Alergie na kravské mléko je potravinová alergie a je způsobena bílkovinou obsaženou v kravském mléce. Nesnášenlivost mléčného cukru (intolerance laktózy) a alergie na bílkovinu kravského mléka (alergie na kravské mléko) jsou dva různé zdravotní problémy. Zatímco intolerance (nesnášenlivost) je běžná porucha trávení, alergie (přecitlivělost) je prudká reakce imunitního systému.
Trvání a vývoj imunitního systému dítěte po narození není zdaleka dokončen. Vývoj imunitního systému dítěte po narození není zdaleka dokončen. Tvoří se především ve střevech a souvisí se střevní mikroflórou. Pokud imunitní systém není z různých důvodů dostatečně silný, nemusí být schopen rozlišit mezi špatnými a dobrými nebo neškodnými vlivy. Organismus pak reaguje alergicky i na podněty, se kterými by se jinak snadno vyrovnal nebo by je dokonce vůbec nezaznamenal.
Příčiny vzniku alergie na mléko
První cizorodou bílkovinou, s níž se dítě, přesněji jeho střevní mikroflóra, setká, je většinou bílkovina kravského mléka. Pokud na to jeho zažívací trakt ještě není připraven nebo pokud má genetickou přecitlivělost na tento alergen, vzniká alergická reakce.
- Genetika: První je genetika. Pokud některý člen rodiny v prvním stupni - vy jako maminka, tatínek, sourozenec - trpí nějakou alergií a dítě nekojíte, ošetřující lékař doporučí mléko s hydrolyzovanou bílkovinou nebo speciální hydrolyzovanou výživu dle zdravotního stavu dítěte.
- Porucha střevní mikroflóry: Dítě, které se narodí císařským řezem, s těmito bakteriemi nepřijde do styku, a navíc „chytí“ více nemocničních bakterií. K nerovnováze střevní mikroflóry po porodu sekcí přispívá i skutečnost, že maminka musí obvykle v prvních týdnech života užívat antibiotika.
- Nedostatek vitaminu D: Alergie mohou být způsobeny také nedostatkem vitamínu D. Ten je nezbytný nejen pro zdravé kosti vašeho potomka, ale také pro nastartování imunity, která mu umožňuje bránit se různým infekcím již od narození. Vitamin D se však v mateřském mléce vyskytuje jen ve velmi malém množství.
- Prostředí: Znečištění bezprostředního i širšího okolí - prachové částice, plísně, cigaretový kouř, výfukové plyny z aut, pesticidy, PCB a další chemické látky - přispívá také k alergii na kravské mléko stejně jako k dalším potravinovým, pylovým, lékovým a kontaktním alergiím, atopickému ekzému a astmatu.
- Nadměrná hygiena: Škodlivá je také nadměrná, úzkostlivá hygiena. Příliš časté mytí, koupání nebo dezinfekce způsobují, že se dětský organismus nesetká s možnými patogeny a nenaučí se proti nim bránit.
Jaké mléčné bílkoviny vyvolávají alergii
ABKM vzniká tehdy, když imunitní systém reaguje přehnaně na bílkoviny obsažené v mléce, nejčastěji na kasein, beta-laktoglobulin nebo alfa-laktalbumin. Kravské mléko obsahuje četné alergeny, které se nejčastěji dělí na kasein a syrovátku. Mezi složky syrovátky patří alfa- a beta-laktoglobulin a hovězí imunoglobulin, zatímco alfa- a beta-kasein tvoří kaseinové složky. Většina lidí alergických na mléko vykazuje alergickou reakci na obě proteinové frakce.
Příznaky alergie na mléko
Alergická reakce probíhá mnohem bouřlivěji než intolerance. Příznaky se mohou objevit několik minut až několik hodin po požití mléka. Patří mezi ně:
- kožní reakce: ekzém, vyrážka, kopřivka;
- zažívací potíže: zvracení, průjem, bolesti břicha, křeče;
- otoky rtů, jazyka, hrdla;
- respirační symptomy: sípání, kašel, rýma, náhlá dušnost (alergické astma);
- v těžkých případech anafylaktický šok - život ohrožující stav.
U nejmenších dětí se nejčastěji setkáváme s alergií na bílkovinu kravského mléka (ABKM), která se může projevit už v prvních týdnech života, především u dětí krmených umělou výživou na bázi kravského mléka. Mezi typické příznaky patří častý a intenzivní pláč, bolesti bříška (koliky), průjem (někdy i s příměsí hlenu nebo krve) a kožní problémy, například ekzém, suchá či podrážděná kůže. U některých miminek se může objevit i neprospívání nebo dokonce ztráta hmotnosti.
