Správná výživa je klíčovým faktorem v průběhu celého vývoje dítěte, proto Světové zdravotnické shromáždění zahrnulo zlepšení výživy kojenců a malých dětí mezi globální priority pro dětské zdraví v 21. století.
Kojte dítě výlučně od narození do 6. měsíce věku. Po ukoném 6. Předčasné podávání jiných tekutin než mateřské mléko a příkrmu nemá výhody, právě naopak. Dítě roste a vyvíjí se, a když je mu přibližně 6 měsíců, samotné mateřské mléko již pomalu přestává stačit - postupně dítě potřebuje více energie a některých živin.
V počátečním období podávání příkrmu bude dítě potřebovat kojit stejně často a dlouho jako v období výlučného kojení - dítě se teprve učí jíst lžičkou a mateřské mléko zůstává jeho hlavním zdrojem tekutin, živin a energie.
Kojenci může nějaký čas trvat než se naučí jak požívat rty k sebrání potravy ze lžičky a jak ji posunout dozadu do úst, aby ji mohlo spolknout. Část jídla může stéci po bradičce nebo jí může dítě vyplivnout, to ale neznamená, že dítěti jídlo nechutná. Mezi 9. a 12. Jistě nenecháte své dítě plakat hlady, ale buďte také vnímavá k náznakům sytosti: dítě k jídlu povzbuzujte, ale nenuťte. Krmte dítě pomalu a trpělivě.
Před přípravou jídla a krmením dítěte umyjte ruce sobě i dítěti. K přípravě a servírování používejte čisté, pečlivě umyté nádobí a lžičky.
V šesti měsících věku dítěte začněte podávat malé množství jídla a zvyšujte množství, tak jak si dítě postupně na něj zvyká a jak roste.
V 6. Do 8. Ve 12. měsíci je většina dětí schopna jíst stejnou stravu jako rodina.
V 6ti měsících začněte podávat 1- 2 lžičky příkrmu denně. Na počátku dítěti ještě stačí mateřské mléko a cílem je, aby se naučilo jíst ze lžičky kašovitou potravu. Později závisí počet denních jídel na množství příkrmu, který sní při jednom jídle. Obvykle jsou potřebná 2-3 jídla denně v 6-8 měsících a 3-4 denně v 9-11měsících. Roční a starší dítě by mělo dostávat 3 hlavní jídla a mezi nimi jednu až dvě svačinky.
Jako první příkrm nabídněte pyré z jednoho druhu zeleniny (např. mrkev) nebo ovoce (např. banán). Jakmile se dítě naučí krmení lžičkou, přidávejte nové potraviny, aby mělo co nejpestřejší stravu. Maso, drůbež, ryby nebo vejce by mělo dítě dostávat denně nebo tak často, jak je to možné. Ovoce a zeleninu podávejte denně. Nebojte se tuku.
Podávejte vitamin D v dávce 400 I.U. Lepek je součástí bílkoviny pšenice, žita, ječmene a podle některých kritérií (obsah frakcí lepku) i ovsa. Celiakie je vrozená nesnášenlivost lepku, která vede při jeho konzumaci k poškození sliznice tenkého střeva. Častěji se vyskytuje u děvčat a žen. U kojenců se krátce po prvním setkání s lepkem může vyvinout chronický průjem a neprospívání (5 % z celkového množství případů, které se projeví v dětském věku).
K projevům onemocnění může ale dojít i kdykoliv později a kromě různých známek poruchy trávicího traktu to může být i celá řada jiných, méně nápadných příznaků, např. opožděný nástup puberty, únava, bolesti hlavy, bolesti kostí a kloubů, vypadávání vlasů, kožní vyrážka nebo anémie nereagující na běžnou léčbu. Dlouhou dobu se doporučovalo zahájit podávání potravin obsahujících lepek po 6. měsíci věku, protože bylo známo, že jejich časné podání vede u některých kojenců s vrozenou nesnášenlivostí lepku k rozvoji těžkých forem celiakie. Nové studie shrnula v roce 2008 ESPGHAN: Zahájení podávání malých množství lepku v období, kdy je dítě dosud kojeno a prodloužení doby kojení významně snižuje riziko rozvoje celiakie. Dosud ale není jasné, jestli kojení pouze oddaluje vznik příznaků nebo poskytuje trvalou ochranu proti tomuto onemocnění.
