Washington - V amerických státech s úplnými zákazy potratů nastalo po jejich zavedení téměř 65.000 těhotenství, která vzešla ze znásilnění. S takovýmto odhadem přišli tento týden autoři studie publikované v odborném časopise Journal of the American Medical Association (JAMA). Nový článek naznačuje rozsah jednoho z důsledků předloňského rozhodnutí nejvyššího soudu Spojených států, který po téměř 50 letech eliminoval právo na potrat zhruba do 22. týdne těhotenství. To umožnilo politikům Republikánské strany v jednotlivých státech striktně omezovat přístup k tomuto typu zdravotní péče. Někde zákazy vstoupily v platnost ihned, jinde až po několika měsících.
Autoři nové studie se snažili odhadnout počet těhotenství spojených se znásilněním za období po zavedení úplných zákazů interrupcí, které platí ve 14 státech. Svůj propočet založili na datech federálních úřadů o výskytu znásilnění u žen ve věku od 15 do 45 let a také na poznatcích amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), podle kterého zhruba 12,5 procenta znásilnění končí těhotenstvím. Nakonec dospěli k číslu 64.565. "Z nich nastalo odhadem 5586 těhotenství ve státech s výjimkami ohledně znásilnění a 58.979 ve státech bez výjimky," uvádí kolektiv lékařů provádějících interrupce. Sami uznávají, že jejich odhad je třeba brát s rezervou. Především proto, že výskyt tak stigmatizované zkušenosti, jako je znásilnění, je velmi těžké určit.
Podle NPR představuje odhad jeho týmu důležitou informaci v éře po zrušení ústavního práva na potrat. "V minulosti existovala politická shoda na tom, že potraty by měly být povolené v případech znásilnění, ale to se změnilo. Jen málo států s úplnými zákazy potratů má výjimku pro znásilnění. Ve středu 1. prosince se bude Nejvyšší soud Spojených států zabývat případem, který může změnit Ameriku."
Podle článku tedy americká veřejnost sleduje důsledky změny precedentů z Roe v Wade. Roe v Wade garantovalo právo na potrat do okamžiku, než plod dosáhne životaschopnosti mimo dělohu. Případ Mississippi a jeho snaha omezit potraty na 15 týdnů ukazuje, jak státy přecházejí od centrálního práva k regionálním regulacím.
Jedna z demonstrantek prohlašuje: „Byla to žena, která nám ostatním Američankám umožnila plnohodnotný život. Dnes to považujeme za samozřejmost, ale kdyby za nás nebojovala, tak bychom to neměly.“
Jako náhradu za zesnulou Ginsburgovou vybral tehdejší prezident Donald Trump konzervativní soudkyni Amy Coney Barrettovou. Díky tomu Trump během jednoho funkčního období obměnil třetinu devítičlenného Nejvyššího soudu. Čtěte také: Poslední změnou se dovršila jeho transformace. Konzervativněji smýšlející soudci byli už předtím v mírně většinové pozici, ale v klíčových případech se ke čtyřem liberálním soudcům přiklonil rozhodujícím hlasem předseda soudu John Roberts.
Konzervativci nyní mají většinu, a proto Amerika s napětím čeká, jak se složený Nejvyšší soud postaví ke kauze Dobbs versus žádná klinika ve Mississippi a k dalším případům, které by mohly změnit pravidla přístupu k potratům po 15. týdnu těhotenství.
Průzkumy mapují veřejné mínění: sklon Američanů k potratům zůstává v průběhu 50 let konzistentní, s jistými změnami v poslední dekádě. Rozšíření nebo omezování potratů se odráží i v evropském kontextu, kde některé země volí téměř absolutní svobodu, jiné rychle omezují rozhodnutí o potratu.
Laura Echevarriová z Národního výboru pro právo na život zdůrazňuje význam případu Mississippi: „Je to významný případ, protože otázka, kterou soud řeší, zní, jestli mají státy právo chránit životy nenarozených ještě před tím, než jsou životaschopné.“
O tom, jak by měla ideálně vypadat legislativa týkající se potratů, hnutí pro život vyjadřuje názor, že ideální by bylo postavit potraty mimo zákon. Avšak chápání života a jeho startu se liší země od země, a i v USA se politické postoje mění podle regionu a času.
Ačkoliv některé země zkoumají rozšíření práv, jiné zavedly přísnější pravidla. Kanada v tomto tématu nabízí extrémně liberální postoj, kdy právo na potrat není ústavně garantováno, ale prakticky je realizováno bez plošného zákazu. Srovnání ukazuje, že klíčová otázka spočívá v definici, kdy začíná život a kdy je možné chránit matku a dítě v různých legislativních kontextech.
V diskuzích kolem potratů se objevují i téma mateřské dovolené a sociální podpory rodin. Zatímco v Evropě proslulé demokracie čelí debatám o placené dovolené, v USA zůstává tato oblast do značné míry politicky polarizovaná. Otcem a skutečnou realitou zůstává, že průlomové změny vyžadují širší společenský konsensus a legislativní vůli napříč oběma stranami.
Umělý potrat je pro hnutí pro život vnímán jako posvátná záležitost, kterou je potřeba postupně omezovat a zároveň nabízet alternativní řešení ženám v tísni. Podepření života zahrnuje i starost o zdravotní bezpečí žen při případném nelegálním provedení potratů a podpora rodin, které se potýkají s obtížemi po porodu.
Ve zkratce se tedy diskuse točí kolem toho, zda a kdy má stát chránit život nenarozeného dítěte, jaký je správný rozsah práv žen a jaké nástroje sociálního a zdravotnického systému lze nabídnout matkám v obtížných situacích. Tyto otázky zůstávají v americké společnosti nadále živou a polarizující debatou, která bude formovat legislativu i soudní rozhodnutí v následujících letech.