Achilles - hrdina řecké mytologie
Achilleus (řecky Ἀχιλλεύς) nebo Achilles (z latinské varianty Achillēs) je významná postava z řecké mytologie. Proslavil se především svou účastí v trójské válce, kde byl podle Homérovy Iliady jednou z hlavních postav a nejlepším válečníkem achájského vojska.
Achilles byl synem mořské bohyně Thetidy a smrtelníka, krále Pélea. Jeho vychovatelem se stal moudrý kentaur Cheirón.
Počátky a předurčení
Již od narození byl Achilles předurčen k hrdinskému, byť krátkému životu. O jeho matku, bohyni Thetidy, se kdysi ucházel sám bůh Zeus, ale zalekl se věštby, že její syn by mohl být mocnější než on sám. Ustoupil tedy smrtelníkovi a věštba se nakonec naplnila.
Podle jedné verze pověsti se matka pokusila zajistit svému synovi nesmrtelnost tím, že ho po narození koupala ve vodách podsvětní řeky Styx. Podle jiné verze ho potírala ambrosií a zakalovala nad ohněm. Během tohoto procesu ji však přistihl její manžel Péleus. Thetis z hrůzy Achilla upustila a Péleus ji následně vyhnal.
Thetis se snažila uchránit svého syna před osudem válečníka tím, že ho ukryla do ženského chrámu, kde byl převlečen za ženu. Důvodem byla věštba, která pravila, že Achilles buď prožije úžasný, ale krátký život hrdiny, nebo dlouhý a spokojený život obyčejného vládce. Jako matka si přirozeně přála pro syna delší život.
Když však vypukla trójská válka, byl Achilles povolán. Král Odysseus, známý svou chytrostí, jej dokázal mezi ženami odhalit. Využil triku s rozházenými šperky a mečem. Achilles, jako jediný z přítomných dívek, se vrhl po meči, čímž odhalil svou pravou identitu. Odysseus jej pak přesvědčil, že život hrdiny, i když krátký, je cennější než dlouhá léta bez slávy.
Achilles v trójské válce
Achilles pak devět let statečně bojoval v čele achájského vojska. Jeho účast v bitvě však byla ovlivněna konfliktem s Agamemnónem, vrchním velitelem řeckých vojsk. Agamemnón ze závisti odňal Achillovi jeho oblíbenou zajatkyni Bríseovnu, která byla příbuznou trójských princů.
Tato urážka Achilla natolik rozzuřila, že se přestal účastnit bitev. Bez jeho účasti se válečná štěstěna přiklonila na stranu Trojanů, kteří začali vítězit. Jeho nejlepší přítel Patroklos, nesoucí porážku Řeků těžce, si od Achilla vyžádal jeho zbroj. Chtěl pod rouškou Achillovy přítomnosti vést do boje Myrmidony (Achillovy vojáky).
Tento čin se Patroklovi stal osudným. V boji se střetl s nejstatečnějším obráncem Tróje, princem Hektorem, který Patrokla zabil. Hektor, zklamaný, že nezabil samotného Achilla, si však jako právo vítěze vzal jeho zbroj.
Po Patroklově smrti se Achilles vrátil na bojiště. Jeho matka Thetis mu nechala ukovat novou, téměř nezničitelnou zbroj u boha Hefaista. V následném souboji Achilles porazil Hektora. Po Hektorově smrti Achilles zhanobil jeho tělo tím, že ho vláčel za vozem, což byl pro Řeky neobvyklý zvyk.
Později, s pomocí boha Hermes, se trójský král Priamos tajně vplížil do Achillova stanu a přesvědčil ho, aby mu vrátil tělo jeho syna Hektora, aby ho mohl řádně pohřbít.