Podání lepku před ukončeným 4. měsícem věku, ale také později než po ukončeném 7. Na doporučení kojit výlučně do ukončeného 6. měsíce a pokračovat do dvou let nebo déle se tím nic nemění. Malé množství bylo ve studii definováno jako méně než 7 gramů mouky při prvním podání lepku a 16 g/den za 14 dní po prvním podání. Jedna zarovnaná lžička krupice váží asi 3 gramy. Na kojeneckých kaších bývá uveden obsah mouky (respektive krupice) v suché kaši a množství, které je potřebné na přípravu jedné porce. Například jedna z prodávaných mléčných kaší obsahuje 40 % mouky (40 g na 100 suché směsi). Na jednu porci se používá 45 g suché kaše. Jedna dávka tedy obsahuje 45 x 0,4 = 18 g mouky.
Další častou otázkou je kdy zavést lepek. Lepek lze zavést kdykoliv během zavádění příkrmů. Neexistuje důkaz, že by konkrétní načasování zabránilo celiakii. Nejedna maminka se setkala s doporučením starších generací: „Dej mu vodu, vždyť musí mít žízeň.“ Zdravé plně kojené dítě nepotřebuje žádné jiné tekutiny. Není nutná voda, čaje ani džusy. Mateřské mléko plně pokrývá potřebu tekutin. Podmínkou tohoto pravidla je ovšem kojení na požádání. To je potřeba dodržet obzvlášť v létě, kdy se výrazně oteplí.
Mezi další častí doporučení našich babiček patří kaše do lahvičky jako „trik na lepší spánek“. Odborníci to však naprosto nedoporučují. Stejně tak slazené čaje a džusy v lahvičce. Nejenže se zvyšuje riziko zubního kazu, ale také se podporuje preference sladké chuti a v žádném případě nepřinášejí lepší spánek. Pokud má dítě potřebu v noci pít je ideální čistá voda z hrníčku.
Zavádění příkrmů není jednoduché ani pro dítě, ani pro maminku. Přechodné odmítání je normální. (1) Webber et al. (2) Fangupo et al. MUDr. MUDr. Pavel Frühauf Csc: Trendy ve výživě dětí po 6. Jsem máma dvou malých raubířů. Poprvé jsem se stala maminkou už při studiu.

Souhlas s používáním cookies Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají nám k lepší uživatelské zkušenosti na našich stránkách. Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek.
Jedna žena sdílí: Maminky chci se svěřit. Mám dítko 10 měsíců. A prostě jen kojit a kojit. Začínala jsem s prikrmy brzy, nikdy to nebylo nic moc, ale pak do toho přišly zuby, další zuby... Nejedla, dala jsem jí chvíli pokoj, ale pak už nějak nechtěla. Nevím, co s ní. Dostala jsem radu, že ji mám nechat celý den s manželem a ona pochopí, že mléko nebude. Mně to přijde drsný. Nebojte se vyhledat podporu a projít si své pocity.
Dobrou zprávou je, že ve většině případů nejde o problém ani známku toho, že něco děláte špatně. Mléko zůstává kolem 6. Proč miminko nechce jíst příkrmy? Když miminko odmítá příkrmy, rodiče často hledají jednu konkrétní příčinu. Ve skutečnosti za tím může být více faktorů najednou.
KOJENÍ – správné polohy při kojení ✅
1. Jedním z nejčastějších důvodů odmítání příkrmů je prostě to, že dítě ještě není připravené. Věk sám o sobě nestačí. 💡 TIP: Nejste si jistí, zda je vaše miminko připravené na příkrmy?
2. Rodiče často nabídnou příkrm krátce po kojení nebo lahvičce. Dítě je pak syté a o jídlo nemá zájem. To neznamená, že příkrmy odmítá obecně. Na začátku zavádění příkrmů je běžné, že dítě sní jen pár lžiček nebo si jídlo spíš prohlíží, osahává a zkoumá.
3. Jídlo vyžaduje soustředění. Dítě musí sedět, vnímat nové chutě, pracovat s jazykem, koordinovat pohyby a ještě komunikovat s rodičem. Zkuste jídlo přesunout do klidnější části bdělého okna.
4. Některé děti neodmítají samotné jídlo, ale způsob, jakým je podávané. Mnoho miminek potřebuje mít pocit, že se do jídla mohou aktivně zapojit.
5. Vyplivování jídla nemusí znamenat, že dítěti nechutná. Miminka se teprve učí pohybovat jazykem jinak než při pití mléka. Nové konzistence proto často končí zpátky ven.
6. Stejně jako dospělí mají i děti své preference. Některé chutě potřebují děti poznávat opakovaně.
7. Někdy problém Nevzniká u dítěte, ale kolem něj. Rodiče chtějí, aby dítě jedlo dostatečně, a tak se snaží pomáhat. Krátkodobě mohou některé strategie fungovat.
