Císařský řez v některých případech symbolizuje zákrok, který je nutný pro zachování zdraví matky i jejího dítěte. V prvních dnech po císařském řezu je určitá bolest rány zcela přirozená. Stejně tak k ní totiž dochází i v případě jiných chirurgických zákroků. Pokud vás příliš omezuje v běžném životě, může vám lékař předepsat léky proti bolesti. Pomoct mohou také chladivé obklady. Některé ženy popisují, že je jizva bolela po dobu celého šestinedělí. Počítejte proto s tím, že její zahojení může nějakou dobu trvat. Jestliže je však bolest vyloženě nesnesitelná, je třeba celou situaci konzultovat s odborníkem.
Co je císařský řez a kdy se používá
Císařský řez je operační zákrok, při kterém dochází k vyjmutí dítěte z těla matky přes dutinu břišní. Je považován za jednu z nejstarších operací, ke které mělo docházet už ve starověku. Pro provedení císařského řezu musí být splněny určité podmínky, jelikož se jedná o méně šetrnou metodu oproti přirozenému vaginálnímu porodu. Císařský řez je indikován v případech, kdy je ohroženo zdraví dítěte i matky, anebo není možné rodit přirozeně. Dle indikací se císařský řez dělí na plánovaný a akutní.
Plánovaný císařský řez je zákrok, o kterém je rozhodnuto během těhotenství na základě anamnézy matky či dítěte a je dán termín. Řez je nejčastěji veden v sagitální rovině mezi pupkem a sponou stydkou v délce 10 - 12 cm (střední dolní laparotomie) nebo příčným suprapubickým řezem asi 2 cm nad os pubis s konkavitou kraniálním směrem. Dochází k horizontálnímu protnutí kůže, podkoží a fascie, dále k vertikálnímu řezu svaly a peritonea a v závěru dochází k otevření dělohy horizontálním řezem. Spolu s dělohou dojde také k protnutí struktury plica vesicouterina, což je důležité, protože jinak by mohlo dojít k poranění močového měchýře, který je také třeba sesunout. Poté dojde k vyjmutí dítěte, placenty a k zašití ran. Bezprostředně po operaci se pokračuje ve sledování životních funkcí, aplikaci léků a velmi důležitá je časná vertikalizace a rehabilitace, která zahrnuje také péči o jizvu.
Během prvních dní je jizva bolestivá a je překryta sterilním krytím. V tomto období je velmi důležité se s jizvou sžít, uvědomit si proč tam je a jak moc je důležitá, spojit si jizvu s krásným okamžikem - narození dítěte, což může být pro některé ženy docela složité, vzhledem k tomu, jaké emoce po porodu mají. Proto některé ženy mohou mít problém jizvu přijmout. Může jim evokovat traumatický zážitek či pocit selhání, že nedokázaly porodit přirozeně.
Jak se pečuje o jizvu a jaké techniky pomáhají
Po vytažení stehů a zhojení strupů je dobré promazávání pro dostatečnou hydrataci - ženy mohou využít například vazelínu nebo měsíčkovou mast, ale vhodné je také občas nechat jizvu „dýchat“ volně na vzduchu. Přidává se lehká masáž jizvy v podobě poklepů prsty nebo povrchového tahu a tlaku. Může to být nepříjemné a bolestivé, což může být opět důvodem pro „zapomenutí“ na jizvu a nestarání se o ni. Provádí se jemná tlaková masáž krouživými pohyby, tahová masáž jizvy do stran - posouvání jizvy nahoru a dolů a do stran. Využívá se intenzita, která není nepříjemná či bolestivá. Po asi 4 týdnech se zařazují další techniky, jako je třeba masáž jizvy do písmene S či C, nebo tlaková masáž s větším tlakem. O jizvu bychom měli pečovat klidně i více než 12 měsíců. Aktivní jizva je taková, která ovlivňuje napětí okolních měkkých tkání a může tak působit i na vzdálená místa. Je typicky tuhá, napjatá a má jinou barvu - zpravidla červenou, není protažitelná. Tím, že působí i na vzdálená místa, může ovlivňovat řízení motoriky a mohou tak být vytvářeny kompenzační mechanismy a následné svalové dysbalance.
Velmi důležitou roli v péči o jizvu hraje motivace. Žena by měla být dostatečně motivována, aby se o ni starala. Buď má tu motivaci sama, anebo je třeba ji namotivovat ze stran zdravotnických pracovníků, nejlépe fyzioterapeutů. Dále je velkou motivací estetika - aktivní jizva nevypadá moc pěkně. Některé ženy nechtějí z důvodu nehezké jizvy vůbec chodit do plavek nebo ukazovat své bříško při jakýchkoliv příležitostech. Spousta žen si na své kráse zakládá a je proto dobré tuto estetickou funkci zdůraznit, jelikož i toto může být pro některé ženy ta jediná motivace, proč se o svou jizvu starat.
