V těhotenství klade organismus ženy zvýšené nároky na funkci štítné žlázy, která musí produkovat až o polovinu více hormonů. Tyto hormony jsou zásadní pro správný vývoj plodu, zejména v prvních šestnácti týdnech těhotenství, kdy je plod zcela závislý na jejich přísunu od matky. Nedostatek hormonů štítné žlázy může vést k řadě těhotenských komplikací a negativně ovlivnit vývoj dítěte.
Význam funkce štítné žlázy v těhotenství
Štítná žláza, malý orgán umístěný v dolní části krku před průdušnicí, produkuje hormony (tyroxin a trijodtyronin), které regulují látkovou přeměnu v těle a jsou nezbytné pro správnou funkci většiny tkání a orgánů. V těhotenství se její funkce musí přizpůsobit zvýšeným nárokům, což je ovlivněno zejména hormony produkovanými placentou: lidským choriovým gonadotropinem (hCG) a estrogeny.
Vysoké hladiny hCG v prvním trimestru vedou ke snížení tyreostimulačního hormonu (TSH) a mohou vyvolat tzv. subklinickou hypertyreózu. Estrogeny zase zvyšují množství tyreoidálních vazebných proteinů, což vede k vyšším celkovým hladinám hormonů štítné žlázy v krvi. Ačkoliv hladina volných hormonů obvykle zůstává v normě, správné zhodnocení funkce vyžaduje vyšetření TSH, volného tyroxinu a případně protilátek.
Plod je přibližně do šestnáctého týdne těhotenství závislý na hormonech štítné žlázy od matky. Tyto hormony jsou klíčové pro jeho správný vývoj, a jejich nedostatek je spojen s řadou těhotenských komplikací.
Nejčastější poruchy štítné žlázy v těhotenství
Přibližně 18 % těhotných žen je ohroženo poruchou funkce štítné žlázy. Nejčastěji se jedná o:
Hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy)
Nejčastější příčinou hypotyreózy v těhotenství je autoimunitní chronická (lymfocytární) tyreoiditida, známá také jako Hashimotova choroba. Toto onemocnění, které je u žen poměrně časté, může probíhat skrytě. V České republice se při cíleném vyšetřování zjišťuje u 8 až 15 % žen.
Příznaky hypotyreózy bývají málo specifické a mohou zahrnovat:
- Dlouhodobou únavu a ospalost
- Svalovou bolest a křeče
- Zimomřivost
- Chladnou, suchou a tenkou kůži
- Padání vlasů
- Zpomalení tepové frekvence
- Problémy s plodností nebo nepravidelnou menstruaci
- Zácpu
- Otoky víček
- Přibývání na váze
- Depresi nebo nevýkonnost
Rizika neléčené hypotyreózy pro matku i plod jsou značná:
- Třikrát vyšší riziko potratu v prvním trimestru
- Častější předčasný porod
- Narození dítěte s nízkou porodní hmotností
- Těhotenská cukrovka (gestační diabetes)
- Porod císařským řezem
- Mateřská anémie, myopatie, srdeční selhání, preeklampsie, abnormality placenty
- Vývojové poruchy učení nebo pozornosti u dítěte
- Zpomalený psychomotorický vývoj plodu
Diagnostika hypotyreózy se provádí vyšetřením hladiny hormonu TSH a volného tyroxinu (FT4). Často bývají pozitivní i protilátky proti štítné žláze (TPOAb).
Léčba hypotyreózy v těhotenství spočívá v podávání levotyroxinu, který nahrazuje chybějící hormony. Lék se užívá nalačno, zapíjí se pouze čistou vodou a minimálně 20-30 minut po jeho požití se nesmí jíst ani užívat jiné léky. Požadavky na dávku levotyroxinu se během těhotenství zvyšují o 25 až 80 %. Ženy, které jsou již léčeny, by měly mít svou léčbu optimalizovanou před otěhotněním, s cílovou hladinou TSH maximálně 2,5 mIU/l. Laboratorní kontroly (TSH a FT4) jsou doporučeny po celou dobu těhotenství.
Hypertyreóza (zvýšená funkce štítné žlázy)
Nejčastější příčinou hypertyreózy v těhotenství je Gravesova-Basedowova nemoc (autoimunitní onemocnění), která se vyskytuje zhruba u jedné z 1 500 těhotných. Velmi vysoké hladiny hCG mohou také vyvolat přechodnou gestační hypertyreózu, která obvykle odezní ve druhém trimestru a nevyžaduje léčbu.
