Neprůchodnost slzných kanálků je poměrně častou zdravotní komplikací u novorozenců a kojenců. Pokud se potíže začnou řešit včas, léčba je zpravidla rychlá a nenáročná. Neprůchodnost slzných kanálků se objevuje u 60 až 70 % novorozenců, u kterých v době porodu ještě nebyl ukončen vývoj slzných cest. V důsledku neprůchodnosti dochází ke špatnému odtoku slz a zvýšenému slzení oka, často spojenému s tvorbou hlenu, zarudnutím a otokem. Některá miminka proto od narození trápí neustále slzící, někdy lehce podrážděné až hnisající oko.
Co způsobuje neprůchodnost slzných cest u novorozenců
„Při vývoji dítěte nemusí dojít k dokonalému vytvoření slzných kanálků na jednom nebo obou očích. Slzovod do dutiny nosní není v takovém případě otevřen a slzy a hleny nemohou volně odtékat ze spojivkového vaku do nosu. Ve většině případů je příčinou vrozená překážka v dolních slzných cestách,“ upřesňuje MUDr. Darina Hiscsáková. Jde o onemocnění novorozenců a kojenců, které se projevuje slzením, zarudnutím oka, hnisavým výtokem z očí a častými infekcemi.
Nejen u novorozenců, ale i u starších dětí a dospělých se mohou objevit záněty a úrazy slzných cest, které mohou vyústit v získanou neprůchodnost slzných cest. Při akutním zánětu slzného vaku může být přítomné rovněž zarudnutí a bolestivé zvětšení slzného vaku, často doprovázené horečkami a celkovou schváceností.
Symptomy a doporučené postupy
Nepřetržité slzením, zarudnutí oka, hnisavý výtok a občasná podrážděnost či otok jsou nejčastějšími projevy. Zánět slzného vaku bývá u miminek častý a někdy může recidivovat. V žádném případě nepomůže samoléčba kapkami z lékárny ani výplachy, které dítěti nedělají dobře. Při výskytu výše uvedených příznaků je nutné vyhledat lékaře, který nejprve doporučí konzervativní léčbu a teprve poté zvažuje další postupy.
Prvotní a konzervativní léčba
Prvním krokem léčby bývá tzv. konzervativní léčba, která spočívá v provádění masáží slzného vaku 5x denně a výplachů spojivkového vaku pomocí desinfekčních či antibiotických kapek (pokud je přítomná sekundární infekce) a v čištění nosní dutiny podle potřeby. Při neúspěchu této metody se provádí průplach a sondáž slzných cest v lokální anestézii, která už se bez lékaře neobejde. Průplach a sondáž nejsou bolestivé a probíhají ambulantně; dítě bývá pevně zabaleno a zákrok trvá jen několik desítek vteřin.
„První krok by měla být konzervativní léčba… Většinou stačí masáže a kapky. Pokud ne, přistupuje se k průplachu a sondáži,“ shrnují oční lékaři. Po zákroku se pokračuje v masážích a aplikaci desinfekčních či antibiotických kapek. Při neúspěchu první sondáže se další provádí obvykle za 14 dní. Průplach i sondáž se mohou vzájemně kombinovat.
Kdy je vhodné zvážit další postup
Modelem v ČR i v jiných zemích se praktické volby liší. V České republice lékaři často doporučují provedení průplachu mezi druhým a čtvrtým měsícem věku dítěte, zatímco v některých zemích se čeká až do ukončeného prvního roku věku. Pokud potíže přetrvávají déle než několik měsíců nebo se opakují, může být nutná operační léčba v celkové anestezii. Operace spočívá v odstranění překážky slzovodu a někdy zavedení silikonové kanyly do slzných cest, či vytvoření nového spojení mezi slzným vakem a dutinou nosní.
Riziko dalších očních onemocnění
Slzení očí u novorozence nemusí být jen příznakem neprůchodnosti slzných cest, ale také může jít o známku vrozeného glaukomu. Vrozený glaukom je častější u chlapců a vyžaduje rychlou diagnostiku a léčbu. Mezi příznaky patří výrazné slzení, světloplachost, nadměrné mnutí očí, zčervenání oka a prohloubení očnice. Při podezření je nutné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.
Další oční problémy, které se mohou objevit u dětí
Retinopatie nedonošených dětí je nejvýznamnější příčinou závažného zrakového postižení u dětí v naší době. Příčinou bývá nezralost sítnice a její cévní vývoj. Diagnostika probíhá v celkové anestezii, často za použití oftalmoskopie, RetCamu a dalších zobrazovacích metod. Léčba se provádí cíleně, často laserovou fotokoagulací či intravitálními léky proti VEGF. Retinoblastom je další závažný nádor, který se může objevit až v raném věku; vyžaduje rychlou diagnostiku a komplexní léčebný plán, včetně chirurgických a onko-therapeutických postupů. Prognóza závisí na včasnosti diagnózy a rozsahu postižení.
Prevence a pravidelné prohlídky
Pravidelné oční prohlídky jsou klíčové pro včasné odhalení dětských očních vad. V některých zemích se doporučuje vyšetření Plusoptix, které umožňuje rychlou a bezkontaktní detekci refrakčních vad i šilhání u dětí od 6 měsíců. Preventivní prohlídky by měly být prováděny pravidelně, aby se včas zachytila potíže a zahájila vhodná léčba. Pokud rodiče pozorují zhoršení očí, slzení nebo jiné potíže, měli by navštívit oční ambulanci co nejdříve.
Praktické poznámky pro rodiče
Pokud se u miminka objeví jakékoli výše zmiňované příznaky, nesnažte se samoléčit a vyhledejte lékaře. Při výtoku z oka a slzení u malých kojenců je vhodné dbát na správnou techniku kapání kapek a masáží. Přípravky a procedury by měly být používány podle pokynů očního lékaře. Zvláště u nejmenších dětí je důležité pečlivě ošetřovat prostředí očí, čistit je sterilním fyziologickým roztokem a chránit dítě před infekcemi.

Masáž slzných kanálků u dětí
Doplňující poznámky a zkušenosti rodičů
V diskuzích rodičů se často objevují zkušenosti s masážemi, kapkami a následným průplachem. Někteří rodiče popisují, že masáže a pravidelné ošetření očí pomáhají k rychlejšímu zlepšení, jiní vyzdvihují potřebu rtěživějšího lékařského zásahu při opakujících se nebo hnisavých výtocích. Zkušenosti ukazují, že rozhodnutí o průplachu či sondáži bývá často individuální a závisí na pokroku konzervativní léčby a na reakci dítěte na léčbu.
V některých případech rodiče popisují, že průplach byl proveden i dříve než 3. měsíc a přinesl rychlé zklidnění stavu. Jiné případy uvádějí, že bez kontrole a léčby došlo k opakovaným nálezům až po roce. Důležité je, aby rodiče řešili problém včas a neodkládali návštěvu u očního lékaře.