Vylučování, stolice, zadní mléko, krev a hlen ve stolici.
Konzistence stolice výlučně kojeného miminka může být řídká, hustá, kašovitá.
Je-li miminko výlučně kojené, neměla by být formovaná.
Stolice v podobě „míchaných vajíček“ není konečný cíl kojení.
Podstatné je, jak se miminko chová.
Je-li spokojené, dobře přibírá a dobře, vydatně se kojí, tak není potřebné dělat nic.
Barva stolice není důležitá, je-li miminko spokojené a dostatečně přibírá.
Barvou stolice není třeba se zabývat.
Zelená stolice může být pro kojené miminko normální i dlouhodobě, i když je řídká/hustá, tmavozelená, hlenovitá.
Zelená stolice neznamená, že se „nedostává k zadnímu mléku.“
Pokud miminko není spokojené a nepřibírá dostatečně, problém není barva stolice, ale kojení.
Řešení spočívá ve zlepšení kojení.
Hleny a krev ve stolici kojeného dítěte
Hlen ve stolici výlučně kojeného dítěte, které dobře přibírá a nemá jiný problém, může být normální a není to nic, co je potřeba řešit.
Hleny samy o sobě nic neznamenají.
Co se týká krve ve stolici: většinou jde o stopová množství a obvykle poukazuje na snížený nebo nedostatečný příjem mateřského mléka.
Takovou situaci často pozorují rodiče miminek kolem 4. - 6. měsíce.
Prvním krokem při malých množstvích krve ve stolici je vždy zlepšení kojení, zvýšení příjmu mateřského mléka a stlačování prsu, aby miminko začalo pít větší množství mléka.
Zároveň je třeba odstranit důvody, ze kterých se příjem mateřského mléka ze strany miminka mohl snížit.
Při nálezu krve ve stolici je jako první potřeba pozorovat kojení a vyhodnotit pití miminka z prsu.
Namísto toho se často u krve ve stolici uvažuje o alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM) v souvislosti s tím, že žena konzumuje mléko nebo mléčné výrobky.
Toto je poměrně málo pravděpodobné a tyto úvahy obvykle vedou k nevhodným intervencím, které ohrožují kojení.
Ženy často projdou různými eliminačními dietami, z nichž každá zabere pár dní, a poté se krev ve stolici objeví znovu.
Tím, že se krev ve stolici většinou neobjevuje každodenně, tak tento proces bývá poměrně nespolehlivý, zdlouhavý a vede k nedůvěře ke kojení i k tomu, že ženy někdy už nejí téměř nic.
V zoufalství se pak tato situace řeší návrhem na podávání speciálního umělého mléka, ačkoli jeho podávání nemá oporu ve vědeckých poznatcích ani studiích.
Jako vysvětlení se uvádí to, že by údajně toto speciální umělé mléko mělo pomoci zahojit střeva miminka.
V mateřském mléce však, pokud žena nejí kravské mléko a výrobky z něj, bílkovina kravského mléka není.
Takže pokud by opravdu šlo o alergii na bílkovinu kravského mléka, tak by vydatné kojení bylo naprosto v pořádku a pomáhalo by střevům a trávicímu traktu miminka mnohem více.
Tehdy by se zlepšil i obraz stolice, a tedy i krev ve stolici.
Rovněž by pomohlo přidání kalorických, výživných, rozmanitých příkrmů ke kojení, aby se zvýšilo množství potravy, kterou dítě sní.
„Zadní mléko“
Co se týká „zadního mléka,“ zdá se, že tento termín způsobuje víc problémů a že vůbec nepomáhá porozumět kojení.
Už jen proto, že se vůbec nedá paušálně říct, které mléko je „zadní.“
Když kojíte například z pravého prsu, miminko usne a probudí se za 10 minut a vy ho znovu přiložíte na pravý prs, jaké mléko bude miminko pít: „přední“ či „zadní?“
Každé mléko obsahuje tuk i ostatní látky, které miminko potřebuje.
Všechno mléko, které miminko vypije je důležité a vzácné a když dostatečně přibírá, tak to není potřeba řešit.
Svým složením a vzhledem je mateřské mléko jedinečné a odlišuje se: matka od matky jedno krmení od druhého ze dne na den v průběhu jednoho kojení podle počtu dětí a podobně.
Mnozí lidé si právě pro nesmyslné rozdělování mléka na „přední“ a „zadní“ myslí, že „přední“ mléko je méně kvalitní a nebo že je potřeba, aby miminko bylo na prsu co nejdéle, aby se „dostalo k zadnímu mléku.“
Mnohem důležitější než soustředit se na „zadní“ mléko, je soustředit se na to, aby miminko na prsu pilo, protože to, že miminko je na prsu přisáté ještě nemusí znamenat, že pije.
Pokud nepije, tak nejen nepije „zadní“ mléko, ale nepije vůbec žádné mléko.
Naopak, i „přední“ mléko obsahuje to, co ke svému růstu potřebuje, je-li miminko dostatečně kojené.
Podstatné tedy je, že miminko na prsu pije mléko.
Nemá smysl vytvářet pravidla o tom, či kojit z jednoho prsu, nebo při dalším kojení začínat ze stejného prsu, a nebo nabídnout druhý.
Taková pravidla nejsou pro kojení dobrá.
Důležité je sledovat pití miminka na prsu a když pije, pije i se stlačováním a prs „dopije“ (a ani se stlačováním užnepije), potom je dobré mu nabídnout druhý prs - a je jedno, jestli se to stane během jednoho kojení, při druhém kojení, a nebo při kojení vícekrát prsy vystřídáte.
To, jak to bude při konkrétních kojeních vypadat se může měnit i v průběhu jednotlivých dní a týdnů, takže i proto není dobré držet se nějakého pravidla jen proto, že si člověk dané pravidlo vytvořil.
