Kathy byla sedm let vědeckou spolupracovnicí v Hartmann Human Research Lactation Research Group a zároveň podporovala matky, které kojily doma i v nemocnicích. Kojení není vždy jednoduché a pokud máte potíže, nejste v tom sami. Zkontrolujte přisátí miminka. Nesprávné přisátí k prsu je nejpravděpodobnější příčinou bolesti při kojení. Pokud se chcete ujistit, že jsou ústa a tělo dítěte ve správné poloze a nejedná se tedy o problémy s technikou přisátí, navštivte laktační poradkyni nebo odborníka na kojení.
Vyzkoušejte při kojení různé polohy. Bradavky nechte volně uschnout nebo je jemně osušte čistou bavlnou nebo flanelem, protože infekce má ráda vlhké prostředí. Zklidněte bradavky a zmírněte jejich bolestivost a suchou pokožku pomocí 100 % lanolinového krému nebo jemně naneste několik kapek vlastního mateřského mléka - nemusíte ho před dalším kojením stírat. Chraňte si bradavky. Buďte trpělivá. Pokud bolest během kojení po několika dnech nezmizí, poraďte se s lékařem nebo laktační poradkyní.
Používejte různé způsoby držení dítěte, aby se cítilo pohodlně, mohlo snadno dýchat a lépe se krmit. Netlačte dítěti na hlavu ani jej za ni nedržte. Během kojení provádějte drobné úpravy. Neodebírejte dítě od prsu a opětovně je nepřikládejte, to vás oba bude jen frustrovat, spíše se pokuste najít správnou a pohodlnou polohu. Tělíčko a zadeček dítěte udržujte na svém těle, podpírejte jej přes rameno a pevně držte, aby se cítilo v bezpečí. Hlavička by měla ležet na vašem zápěstí, aby se mohla mírně zaklonit dozadu a nosík měl více prostoru pro dýchání. Brada by měla být blízko vašeho prsu.

Kojte pomocí kontaktních kojících kloboučků. Pokud se vaše dítě nedokáže přisát, může vám poradkyně doporučit kojící kontaktní kloboučky, což znamená, že dítě má okamžitě větší a pevnější plochu, ke které se přisaje. Zpočátku si vytvoříte jen malé množství mateřského mléka, protože hormonální změny, které produkci mléka spouštějí, se dějí pomalu a končí teprve druhý až čtvrtý den. A proto máte možná obavy, že vaše děťátko nemá dostatek mléka, ale jelikož je na počátku jeho žaludek velmi malý a často se krmí, není to žádný problém. Během několika prvních dnů musíte pouze kontrolovat, zdali dítě neztrácí na váze více, než je normální a zdali neprodukuje příliš málo mokrých a špinavých plen, nebo nevykazuje známky dehydratace. Vyhledejte laktační poradkyni nebo sestru, která nejlépe posoudí, zda máte problém s produkcí mléka.
Kojení III. díl – Správná technika kojení aneb jak na to
Kojení přizpůsobte potřebám dítěte, nepoužívejte žádný plán kojení. V prvním týdnu po narození bude dítě vyžadovat mléko alespoň každé dvě až tři hodiny (možná i více!) po celý den i noc. Řádně se o sebe starejte. Pokuste se mléko odstříkávat. Jakmile se spustí produkce mléka, stanou se vaše prsa plnější a pevnější. Pokud se dítě krmí dobře a často, mělo by toto období bez problémů pominout. Některé ženy však mají prsa velmi tvrdá nebo citlivá až bolestivá - čemuž říkáme městnání mléka v prsou. Taková prsa jsou také díky tomu, co se děje uvnitř, poměrně horká - jako kdyby zde nastala dopravní zácpa!
Kojte často. Kojte alespoň 8 až 12krát za 24 hodin. Velmi častá záležitost v prvních dnech kojení. Mléko může vytékat z jednoho prsu, když zrovna krmíte dítě z prsu druhého nebo když ležíte ve spánku na břiše nebo když něco neočekávaně stimuluje váš kojicí reflex - například plačící dítě v supermarketu. Nenechejte uniknout ani kapku mléka! Misky k zachycení mléka se vejdou do podprsenky a uniklé mléko zachytí. Jsou opravdu dobrým pomocníkem obzvláště v případech, kdy je únik mléka příliš velký na to, aby žena nosila prsní vložky nebo když vám teče mléko při kojení z druhé bradavky. Pokud chcete takové mléko uchovat, můžete, ale pouze mléko, které jste zachytily během kojení. Uchovávejte ho ve sterilním obalu, a pokud jej nepodáte dítěti ihned, okamžitě jej vložte do ledničky a spotřebujte do 24 hodin.

