Císařský řez a horečka: dopady na psychiku rodičky a vztah s dítětem

Operativní porody na jedné straně zachraňují životy, na druhé ohrožují zdraví matky, dítěte i jeho mladších sourozenců. Každá čtvrtá rodička v Česku přivádí své dítě na svět císařským řezem. Průměr v EU je přibližně o pět procent vyšší a v Americe je zákroků ještě více. Smutné prvenství drží dlouhodobě Brazílie, kde se s pomocí skalpelu rodí více než polovina dětí, ve velkých městech dokonce devět dětí z deseti. Světová zdravotnická organizace uvádí, že pouze 10 až 15 % císařských řezů je zdravotně indikovaných.

Větší, než desetinový podíl sekcí již není spojen s redukcí novorozenecké či mateřské úmrtnosti, a naopak přináší negativní dopady na fyzické i psychické zdraví matek i dětí. Navzdory těmto zjištěním i doporučením WHO podíl císařských řezů na celkovém množství porodů celosvětově dále stoupá.

Psychika rodičky po císařském řezu

Jaké jsou dopady císařského řezu na psychiku rodičky? „Když řekli, že půjdu na císaře, zhroutil se mi svět. Najednou to bylo celé zbytečné: měsíce příprav k ničemu.„ Je to už dva měsíce od porodu a já si stále připadám oloupená. Že mi můj porod prostě ukradli. Roky jsem nesnášela jakékoli hovory a zmínky o porodech. Okamžitě se mi vybavil ten můj a udělalo se mi nevolno.

Menší spokojenost žen s porodem, pokud proběhl císařským řezem, uvádějí též odborné studie. „Císař“ negativně ovlivňuje sebevědomí matek a častěji vede k symptomům posttraumatického stresu či přímo posttraumatické stresové poruše. Podle Australské asociace pro porodní trauma se PTSD vyskytuje u každé páté ženy rodící císařským řezem. Rizikový je operativní porod též s ohledem na rozvoj úzkostných poruch či poporodní deprese.

Na druhou stranu existují ženy, které si přejí rodit císařem, ač k tomu nemají fyzický důvod. Většinou jde o příliš velkou úzkost až fobii z porodu. Setkala jsem se ale i s ženami, jež se bránily vaginálnímu porodu kvůli sexualizaci dotčené části těla. Strach z porodu je běžný, dá se říci, že se bojí „každá“.

Tokofobie a možnosti pomoci

Chorobnému strachu z porodu se říká tokofobie. Rozlišujeme tokofobii primární a sekundární. Primární tokofobie může mít kořeny v dětství a rizikovým faktorem je obecný sklon k úzkostem. U sekundární tokofobie jde o hojící traumatické prožitky z předchozího porodu. Pomáhají informace o průběhu porodu, důvěra ve vlastní tělo, podpora blízké osoby, příjemné prostředí a známý lékař či porodní asistentka. Pokud se podaří porodit přirozeně, může to ženu posílit. U některých tokofobií může být nejlepší variantou plánovaný zákrok.

Další oblastí, kterou císařský řez podle průzkumů negativně ovlivňuje, je vztah matky a dítěte. Po sekci bývá méně kontaktu, méně hladění a celkově méně péče o miminko. Důvody zahrnují rané oddělení matky a dítěte a nedostatek hormonů přirozeně uvolňujících se při fyziologickém porodu, zejména oxytocinu a endorfinů. Endorfiny tlumí bolesti a oxytocin zprostředkovává důvěru a lásku.

U některých žen se projevuje silnější traumatizace spojená s akutní sekcí, zatímco některé uvádějí, že zkušenost s porodem byla spíše pozitivní. V Německé studii bylo popsáno, že 89 % žen rodících akutním císařem hodnotí svůj porod jako dobrý či velmi dobrý. Důležitý je přístup zdravotnického personálu a podpora během i po porodu. Traumy mohou vznikat dodatečně, když se nedaří zpracovat zážitek z porodu.

