Víno, nápoj s dlouhou historií, je často spojováno s relaxací a společenskými událostmi. Kromě svého společenského významu však víno, a zejména to červené, skrývá řadu látek s potenciálně prospěšnými účinky na lidské zdraví, včetně podpory imunitního systému.
Složení vína a jeho vliv na organismus
Kromě alkoholu obsahuje víno fenoly. Fenolické látky tvoří skupinu sloučenin, z nichž jsou významné flavonoidy. Složení flavonoidů ve víně je ovlivněno technologií zpracování, odrůdou hroznů i zeměpisnou polohou. Mezi nejznámější fenolické látky patří resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, dále fenolkarbonové kyseliny jako gallová, protokachetová, kumarová, kávová, vanilinová a ferulová.
Flavonoidy působí jako antioxidanty. Váží molekulární kyslík a pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou aterosklerózy a vzniku trombóz. Potlačují vznik krevní sraženiny a dokonce dokáží vzniklou sraženinu rozpouštět. Tento antioxidační účinek spolu s účinky vitaminu C (k dalším antioxidantům z vitamínů patří vitamin E a beta-karoten) se podílí na odbourávání cholesterolu.
Negativní LDL cholesterol, který je oxidovaný, se podílí na ucpávání cév tukovými usazeninami. Jeho oxidaci způsobují volné kyslíkové radikály, které v organismu vznikají v důsledku stresu, kouření, špatného ovzduší, tělesné zátěže, stárnutí a dalších procesů probíhajících v lidském těle neustále. Resveratrol, který tyto volné radikály vychytává a brání jejich ničivým účinkům, prokazatelně snižuje hladinu škodlivé složky LDL cholesterolu, jež způsobuje předčasnou aterosklerózu.
Dalším mechanizmem účinku mírné konzumace vína je příznivé působení na zabránění tvorby ucpávek artérií (tromby).
Vědecké poznatky a "Francouzský paradox"
Nejen ve světě, ale i v České republice byly konány četné vědecké pokusy na téma vlivu vína na lidské zdraví. Například bylo zjištěno, že po pravidelné večerní konzumaci 0,35 l bílého moravského vína (konkrétně Veltlínské zelené z roku 1998) denně po dobu 4 týdnů významně poklesla hladina krevního fibrinogenu, který způsobuje ucpávání věnčitých tepen. Překvapivé bylo také zjištění poklesu hladiny jaterního enzymu alaninaminotransferázy (ALT), jehož zvýšení indikuje poškození jater.
Francouzský paradox popisuje situaci, kdy Francie, navzdory konzumaci potravin s vysokým podílem tuků a sacharidů, kouření a nedostatečnému pohybu, vykazuje nejnižší úmrtnost na srdeční onemocnění. Tento paradox je často přisuzován každodennímu pití vína spolu se stravou bohatou na vitamíny.
Podle francouzských vědců je pravidelná a mírná konzumace vína také způsobem, jak se vyhnout infarktu u lidí, kteří toto onemocnění již prodělali. Doktor Lorgeril z francouzské univerzity v Grenoblu studoval spolu se svými kolegy účinek vína na vzorku 353 mužů středního věku (40-60 let), kteří měli za sebou jeden infarkt.
Specifické přínosy červeného vína
Podpora trávení a imunity
Třísloviny obsažené ve víně povzbuzují trávení, napravují poškození sliznice trávicího traktu a mají antibakteriální účinky. Zejména červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu a chrání tak před onemocněními ze stravy, například před salmonelózami.
Flavonoidy obsažené ve víně zlepšují bakteriální fermentaci a tím i vstřebávání vitamínů a minerálních látek, a potlačují zánětlivé reakce. Víno zvyšuje tvorbu enzymů, které štěpí bílkoviny obsažené v pokrmech. Příznivě podporuje svými kyselinami trávicí činnost. Kyseliny vína a jejich organické soli tvoří uhličitany, které působí zásaditě. Víno konzumované s jídlem příznivě ovlivňuje poměr mezi zásadotvornými a kyselinotvornými procesy důležitými při trávení.
