Těhotenství, i když není z medicínského hlediska chorobou, je obdobím zvýšené zátěže pro organismus ženy. Proto se během těchto devíti měsíců často projeví nemoci, které probíhaly do té doby skrytě nebo se vznik některých poruch graviditou urychlí. Štítná žláza má významný vliv jak na schopnost otěhotnět, průběh těhotenství a porodu, tak i na psychický vývoj dítěte.
Proč je chronický autoimunitní zánět štítné žlázy (Hashimotova tyreoiditida) v těhotenství důležitý
Nejčastěji jsou poruchy funkce štítné žlázy způsobeny chronickými autoimunitními záněty. Chronická lymfocytární tyreoiditida, nejčastější forma vleklého a trvalého autoimunitního neinfekčního zánětu štítné žlázy (někdy se setkáváme s názvem Hashimotova tyreoiditida, chronická autoimunitní tyreoiditida), se uplatňuje zejména destruktivními vlivy buněčné imunity zprostředkované Th lymfocyty, které infiltrují štítnou žlázu. Současně se produkují také protilátky proti tyreoidální peroxidáze a tyreoglobulinu (aTPO, ahTG), které se využívají v laboratorní diagnostice.
Choroba se rozvíjí plíživě a zpočátku je zjistitelná pouze vyšetřením krve na přítomnost protilátek TPO-Ab. Již pouhá pozitivita protilátek TPO-Ab při ještě normální funkci štítné žlázy (v ČR 8 - 12% žen na začátku těhotenství) přináší těhotným ženám 2 - 4x zvýšené riziko potratu a předčasného porodu. Až v polovině případů pak dochází po porodu ke zhoršení funkce štítné žlázy. Toto zhoršení je zpočátku bez nápadných klinických projevů.
Jak štítná žláza ovlivňuje plod a proč je včasná diagnostika kritická
Mateřský hormon štítné žlázy thyroxin je nutný pro vývoj mozku plodu a jeho vyzrávání. Fetální štítná žláza se začíná vyvíjet v 10.-12. týdnu těhotenství, thyroxin u plodu začíná být dostatečně produkován v 18.-20. týdnu, do té doby je mozek plodu úplně závislý na mateřském hormonu. Na příjmu jodu je plod závislý po celou dobu těhotenství.
U těhotných žen je potřeba včasná diagnostika, jinak hrozí vážné poškození psychomotorického vývoje plodu. Nedostatek hormonů štítné žlázy matky může vést ke zhoršení inteligence a špatnému prospívání dítěte; i méně závažný nedostatek může nepříznivě ovlivnit duševní vývoj dítěte. Hypotyreóza v těhotenství zvyšuje frekvenci potratů, předčasných porodů i dalších komplikací.

Frekvence a screening
Až 18 % žen je v těhotenství ohroženo poruchou funkce štítné žlázy. Nejčastěji při cíleném vyšetřování prokazujeme normální funkci štítné žlázy s přítomností protilátek proti štítné žláze, dále subklinickou i plně rozvinutou hypothyreózu (sníženou funkci). Thyreotoxikóza (zvýšená funkce) se v těhotenství prokazuje méně často.
Podle doporučení České endokrinologické společnosti by měly být vyšetřeny všechny těhotné ženy se zvýšeným rizikem poruchy činnosti štítné žlázy (onemocnění štítné žlázy v rodinné či osobní anamneze, věk nad 30 let, příznaky onemocnění štítné žlázy či zvětšená štítná žláza, pozitivní hodnota protilátek proti štítné žláze, přítomné autoimunitní onemocnění - diabetes mellitus 1.). Podle této rady by u každé těhotné ženy měly být co nejdříve po potvrzení gravidity stanoveny tyto parametry: TSH, TPOAb, popř. i fT4. V ideálním případě by toto stanovení mělo proběhnout ještě před otěhotněním (zejména u rizikových žen včetně žen léčených pro neplodnost).
Screening: univerzální versus cílený
Nejnovější americká doporučení se staví proti univerzálnímu vyšetřování těhotných a uvádějí dvanáct rizikových faktorů, které by měl lékař zvážit při rozhodování o tom, zda těhotnou pošle na odběr na tyreoidální parametry. Implementace cíleného screeningu je žádoucí, ale z praktických důvodů obtížná. Hlavním důvodem proti zavedení univerzálního screeningu je nedostatek důkazů o tom, že léčba subklinické hypotyreózy matky zlepšuje psychomotorický vývoj dítěte. Přesto v ČR praxe inklinuje k širšímu screeningu a ke sledování protilátek TPOAb.
Laboratorní diagnostika a cílové hodnoty
- Základní je krevní test TSH. Podle výsledku se často doplňuje i volný T4 (fT4), volný T3 (fT3) a protilátky proti štítné žláze.