Faktory ovlivňující prožitek porodu a kontakt s dítětem

U planovaného císařského řezu bývá většinou k dispozici epidurální anestezie a mohou být pokračující kontakty dítěte s matkou, včetně částečného bondingu. Po císařském řezu bývá dítě často separováno od matky na novorozeneckém oddělení, ačkoli některé porodnice umožňují bonding na sále či v rodinném pokoji. Průběh rekonvalescence bývá bolestivější než po spontánním porodu. Propuštění bývá obvykle na 4. až 6. den, a v některých nemocnicích probíhá rooming-in hned od začátku.

V ČR není možné provádět císařský řez bez řádné indikace, pouze na základě přání matky. Rizika zahrnují komplikace z anestézie i operační rizika krvácení či poranění orgánů. Pokud je možné, volí se spinální anestézie a pečlivá indikace, kterou stanovují odborníci spolu s pacientkou. Přání matky je důležité, ale nesmí ohrozit zdraví dítěte či matky.

Historie a vývoj císařského řezu

Císařský řez je jedním z historicky nejstarších porodnických výkonů, jehož kořeny sahají až do starověku. Název je odvozen od lat. caedere - řezati, nikoli od „císař“. V 7. století před naším letopočtem nařídil Numa Pompillius mrtvou těhotnou, aby se z jejího těla vyjmul plod. První dokumentovaný případ provedeného císařského řezu na živé ženě pochází z roku 1610. Úmrtnost byla tehdy téměř 100 %, dnes díky antiseptice, krevním skupinám a penicilinu se rizika výrazně snižují a operace patří mezi běžné zákroky.

V současnosti se nejčastěji používá Pfannenstielův řez. Po ukončení operace zůstává žena často na jednotce intenzivní péče a novorozenec bývá na novorozeneckém oddělení. Většina porodnic v ČR standardně separuje matku a dítě, ale dochází k postupnému zlepšení praxe a snahám o co největší kontakt po porodu.

Indikace a průběh císařského řezu

Mezi nejčastější indikace plánovaného císařského řezu patří nepoměr velikosti plodu, zejména hlavičky, stavy po operacích dělohy, vcestná placenta, předčasné odlučování lůžka, nepravidelné uložení plodu a poloha koncem pánevním. Samotný zákrok se provádí buď v celkové, nebo spinální anestézii. Pokud je to možné, preferuje se spinální anestezie a částečný bonding. Dítě bývá po porodu na novorozeneckém oddělení a matka na JIP, následně se oba vrací na standardní oddělení a probíhá rooming-in, pokud to zdravotní stav dovolí.

Pro porovnání, WHO doporučuje císařské řezy v řádu 10-15 %. Vzhledem k rostoucímu trendu a různým regionálním praktikám je důležité zvyšovat transparentnost a informovanost rodiček.

Praktické doporučení pro budoucí rodičky

  • Vytvořte porodní plán a řádně ho sdělte porodnici; respekt k přáním pomáhá snižovat stres a zhoršení vztahu k dítěti.
  • U plánovaného císařského řezu zvažte co největší kontakt s dítětem a zvážení bondingu i po porodu.
  • Diskutujte s lékaři o výběru anestézie (spinální vs. celková) a o možnostech pupečníku ponechat až do krvácivé fáze pro zmatení.
  • V některých porodnicích existují programy podporující „laskavý císařský řez“ s bdělou matkou a podpůrným kontaktem po zákroku.
  • Pokud zažíváte potíže po porodu, vyhledejte podporu - podpůrné skupiny či psychologickou pomoc mohou být velmi užitečné.

Je časté, že ženy po císařském řezu potřebují čas na zotavení a nevšechny jsou připravené na okamžitý kontakt po porodu. Přesto i po císařském řezu je možné vytvořit pevný a láskyplný vztah s miminkem a vybudovat zdravé rodičovství.

Infografika: Srovnání dopadů císařského řezu na psychiku a kontakt s dítětem

Císařský řez (Císařský řez)

Pro meta description aKeywords:

tags: #cisarsky #rez #horecka