Ochrana plicní tkáně
Flavonoidy obsažené ve víně pomáhají chránit plicní tkáň. Látka resveratrol snižuje úroveň škodlivých chemikálií v plicích, které vyvolávají chronickou bronchitidu a rozedmu plic. Umírněné pití alkoholu spolu s vyváženou stravou může snížit riziko zápalu plic.
Fenolické látky ve víně potlačují negativní vliv kouření na plíce. Sklenice vína denně může pomoci chránit před nervovými onemocněními. Látka resveratrol vytváří v mozku enzym regenerující nervová poškození. Dochází k prodlužování mozkových buněk, které se mohou vzájemně propojovat. Lidem, kteří umírněně pijí víno, hrozí menší riziko postižení demencí a Alzheimerovou chorobou.
Ochranné látky ve víně
Ochrannými látkami ve víně jsou flavonoidy (fungují jako antioxidanty), které jsou obsaženy obzvláště ve víně červeném, až 4 gramy na litr. Flavonoidy omezují nebezpečí, které tělu hrozí od volných radikálů. Volnými radikály jsou nazývány porušené atomy, které se uvolňují při přeměně kyslíku v energii. Bez ochranných látek - antioxidantů - způsobují nežádoucí oxidaci mozkových buněk. Lidské tělo se do určitého věku brání vlastními ochrannými látkami, s přibývajícím věkem je nutno antioxidanty tělu dodávat.
Antivirové a antibakteriální účinky
Pitím vína se lze ubránit řadě virových onemocnění, které mimo jiné způsobuje i zánět mozkových blan. Alkohol obsažený ve víně má na nervový systém povzbudivý účinek, zbavuje únavy a stresu, navozuje pocit pohody a dodává chuť k činnosti.
Díky obsahu tříslovin, na rozdíl od jiných alkoholických nápojů, je funkce imunitního systému podporována. Látky obsažené ve víně pomáhají redukovat životaschopnost stafylokoků, detoxikují bakterie, bakteriální jedy a viry. Především červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu.
Víno a specifické zdravotní stavy
Plodnost
Dánská studie potvrzuje, že konzumentky vína (2 decilitry za den) ve třiceti procentech snížily v době jednoho roku hranici čekání na otěhotnění. Dřívější studie, které prokázaly, že mírná konzumace alkoholu nezmenšuje naději na otěhotnění, byly dále důkladně rozpracovány. Téměř třicet tisíc žen bylo dotazováno na své nápojové zvyky v porovnání s délkou "snažení". Obecně na tom byly konzumentky alkoholických nápojů lépe než abstinentky. Bližším sledováním bylo zjištěno, že nejpozitivnější vliv na plodnost mělo právě víno. Zintenzivněním pití vína, konkrétně kvůli rychlejšímu otěhotnění, se problém plodnosti nevyřeší. Ženská plodnost nemůže být "léčena" konzumací určitého druhu alkoholického nápoje. Víno je však nápoj, který svým složením zdraví pozitivně ovlivňuje. Milovnice vína mohou ovlivnit některé z příznaků spojených s plodností.
Kontrola hmotnosti
Umírněnou konzumací vína lze také docílit váhového úbytku. Vědci tento vliv vysvětlují nízkým obsahem kalorií ve víně, které se místo ukládání ve formě tuku mají tendenci okamžitě spalovat. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě. Mírná konzumace vína je vhodná také při dietě. Víno přináší organismu mnoho zdraví prospěšných látek a alkohol je dobrým zdrojem energie. Při výběru je lépe upřednostnit vína s nižším obsahem alkoholu.
Odrůda hroznů Muscadine, známá také jako "Scuppernong", obsahuje kyselinu ellagovou, která spaluje tuk. Kromě toho zabraňuje tvorbě nových tukových buněk, zpomaluje růst těch stávajících a v játrech zvyšuje metabolismus mastných kyselin. Množství kyseliny ellagové se zvyšuje fermentací, proto je na hubnutí účinnější než samotné bobule, šťáva a víno.
