Tento článek pojednává o kojení. Kojení je komplexní fyziologický děj. Je nejenom základem výživy novorozenců a kojenců, ale má i mnoho dalších non-nutritivních přínosů pro dítě i matku. Mateřské mléko má optimální složení, které umožňuje snadné trávení a vstřebávání živin. U donošených novorozenců se doporučuje zahájit kojení co nejdříve po narození. Výlučné kojení se doporučuje do ukončeného 6. měsíce věku a jediným doplňkem jsou vitaminy D a K (vitamin K se podává pouze, pokud byl po narození podán perorálně či intravenózně namísto intramuskulárně). Alergologové doporučují zavádět nemléčné příkrmy od ukončeného 4. měsíce, tedy v období tzv. „okna imunologické tolerance“ mezi 4. a 6. měsícem věku. Zavádění příkrmů před ukončeným 4. měsícem nebo po 6. měsíci věku s sebou nese některá zdravotní rizika, jako je malnutrice, poruchy příjmu potravy, alergie, anémie. Pokud dítě prospívá, doporučuje se pokračovat v kojení s postupně zaváděnými příkrmy 2 roky i déle. Kojení je komplexní fyziologický děj, významný pro dítě i matku.
Výhody kojení pro dítě a pro matku
- nižší výskyt zánětů středouší, gastroenteritid, nekrotizující enterokolitidy a infekcí dolních cest dýchacích, nižší výskyt alergií, syndromu náhlého úmrtí kojenců a v pozdějším věku nižší výskyt obezity, Diabetes mellitus 1.
- snížení rizika diabetu mellitu 2. hepatitida A, B, C (zvážit kojení u akutní HBV infekce matky, tzn. Mateřské mléko se tvoří v epiteliálních buňkách alveolů mléčné žlázy a je vylučováno do alveolů, odkud teče skrze malé a velké mlékovody do širokých sinusů v oblasti prsního dvorce.
Tyto procesy se týkají hormonálního řízení a fyziologie kojení. Hormon prolaktin má při laktaci klíčovou roli. Časté kojení časně po porodu stimuluje vývoj prolaktinových receptorů v prsní žláze. Během sání dítěte jsou posílány nervové impulsy z prsu do neurohypofýzy, která uvolňuje oxytocin. Pod vlivem oxytocinu dochází ke kontrakci myoepiteliálních buněk mlékovodů a posunu mléka z alveolů směrem k bradavce (milk ejection reflex neboli let-down reflex).
Složení mateřského mléka a jeho význam
Složení mateřského mléka odpovídá potřebám novorozence. V prvních dnech po porodu se tvoří mlezivo (kolostrum), které je bohaté na imunoglobuliny a má nižší obsah laktózy. Po několika dnech se mění ve zralé mléko. Tvořeno 2. až 3.
Mateřské mléko nemá konstantní složení. Obsah bílkovin v savčím mléce pravděpodobně odpovídá postnatální růstové rychlosti mláďat. U lidí je postnatální růst dětí velmi pomalý v porovnání s jinými savci, a také obsah bílkovin je v mateřském mléce velmi nízký. Např. Bílkoviny zastupuje především syrovátka a kasein.
Kasein se může za nízkého pH (např. v syrovátce kravského mléka je hlavní bílkovinou β-laktoglobulin, který v lidském MM zcela chybí a je proto pro děti potenciálně antigenní. MM obsahuje dvakrát více cysteinu než KM a poměr methionin/cystein je u MM 7× nižší než u KM. Velmi vysoký obsah neproteinového dusíku (asi 25 % v MM, zatímco 6 % v KM) - volné aminokyseliny, urea, kreatinin, kreatin, kyselina močová a amoniak. Z nutričního hlediska je třeba volné aminokyseliny započítat k bílkovinám. MM obsahuje výrazně více taurinu (volná aminokyselina) než KM.
Na počátku laktace je v MM výrazně více bílkovin než ve zralém MM. Obsah tuku v MM jednotlivých matek je velmi variabilní. Tuky jsou hlavním zdrojem energie. Jsou zdrojem esenciálních mastných kyselin a vitaminů rozpustných v tucích. Zastoupení mastných kyselin je ovlivněno stravou matky. MM obsahuje 2-3krát více cholesterolu než KM. Laktóza usnadňuje vstřebávání vápníku, snižuje pH stolice a podporuje růst bifidobakterií a laktobacilů střevní flóry. Oligosacharidy mají prebiotický efekt - podporují růst bifidobakterií. Růst laktobacila ovlivňuje i jiný cukr z mateřského mléka - vitamin K.
Vitamin D - jeho obsah je v mateřském mléce nízký. Dětem kojeným i dětem živeným kojeneckou formulí se od 2. týdne života preventivně podává vitamin D. Mateřské mléko obsahuje imunoglobuliny, zejména sekretorický IgA, který dosahuje nejvyšších koncentrací v prvních dnech po porodu. Sekretorický imunoglobulin A má protektivní efekt pravděpodobně pouze ve střevě a v respiračním traktu. Dále je v mateřském mléce poměrně nízká koncentrace IgG. MM je bohatým zdrojem lysozymu a laktoferrinu.
Výživa kojících žen a doplňky
Energetický příjem kojících žen by měl být o cca 330-350 kcal vyšší než před otěhotněním. Doporučené množství bílkovin je o 15 g denně vyšší než před otěhotněním. Je nutné zvýšit příjem vápníku na 1200-1500 mg/den a jodu na 150 mikrogramů. Vitamin D je důležité při nedostatečném slunečním světle. Potraviny nevhodné ve stravě kojící matky jsou příliš kořeněná nebo nadýmavá jídla. Složení mateřského mléka se mění dle potřeb novorozence. Kolostrum se vylučuje jako první tekutina. V zralém mléku se zvyšuje podíl tuků a sacharidů. Tuk představuje v mateřském mléku až 40-50% energie a obsahuje esenciální mastné kyseliny. Hlavním sacharidem mateřského mléka je laktoza. Srovnání s kravským mlékem je ve prospěch mateřského mléka kvůli jiným bílkovinovým frakcím a imunoprotektivním látkám.
Pokud jde o sportovní doplňky během těhotenství a kojení, některé mohou být vhodné, ale ne všechny. Proteinové doplňky jsou často diskutovaným tématem. Proteinový prášek je koncentrovaná forma bílkovin, původem z mléka, sóji, hrášku a dalších zdrojů. Pro kojící ženy je vhodné zvolit kvalitní protein bez zbytečných příměsí a aditiv. Syrovátkový protein je vhodný po tréninku; kasein slouží jako pomalé uvolňování živin mezi jídly či v noci. BCAA se dávkují během tréninku pro regeneraci a zachování svalové hmoty. Obecně by suplementy neměly nahrazovat vyváženou stravu a měly by být používány jen v rámci individuálních potřeb.
Příjem aminokyselin a minerálů v mateřském mléce není zcela pevně korelárován se stravou kojící ženy; některé látky zůstávají stabilní i při podvýživě. Doplňky by měly doplňovat, nikoliv nahrazovat skutečnou stravu. Klíčovým faktorem je příjem kyseliny listové a řešení nedostatků železa. Omega-3 mastné kyseliny DHA a AA se rychle akumulují v mozku plodu a kojence; kojenci tyto látky získávají z mateřského mléka. Mezi nejbohatší zdroje omega-3 patří losos, rybí olej a olej z kruhu. Gainer během kojení není vhodný; nejlépe je vycházet z potravy, případně připravit smoothie. Předtréninkové nakopávače jsou pro kojící ženy nevhodné, kofein by neměl překročit 300 mg denně.
