Nejlepší a nejpřirozenější způsob první výživy dítěte je kojení. Žádná jiná tekutina nemůže mateřské mléko v plné šíři nahradit. Kojení je přínosné nejen pro dítě, ale i pro kojící matku a celou rodinu. Je jasné, že zejména po příchodu z porodnice je stres a únava pro matku „každodenním chlebem“. Proto je úkolem rodiny podpořit ji a co nejvíce jí nejen s péčí o dítě pomoci, aby se mohla věnovat i sama sobě, aby dostatečně odpočívala a pokud možno se vyhýbala stresovým situacím.
Dobrou kondici matky může podpořit i její stravování. Strava kojící matky by měla být především pestrá a obsahovat dostatek přírodních vitaminů a vlákniny. Matka by měla jíst dostatečné množství ovoce a zeleniny, libové maso, vejce, ryby a mléčné výrobky, včetně výrobků kysaných. Nemusí se omezovat v konzumaci ovoce a zeleniny; s klidným svědomím si může dopřát denně i 5 porcí. Naopak nevhodné je jíst potraviny rizikové z hygienického hlediska, jako jsou syrová vejce, syrové maso apod. Držet v době kojení přísné diety není správné, ale na druhou stranu není třeba, aby kojící žena „jedla za dva“. Zejména ne kalorická jídla bez dostatečného množství vitaminů a minerálů. Velmi přibližně stanoveno, by její strava měla obsahovat o 1 500 kJ více, než před těhotenstvím. Měla by tedy být jen asi o pětinu výživnější než strava zdravé nekojící ženy.

Pestrá strava by měla kojící ženě zajistit dostatek potřebných vitaminů a minerálů. Pokud by některé vitaminy a minerály (zejména vitamin D, železo, vápník a jod) bylo třeba dodat formou doplňků stravy, měl by s jejich užitím ženě poradit její všeobecný praktický lékař, případně gynekolog. Velmi důležitý je dostatečný příjem tekutin. Kojící matka by měla denně vypít přibližně 2 litry tekutin. Vhodná je např. čistá voda, čaje ovocné nebo určené pro kojící matky apod. Kojící matka by naopak neměla pít alkohol, kofeinové nápoje nebo tonik (kvůli obsahu chininu). Nápoje s kofeinem, jako je káva nebo cola, mohou sice matce pomoci po probdělé noci, ale při nadbytku mohou u dítěte způsobovat neklid a nespavost.
Luštěniny jsou pro matku cenným zdrojem bílkovin, květák nebo brokolice jsou zase přirozeným zdrojem kyseliny listové. Pokud však tyto potraviny kojící matka jí, měla by dávat pozor, jestli nezpůsobují jejímu dítěti nadýmání. Dítěti rovněž nemusí vyhovovat, pokud matka jí cibuli, zelí, fazole nebo pije sycené minerálky. U citlivých dětí se může objevit kožní reakce, pokud si jejich matka dopřeje ostrá nebo kořeněná jídla, rajčata, papriky, citrusy nebo jiné tropické ovoce. Doporučuje se vypozorovat možnou souvislost mezi problémy dítěte a tím, co matka jí a případně omezit takové potraviny, které dítěti nesvědčí. Často jsou ale důvodem obtíží jiné příčiny než strava matky, např. špatná technika kojení.
Kojící matka by neměla kouřit. Sobě i svému dítěti velmi prospěje, pokud se jí podaří přestat kouřit, pokud možno už před těhotenstvím. Nejen kvůli kojení, ale i z mnoha jiných důvodů by žena rozhodně neměla brát drogy! Pro dítě by také mohlo být nebezpečné, pokud by kojící žena brala bez porady s lékařem léky. Než začne jakýkoliv volně dostupný lék užívat, rozhodně by se měla poradit s odborníkem - na Národní lince kojení, se svým všeobecným praktickým lékařem nebo s praktickým lékařem pro děti a dorost. Těhotenství je radostné období, ale klade na ni psychické a fyzické nároky. Proto je třeba dbát na správnou výživu a dostatečný pitný režim. Energie a živiny z jídla se využívají v první řadě pro fungování těla, ale živiny přecházejí i do mateřského mléka. Obrovský význam v těhotenské výživě má kyselina listová (folát). Doporučený denní příjem kyseliny listové v těhotenství je 600 μg. Jde o vitamín B, který se podílí na dělení buněk, krvetvorbě a růstu zárodečných tkání. Kyselina listová má vliv na snížení únavy a vyčerpání. Příprava metabolitů kyseliny listové v játrech je nezbytná a vyžaduje enzym MTHFR pro aktivaci metafolin.

