Za posledních pětadvacet let se více než trojnásobně zvýšil podíl porodů, při kterých děti v českých porodnicích přišly na svět císařským řezem. Česko v nasazení těchto operačních zákroků rychle dohnalo západoevropské země, které se ovšem vysoký podíl "císařů" snaží redukovat. S opožděním se tento trend přenáší i do tuzemských porodních sálů. Tam, kde rádi řežou, vždy najdou argumenty proč. Tím hlavním je věk rodiček. První potomky mají stále starší ženy, což samo o sobě zvyšuje rizika pro ně i pro dítě. Někdy se císařské řezů dělají na jejich přání. Důvody ale mohou být i pragmatičtější. Lékaři k nim přistupují kvůli obavám z přibývajících žalob. Je tu i finanční stránka věci: za císařský řez porodnice dostane od zdravotní pojišťovny přibližně dvakrát tolik peněz než za klasický porod. Vše navíc proběhne rychle, novorozenec je na světě maximálně za hodinu.
Podíl operačních porodů stoupá nejen u žen nad 35 let. Že je to cynismus? Jenže něco na tom asi bude. Jak jinak si vysvětlit velké rozdíly v četnosti císařských řezů mezi porodnicemi. Ty osvícené bojují za každý normální porod. Počet "císařů" je vizitkou úrovně porodnictví. A tady platí čím méně, tím lépe. Čína, která se snaží svět oslňovat svými investicemi, v tomto rozhodně není vzorem. Donedávna uplatňovala politiku jednoho dítěte, takže důsledky pro druhý porod nemusely nikoho zajímat.
Hlavní motivy a rizika císařského řezu
Co je hlavní přednost císařského řezu? V pátek dopoledne je děcko na světě a víkend máte volný, jak to dělají nasmlouvaní lékaři, kteří si nechají platit za přítomnost u porodu. S takovou zkušeností se podělila jedna z diskutujících na maminkovském webu. Ženy si tu doporučují, kam jít rodit, pokud preferují přirozený příchod svého potomka na svět. Nebo kde dělají císařský řez na přání. A také kde rodičky řežou, aniž by to bylo nutné. Není to zdravý trend. Císařský řez vystavuje rizikům matku i dítě, které si může nést celoživotní zdravotní následky. Zvyšuje také náklady na zdravotní péči. Pro nemocnice znamenají příjmy za porody stabilní přítok peněz.
Za klasický porod dostane nemocnice úhradu v průměru 28 tisíc korun, za císařský řez více než dvojnásobek − v průměru 62 tisíc korun. Jsou s ním spojené vyšší náklady. Pravým důvodem, proč lékaři ve stále větší míře přistupují k operačním porodům, bude spíše obava ze žalob. Až sedmkrát častější výskyt časných dechových obtíží, vliv na imunitní systém, vyšší riziko astmatu, cukrovky, obezity a dalších obtíží. To jsouPossible důsledky pro dítě, které přijde na svět císařským řezem. Pooperační komplikace hrozí také matce.
WHO a odborná stanoviska
V "Informaci o možných důsledcích porodu císařským řezem na zdraví ženy a dítěte" shrnuje profesní sdružení současné znalosti, podložené dlouhodobými zahraničními výzkumy. Připomíná, že podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nepřináší rozšíření těchto porodů nad doporučovanou hranici 15 procent žádné zásadní zlepšení výsledků poporodní péče. Právě naopak, v některých případech může vést ke zvýšenému riziku pro matku i dítě. Definitivní doporučení, který způsob porodu zvolit, by měli poskytnout zdravotníci v porodnici, konstatuje sdružení porodníků.
Ekonomika a motivace nemocnic
Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich je přesvědčen, že nějaké "patologické" chování v systému bude. „Je málo pravděpodobné, že za velmi rozdílné počty císařských řezů na jednotlivých pracovištích by mohl výhradně objektivní průběh porodu a zdravotní stav. Bez operace to v řadě případů skutečně nejde. Někteří porodníci ale volí císařský řez preventivně a ženám ho bezdůvodně doporučují. Nebo ochotně vycházejí vstříc přání matky, která chce porod bez bolesti prospat, aniž by byla vždy dostatečně schopná zvážit možná rizika. Výsledkem je epidemie "císařů".
Vyspělejší svět proti ní bojuje, Česko ho mezitím dohnalo. Znepokojivý nárůst těchto operací zachvátil celý svět. Do extrémních rozměrů se císařské řezy rozšířily v Americe. V USA se takto narodí každé třetí dítě, v Jižní Americe skoro každé druhé. A podobně je na tom Čína, která kopíruje vše západní. Tamním porodníkům nahrávají i čínští vědci. Přišli se studií, že agresivitu dětí může vyvolávat stresující porod. Celosvětový průměr představoval v roce 2014 19,1 %.