Příznaky hypertyreózy mohou zahrnovat:
- Bušení srdce (palpitace)
- Podrážděnost, nervozita a úzkost
- Třes prstů
- Zvýšené pocení a netolerance tepla
- Hubnutí při dobré chuti k jídlu
- Častější stolice
- Nespavost
- Svalová slabost
- Únava
- Padání vlasů
- Vypouklé, lesknoucí se oči
- Dušnost, návaly nebo mdloby
Rizika hypertyreózy pro matku a plod:
- Neprospívání plodu, malá porodní váha
- Předčasný porod
- Preeklampsie
- Tachykardie u plodu
- Vzácně vrozené malformace
- Fetální nebo neonatální hypertyreóza způsobená matčinými stimulačními protilátkami
Léčba hypertyreózy v těhotenství je nezbytná. V prvním trimestru je lékem volby propylthiouracil (Propycil), který méně prochází placentou. Ve druhém a třetím trimestru se obvykle přechází na thiamazol (Thyrozol) nebo methimazol. Cílem je udržet hladiny volného tyroxinu (FT4) v normálním pásmu při nejnižší možné dávce. V případech, kdy medikamentózní léčba není dostatečná, může být alternativou chirurgické řešení ke konci druhého trimestru. Léčba radiojódem je kontraindikována.
Po porodu je nutné pečlivé monitorování stavu, protože Gravesova-Basedowova nemoc se často zhoršuje v poporodním období. U kojících žen je preferován propylthiouracil, při vyšších dávkách se doporučuje kojení ukončit.
Nedostatek jódu v těhotenství
Jód je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy. Světová zdravotnická organizace doporučuje v těhotenství denní příjem 250 mikrogramů jódu, což je zvýšení o 100 až 150 µg denně. V České republice je příjem jódu zajištěn jodovanou solí, mléčnými výrobky a mořskými produkty, ale nižší příjem byl potvrzen u vegetariánů a veganů.
Nedostatek jódu může vést k:
- Snížené funkci štítné žlázy
- Zvětšení štítné žlázy (struma), které nemusí být spojeno s poruchou funkce
- Ohrožení psychomotorického vývoje plodu
- Snížení celkové inteligence a změnám psychiky dítěte
Česká endokrinologická společnost a Česká pediatrická společnost doporučují plošnou suplementaci všech těhotných žen dávkou 100 µg jódu denně.
Hormony štítné žlázy, regulace, poruchy
Screening a prevence
V současnosti více než polovina těhotných žen nevyšetření funkce štítné žlázy nepodstupuje. Lékaři usilují o zavedení plošného vyšetřování žen v prvním trimestru. Pilotní projekt pro osm tisíc pacientek je v přípravě.
Rizikové skupiny žen, které by měly být vyšetřeny, zahrnují:
- Ženy starší 30 let
- Obézní ženy
- Ženy s cukrovkou (1. typu, 2. typu i gestační)
- Ženy s poruchou štítné žlázy v rodinné nebo osobní anamnéze
- Ženy s autoimunitním onemocněním (např. lupus)
- Ženy s nadměrným padáním vlasů v těhotenství
- Ženy, u kterých se postižení štítné žlázy objevilo v minulé graviditě
Preventivní opatření zahrnují:
- Dostatečný denní příjem jódu (250 µg/den)
- Udržování zdravé váhy (BMI 19-25)
- Vyvážený zdravý jídelníček
- Dostatek pohybu
- Konzultace s endokrinologem před plánovaným otěhotněním, pokud se žena léčí se štítnou žlázou nebo má rodinnou anamnézu
Včasné zachycení a léčba poruch funkce štítné žlázy mají velký význam pro zdraví matky i dítěte a pro úspěšný průběh těhotenství a porodu.
Bušení srdce v těhotenství
Bušení srdce (palpitace), často popisované jako zrychlený, chvějící se nebo bušící srdeční tep, může být v těhotenství znepokojující. Ve většině případů jde o normální fyziologickou reakci na těhotenské změny, ale někdy může být příznakem základního problému, jako je právě porucha štítné žlázy.
Příčiny bušení srdce v těhotenství mohou zahrnovat:
- Hormonální změny: Zvýšená hladina hormonů štítné žlázy (hypertyreóza) je častou příčinou palpitací.
- Fyziologické změny: Zvýšený objem krve, vyšší srdeční frekvence a změny v krevním tlaku.
- Anémie: Nedostatek železa může vést k rychlejšímu srdečnímu tepu.
- Infekce: Horečka, dehydratace.
- Životní styl: Příjem kofeinu, kouření, stres.
- Genetické predispozice a autoimunitní onemocnění.
Pokud se bušení srdce objeví neočekávaně, je intenzivní nebo doprovázené dalšími příznaky (mdloby, závratě, dušnost), je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Diagnostika zahrnuje podrobnou anamnézu, fyzikální vyšetření a případně EKG, krevní testy (včetně hormonů štítné žlázy) a další kardiologická vyšetření.