V rámci pohybové a dechové rehabilitace je důležité naučit se vědomému dechu do jizvy a postupně navazovat kontakt s místem zásahu. Dechové cvičení hned po operaci je klíčové - hluboké brániční dýchání masíruje orgány, podporuje návrat krve a lymfy, uvolňuje napětí v jizvě a zklidňuje nervový systém. Před vstáváním a při pohybu je vhodné dýchání koordinovat s pohybem, vyvarovat se zadržování dechu a postupně zvyšovat aktivitu. Po vytažení stehů lze začít s jemnou masáží jizvy a postupně zavádět masáže v suchém stavu, následně s oleji. Sprchování jizvy a střídání teplé a studené vody pomáhá prokrvování a snižuje otoky.
Péče o jizvu v šestinedělí a po něm
V šestinedělí platí jednoduché pravidlo - odpočívat, odpočívat, odpočívat. Co největší přísun čerstvého vzduchu a také sucho jsou nejlepší prevencí rozvoje infekce v ráně. Jizvu proto často větrejte, při odpočinku nechte podbřišek odkrytý a jizvu ničím nemažte, dokud nebudou venku stehy. Šátek poskytne bříšku oporu a možnost se do něj uvolnit - a s ním i celou oblast pánevního dna, podbřišku či beder. Po šestinedělí lze postupně zařazovat další techniky - dechová cvičení, chůzi, lehké posílení a rehabilitační cviky pod vedením fyzioterapeuta. Po šestinedělí je vhodné konzultovat stav jizvy na gynekologicko-porodnické ambulanci a zvážit další terapie, pokud je potřeba.
Po porodu můžete kinesiotaping zařadit do své terapie císařské jizvy, řešení diastázy nebo bolesti zad či kyčlí. Doporučujeme nastavit si každodenní rutinu podle toho, co vaše jizva potřebuje a co je vám příjemné. Začít můžete stimulační sprchou, jemným třením froté ručníkem, následnou jemnou manuální masáží jizvy či dalšími uvolňovacími technikami. Celý rituál zakončete promazáním jizvy několika kapkami oblíbeného oleje. Pokud jste v porodnici nedostala informace o tom, jak o svou jizvu pečovat, doporučujeme vyhledat péči fyzioterapeuta*ky nebo porodní asistentky, která posoudí stav jizvy a navrhne terapii na míru.
Psychický a sociální dopad porodu císařským řezem
Porod císařským řezem může ovlivnit i psychiku dítěte i matky. Zvláště pokud šlo o plánovaný řez, může se u dítěte objevit pocit, že samo nebylo schopno porodu dokončit. O dětech narozených císařským řezem se diskutuje z pohledu psychiky i vývoje: některé studie naznačují souvislosti s mikrobiotickým osudem, imunitou a některými poruchami vývoje, avšak tyto souvislosti bývají komplexní a interpretace se liší. Důležitější než diskutované teorie je pokračující péče o matku i dítě po porodu a otevřená komunikace s odborníky.
Dalšími důležitými tématy je navázání kontaktu s dítětem, kojení, dechová cvičení a postupný návrat k běžnému života. Pravidelné poradenství fyzioterapeuta a psychologa může pomoci matkám vyrovnat se s traumatickými či obtížnými emocemi spojenými s císařským řezem. Jako důležitá se jeví i podpora partnera a širší rodiny během rekonvalescence.
Praktické tipy a shrnutí péče o jizvu
- Jizva není jen řez, ale brána k sobě. Péče o ni je vědomý návrat k sobě a ke svému tělu.
- Dech do jizvy a vědomý dotek jsou klíčové pro uvolnění napětí a prevenci srůstů.
- Sprchování jizvy, střídání teplot vody a uvolňující masáže podporují hojení a zlepšují citlivost.
- Masáž jizvy provádějte jemně a postupně; začněte až po vytažení stehů a zhojení okrajů.
- Používejte vhodné oleje a krémy, vyvarujte se vazelíny a některých masti, které mohou hydrataci narušit.
- Podpora v podobě šátku, reboza a polštářů může pomoci s fixací jizvy a zavinutím dělohy.
- Přirozená mikrobiota a kojení mohou pozitivně ovlivnit zdravotní vývoj dítěte; pokud není kojenecká výživa, poraďte se s lékařem o doplňcích.
- Po šestinedělí je vhodná kontrola u gynekologa a v případě potřeby další terapie fyzioterapeuta.