Intolerance laktózy: proč ji lidé často pletou s alergií
Intolerance laktózy není imunitní porucha, ale trávicí problém. Intolerance laktózy znamená, že v těle chybí nebo nedostatečně funguje enzym laktáza, který v tenkém střevě štěpí mléčný cukr laktózu. Tento enzym v těle běžně rozkládá laktózu na jednodušší cukry (glukózu a galaktózu), které může organismus snadno vstřebat. U lidí s intolerancí se laktóza v tenkém střevě nerozkládá a putuje do tlustého střeva, kde ji začnou fermentovat bakterie, to způsobuje typické potíže jako nadýmání, křeče či průjem.
Příznaky nesnášenlivosti laktózy se objevují obvykle 30 minut až 2 hodiny po konzumaci mléčných produktů a zahrnují: nadýmání a plynatost, křeče v břiše, řídká stolice nebo průjem, nevolnost a pocit tíhy v žaludku. Intolerance laktózy je častější u dospělých a její výskyt roste s věkem.
Jak rozlišit alergii a intoleranci
Běžní lidé si tyto dva pojmy hodně pletou. Jejich příznaky se totiž mohou překrývat a správné rozlišení může být někdy obtížné i pro odborníky. Při nesnášenlivosti dítě trápí opakované křeče, bolesti bříška známé jako kolika, nadýmání a průjem. A to i v případě, že kojíte, protože mléčný cukr laktóza se nachází nejen v kravském, ovčím a kozím mléce, ale také v mateřském mléce. Alergická reakce probíhá mnohem bouřlivěji a časté jsou také kožní projevy, jako je kopřivka nebo ekzém, a respirační problémy, jako jsou opakované infekce horních cest dýchacích, kašel nebo v některých případech anafylaktické reakce.
Rozlišení alergie od intolerance není vždy jednoduché. Zkuste si průběžně zapisovat váš jídelníček a pozorujte, jestli vaše trávicí a jiné potíže souvisí s konzumací mléčných výrobků. Samodiagnostika ale často bývá nepřesná, proto je vhodné výsledek i vaše potíže vždy konzultovat s lékařem (ideálně s alergologem nebo gastroenterologem), který má možnost provést podrobnější testování.
Diagnostika
Při podezření na alergii na mléko se nejčastěji provádí několik typů vyšetření. Prvním krokem bývají krevní testy, které zjišťují přítomnost IgE protilátek proti mléčným bílkovinám. Další metodou jsou kožní prick testy, při nichž se malé množství alergenu aplikuje na kůži a sleduje se reakce. Velmi užitečná bývá také tzv. eliminačně-expoziční metoda - tedy cílené vysazení mléčných výrobků ze stravy a jejich následné opětovné zavedení pod dohledem odborníka, aby bylo možné pozorovat případné reakce organismu.
V případě intolerance laktózy se používají jiné diagnostické postupy. Nejběžnější je vodíkový dechový test, při němž pacient vypije nápoj s obsahem laktózy a následně se měří množství vodíku v dechu - zvýšené hodnoty naznačují, že laktóza není správně trávena. K dispozici jsou také genetické testy, které odhalí, zda má člověk vrozenou predispozici k této intoleranci. Další možností je laktózová zátěžová zkouška, při které se sleduje hladina glukózy v krvi po podání laktózy, kdy nízký vzestup značí poruchu jejího vstřebávání.
Léčba a prevence
Léčba alergie na mléko i intolerance laktózy spočívá především v úpravě jídelníčku a důsledném vyhýbání se problematickým složkám. U alergie na mléko je nutné zcela vyloučit všechny zdroje mléčných bílkovin, což zahrnuje nejen mléko a mléčné výrobky, ale i potraviny, které mohou obsahovat skryté stopy mléka (například některé uzeniny, pečivo nebo sladkosti). U dětí s alergií se často používají speciální hypoalergenní formule nebo mléka na bázi aminokyselin. Lékař může také předepsat léky na tlumení alergické reakce (antihistaminika, kortikosteroidy nebo adrenalin na léčbu případného anafylaktického šoku).
U nesnášenlivosti laktózy závisí léčba na individuální míře tolerance - někteří lidé snesou malé množství laktózy bez příznaků, jiní ji musí zcela vyloučit. Pomoci může užívání enzymu laktázy ve formě doplňků stravy před jídlem. Důležitou součástí obou režimů je náhrada živin, zejména vápníku, vitamínu D a bílkovin, aby nedocházelo k jejich dlouhodobému nedostatku.
