Povinný celoplošný novorozenecký screening sluchu by pomohl včas odhalit sluchové postižení u nejmenších dětí, přesto se zjišťování takzvaných otoakustických emisí u nás provádí dobrovolně a jen v některých porodnicích. Úplná hluchota představuje jedno z nejtěžších postižení člověka a pro svoji závažnost je řazena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) na druhé místo hned za postižení mentální, respektive za postižení sluchu a zraku současně. Vada sluchu u kojenců a v raném dětství podmiňuje poruchu vývoje řeči a kognitivních schopností. Nejdůležitějším obdobím pro rozvoj jazyka a řeči jsou všeobecně uváděné první tři roky života.
Nedostatek sluchových vjemů má mimo jiné vliv na vývoj sluchově nervového systému a poškozuje rozvoj společenských, citových a poznávacích funkcí, stejně jako rozvoj abstraktního myšlení. Sluch se podílí nemalou měrou na rozvoji i ostatních smyslových systémů. Pozdní zjištění a řešení závažné nedoslýchavosti může opozdit vývoj řady schopností dítěte s největším dopadem na rozvoj intelektu. Je prokázáno, že i děti s těžkou jednostrannou poruchou sluchu mají signifikantní poruchy sluchových a psycholingvistických schopností s negativními projevy ve školním prospěchu přibližně ve třetině případů.
V současné době se v České republice celoplošně provádí screening zatím jen u dvou vrozených metabolických vad: hypothyreózy a fenylketonurie. Následkem těchto dvou vad vzniká postižení mozku doprovázené mentální retardací. Zatímco výskyt poruch sluchu jakékoliv geneze u novorozenců představuje podle literárních údajů 6-12:1 000, u zmiňovaných metabolických vad je četnost menší. V řadě případů umožní časné rozpoznání sluchové vady stanovení genetické prognózy rodiny. Sluchové poruchy jsou etiologicky různorodou skupinou onemocnění. Čím dříve je sluchově postiženému dítěti poskytnuta adekvátní léčba (sluchadla, kochleární implantace) a komplexní péče o celou rodinu, tím jsou následky postižení menší.
1. Pozdní diagnóza znemožňuje efektivní léčbu a vede k těžkému psychomotorickému postižení. 2. 3. Významu včasné diagnostiky poruch sluchu odpovídá i vývoj diagnostických metod. Vyšetřování sluchových vad je ve vyspělých zemích různě rozšířeno. Obecná shoda je přitom v konstatování, že běžný behaviorální screening sluchového nemá patřičný stupeň objektivizace, zejména u novorozenců.
Objektivní metody a běžný průběh screeningu
V posledních třiceti letech byla metodou první volby objektivní audiometrie ABR. Sluchové evokované odpovědi vznikají na smyslových buňkách a při šíření nervového vzruchu po sluchové dráze. Lze je zaznamenat pomocí elektrod na lebce. Screeningové vyšetření pomocí BERA reprezentuje nejužívanější objektivní metodu. Při pozitivní odpovědi se eliminuje nutnost některých nedostatků; kmenové odpovědi nelze registrovat z běžného EEG záznamu a je potřeba specifické zobrazení.
Ke zvýraznění elektrických odpovědí se využívá zprůměrování odpovědí; širokospektrý klik se přivádí do stimulačního sluchátka a emise se snímá ze dvou mastoidů a čela. Komplex vln BERA tvoří sedm až osm vln; vlna V bývá nejvýznamnější. Latence je pro hodnocení zcela klíčová a důležité jsou intervalu mezi vlnami I-III a I-V. Nevýhodou je technická náročnost a to, že nelze použít před dosažením určitého stupně zralosti centrální nervové soustavy. Při pozitivní odpovědi se tyto nedostatky eliminují metodikou OAE.
Otoakustické emise (OAE) jsou zvuky generované zevními vláskovými buňkami a lze je zaznamenat v zvukovodu. OTOAKUSTICKÉ EMISIE byly objeveny a vysvětleny; hlavní roli hrají zevní vláskové buňky a jejich kontraktilní elementy Cortiho orgánu. Otoakustické emise jsou vedlejší produktem zpětnovazebního procesu, který zvyšuje citlivost sluchového orgánu. TEOAE jsou transientně evokované OAE vyvolané krátkými impulzy a lze je zaznamenat averagingem. Maximální amplituda bývá kolem třetího až čtvrtého dne života; u většiny není emise výbavné do jednoho kHz. Amplituda odpovědi je kolem 10 dB výšší než u dospělých.
Vyšetřování sluchu pomocí OAE se prosazuje ve vyspělých zemích (USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea). V ČR má univerzální screening sluchových vad u novorozenců a kojenců více než třicetiletou tradici; je reprezentován zejména behaviorálním screeningem. Otázkou sluchových vad v dětském věku se zabývají ORL kliniky a foniatrické kliniky; screening pomocí OAE je prováděn jen na rizikových novorozencích.
