3 měsíční miminko: pohyb, motorika a vývoj v prvních měsících

Každý rodič si přeje, aby se jeho dítko vyvíjelo co nejlépe a dosahovalo v životě úspěchů. Základním stavebním kamenem vývoje je motorika, celková pohybová činnost člověka. Úroveň motoriky totiž odpovídá nejen za pohybové schopnosti dítěte, ale také za postavení těla, úchop předmětů včetně tužky a koordinaci. Ovlivňuje také lateralitu a řečové dovednosti dítěte. Určitá míra motorických dovedností je člověku vrozená, ale hodně lze ovlivnit i výchovou a podněty, které dítěti zpřístupňujete. Proto je důležité snažit se motoriku aktivně u dětí rozvíjet po všech stránkách.

Co je normální a proč se vyplatí sledovat vývoj po trimestech

Podle základního dělení motoriku ji rozlišujeme na hrubou a jemnou. Věnujeme se jí v kontextu vývoje novorozence, kojence i batolete, přičemž vývojové fáze jsou jen orientační a každé dítě je individuální. Neměli bychom se snažit jednotlivé fáze uspěchat, ale je vhodné dítě správně stimulovat a motivovat. Arnold L. Gesell popsal zákonitosti vývoje, které platí i pro motoriku: o vládnutí těla postupuje kefalokaudální (od hlavy k patě), o posunu od centra těla k periferii a o postupném přechodu od hrubé k jemné motorice. Důležité je sledovat kvalitu jednotlivých stadií a vyvarovat se přeskočení klíčových kroků.

První měsíc života a novorozenec

V prvním měsíci života je novorozené miminko plně závislé na rodičích a je vybaveno primárními reflexy, mezi něž patří sací, polykací, pátrací, uchopovací či Moroův reflex. Sací reflex (rooting) slouží jako příprava k sání a fyziologicky by měl vymizet do 4. měsíce věku. Palmární a plantární reflexy jsou úchopové reflexy rukou i nohou a měly by vymizet do tří měsíců. Přetrvává-li palmární reflex, bývá spojován s problémy jemné motoriky a držení tužky. V poloze na zádech zvedají novorozenci nožičky jen výjimečně nad podložku; v poloze na břiše se postupně objevuje pasení koníčků, hlavička se zvedá a udrží ji. Dítě se v tomto období soustředí na okolní svět, ale hlavní poznávací orgán je pro něj až do 1. narozenin pusou, proto je výběr hraček a stimulačních prostředků důležitý i z hlediska smyslového vývoje.

Infografika: Jak se vyvíjí hrubá a jemná motorika v prvním trimestru

Druhé a třetí měsíce: koordinace oko-ruka a stabilita páteře

Ve druhém měsíci dítě zvyšuje svalový tonus a začíná zvedat hlavičku ve poloze na břiše. Dítě reaguje na svět a na zvuky, rozpoznává hlas matky a začíná kolem 2-3 měsíců vyvíjet sociální úsměv. Při pohledu na ruce už začíná objevovat své ručičky a seznamovat se s nimi, což je významný krok v rozvoji jemné motoriky a koordinace oko-ruka. Ve třetím měsíci se motorika stabilizuje: hlavička se drží v ose s trupem, dítě leží na břiše s oporou na loktech a udržuje hlavičku několik minut. Zrak se postupně zlepšuje, dítě slyší a reaguje na zvuky, rozlišuje hlas matky od ostatních hlasů a začíná rozvíjet artikulační a oromotorické dovednosti skrze různé zvuky a pohyby rtů a jazyka. Dítě v 3. měsíci začíná také pozorovat svět kolem sebe a reagovat na podněty z okolí prostřednictvím pláče, usmívání a zvuků.

Infografika: Vývoj zraku, sluchu a oromotoriky u 3 měsíců

Čtvrtý měsíc: rozvoj uchopování a zrakově-motorické koordinace

Ve čtvrtém měsíci miminko již dokáže zvedat ruce s pomocí pohybu oka a ruky dohromady. Zrakově-motorická koordinace se dále zlepšuje, dítě uchopuje malé předměty a začíná si je cítit pusou i rukama. Úchop se stává jemnějším, palec se postupně zapojuje do pohybu. Hračky jsou častěji udržovány v ruce a dítě je schopno je posouvat mezi rukama. Vzniká zájem o zvuky a svět kolem. Rodiče by měli dbát na bezpečný a klidný spánek a na rytmus denních činností, aby dítě mělo dostatek odpočinku pro správný rozvoj.