Praktická doporučení: Kojte minimálně šest měsíců. Když dítě pije mateřské mléko, jezte stravu, která nezpůsobuje nadýmání, koliku nebo průjem. Pokud nemůžete kojit a jste alergická nebo máte v nejbližší rodině alergika, poraďte se s pediatrem o použití kojenecké výživy s extenzivně hydrolyzovanou (štěpenou) bílkovinou. Odstraňte z domácnosti potenciální spouštěče alergií. Při úklidu používejte minimum chemikálií, dejte pozor na plísně. Pravidelně větrejte. Hygienu nepřehánějte. Dbejte, aby vaše děťátko pravidelně užívalo kapky s vitamínem D předepsané pediatrem.
Tipy pro stravu bez mléka
Pokud vám nebo vašemu dítěti mléko způsobuje potíže, rozhodně to neznamená, že se musíte vzdát pestré a nutričně vyvážené stravy. Místo kravského mléka můžete sáhnout po rostlinných nápojích, jako je mandlové, sójové, ovesné, kokosové nebo rýžové mléko. Tyto nápoje jsou běžně k dostání i ve variantách obohacených o vápník a vitamín D. K dispozici jsou i alternativy jogurtů a smetan, například na kokosové, sójové nebo mandlové bázi, stejně jako veganské sýry vyráběné z kešu, sóji či dalších rostlinných surovin.
Při dlouhodobém vyloučení mléčných výrobků z jídelníčku je třeba myslet na pestrost jídelníčku a dostatečný příjem vápníku a vitamínu D. Vápník je obsažen rovněž v zelenině (například v kapustě, brokolici, fenyklu, pórku nebo špenátu) a také v různých minerálních vodách. Není-li dostatek vápníku obsažen v potravě, lze použít vhodný doplněk stravy.
Opatření první pomoci
Objeví-li se příznaky alergie, léčba je symptomatická. Lidé trpící závažnou alergií na mléko by s sebou měli neustále nosit pohotovostní balíček, který by měl obsahovat: adrenalinový autoinjektor (první volba!), antihistaminikum, lék kortizonového typu a inhalátor. Příbuzní člověka trpícího potravinovou alergií by měli být proškoleni v používání pohotovostních léků. Zvláštní opatrnost je namístě tehdy, jestliže se již někdy v minulosti vyskytla závažná alergická reakce.
Diagnostika u kojenců a postupy léčby
U nejmenších dětí je často nezbytné podrobné sledování a spolupráce s pediatrem či dětským alergologem. Přesnou diagnostiku pravé alergie na mléko může stanovit pouze alergolog. Doporučujeme průběžně pořizovat nejen písemné poznámky, ale také obrazový materiál. Například pokud se na kůži vašeho miminka objevuje vyrážka, vyfoťte ji a zaznamenejte čas od podání mléka do objevení příznaku.
Při potvrzené alergii na bílkovinu kravského mléka se u nekojených dětí doporučuje přejít na speciální hypoalergenní mléka nebo formule na bázi volných aminokyselin. V případě dočasné intolerance laktózy může pomoci přechod na bezlaktózovou kojeneckou výživu. U kojených dětí s alergií na bílkovinu kravského mléka se často doporučuje, aby matka vyloučila mléčné výrobky ze svého jídelníčku, protože alergeny mohou přecházet do mateřského mléka.
Tabulka: Klíčové rozdíly mezi alergií na mléko a intolerancí laktózy
| Alergie na mléko | Intolerance laktózy |
|---|---|
| Imunitní reakce na mléčné bílkoviny | Enzymatická neschopnost trávit laktózu |
| Může být život ohrožující (anafylaxe) | Není život ohrožující |
| Vyrážka, otoky, dýchací problémy | Nadýmání, průjem, křeče |
| Často v dětství, může ustoupit | Často v dospělosti, celoživotní |
Alergie na mléčné výrobky vs. intolerance laktózy: Jaký je mezi nimi rozdíl?
Pokud máte podezření, že vy nebo vaše dítě vykazujete známky alergie na mléko, vyžádejte si schůzku u svého lékaře nebo alergologa. Přesnou diagnostiku pravé alergie na mléko může stanovit pouze alergolog. Nezanedbávejte odborné vyšetření a nepodléhejte sebediagnostice, protože zbytečné vyloučení mléčných výrobků může vést k nedostatku důležitých živin.