Současná situace v Česku a CNSS
Praktická realizace plošného screeningu v ČR dosud zaostává. CNSS je v mnoha zemích zavedeno; v ČR existuje legislativní opora Metodickým pokynem k zajištění celoplošného novorozeneckého screeningu sluchu a následné péče (2012). Zatím chybí validní data o počtech vyšetřených dětí a sledování výstupů. Devadesát porodnic se k CNSS hlásí, ale následné vyšetření sluchu bývá slabinou systému; nevýbavné otoakustické emise často nekončí cíleným odesláním na specializované pracoviště a data nejsou dostatečně sledována.
Zavádění, organizování a sledování vyžaduje úzkou spolupráci neonatologů, pediatrů, ORL lékařů a foniatrů. V krajích s koordinátory krajská ORL pracoviště dosahují lepší úrovně spolupráce. Screening sluchových vad v novorozeneckém věku by měl být prováděn. U dětí narozených v termínu probíhá vyšetření v porodnici druhý až čtvrtý den; samotné měření probíhá nejlépe neonatologickou sestrou s přístrojem ECHOSCREEN. Původní koncepce otoskopie a tympanometrii byla nahrazena praktikovanější OAE vyšetřením.
Speciální metodika byla použita u vysoce rizikových skupin - nízká porodní váha, novorozenci vyžadující intenzivní péči. Děti narozené předčasně procházejí screeningem později na 40. postkoncepčním týdnu na odd. Novorozenecké. Měření probíhá na pěti frekvenčních pásmech; rodiče jsou informováni a chodí na první následné vyšetření. Druhé následné vyšetření následuje za čtyři týdny po prvním. V případě neúspěchu se postupuje k tympanometrii a otoskopii; u rizikových novorozenců se zvažuje evokovaná sluchová tvorba.
Novorozencům s pravděpodobným postižením sluchu (podle BERA) jsou zajištěna detailní specializovaná vyšetření a následná péče foniatra, logopeda, genetika, psychologa a sociálního pracovníka. Z rodiny: oba rodiče i jejich rodiče jsou zdrávi; v rodině se vyskytuje diabetes mellitus II. OA: vyšetření sluchu OAE a BERA potvrdilo sluchovou vadu s oboustrannou převodní či smíšenou vadu, vpravo okolo 80 dB, vlevo okolo 60 dB. Fenotyp a další vady jsou popsány u jednotlivých probandů a familií.
Co dělat rodičům 8 měsíčního miminka, které neslyší?
- Pokud dítě nebylo v porodnici vyšetřeno, kontaktujte svého pediatra a požádejte o ORL/foniatrické vyšetření.
- Pokud má vaše dítě rizikové faktory (rizikové těhotenství, nízká porodní hmotnost, prodělané infekce), zvažte vyšetření evokovaných potenciálů a OAE v specializovaném centru co nejdříve.
- Včasná diagnostika umožní zahájení rehabilitace, logopedie a případné používání sluchadel či kochleárního implantátu.
- Rozhodně nečekejte na zázrak - i když screening v porodnici nebyl proveden, existují cesty k diagnóze a následné péči v regionálních centrech.
V případě, že se potvrzí porucha sluchu, je důležité zajistit spolupráci rodiny s foniatrem, logopedem, psychologem a sociálním pracovníkem. Důležitá je co nejdřívější intervenc či rehabilitace, která umožní lepší rozvoj řeči a poznávacích schopností. Zlepšení výsledků bývá výrazné, zvláště pokud se začíná v časném věku a pokud je k dispozici adekvátní podpora rodiny a vzdělávací péče.

Rychlá orientační tabulka pojmů a postupů
| Metoda | Co měří | Vhodné pro | Poznámka |
|---|---|---|---|
| TEOAE | otoakustické emise po krátkém impulsu | novorozenci, rychlá screeningová metoda | nemusí označovat centrální sluchové postižení |
| BERA | sluchové evokované potenciály z mozkové dráhy | rizikoví novorozenci, plný screening | technicky náročné, vyžaduje spánek |
| OAE | zvuky z hlemýždě | praxe ve většině zemí | pozitivní výsledek neznamená jisté normální sluch |
| Včasný screening | detekce vrozených sluchových vad co nejdříve | všechny děti | nutná spolupráce center a rodin |
U dětí do tří let je důležité sledovat vývoj řeči a komunikace. Pokud má dítě opoždění, je vhodné vyšetření sluchu, abychom vyloučili poruchu sluchu jako příčinu a zahájili odpovídající péči co nejdříve. Screening sluchu v 5 letech a pravidelné preventivní prohlídky pomáhají zachytit získanou nedoslýchavost a mírnější vady, které mohou ovlivnit školní výkon a soustředění.