Výživa hraje důležitou roli ve správném vývoji dítěte. Je základem pro optimální růst, zdraví a psychosociální vývoj dítěte. Je důležité si uvědomit, že pro dítě do dvou nebo tří let věku je správná výživa významným faktorem pro normální vývoj. Podle doporučení WHO je základem výživy donošených novorozenců kojení, které se doporučuje zahájit již v prvních hodinách po narození. Kojení je základem výživy novorozenců a kojenců. Mateřské mléko má optimální složení, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin. U donošených novorozenců se doporučuje zahájit kojení co nejdříve po narození. Výlučné kojení se doporučuje do ukončeného 6. měsíce věku. Zdravé kojené dítě nepotřebuje v tomto období žádné další tekutiny, potraviny ani potravinové doplňky s výjimkou vitaminu D a K, které jsou nedostatečně obsažené v mateřském mléce (vitamin K se podává pouze, pokud byl po narození podán perorálně namísto intramuskulárně).
Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, tedy v období tzv. „okna imunologické tolerance“ mezi 4. a 6. měsícem věku. Zavádění příkrmu před ukončeným 4. měsícem nebo po 6. měsíci věku s sebou nese některá zdravotní rizika, jako je malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anémie. Pokud dítě prospívá, doporučuje se pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle. Vitamin D se podává od 3. týdne do konce 1. roku ve formě kapek (2 kapky denně) nebo jednorázově v depozitní formě (po 3 měsících). Vitamin D působí jako antirachitická profylaxe. Vitamin K se podává brzy po porodu i.m. nebo v kapkách v dávce 1 mg. Vit. Od konce 6. měsíce je doporučeno zavádět doplňkovou výživu (příkrm, komplementární výživa) při pokračujícím kojení podle potřeb dítěte do dvou let věku nebo déle. pro vývoj neuromuskulární koordinace.
Strava pro děti od 1. do 3. roku věku se začíná podobat stravě dospělých, ale měla by být lehce stravitelná, nenáročná na kousání, nekořeněná, málo solená a hlavně pestrá. K plnohodnotné výživě stále patří mléko a mléčné výrobky, ale také maso, vejce a ryby. Maso je důležitý zdroj bílkovin a železa. Další důležitou součástí je vláknina obsažená v celozrnném chlebu, ovesných vločkách, luštěninách a bramborách. Přiměřené množství vlákniny ovlivňuje resorpci živin a antigenů a urychluje pasáž tračníkem. Celkový denní příjem vlákniny by měl být 5 g/den u kojence až do dvou let věku. U starších dětí má množství vlákniny v potravě narůstat podle vzorce - věk + 5 g/den. Samozřejmě také zelenina a ovoce by neměly chybět v každodenní stravě dětí. Pro toto období věku je také charakteristické střídání období dostatečné chuti a nechutenství. Strava by měla být hlavně pestrá, aby se předešlo nejrůznějším karencím či nadbytku některých živin.
Období puberty je spojeno s urychleným růstem a změnami v tělesném složení - rozvoj kostní hmoty u obou pohlaví, svalové hmoty u chlapců a tělesného tuku u děvčat. Tyto procesy v organizmu potřebují dostatek energie, bílkovin a minerálů, zejména pak vápníku a železa. Výživová doporučení: Výživová doporučení (1. ↑ WHO. Breastfeeding [online]. [cit. ↑ Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy. Doporučení pracovní skupiny gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat. Česko-slovenská pediatrie. 2014, roč. -, vol. duben, s. ↑ WHO. Breastfeeding [online]. [cit. HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002.
Základní principy a typické období výživy
V oblasti výživy dospělých panuje spousta omylů a mýtů. U dětí jsou důležité zásady: pravidelnost, pestrost a přiměřenost. Důležité je, aby děti jedly 5-6x denně a jejich strava byla pestrá. Obsahuje maso (včetně ryb), obiloviny, luštěniny a mléčné výrobky. Zelenina a ovoce by měly být součástí každodenního jídelníčku, ideálně 5× denně. Mléko a mléčné výrobky jsou důležité pro růst kostí a zubů a pro svalový růst díky obsahu vápníku a kvalitních bílkovin. Maso je důležitým zdrojem bílkovin a železa. Luštěniny jsou bohaté na vlákninu a rostlinné bílkoviny. Ostatní důležité komponenty zahrnují vlákninu, která ovlivňuje resorpci živin a urychluje pasáž tračníkem.