- V těhotenství mají těhotné ženy normální rozmezí TSH posunuto k nižším hodnotám; v prvním trimestru to je 0,06-3,67 mU/l. Cílová hodnota TSH u léčených těhotných žen je v 1. trimestru < 2,5 mIU/l, ve 2. a 3. trimestru < 3,0 mIU/l.
- U léčených žen se doporučují kontroly hladin TSH a fT4 po 4-5 týdnech do 20. týdne těhotenství a dále minimálně jedna kontrola mezi 26. a 32. týdnem.
Léčba hypotyreózy v těhotenství
Manifesta hypotyreóza musí být v těhotenství léčena (doporučení stupeň A). Jedinou, ale poměrně jednoduchou léčbou je dodávat hormon tyroxin ve formě levotyroxinu. Lék je nutné užívat vždy ve stejnou dobu, odděleně od ostatních tablet a zapít ho dostatečným množstvím tekutiny. Dávku určuje lékař a léčba je celoživotní u pacientek s trvalou hypotyreózou.
V případě již léčené hypothyreozy je většinou nutné substituci v těhotenství individuálně zvyšovat, nejčastěji o 30-50 %. Nová americká doporučení navrhují, aby si každá léčená žena po vynechání menstruace nebo při pozitivním těhotenském testu sama zvýšila dávku levotyroxinu asi o třetinu. Těhotná žena jde na kontrolní odběr krve v 5.-6. týdnu těhotenství a endokrinolog dále dávku upravuje.
Léčba hypertyreózy v těhotenství
Nadbytek hormonů štítné žlázy v těhotenství není tak častý jako jejich nedostatek. Nejčastější příčinou hyperfunkce v těhotenství je Graves‑Basedowova choroba. Hypertyreóza způsobuje zdravotní komplikace u matky i plodu: potraty, preeklampsii, předčasný porod, nízkou porodní hmotnost plodu. Ženy s thyreotoxikózou mají mít kontrolní odběry po 2-4 týdnech.
V 1. trimestru je doporučeno podávat léčebně thyreostatikum propylthiouracil (PTU), který méně prochází placentou, ve 2. a 3. trimestru přecházíme na thiamazol. Dávka by měla být co nejnižší, hladiny fT3 a fT4 se udržují při horní hranici normy. Jodové preparáty v tomto případě nepodáváme, mohou vyvolat strumu u plodu.
Uzly a nádory štítné žlázy v průběhu gravidity
Štítná žláza i uzly se mohou v těhotenství mírně zvětšovat a uzlů může přibývat. Riziko, že v těhotenství zachycený uzel ve štítné žláze je zhoubný, je sice mírně vyšší (1,8krát) než v ostatní populaci, celkově je ale v graviditě 90-95 % uzlů nezhoubných. Nález uzlu v graviditě je indikací k ultrazvuku, který rozhodne, zda je nutná punkce (FNAB).
I v případě benigního výsledku je uzel pravidelně kontrolován ultrazvukem (za 6, 12, 24 měsíců). Pokud je výsledek FNAB podezřelý, nebo dokonce maligní, je indikována operace ve 2. nebo na rozhraní 2. a 3. trimestru na specializovaném pracovišti; přerušení těhotenství není indikováno. U maligních nebo podezřelých uzlů diagnostikovaných až ve 3. trimestru lze s přihlédnutím ke konkrétnímu případu odložit operaci po porodu, protože operace ve 3. trimestru zvyšuje riziko předčasného porodu.

Poporodní tyreoiditida a další peripartální události
Poporodní tyreoiditida, jak již název napovídá, je zánět štítné žlázy vzniklý v souvislosti s porodem. Nejčastěji se objevuje u žen, které již nějakou poruchou štítné žlázy trpí nebo mají pouze pozitiví protilátky. U těchto žen vídáme přechodné zvýšení funkce štítné žlázy několik týdnů po porodu, které asi za 3 až 4 měsíce po porodu přechází do výrazné hypotyreózy, tedy funkce snížené. V některých případech sice může posléze dojít i ke spontánní úpravě, ale často snížená funkce dlouhodobě přetrvává.
U žen, které se léčily v těhotenství pro hypertyreózu, je po ukončení kojení vždy třeba zvažovat některou z forem definitivního řešení. U žen plánujících další graviditu se obvykle doporučuje operace. Pokud žena další těhotenství neplánuje a dojde ke zlepšení s možností vysazení léků, je možné pouhé sledování, lze indikovat i léčbu radiojodem. Je‑li po porodu a po operaci indikována léčba radioaktivním jodem, je možné ji odložit až po ukončení kojení a v mezidobí podávat supresní léčbu tyroxinem.