Zpomalení stárnutí
Fenolická látka resveratrol zpomaluje poškozování organismu spojené se stárnutím. Lék s touto látkou, která je obsažena také ve víně, by mohl pomoci zpomalovat stárnutí lidí. Příčinou stárnutí buněk a jejich ničení jsou volné radikály, které vznikají při energetických přeměnách v buňkách. Resveratrol jako účinný antioxidant je zneškodňuje a brání v jejich tvorbě. Současné výzkumy prokazují zásadní vliv resveratrolu na zpomalení změny DNA způsobené stárnutím u kvasinek, hmyzu a myší.
Rakovina
Víno má účinky antimutagenní. Ochrana před zhoubným bujením buněk je přičítána látce resveratrol, který potlačuje vznik karcinogenů. Významný protinádorový účinek byl zaznamenán u rakoviny prsu, prostaty, plic, jater, střev, kůže a zhoubného bujení krvetvorných buněk. Pozitivní účinek byl také prokázán u prevence před poškozením jater při léčbě chemoterapií.
Dvě samostatné studie (University of Missouri a School of Medicine) prokázaly, že červené víno může pomoci při léčbě určitých typů rakoviny. V prvním výzkumu publikovaném v roce 2012 vyšlo najevo, že resveratrol, antioxidant nalezený v červeném víně, zvyšuje citlivost buněk karcinomu prostaty tak, že je lze snáze léčit. Již delší dobu je znám příznivý účinek červeného vína na rakovinné buňky, které pak lépe reagují na chemoterapii.
Cukrovka
Dlouhodobý výzkum Harvardské školy prokázal, že pravidelné a mírné pití vína snížilo u sledované skupiny riziko rozvoje dědičné cukrovky téměř o 60 % oproti abstinentům nebo příležitostným konzumentům vína. Zvýšenou pravděpodobnost vzniku cukrovky až o 150 % mají osoby konzumující denně zhruba 30 gramů alkoholu.
Sklenice červeného vína denně může udržet pod kontrolou hladinu cukru v krvi, a tak snížit možnost vzniku cukrovky 2. typu. Tento nápoj je prospěšný i u lidí, kteří mají tuto diagnózu. Výzkumníci z University of Massachusetts zkoumali účinky červeného vína na lidi s diabetem 2. typu. Zjednodušeně řečeno - červené víno blokuje vstřebávání glukózy téměř o 100 %, čímž její hladinu snižuje. Vědci také věří, že resveratrol v červeném víně stimuluje produkci inzulínu, což je enzym, který reguluje hladinu cukru v krvi. A právě to je klíčem k prevenci diabetu 2. typu.
Nervová onemocnění a mozek
Sklenice vína za den může pomoci chránit před nervovými onemocněními. Látka resveratrol vytváří v mozku enzym regenerující nervová poškození. Dochází k prodlužování mozkových buněk, které se mohou vzájemně propojovat. Lidem, kteří umírněně pijí víno, hrozí menší riziko postižení demencí a Alzheimerovou chorobou.
Výzkum na krysách (provedený v Texas A & M Health Science Center College of Medicine) ukazuje, že látka resveratrol, obsažená v červeném víně, by mohla pomoci zabránit ztrátě paměti způsobené stářím. Ve středním věku byly u krys, které obdržely resveratrol v průběhu čtyř týdnů, zaznamenány známky zlepšené paměti a učení.
Pterostilben - látka velmi podobná resveratrolu, ale její působení je více znatelné v mozku. Flavonoidy obsažené v červeném víně (Resveratrol, Pterostilben a Melatonin) dokonce mozek chrání.
Rozdíly mezi červeným a bílým vínem
Většina diskusí o vínu a zdraví se soustředí na rozdíl mezi červeným a bílým vínem. Červené víno má pověst "zdravějšího" díky obsahu antioxidantů, zatímco bílé víno je obvykle spojováno s lehčím a osvěžujícím charakterem.
Červené víno
Červené víno obsahuje významné množství polyfenolů, což jsou přírodní antioxidanty s ochrannými účinky na srdce a cévy. Resveratrol, obsažený ve slupce hroznů, podporuje správnou funkci cév, zpomaluje stárnutí buněk a snižuje zánětlivé procesy v těle. Mírná konzumace červeného vína může pozitivně ovlivnit i střevní mikrobiom díky polyfenolům, které podporují růst prospěšných bakterií.