Někdy se stane že se produkce mléka opravdu rozjede! Prvních několik týdnů můžete mít nadbytek mléka, ale to by se mělo brzy srovnat. Do té doby však můžete mít po většinu času bolestivá a tvrdá prsa, a to i bezprostředně po kojení a zároveň vám může spousta mléka vytékat. Díky tomuto úniku může vaše dítě kašlat a prskat, při zvedání od kojení i zvracet a může ho bolet bříško nebo může mít prudkou, zpěněnou, nazelenalou stolici. Při kojení vyzkoušejte savčí polohu, dítě může lépe řídit tok mléka. Nebo použijte polohu kolíbky: držte dítě přes ramena a ujistěte se, že se hlava dítěte mírně naklání dozadu a spočívá na vašem zápěstí. Buďte jemné a trpělivé. Nechte dítě odpočívat a trávit mléko, a to jak během kojení, tak po něm. Pokud byste s dítětem hodně nebo příliš rychle hýbaly, může se mu udělat špatně. Pokud máte problémy s kojením i po několika týdnech, poraďte se s laktační poradkyní.
12. 2. máme 6t chlapce, který se narodil v 31.tt., po celou dobu stabilní, bez komplikací. V průběhu 5t.při hospitalizaci přechod na kojení s dokrmováním sondičkou, po pár dnech přechod na plné kojení. Při propuštění měl 2kg. Minulý týden (již doma) se nám při kojení začal dusit (pomohla změna polohy a poplácání do zádíček) a pak to rozdýchal. Nyní v neděli se situace při kojení opakovala - pravděpodobně se nahltal mléka- zakuckal se a nemohl dýchat(opět po otočení a poplácání to zvládl, maminka už hůře:-).
V pondělí opět na počátku kojení se jakoby zalknul, ale včas jsem ho odstavila. Snažím se ho kojit, aby měl hlavičku výše než žaludek, po 10 min. nechat odříhnout. Jenže při dalším kojení jsem ho nechala po 10min odříhnout a při odříhnutí se poblinkal, mléko mu vlétlo až do nosánku a zase měl problém se nadechnout. Při odříhnutí, ne vždy, se mu vrací mlíčko do pusinky, někdy se rozkašle. Váhově přibývá, minulý týden od po-pá 130g. Saturačně je v pořádku. Jak postupovat nebo co udělat, aby se problémy alespoň zmírnili?
Nespecifikováno: Junkce a gastroesofageální reflux u nedonošených dětí může být problém. U některých dětí lze zvažovat úpravu krmení a polohy, případně zahustit mléko. Důležité je zvýšená poloha po jídle a kontakt s odborníky. U ostatních částí textu se objevují související poznámky o očkování, stolici a dalších tématech, která souvisejí s celostní péčí o kojence a rodinu.

Jinak v článku zaznívá, že péče o dítě zahrnuje: kontakt kůže na kůži, samopřisátí, odstavování mléka pouze podle potřeby a vyhledání odborné pomoci při potížích s tvorbou mléka či laktací. Důraz je kladen na individualizaci kojení, vyvarování se zbytečných zásahů a podporu pro matku i dítě. Zmiňována je i problematika zkrácené jazykové uzdičky a její dopad na krmení, bolesti matek a potřeba lékařského vyšetření a případné lékařské intervence (frenotomie) pro lepší průtok mléka a komfort dítěte.
V závěru jsou uvedeny citace a reference k odborným studiím, které potvrzují význam kvalitního a cíleného posouzení funkce jazyka, frenulum a celkové techniky kojení pro úspěšné zahájení a udržení kojení.