přírůstek na váze, špatné přisávání a mělké sání. Dítě může být rovněž odloučeno od matky ze zdravotních důvodů, a pak je nutné pravidelně odsávat mléko nebo hledat jiné řešení s lékařem.
Velikost prsu a množství mléka nemají vždy přímý vztah k produkci mléka. Příčinou nízké tvorby mléka mohou být stres, špatná strava, hormonální vlivy či léky a bylinky obsahující šalvěj či mátu. Pokud existují podezření na nízkou tvorbu mléka, je vhodné vyhledat laktačního poradce a pediatra. Základem je posouzení celkového stavu dítěte a jeho hmotnostního přírůstku.
Kdy je nutné zavádět umělé příkrmy?
Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení během prvních šesti měsíců života a poté postupně zavádět příkrmy při pokračujícím kojení a pokračovat v kojení ideálně do dvou let a déle. Prvním signálem připravenosti na příkrmy bývá stabilní hlavička, schopnost sedět s oporou a zřejmý zájem o jídlo. Začínat s příkrmy dříve než po ukončeném čtvrtém měsíci nemá smysl; v dnešní praxi je vhodné začít mezi ukončeným čtvrtým a šestým měsícem, až dítě projeví připravenost.
- První příkrm by měl být jednoprůvodný (zelenina jako mrkev, dýně nebo ovoce jako banán) a postupně se k němu přidávají další potraviny.
- Při zavádění se vyhýbejte sladidlům, doslazování a příliš hustým pyré; dítě má postupně rozvíjet schopnost žvýkat a pracovat s jazykem.
- BLW (baby-led weaning) umožňuje dítěti jíst samo měkké kousky; bezpečnost je důležitá a vždy by dítě mělo sedět vzpřímeně a být pod dohledem dospělého.
- Pokud dítě odmítá novou potravinu, opakujte nabídku, nepřekračujte denní dávky, a sledujte známky alergie.
Alergie a potravinové intolerance
Počet dětí s potravinovou alergií roste. Nejčastější jsou alergie na bílkovinu kravského mléka a na lepek; mohou se projevit bolestí břicha, vyrážkami a dalším nepříjemnostem. Při podezření na alergii kontaktujte pediatra, který vás může odkázat na alergologa. Pokud kojíte a dítě trpí alergií na mléko, je nutné sledovat i složení vaší stravy, protože bílkovina může procházet do mateřského mléka. Při podezření na lepkovou alergii lze provést krátkodobé podání lepku a sledovat reakce.
Praktické tipy pro rodiče při zavádění příkrmů
Některé děti potřebují více času na to, aby se naučily jíst ze lžičky, a proto je důležité trpělivě nechat dítě postupně ochutnávat a poznávat nové chutě. Důležité je:
- Učit se jíst spolu s rodinou - dělat jídla společně a nekrmit dítě u televize či díky hračkám.
- Postupné zavádění nových potravin a sledování jejich reakce na jednotlivé suroviny.
- Při prvních příkrmech začínat jednou surovinou a poté postupně přidávat další potraviny.
- V období průjmu či zácpy upravit jídelníček a dostatek tekutin; u batolat je vhodné zátěžové potíže řešit dle doporučení pediatra.
- Dodržovat hygienu při přípravě jídel a mytí rukou před krmením.
Specifika průběhu přechodu na pevnou stravu
Zavádění příkrmů je velký milník - dítě se poprvé setkává s jinou chutí, strukturou i způsobem krmení. Obecně platí, že dítě bývá ochotné poznávat jídlo kolem 6. měsíce, ale každý plodí jinak. Některé děti začnou dříve, jiné později, a kojení zůstává významným zdrojem výživy i po zahájení příkrmů. Je důležité respektovat signály dítěte a nenutit ho do jídla. Dítěti dejte čas ochutnat, ať si samo vybere, co, kdy a kolik sní.
Další doporučení a poznámky
Je důležité, aby rodiče nepřeháněli s tekutinami mimo mateřské mléko - voda ani čaje nejsou nutné pro zdravé, plně kojící dítě. Většinou je nejlepší, když dítě pije na požádání. Při přechodu na lahvičku s mlékem je vhodný postup, kdy dítě je zdravé a doma v klidném prostředí; pokud dítě lahvičku odmítá, nesnažte se ho nutit za každou cenu. Postup odstavení od kojení bývá individuální a může trvat měsíce.
Infografika: Jak probíhá zavádění příkrmů krok za krokem

Video: BLW a bezpečnost při krmení
Shrnutí klíčových bodů
Největší význam mají poznatky o signálech připravenosti na příkrmy a o tom, že kojení může a má nadále pokračovat při zavádění pevné stravy. Dítě prospívá dobře, pokud má stabilní růst a spokojený stav, i když začíná jíst méně či více. V případě potíží s kojením, alergiemi nebo nedostatečnou tvorbou mléka vyhledejte laktačního poradce a pediatra. Postupné zavádění příkrmů, vhodná hygiena, a respekt k tempu dítěte jsou klíčové pro úspěšný přechod na pevnou stravu.