Citáty o porodních asistentkách a proměna českého porodnictví

Traduje se, že pro ženu je porod dítěte jejím nejkrásnějším životním zážitkem. Avšak zeptejte se známých, které své děti porodily v porodnicích klasickým způsobem, zda jejich porod patřil skutečně mezi nejkrásnější životní zážitky. Toto pojednání je úvahou nad současným přístupem k přirozenému porodu a možnostmi žen zvolit si místo a způsob porodu v České republice.

Historie a změny od 20. století

Podobně jako ve většině evropských zemí, tak i v České republice byl příchod člověka na svět v posledních padesáti letech výhradně medicínskou záležitostí. Porod byl koncipován a organizován jako gynekologická operace a odehrával se na operačním stole pod pichlavým světlem reflektorů. Lékaři rozhodovali, porodní asistentky přisluhovaly a rodící ženy „poslouchaly“ bez možnosti vyslovit své individuální potřeby a přání. Rodičky bez výjimky musely absolvovat administrativní přijetí do nemocnice, vstupní prohlídku, přípravu v podobě klystýru a holení, aby posléze absolvovaly aktivní lékařské vedení porodu v pasivní poloze na zádech na nepohodlném porodnickém stole, často s připoutanýma nohama. Přítomnost blízkých osob byla vyloučena.

Situace se v mnohém zlepšila po roce 1989. Od devadesátých let začalo přibývat otců u porodu, rooming-in přestal být zvláštností a výrazně stoupl počet úspěšně kojících matek. Spolu s informacemi o odvrácené stránce medikamentózních porodů přibylo i žen usilujících o tzv. přirozený porod, při němž nejsou křehké porodní mechanizmy bezdůvodně narušovány. Rozvoj demokracie tak pozvolna i v České republice rozpoutal veřejnou diskusi na téma humanizace a demokratizace porodnictví. Ženy volající po právu svobodně porodit byly v některých nezávislých médiích uvedeny dokonce jako výrazný příklad nového občanského sebevědomí.

Současné problémy a vyhlídky

Veřejný dialog, který se v současné době vede okolo změn v českém porodnictví, nelze přitom chápat jako pouze úzce vymezenou odborně medicínskou polemiku. Probíhající změny v českém porodnictví i veřejnou diskusi je nutno chápat v širších souvislostech. Stav předporodní přípravy v ČR je katastrofální. Většina porodnických zařízení v zemi nepořádá dostatečně kvalitní kurzy. Soukromé kurzy existují spíše výjimečně a jsou vázány především na větší města. V jednotlivých českých porodnicích se situace samozřejmě liší. Existují i výjimečná pracoviště nabízející všestranně uspokojující služby včetně možnosti přirozeného porodu.

Jako velmi komplikovaný se bohužel jeví vzájemný vztah lékařů a porodních asistentek, a to především v souvislosti se snahami některých porodních asistentek o renesanci původního obsahu a smyslu jejich profese. Přestože poptávka po primární porodnické péči a po možnosti přirozeného porodu (včetně porodů doma) roste, většina lékařů spatřuje v samostatných porodních asistentkách nepříjemnou konkurenci, a v přirozeném porodu „výmysl nerozumných žen“. Lékaři nesmlouvavě brání své výsadní vůdčí postavení, a svých kompetencí se nehodlají vzdát ani pro případ bezproblémových těhotenství a porodů. Rovněž zdravotní pojišťovny spolupráci s porodními asistentkami ve sféře nesrovnatelně ekonomičtější primární péče většinou odmítají.

Kvalita péče poskytované těhotným a rodícím ženám v České republice se hodnotí pouze podle jediného statistického údaje - perinatální mortality. Prudký rozvoj technické medicíny slaví své vítězství v podobě již nesnižitelných kvót perinatální úmrtnosti, avšak psychologické a etické aspekty zrození jsou v mnoha případech prokazatelně zanedbávány. Ani sebehezčí pokojíček by nesplnil svůj účel, kdyby v něm panoval klasický řád - systém příkazů a zákazů. Pod pojmem „alternativní porod“ si však lidé obvykle představují pouze porod do vody. Slovo „alternativní“ v souvislosti s porodem znamená odlišný přístup zdravotníků k těhotné a rodící ženě.

Nezdolné je přesvědčení odborných poskytovatelů porodnické péče, že oni vědí nejlépe co s tou paní dělat, jaké má právě teď pocity, co má cítit, jak se má správně chovat. Slyšíme, že jejich moudré řeči a jejich statistiky dokazují vědecký přístup. Velmi nízká mateřská i novorozenecká úmrtnost-podle statistických údajů-potvrzuje vyspělost péče, avšak spokojenost pacientek bývá na okraji. Dobré psychické prostředí maminkám často pomáhá porod zvládnout klidně a radostně.

Role porodních asistentek a preferované změny

O ženách během porodu většinou pečují porodní asistentky, sestřičky a lékaři, se kterými se před tím nikdy nesetkaly. Počínaje sedmdesátými léty minulého století se situace ve světě mění: častější přítomnost jiné rodičky (61%), nemožnost pohybu (59%), aplikace klystýru (57%) a další aspekty bývaly často negativními zážitky. Od konce osmdesátých let nastal i u nás dosti značný pokrok: rooming-in, obnovení kojení, partner u porodu bývá téměř pravidlem.

Ve zdravotnictví je nesmírně významné, aby se tzv. důležití lidé začali už konečně zajímat, co si myslí ti, kterým je péče poskytována. A nejde jen o porodnictví. Prostě je nutná zpětná vazba. Spokojenost pacientů je nesmírně důležitá; když jsou v pohodě, pomůže to při rychlém uzdravování a vlastně to zdravotnickou péči zlevní. A v porodnictví je snad nejmarkantnější, že dobrý psychický stav maminkám pomáhá, aby jejich porod proběhl v klidu a v pohodě.

Existují i u nás určité výjimky, jimiž jsou zařízení, ve kterých mohou ženy využít vybavení typu vana, míče, polohovací postele apod. Avšak pouze v zařízeních typu Centrum aktivního porodu a porodní dům je péče založena na aktivním přístupu ženy k vlastnímu porodu. Mnohé porodnice ve snaze odvrátit myšlenky žen od útěku nabízejí balóny a útulné prostory, ale v jádru zůstávají klasickými nemocnicemi, kde lékař má hlavní slovo a žena často nemá právo ovlivnit průběh porodu.

Nejčastěji si rodička přivádí k porodu svého partnera (96%), od něhož očekává oporu a pocit bezpečí (57%). Pro některé je důležitý společný prožitek a naplnění partnerova přání (35%). Ženy bez partnera uvádí potřebu soukromí a obavu z partnerova selhání. Postavení porodních asistentek je regionálně odlišné: v Čechách vedou porod spíše lékaři, na Moravě častěji asistuje asistentka za dohledem lékaře.

V České republice se zaměření na spoluúčast žen na změnách v porodnictví stále zvyšuje, a to díky zapojení ženských sdružení a různých aktivit do dialogu o poskytované péči. Cílem je umožnit ženám svobodně rozhodovat o způsobu porodu a získat dostatek informací pro informované rozhodnutí. Jestliže dokáže žena využít nabyté znalosti a důvěřuje svému instinktu, porodí v souladu se svými představami.

Infografika: Vývoj českého porodnictví a role asistentek

tags: #citat #o #porodnich #asistentkach