České porodnice a pandemie Covid-19
Ústav pro péči o matku a dítě v pražském Podolí má mezi laickou veřejností obecně dobrý zvuk. Za rok se tu narodí více než pět tisíc dětí. S frekvencí císařských řezů − předloňských bezmála 39 % − je Podolí v čele žebříčku mezi největšími porodnicemi v tuzemsku. Zástupce ředitele podolského ústavu Ladislav Krofta vyvolal nedávno rozruch slovy, že být ženou, vybral by si operaci místo přirozeného porodu. „Císařský řez bude pro určitou skupinu těhotných metodou první volby. A my bychom měli respektovat jejich názor a dát jim možnost si vybrat,“ uvedl v rozhovoru.
V době pandemie Covid-19 se do popředí dostaly otázky ohledně přítomnosti partnera u porodu. Ministerstvo zdravotnictví zavedlo dočasný zákaz, který vyvolal širokou diskusi a petice, a veřejnost žila debatou o tom, zda otec může být u porodu. Pravidla se mění a v některých zařízeních se postupně povoluje návrat partnerů k porodu, zatímco jinde zůstávají omezení. Důvody jsou jasné: minimalizace rizika nákazy a ochrana zdravotnického personálu i patientů.
Podle odborníků má přítomnost otce u porodu pozitivní vliv na psychosociální pohodu ženy, avšak v kontextu pandemie nesmí převažovat riziko nákazy nových matek a novorozenců. Epidemiologové zdůrazňují potřebu pečlivého úvazku mezi bezpečím a podpůrnými faktory při porodu. V některých nemocnicích se již zavedly alternativy, jako online přenos porodu či dokumentace bondingu a souvisejích okamžiků:
V Adresách praxí se ukazuje, že císařský řez není jen otázkou pohodlí, ale i nákladů a organizačních nároků. Některé porodnice se snaží udržet rovnováhu mezi bezpečím, kvalitou péče a ekonomickou udržitelností. Zvažují se dopady na dostupnost akutní gynekologické péče a na dopravní dostupnost pro ženy z odlehlých regionů, pokud by došlo k dalšímu omezení počtu nemocnic poskytujících porodnickou péči.
Chřipková epidemie a provoz porodnic během ní
Chřipková epidemie pozvolna ustupuje, ale její dopady na provoz nemocnic a na omezení návštěv zůstávají v některých regionech stále aktuální. „Nejnovější údaje zpracované Státním zdravotním ústavem ukazují, že chřipková epidemie na území ČR ještě trvá, ale počet pacientů s chřipkou klesá a epidemie tak pozvolna ustupuje.“
V různých krajích platí zákaz návštěv v nemocnicích různou dobu; některé porodnice zrušily zákaz pro rodiče u porodu, jiné jej nadále zachovávají z důvodu ochrany zdraví pacientek. Doporučení zahrnují důsledné dodržování hygieny, mytí rukou, větrání a očkování proti chřipce. V některých oblastech České republiky se situace mění pomalu a regiony rozlišují míru rizika a přístup k návštěvám.
Nepřetržitě se řeší rovnováha mezi bezpečím, potřebou rodinné podpory u porodu a tlakem na minimalizaci rizik šíření nákazy. Případné omezení by bylo doprovázeno dopady na dostupnost gynekologické péče, zvláště v odlehlých regionech, kde by se transport rodiček do dalších zařízení mohl prodloužit. Odborníci zároveň upozorňují na to, že císařské řezy samotné neřeší všechny související problémy a mohou vést k dalším komplikacím.
V závěru vyznívá, že optimalizace porodnické péče by měla vycházet z jasných personálních, organizačních a kvalitativních kritérií a neměla by být řízena pouze ekonomickými motivy. Pandemie i chřipková sezóna ukazují nutnost flexibilního a bezpečného řízení porodů, s respektem k preferencím rodiček, ale i s ohledem na rizika pro matku a dítě.
Datový detektiv: Jeden lékař se snaží opravit císařské řezy
Tabulka porozumění rizik a finančního rámce
| Typ porodu | Průměrná úhrada (Kč) | Hlavní rizika pro dítě | Hlavní rizika pro matku |
|---|---|---|---|
| Klasický porod | 28 000 | nižší riziko dechových obtíží | nižší riziko pooperačních komplikací |
| Císařský řez | 62 000 | vyšší riziko časných dechových obtíží, imunitní změny | vyšší riziko pooperačních komplikací |