Máme-li zvážit jednotlivé věkové období, v prvních letech by mělo být mléko hlavní složkou stravy, postupně se k němu přidávají příkrmy a kaše. Od 6. měsíce je potřeba zvyšovat podíl železa a jako nejlepším zdrojem železa je maso. Vejce jsou ideální pro první příkrmy. Děti do 2 let by neměly mít nízkotučné mléko, výjimkou jsou jen některé zdravotní situace. Postupně se zavádí přibírání na pestré stravě a plnohodnotné kaše a mixovaná strava s kousky. Po roce života by mléko nemělo být hlavní složkou stravy, ale jen doplněním (cca 300 ml denně).
Školní věk a období dospívání
Strava školáka by měla být pestrá, s dostatečným obsahem všech živin. Děti navštěvují školy, kde jejich stravování hraje významnou výchovnou roli a může formovat návyky na celý život. Je důležité dbát na kvalitní obědy a pravidelný pitný režim s vodou či neslazeným čajem. Příjem tekutin by měl být rovnoměrný během dne a u dětí roste s věkem. V období puberty dochází k intenzivnímu růstu a zvyšuje se energetická potřeba, zejména u chlapců. V této fázi se zintenzivňuje potřeba vitamínů a minerálů, zejména železa a vápníku, a roste význam kvalitních tuků a bílkovin.
Mezi obecné zásady dětské výživy patří pravidelnost, tedy nevynechávat žádná hlavní jídla ani svačinky. Důležité je, aby strava byla pestrá a obsahovala celozrnné obiloviny, zeleninu a ovoce. Dále je potřeba mít v jídelníčku kvalitní mléčné výrobky a maso, které dodají bílkoviny a železo. Pro období 4-6 let je důležité postupně zavádět příkrmy, zakončené postupnou adaptací na běžnou rodinnou stravu. Z hlediska zdraví je vhodné omezovat sladkosti a průmyslově zpracované potraviny, a preferovat domácí pokrmy a čerstvé suroviny.
Praktické tipy pro rodiče
- Začněte u nákupů - vyhýbejte se průmyslově zpracovaným sladkostem a častěji dopřejte ovoce, zeleninu a celé potraviny.
- Preferujte domácí potraviny a nastavte pravidelné denní rytmy stravování - snídaně, svačiny, oběd a večeře.
- Jídlo připravujte společně, stolujte spolu a vyhýbejte se přílišným zákazům; důležité je vysvětlit, proč některé potraviny omezujeme.
- Dbajte na pitný režim a používejte vodu, neslazený čaj a 100% džusy jen výjimečně.
- Odmalička buďte vzorem; děti často napodobují rodiče v návycích kolem jídla a stravovacích zvyklostech.
Do 7. měsíce by dítě nemělo dostávat bílé pečivo. Postupně se zavádějí příkrmy a kaše, a to s ohledem na výživu a toleranci dítěte. V období 3.-4. roku se doporučuje denní konzumace masa 40-50 g, do 6 let 60-80 g masa na den. Minerály jako vápník, fosfor a vitamín D by měly být součástí stravy pro správnou mineralizaci kostí a růst. Další důležitou součástí je vláknina, která podporuje trávení a vstřebávání živin. Střídmost a pestrá strava je klíč pro prevenci nedostatků i nadbytku živin.
V období třetího a čtvrtého roku a během školní docházky hraje školní stravování významnou roli - teplé obědy a výživově vyvážené svačiny pomáhají vytvářet zdravé návyky a podporují dobré soustředění a výkon ve škole. Děti by měly dostávat pravidelně snídaně, kterou často hodnotíme jako klíčový faktor pro dobrou aktivitu a výkon během dne. V závěru je důležité připomenout, že dítě není „malý dospělý“ a jeho nutriční potřeby se mění s věkem; spolupráce s pediatrem a pravidelné monitorování růstových grafů pomáhají udržet správný výživu.