Kojení znamená pro tělo maminky velkou zátěž, a proto v té době maminka potřebuje přijmout zhruba 500 kcal denně navíc. Energii dodají obiloviny - rýže, těstoviny a celozrnné pečivo, která obsahují vlákninu, minerální látky a vitamíny. Zdrojem bílkovin a vápníku, který je potřebný pro udržení normálního stavu kostí, je mléko a mléčné výrobky. Dalším zdrojem bílkovin jsou i ostatní živočišné produkty, jako vejce. Z masa je nutné vybírat libové červené maso (vepřové, hovězí), které je bohaté na železo. Příjem DHA, omega-3 mastných kyselin, z těla matky přispívá k normálnímu vývoji mozku plodu a kojenců vyživovaných mateřským mlékem; optimální denní příjem je 200 mg DHA navíc k Omega-3 dávce u dospělých. Doplňky stravy a nápoje pro těhotné, jako je rozpustný Kendamum, mohou doplnit některé látky, které jsou důležité pro kojící ženy.
V šestinedělí je důležité pěstovat stravu šetrnou k zažívání miminek a zároveň výživnou. Potraviny se zpracovávají vařením, dušením, opékáním na sucho či zapékáním. Bílkoviny jsou bohatě zastoupeny v kysaných mléčných produktech, vejcích, mase a vývarových polévkách. Sacharidy pocházejí z celozrnného pečiva, ovesných kaší, rýže a těstovin. Každá porce by měla obsahovat i zdravé tuky ze semínek, ořechů a avokáda. V mateřském mléce dítě dostává vše, co potřebuje; složení a množství mateřského mléka se přizpůsobuje aktuálním potřebám miminka. Kojoení ovlivňuje i psychomotorický vývoj dítěte a může být spojeno se sníženým rizikem alergií, cukrovky, obezity a Crohnovy choroby.

Často ženy řeší problémy s bolavými bradavkami, ragádami nebo mastitidou. Hlavní zásadou výběru potravin při kojení je pestrost; individuální tolerance potravin bývá různá. Co jíst při kojení? Ovoce a zelenina, hlavně čerstvé, jsou přirozeným zdrojem vitamínů a vlákniny. Libové maso včetně drůbeže, králíka a hovězího je vhodné; sem tam lze zařadit i libové vepřové. Ryby, bohaté na omega-3, by měly být zařazovány 2x do týdne; losos je zvláště bohatý na DHA. Mléčné výrobky poskytují bílkoviny a vápník. Polévka je skvělým doplňkem pitného režimu; vývar i zeleninová polévka patří k tradičním volbám. Na konci šestinedělí a během kojení je důležité sledovat, zda potraviny nevyvolávají nadýmaní či koliky u dítěte a v případě potřeby provést úpravu jídelníčku.
Jak zhubnout při kojení? Energetický výdej při kojení je vyšší, ale ne znamená „jíst za dva“. Doporučuje se zvýšit příjem asi o 500 kcal denně a zároveň zajistit o 15 g dodatečných bílkovin. Sladkostem volte raději čerstvé či sušené ovoce a kávu s mírou, protože kofein se dostává do mateřského mléka a může způsobovat neklid, pokud je konzumován nadměrně. Alkohol je zcela nevhodný; ethanol se dostává do mateřského mléka a může mít negativní dopad na dítě. Nealkoholické pivo má minimalizovaný dopad, ale přesto je vhodné jeho konzumaci omezit. Vždy je vhodné sledovat reakce dítěte na stravu matky a po zjištění podezřelého jídla je vhodné ho dočasně omezit.
Kojení III. díl – Správná technika kojení aneb jak na to
O výrobcích a potravinách obecně platí, že je důležité dbát na kvalitu potravin a správné skladování. Syrové maso a vejce zvyšují riziko salmonely. Ryby by měly být vybírány s ohledem na obsah methylrtuti. Příjem omega-3 se zvyšuje konzumací mastných ryb jako losos, makrela, sardinky a tuňák, které zároveň obsahují vitamín D a jód. Zdroje vlákniny a vitamínů mohou být i ořechy, semínka, mandle a potraviny bohaté na kyselinu listovou. V závěru je důležité připomenout, že každý jedinec je jiný; nejdůležitější je pestrost, pravidelný pitný režim a pozorování reakcí dítěte na jednotlivé potraviny.
| Skupina potravin | Příklady | Poznámka |
|---|---|---|
| Ovoce a zelenina | cca 5 porcí denně | živiny, vláknina, vitamíny |
| Bílkoviny | libové maso, vejce, mléčné výrobky, ryby | železo, vápník, DHA |
| Sacharidy | celozrnné pečivo, rýže, těstoviny | dlouhodobá energie |
| Tuky a omega-3 | semínka, ořechy, avokádo, losos | DHA a AA pro vývoj mozku |
V závěru každá maminka zjistí, že energie a živiny, které přijímá, se promítají i do kvality mateřského mléka a vlivu na vývoj dítěte. Po porodu začíná období, kdy je potřeba doplňovat energii všemi způsoby, co se nabízí - kvalitním jídlem a dostatečným odpočinkem. Každá maminka je jedinečná a proto je důležité sledovat reakce dítěte na stravu a postupně upravovat jídelníček. Přes studiemi odkazované poznámky a metodické pokyny lze kojícím matkám nabídnout bezpečné a výživné možnosti bez nadměrného omezování.