Jedno je ale jisté, „zadní“ mléko (ať už tento termín znamená cokoli) neteče o nic hůř než „přední“ mléko.
Miminko se nemusí o nic víc namáhat, aby pilo „přední“ či „zadní“ mléko.
Celé je to o toku mléka.
Miminka pijí, je-li tok mléka dostatečný a usínají a nebo jsou nespokojená, je-li pomalý.
Podívejte se na video tohoto miminka, které na prsu spí, a když mu dodáme tok mléka (v jeho případě přes cévku na prsu, protože matka neměla dostatečnou tvorbu mléka), tak otevře oči a začne sát, protože dostalo mléko.
Dokrmovat děťátko umělým mlékem jen na základě „zelené“ stolice není podložené žádnými vědeckými důkazy.
Je úplně v pořádku, když má dobře pijící, dobře přibírající a všeobecně spokojené dítě zelenou stolici.
Má-li zelenou stolici dítě, které dobře nepije a dobře nepřibírá, problémem není zelená stolice, ale nedostatečné kojení.
V takovém případě není dokrmování řešením, obzvlášť ne bez toho, aby se v první řadě podnikly kroky pro zvýšení tvorby mléka a pro to, aby miminko začalo pít více mateřského mléka.
Laktózová intolerance
Intolerance laktózy je enzymatická porucha, při které nepostačuje nebo chybí enzym laktáza, který štěpí mléčný cukr - laktózu na jednodušší cukry.
Laktóza je cukr, který se nachází v mléku a je velmi důležitý pro správný vývoj miminka.
Laktózová intolerance se stala populární nesprávnou diagnózou pro „bolesti bříška“ nebo pro stolici, která je zelená, s hlenem či příměsí krve.
Sami byste měli zvažovat, že nejčastější příčinou bývá alergie na bílkovinu kravského mléka (ABKM), nikoli primární laktózová intolerance.
Pokud by miminko mělo skutečnou laktózovou intoleranci, stačilo by dodat chybějící enzym laktázu a problém by se vyřešil. U kojeného dítěte bývá však spíš sekundární laktózová intolerance po průjmovém onemocnění.
Obecně je tedy vhodné zkontrolovat kojení a snažit se, aby miminko pilo vše, co má k dispozici, a to správným přisátím a stlačováním prsu.
Sekundární laktózová intolerance je přechodná a po uzdravení střeva se laktáza obnoví; rozhodně není důvodem k ukončení kojení.
Co o stolici říkají odpovědi z poradny
Vzhled stolice plně kojeného dítěte se mění podle věku a podle toho, co dítě přijímá.
V prvních dnech po narození bývá stolice tmavá, až černá, a to kvůli směsi šťávy z buněk a žlučových barviv.
V dalších dnech se barva mění na světle žlutou a stolice je řidší, s charakteristickým lehce nakyslým zápachem.
Na vzduchu se žlutá stolice mění na zelenou, pokud děti pokračují v kojení.
Kolik stolicí je normálních? V prvních týdnech může být 7-10 stolic za den, později 5-7, někdy jen 1-2, stále se světle žlutou kašovitou konzistencí.
Protože mateřské mléko je dokonale stravitelné, může nastat období, kdy za den není žádná stolice (i několik dní).
Co dělat, když plně kojené dítě nemá několik dní stolici? Jemná masáž bříška, fenyklový a heřmánkový čaj v mezidobí kojení; čípky či projímadla obvykle ne.
U dětí na umělé výživě je stolice obvykle tmavě žlutá až nahnědlá, kašovitá a s lehce hnilobným zápachem.
Po podání nemléčných příkrmů stolice mění barvu na hnědou, bývá s hlenem a zeleninovými zbytky; frekvence je individuální, často 2-3 denně.
Hladová stolice se objevuje u kojenců s pomalým vzrůstem a špatným příjmem stravy; stolice bývá tmavě hnědá, velmi suchá, s hlínou a hlenem.
Čerstvá krev ve stolici: může se objevit v prvních týdnech po narození, ale pokud má dítě jiné známky neklidu, je potřeba navštívit lékaře.
Přehledný souhrn podle dotazů z poradny: stolice po jídle bývá různorodá a to je běžné u kojených dětí; klíčové je prospívání, chut k jídlu, a celkový stav dítěte.
Rychlé poznámky k praxi
Stav stolice plně kojeného dítěte bývá různorodý; barvy od žluté po zelenou, konzistence od řídké po kašovitou, a to vše může být normální.
Pokud dítě prospívá, je klidné a dobře přibírá, není důvod zasahovat do kojení jen kvůli změnám stolice.
Změny barvy či přítomnost hlenu či krve je potřeba sledovat v kontextu celkového stavu a případně vyhledat radu odborníka.
Animace přisátí dítěte
Praktické tipy pro rodiče
- Pozorujte, zda miminko dobře pije, přibírá a je spokojeno; to je hlavní ukazatel.
- Neřešte jen barvu stolice; pokud je dítě spokojené a prospívá, zelená stolice není automatickou indikací problémů.
- Při podezření na nedostatečný příjem mléka zvažte techniky stimulující tok a častější přisátí na prsy.
- Při krev ve stolici zvažte, zda není potřeba zlepšit koordinaci kojení a vyšetření u pediatra; vyhněte se unáhleným eliminacím a mléčným dietám bez porady.
- U laktózové intolerance vždy zvažte sekundární příčiny a podporu kojení; laktóza v mateřském mléce se standardně nedá ovlivnit dietou matky.
V případě zhoršení stavu dítěte, neklidu, bolesti břicha či dlouhodobé ztráty chuti k jídlu vyhledejte lékaře.