Achillova smrt a odkaz
Krátce po porážce Hektora Achilles vycítil, že jej bohové volají k sobě. Vydal se na svůj poslední souboj. Zde ho Paris, syn krále Priama, podle pověsti zasáhl otráveným šípem do paty. Tato rána byla osudná, neboť pata byla jeho jedinou zranitelnou částí těla.
Podle jedné z verzí pověsti Achilles klopýtl ve chvíli, kdy chtěl kopím zasáhnout Ainea, který byl podle věštby budoucím králem Tróje. Tato událost se stala během finálního útoku na Tróju, kdy již Řekové téměř pronikli do města.
Achilles tak naplnil proroctví, že Tróju nedobude, a padl před jejími hradbami. Po jeho smrti Řekové na krátkou dobu ustoupili v panice.
Achilles byl později pomstěn thessalským králem Filoktétem, který Parida zasáhl Herakleovými šípy do oka.
Trojská válka - celý příběh antického konfliktu | Mytologie
Jeho smrt však neznamenala konec jeho slávy. Jméno Achilles se stalo synonymem pro hrdinu a jeho jediná slabina, Achillova pata, se stala běžným metaforickým označením pro zranitelné místo kohokoli či čehokoli.
Achilles a paradox pohybu
Jméno Achilles je také spojováno se slavným paradoxem Achilles a želva, který formuloval filozof Zénón z Eleje. Tento paradox poukazoval na zdánlivou nemožnost pohybu. Podle Zénónova úvahu by nejrychlejší běžec Achilles nikdy nedohnal pomalejší želvu, která měla náskok. Vždy, když by Achilles doběhl na místo, kde želva byla, ona by se již posunula o malý kousek dál. Tento proces by pokračoval do nekonečna.
Paradox byl později vysvětlen Aristotelem. Chyba v Zénónově úvaze spočívá v tom, že součet nekonečné řady může být konečný, pokud se její členy dostatečně rychle zmenšují, což je případ rychlostí Achilla a želvy.
Achillova zbroj a umění
Achillova zbroj, zejména jeho štít, byla předmětem uměleckého ztvárnění. Takzvaný Achillův štít je často popisován jako dílo boha Hefaista, které bylo nejen krásné, ale i mocné. V reliéfech vynikají díky bohatému pozlacení a jsou součástí uměleckých cyklů věnovaných legendárním válečníkům.
Existuje také vzácná mince s motivem Achilla, která čítá pouhých 500 kusů.
Narození dítěte v plodových obalech - "Dítě štěstí"
V kontextu narození a osudu se objevuje i zajímavý fenomén spojený s porodem, který se někdy metaforicky spojuje s Achillovou "ochranou" nebo naopak s jeho zranitelností. Jde o narození dítěte s tzv. "čepicí štěstí", tedy s částí plodových obalů.
Plodové obaly, které chrání dítě v děloze, se ve většině případů přirozeně protrhnou během porodu. Ve vzácných případech se však dítě může narodit s částí těchto obalů, nebo dokonce v neporušeném vaku. Lékaři odhadují, že se s částí plodových obalů narodí přibližně jedno dítě z 80 000. Častěji se to stává u předčasně narozených dětí nebo při císařském řezu.
Tento jev je opředen mnoha pověrami. Nejznámější je, že dítě narozené s "čepicí štěstí" bude v životě provázet štěstí. Romská kultura přisuzovala takovým dětem zvláštní schopnosti, jako je předvídání budoucnosti. Porodní báby uchovávaly zbytky plodových obalů jako talisman, který měl chránit před utonutím, přinášet úspěch v soudních procesech nebo zmírňovat utrpení umírajících.
Známé osobnosti jako Lilia Khousnoutdinova, Tamara Klusová nebo Jessica Alba sdílely své zkušenosti s porody dětí v plodových obalech, které nazvaly "astronaut" nebo "kosmonaut" kvůli podobnosti s vesmírným skafandrem.
Fotografie dětí narozených v plodových obalech jsou často fascinující a oceňované na mezinárodních soutěžích.