Červené víno je zdravější než bílé, protože při své přípravě prochází procesem macerace a následné fermentace, během kterých se účinné látky z hroznů a jejich semínek dostávají do alkoholu a současně tam probíhá množení prospěšných bakterií. Čím delší je proces macerace a fermentace, tím více látek se do vína uvolňuje.
Bílé víno
Oproti červenému vínu obsahuje bílé víno méně polyfenolů, ale zato má vyšší obsah antioxidantů rozpustných ve vodě, které mohou mít pozitivní účinky na metabolismus a trávení. Navíc má bílé víno nižší kalorickou hodnotu než červené.
Některé antioxidanty v bílém víně mohou podporovat citlivost na inzulín, což je důležité pro prevenci diabetu 2. typu. Suché bílé víno se někdy doporučuje před jídlem, protože podporuje produkci žaludečních šťáv a připravuje trávení.
Mýty a fakta o vínu a zdraví
Existuje řada tvrzení o zdravotních přínosech vína, některé z nich jsou však založeny na mýtech. Je důležité rozlišovat mezi fakty a domněnkami.
- Mýtus: Alkohol oslabuje imunitní systém. Realita: Zatímco alkohol v těle má imunitní systém potlačovat, v případě konzumace vína se podobné účinky neprokázaly. Činnost bílých krvinek, které v těle bojují s infekcí, konzumace vína neomezuje.
- Fakt: Červené víno obsahuje polyfenoly a resveratrol s pozitivními účinky na zdraví srdce.
- Fakt: Mírná konzumace vína může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění. Studie publikovaná v European Heart Journal naznačuje, že mírná konzumace vína (1-2 sklenky denně u mužů, 1 sklenka u žen) může snížit riziko kardiovaskulárních onemocnění až o 30 %.
- Fakt: Víno může mít negativní vliv na zubní sklovinu. Zubaři často varují před konzumací červeného vína a dalších alkoholických nápojů, protože jejich kyselost změkčuje sklovinu a zuby se pak stávají náchylnější ke vzniku zubního kazu.
- Fakt: Neexistuje bezpečné množství alkoholu v těhotenství. Alkohol je nebezpečný pro vyvíjející se plod, protože snadno přechází přes biologické membrány a proniká do tkání. Vliv alkoholu na vyvíjející se mozek je mnohočetný.
Víno a lidské zdraví - 2014
Doporučená konzumace a varování
Světoznámá organizace WHO a další odborné instituce se shodují na tom, že mírná konzumace alkoholu může mít určité benefity, ale nadměrné pití výrazně zvyšuje zdravotní rizika. Pro představu, sedmička vína (0,75 l) obsahuje přibližně 6 sklenek.
Doporučení pro umírněnou konzumaci:
- Dodržujte doporučenou denní dávku (max. 1 sklenka pro ženy, 2 pro muže).
- Volte kvalitní vína s menším množstvím přidané síry a cukru.
- Kombinujte víno s jídlem, ideálně se středomořskou stravou plnou zeleniny a zdravých tuků.
- Naordinujte si dny bez alkoholu, aby tělo mělo čas na regeneraci.
Ženy mají ve srovnání s muži sníženou aktivitu alkohol-dehydrogenázy, enzymu, který rozkládá alkohol, na pouhých 20-30 % aktivity u mužů. Žena, která vypije naprosto stejné množství alkoholu jako muž, má tedy vyšší hladinu alkoholu v krvi, který tam také přetrvává déle než u muže.
Varování: Nadměrná konzumace alkoholu může vést k poškození a cirhóze jater, úbytku mozkových buněk a dalším vážným zdravotním problémům. Je důležité myslet na přítomný alkohol, jelikož i mírná konzumace vína může být velký zdravotní problém, pokud se vám vymkne z rukou a stane se z ní konzumace nadměrná.
Pamatujte, že víno je alkoholický nápoj a jeho konzumace by měla být vždy zodpovědná. Pokud máte jakékoli pochybnosti o jeho vlivu na vaše zdraví, poraďte se s lékařem.