8. V takových obdobích dítě často preferuje mléko, více blízkosti a známé věci.
9. Ve většině případů je odmítání příkrmů běžnou součástí vývoje. Zavřená pusa je způsob komunikace. I když je to někdy frustrující, není vhodné zkoušet lžičku do pusy „propašovat“ nebo dítě přemlouvat. Plivání jídla je časté hlavně na začátku. Dítě se učí, že jídlo se v puse chová jinak než mléko. Pokud dítě prospívá a jinak působí spokojeně, není potřeba z každého vyplivnutého sousta dělat závěr, že „nechce jíst“.
Odmítání lžičky může znamenat, že dítě potřebuje větší samostatnost. Zkuste nabídnout lžičku tak, aby dítě mohlo spolupracovat. Mnoho rodičů zažívá stejné obavy. Často mají pocit, že jejich dítě jí výrazně méně než ostatní.
„První měsíc měla jen pár lžiček denně. Ve většině případů je odmítání příkrmů součástí normálního vývoje. Pokud miminko nechce jíst, odmítá příkrmy, zavírá pusu nebo plive jídlo, nemusí to znamenat, že je něco špatně. Ve většině případů jde o běžnou součást učení. Místo hledání způsobů, jak do dítěte dostat více jídla, bývá často účinnější zaměřit se na klidnou atmosféru, vhodné načasování a respekt k jeho signálům. Každé dítě má vlastní tempo. Ano. Ve většině případů jde o součást učení. Dítě se teprve učí pracovat s novou konzistencí. Ne. Zavřená pusa je důležitý signál. Některé děti přijímají příkrmy rychle, jiné potřebují několik týdnů i měsíců.“
„V poslední době papá neklidně. Když se přisaje, saje pěkně, ale po 10-15 minutách začne rozhazovat ručičkama, propínat se a hlavně opakovaně vyplivuje prso a znovu se přisává.“
„Malá ze začátku pěkně saje, ale po cca 5 minutách začne být nervózní a plačtivá, protože už jí nic neteče. Dítě se přestalo přisávat.“
„Před 5 dny jsem začala užívat antikoncepci a cítím, že se mi snížila tvorba mléka. Dcerka mívá počůraných 6-8 plenek každý den, přibírá pěkně. Ale poslední 2 - 3 týdny se velmi těžko kojí při plném vědomí.“
„Malý mi začíná v průběhu kojení vyplivávat prso, znova se přisaje a takto to dělá, až dokud nezačne plakat. Mezitím se křečovitě vrtí. Nejdříve jsem si myslela, že ho bolí břicho a má koliku z toho, co jsem snědla, ale teď už jím jen suché rohlíky a nic se nezlepšilo.“
Další tipy a zkušenosti rodičů Doporučení: Dejte miminko do šátku nebo nosítka a kojte jej v něm. Při kojení se postavte. Chování dětí, které maminky popisují, souvisí s reakcí na tok mléka, který dítě vnímá jako nedostatečný. Pro děti, které jsou starší než 6 měsíců, je jedna z častých příčin, že dítě papá příliš velké množství jídla příliš často. Zkuste snížit množství jídla. Přikrmovat kojence je vhodné přiměřenými dávkami jídla tak, aby se nesnížilo množství a vydatnost kojení. Příkrmy se ke kojení PŘIdávají, příkrmy kojení nenahrazují.

Dalším faktorem, který po 6. měsíci věku často snižuje tvorbu mléka, jsou zásahy, které snižují četnost kojení - např. učení miminka, aby spalo celou noc, snaha o delší intervaly mezi krmeními apod. Dítě je dobré kojit bez omezení, to znamená, že když má chuť, tak před jídlem i po jídle, kdykoliv kdy má zájem. Odmítání prsu, zvlášť při starším dítěti se často nesprávně považuje za signál dítěte, že už je připravené s kojením skončit. Jednou z častých příčin, pro které se sníží tvorba mléka, je používání dudlíku, láhve a kloboučků při kojení. Další častou příčinou je začátek užívání hormonální antikoncepce. Někdy je možné, že matčina nemoc, která je spojena s horečkou (jako je např. při střevní viróze), způsobí pokles tvorby mléka. Klíčovým krokem je využívat fyzický kontakt s dítětem, především kontakt kůže na kůži a společné spaní - je pravděpodobné, že dítě se přisaje, když bude v blízkosti vašeho prsu, a když bude rozespalé v polospánku při usínání anebo probouzení. Zkuste to i bez toho, abyste ho do kojení nutili.
Na správném přisátí totiž závisí dobré pití dítěte. Může pomoci kalorické jídlo. Pokud má dítě více než 4 měsíce - v mezičase, kdy se zvyšuje tvorba mléka - je nejlepším řešením podávání jídla toho, co dítěti chutná. Umělé mléko v této situaci už není potřebné.