Každé čtvrté dítě v Česku přijde na svět císařským řezem. V Německu se takto narodí třetina dětí, v Itálii nebo Turecku pak ještě více. Z kdysi výjimečné operace se tak stal rutinní postup, který neovlivňuje jen matky samotné a jejich takto narozené děti, ale celé lidstvo a jeho evoluci.
Evoluční kontext a současná frekvence císařských řezů
Díky zásahům lékařů v podobě císařského řezu mohou živé dítě porodit ženy, jež by toho jinak nebyly schopny, protože by se jejich dítě vzhledem ke své velikosti „nevešlo“ do rozměrů pánve své matky.
Zjednodušeně řečeno, dostupností císařského řezu, který se stal takřka „univerzálním řešením“ porodnických komplikací, bráníme přirozenému výběru, tedy jednomu ze základních principů úspěšné evoluce.
Podle odhadů týmu publikujícího studii vzrostla četnost těchto situací: v roce 1960 se jednalo o 30 případů z 1 000 porodů, dnes je to 36 na 1 000 porodů.
Císařské řezy nejsou pouze lékařským řešením; jejich vliv se promítá i do genetických trendů populace.
Historie a techniky císařského řezu
Císařský řez (sectio caesarea/sectio cesara/SC) je jedním z historicky nejstarších porodnických výkonů, jehož kořeny sahají až do starověku. Název je pravděpodobně odvozen od lat. caedere - řezati, nikoli od "císař".
Již v 7. století před naším letopočtem vydal panovník antického Říma Numa Pompillius nařízení, že mrtvá těhotná se nesmí pohřbít, aniž by se z jejího těla vyjmul plod. Operace byla vykonávána i u živých žen, již ve starověku.
Jako první dokumentovaný případ provedeného císařského řezu na živé ženě pochází z roku 1610. Operatérem byl německý chirurg J. Trautmann a operovanou byla údajně jeho žena, která umřela zřejmě v důsledku embolie.
Úmrtnost se postupně snižovala díky antiseptice, objevu krevních skupin a penicilinu, ale samotná operace zůstává významnou z hlediska rizik a morbidit.
Současné trendy a důsledky pro zdraví matek a dětí
V současnosti se císařský řez řadí mezi nejčastější operace v porodnictví a indikace nadále stoupají.
Podíl císařských řezů na celkových porodech roste i v ČR: v roce 2021 proběhlo 109 644 porodů, z nichž císařským řezem skončilo 25,8 %.
Podíl stoupá i v dalších zemích; v některých regionech dosahuje až 40-50 % porodů. WHO uvádí, že pouze 10-15 % císařských řezů je zdravotně indikovaných, ale celosvětový podíl nadále roste.
Z jednotlivých studií vyplývá, že císařský řez nese zvýšené riziko některých komplikací pro dítě (např. časné dechové obtíže, změny imunitního systému, vyšší riziko některých onemocnění) a pro matku (delší hospitalizace, infekce, krvácení, riziko vzniku adhezí).
Z hlediska psychosociálních dopadů se ukazuje, že ženy po císařském řezu často prožívají nižší spokojenost s porodem, riziko PTSD a dalších posttraumatických poruch, a intenzita těchto dopadů bývá ovlivněna kvalitou péče v porodnici a přístupem personálu.
Volba rodiček a etické otázky
„Císařský řez na přání“ patří k tématům značně diskutovaným. V různých zemích se liší podíl elektivních císařských řezů a postoje porodníků k možnosti volby.
Studie ukazují, že preference rodiček a obavy z porodu hrají významnou roli, ale vždy by měla být zvažována i možná rizika pro budoucí těhotenství a zdravotní důsledky pro matku a dítě.
V ČR se některé porodnice snaží o „lépe vedený císařský řez“ s důrazem na kontakt matky a dítěte, minimalizaci separace a respektování porodního plánu rodiček.
Praktická doporučení pro rodičky a porodní týmy
Jak minimalizovat negativní dopady císařského řezu v praxi?
- Připravte porodní plán a diskutujte s lékaři o očekáváních a indikačních kritériích pro císařský řez.
- Při plánovaném císařském řezu preferujte epidurální nebo jiné šetřivé anestetické techniky a co největší kontakt dítěte s matkou po porodu.
- Snažte se o co nejrychlejší zajištění bonding a kontaktu matky s novorozencem po porodu.
- Zajistěte domácí poporodní péči - poporodní fyzioterapie, laktační poradenství a podporu rodiny.
- Mluvte otevřeně o svých obavách z porodu a vyhledejte psychologickou či sociální podporu, pokud máte tokofobii či posttraumatická poranění.
Dopady na pánevní dno a dlouhodobé zdravotní otázky
Studie ukazují, že riziko poruch pánevního dna a inkontinence může být spojeno i s císařským řezem, nicméně v některých případech může ochranný efekt přechodně platit, zejména u plánovaných císařských řezů. Dlouhodobé následky je nutné posuzovat individuálně, zejména u žen s opakovanými sekcemi.
Závěrečné poznámky a odpovědi na nejčastější otázky
Celosvětový trend ukazuje, že podíl císařských řezů nadále roste, i když WHO upozorňuje na to, že nadměrná frekvence nemusí přinášet zlepšení výsledků. Lokální rozdíly mezi porodnicemi odrážejí nejen medicínské faktory, ale i právní rámec, kulturu a organizaci zdravotní péče.
Příběhy žen po císařském řezu ukazují širokou škálu prožívání porodu: od těžkých traumat až po pozitivní zkušenosti a uvědomění si hodnoty kontaktu s dítětem.

Pokud víte, že vás císařský řez čeká, připravte sobě i miminku ty nejlepší možné podmínky. Diskutujte s lékaři, napište porodní plán, vyberte porodnici, která podporuje respektující přístup, a zvažte doprovodnou poporodní péči, která pomůže po šestinedělí.
tags: #cisarske #rezy #prevalence