Jód: význam, doporučení a suplementace
Stopový prvek jód vychytává štítná žláza aktivně z krevního oběhu, je nutný pro tvorbu jejich hormonů. Pro správnou funkci štítné žlázy je důležitý jód. Doporučené denní dávky jsou mezi 150 až 200 mikrogramy, vyšší dávky jsou potřeba u dětí, dospívajících, těhotných a kojících žen. Od roku 2000 je na území České republiky referován jódový dostatek populace od věku šesti let, ale jódové zásobení je třeba neustále monitorovat.
Česká endokrinologická společnost a Česká pediatrická společnost doporučily plošnou suplementaci všech těhotných žen dávkou 100 µg jodu/den. Pokud je dítě po porodu plně kojeno, je pro něj mateřské mléko jediným zdrojem jodu. U těhotných žen s hypothyreozou je třeba zajistit dostatečný přísun jódu, protože těhotenství ovlivňuje metabolismus jodu a jod se zvýšeně vylučuje močí až o 50 %.
Praktické postupy: koho vyšetřit a kdo má sledovat pacientku
Podle České endokrinologické společnosti by u každé těhotné ženy měly být co nejdříve po potvrzení gravidity stanoveny parametry TSH, TPOAb, popř. i fT4. V ideálním případě by toto stanovení mělo proběhnout ještě před otěhotněním. Pokud jste již těhotná, nechte si ihned odebrat krev na stanovení hormonů štítné žlázy u svého gynekologa či praktického lékaře. Pokud bude některá hodnota mimo normální rozmezí, lékař vás odešle na podrobné endokrinologické vyšetření do endokrinologické poradny.
V těhotenství je třeba léčit pacientky s manifestní hypotyreózou a se subklinickou hypotyreózou (s omezením). Strategie léčby v graviditě se liší od běžné populace a měl by ji řídit endokrinolog. Ten posoudí, zda potřebujete léčbu, a předepíše vám preparát s hormonem štítné žlázy (pokud máte jeho nedostatek) či naopak lék tlumící štítnou žlázu (pokud máte nadbytek hormonů štítné žlázy).
Poruchy štítné žlázy a plodnost
Poruchy funkce štítné žlázy (nejčastěji hypotyreóza) mohou vyvolat problémy s otěhotněním - anovulační cykly. Štítná žláza ovlivňuje hormonální rovnováhu celého těla. Když nefunguje správně, může narušit ovulaci, menstruační cyklus i kvalitu spermií a tím snížit šanci na početí. Proto již v době, kdy těhotenství plánujete, navštivte svého praktického lékaře a poproste ho o stanovení hormonů štítné žlázy, v ideálním případě i protilátek proti štítné žláze.
Specifika léčby a bezpečnost v kojení
V období kojení jsou tyreostatika považována za bezpečná, za předpokladu sníženého dávkování a většího počtu denních dávek, které se podávají po kojení. Při těhotenské hypertyreóze vyvolané choriovým gonadotropinem (hCG) se léčba tyreostatiky nedoporučuje. Po porodu u kojících žen preferenčně používáme propylthiouracil (Propycyl); při vyšších dávkách je lépe kojení ukončit, protože Propycyl přechází do mateřského mléka.
Vyšetření abnormální funkce štítné žlázy během těhotenství.
Praktické rady a prevence
- Pokud plánujete těhotenství nebo jste již těhotná, nechte si co nejdříve vyšetřit TSH, fT4 a protilátky proti štítné žláze.
- Dodržujte doporučený příjem jódu; užívání doplňků konzultujte s lékařem.
- Ženy s autoimunitní tyreoiditidou by měly být pečlivě sledovány endokrinologem během těhotenství a v šestinedělí.
- Včasná léčba hypotyreózy levotyroxinem minimalizuje riziko poškození psychomotorického vývoje plodu.
- V případě objevení uzlu v štítné žláze v těhotenství je indikace ultrazvuku a podle nálezu i FNAB; chirurgické řešení se plánuje s ohledem na trimestr.
Kontrolní schéma sledování (přehled)
| Situace | Doporučené vyšetření / opatření |
|---|---|
| Plánované těhotenství / před otěhotněním | TSH, TPO-Ab, fT4; úprava léčby před koncepcí |
| Potvrzená gravidita (na začátku) | TSH, TPO-Ab, fT4; konzultace s endokrinologem při odchylkách |
| Léčená hypotyreóza | Zvýšení dávky levotyroxinu o ~30% po zjištění těhotenství, kontrola po 4-5 týdnech |
| Léčená hypertyreóza | Léčba tyreostatiky pod vedením endokrinologa, časté kontroly (2-4 týdny) |
| Nález uzlu | Ultrazvuk → FNAB podle nálezu; sledování nebo operace ve 2. trimestru dle výsledku |
Správná funkce štítné žlázy matky je nezbytná pro správný vývoj nervové soustavy plodu. Díky propojení reprodukční medicíny a endokrinologie lze těhotenství bezpečně zvládnout a minimalizovat rizika pro matku i dítě.
tags: #chronicky #zanet #stitne #zlazy #otehotneni