Infografika: Passání koníčků a časová osa vývoje

Jaké jsou klíčové dovednosti kolem 3. měsíce?

Ve třetím měsíci se často děje: dávat ručky k sobě a natahovat se pro předměty, rozvíjení koordinace oko-ruka, vědomé rozevírání sevřených pěstiček a hltání prstů a dalších předmětů. Dítě začíná lépe zaostřovat a udržovat oční kontakt, zlepšuje se lokalizace zvuků a rozpoznání hlasu rodičů. Mnohdy se už objevuje první zábavný smích a zvuky (žvatlání). Komunikace zahrnuje jednoduché vzájemné sociální interakce a rozpoznání známých osob.

Tipy pro rodiče a praktické kroky

  • Podporujte dítě v bezpečném a klidném prostředí, napište mu pravidelné rituály a dopřejte mu dostatek fyzické aktivity i odpočinku.
  • Vhodně vybírejte hračky pro rozvoj jemné motoriky a grafomotoriky: drobnější předměty pro ruce, odrážedla a míče pro hrubou motoriku a koordinaci.
  • Odpovídejte na pláč a potřeby dítěte, dopřejte mu kontakt a doteky - blízkost a láska podporují nervový vývoj a bezpečí.
  • Věnujte pozornost oromotorice - pracujte s dětmi na správném pohybu rtů, jazyka a čelist a zvuku slin.
Infografika: Jak stimulovat motoriku doma

Co dělat, když máte obavy o vývoj

Nemusíte se znepokojovat, pokud se dítě vyvíjí odlišně; vývoj je individuální a každé dítě má své tempo. Pokud však zaznamenáte trvalé odmítnutí určitého pohybu, asymetrii hrudníku, retardaci v uvolňování prstů, nebo jiné významné odchylky, konzultujte to s pediatrem, neurologem či fyzioterapeutem. Odborná pomoc, ergoterapie nebo logopedie mohou být klíčové pro rozvoj motoriky a řeči. Rodiče by měli podporovat dítě v pohybu, ale ne nuceným řešením či nadměrným zasahováním do jeho tempa.

Co by mělo umět tříměsíční miminko?

Rovnováha mezi pohybem a klidem

V prvních měsících je důležité zajišťovat správné prostředí pro rozvoj hrubé i jemné motoriky: polstrované podlahy, bezpečné hračky a klidné prostředí bez nadměrného podněcování. Rodiče by měli chápat, že motorický vývoj zahrnuje i sociální, poznávací a orální složky, a že koordinace těchto dovedností spolu roste.

Jaké jsou běžné vývojové milníky a kdy by se měly objevit u 3 měsíčního miminka?

Mezi hlavní milníky patří lepší koordinace oko-ruka, schopnost držet hlavičku v ose, pasení koníčků v poloze na břiše, zvedání hlavičky a horní části trupu, rozpoznání rodinných příslušníků, rozvoj zvukové komunikace a začátek vzniku prvních samohlásek. Dítě začíná také vnímat barvy a zrakově reagovat na objekty v zorném poli. Doba, kdy dítě přechází do pasivní samostatnosti a začíná častěji reagovat na podněty, bývá v rozmezí 3-4 měsíců.

Mapa vývojových milníků podle věku

Rady na závěr pro rodiče

Nejdůležitější je respektovat jedinečnost každého dítěte a nepřetěžovat ho. Pravidelné a pozitivní stimulace motoriky by měla být součástí každodenního života, ale vždy s ohledem na signály dítěte o potřebě odpočinku. Hýbat se, hrát si a komunikovat s dítětem je pro jeho psychomotorický vývoj zásadní. Identifikujte rizikové znaky a neodkládejte konzultaci s odborníky při jakýchkoliv pochybnostech o vývoji.

tags: #3 #meskcni #miminko #pohyb