Deset měsíců miminko mluví jenom maminka: jak podpořit rozvoj řeči

Jak to, že některé dítě žvatlá od prvních měsíců života, v roce říká první slůvka a ve dvou letech skládá první jednoduché věty, zatímco jiné děti nemluví ještě ve třech letech? Co všechno na to může mít vliv?

Co říkají výsledky moderních výzkumů k tématu dětské řeči a načasování?

Je to opravdu tak, že děti, které ještě ve třech letech pořádně nemluví, nemají co říci, jako malý Albert Einstein? Ten údajně ve třech letech poprvé pochválil matce polévku, a když ta se podivila, že konečně začal mluvit, plynule jí odvětil, že dosud nebyl důvod, aby promluvil.

Nebo je na vině genetika?

Výsledky výzkumů ukazují, že ačkoliv genetika určité na rozvoj řeči vliv má, je výrazně menší, než se původně předpokládalo.

Rozhodující přitom není množství slov, které miminko během dne slyší.

S podobnými závěry přišla i nejcitovanější studie z roku 1994, která zkoumala souvislost s počtem slov, jimž byly děti mezi sedmi a devíti měsíci v domácnosti vystaveny.

A došli k závěru, že děti vzdělaných rodičů, hovořících hojně a v komplexních větách, měly ve třech letech významně širší slovní zásobu než děti ze sociálně slabšího prostředí.

Starostlivé maminky se jistě z různých zdrojů doslechly, že když se na miminko hodně mluví a hodně se komentuje, co a jak se dělá, začne potomek brzy mluvit.

A tak dítěti celé dny vyprávějí, co právě dělají, co dělat budou, jsou z toho samy vyčerpané, ale pokračují v dobré víře, že dítku pomáhají a dávají mu dobrý základ pro budoucí povídání.

Ale dítě nereaguje, nekomunikuje a situace se nemění ani po roce nebo roce a půl života.

Není to divné? Podle vědců ne zcela.

Protože pokud maminka (nebo tatínek) stále povídají a jsou zahleděni do úkolu na miminko co nejvíce mluvit proto, aby co nejdříve začalo mluvit samo, je možné, že se do činnosti ponoří natolik, že si nevšimnou prvních nesmělých pokusů o komunikaci ze strany potomka.

Protože stejně jako může podle výzkumníků dobrý přístup rodiče k dítěti u tohoto rozvoj řeči urychlit, může nevhodný přístup, tedy přehlížení pokusů o komunikaci, nástup řeči naopak oddálit.

Většina rodičů v sobě má takzvaného intuitivního rodiče, který ví, jak svého potomka vychovávat.

V dnešní době plné nejrůznějších zdrojů a informací z pocitů nejistoty a obav o nedostatek kompetencí se vzdalujeme sami sobě i svým dětem a přehnaným studiem se od tohoto intuitivního vnitřního rodiče odpoutáváme.

Musíme se potom učit mu znovu naslouchat.

Základem je všímat si vlastního dítěte a reagovat na jeho chování spíše než na to, co o dětském chování obecně říkají a píší různí odborníci.

Protože jedna věc je, jak to děti určitého věku mají obecně, a druhá je, jak to má zrovna to naše dítě.

Když budeme na dítě naladění, neunikne nám, že se s námi snaží komunikovat.

A podle většiny moderních výzkumů je právě úspěšné zachycení těchto prvních pokusů zásadní pro správný rozvoj řeči.

Co tedy moderní věda radí na prvním místě, chcete-li u potomka podpořit brzký nástup řeči?

Možná to zní složitě, ve skutečnosti v tom ale žádná věda není.

Jde o klasické láskyplné žvatlání, kterému se oddává mnoho rodičů zamilovaných do svého drobečka, o řeč, které se říká „rodičovština“ a pro kterou se mnohdy rodičům okolí láskyplně vysmívá.

Přehnaná artikulace, protahování slov a další rodičovské výrazy nadšení, když se potomek usměje, tleskne ručičkama, vyjádří se mimicky, udělá nějaký zvuk, to všechno dává miminku najevo, že je přijímáno s nadšením a láskou a to zvyšuje jeho ochotu a nadšení komunikovat a zkoušet to znovu.

Protahování samohlásek, artikulovaný důraz na určitá slova také pomáhají dítěti v rozlišení jednotlivých zvuků a začátku i konce jednotlivých slov.

Dítě hlas své matky rozpozná již bezprostředně po narození, ve třech měsících se usmívá a vyluzuje různé zvuky, kolem šestého měsíce začíná žvatlat a v devíti měsících vydává první slabiky, jež mohou znamenat konkrétní slova.

Kolem prvních narozenin může dítě umět až 10 slov, ve dvou kolem stovky, ve třech letech až desetkrát více.

Jak tedy na to? Podpořit dítě v tom, o co má samo zájem, a touto cestou s ním jemně komunikovat.

Začíná to už prvními nesmělými rozhovory, kdy miminko něco zabrouká a maminka to po něm buď zopakuje, nebo s ním začne vést hovory typu: „Skutečně? Takhle to vidíš? Vedle způsobu, jak rodič na dítě reaguje, je podle vědců také důležité, jak rychle zareaguje.

Tím se mnoho let zabývali například vědci z Newyorské univerzity.

Dospěli k tomu, že pro rozvoj komunikace u dítěte není zásadní, jak často zahájí konverzaci matka, ale zda a jak rychle matka zareaguje, když chce komunikovat dítě.

Včasná a častá reakce může způsobit poměrně markantní rozdíly, jak dobře ukazuje příklad dvou holčiček Hannah a Alyssy, které se s studii zúčastnily.

Hannah se o kontakt s matkou během deseti minut pokusila o polovinu méně než Alyssa, její matka ale na rozdíl od Alyssiny matky reagovala téměř vždy.

Prospěšné je i to, když na dítě necháme mluvit více lidí, aby si zvyklo na různý tón hlasu, rychlost řeči a důraz ve výslovnosti.

Podle nejnovějších poznatků je tedy jednak důležité reagovat na pokusy dítěte komunikovat a jednak reagovat na ně často, a pokud možno rychle.

Nejde o to dostat rodiče do stresu, pod jegož vlivem nebudou dělat nic jiného než sedět u potomka a čekat, až se pokusí o komunikaci.

Vedle toho existují i další zajímavé způsoby, které mohou podle vědců u dítěte podpořit rozvoj řeči.

Za předpokladu, že se necháme dítětem vést a budeme reagovat na to, co ho zajímá - na co se dívá, co samo ukazuje, ať už venku, nebo třeba v knížce, může pomoci také správné pojmenování toho, o co projevuje zájem: Ano, to je kytička; správně, to jsou tvoje boty.

Infografika: Jak rozvíjet řeč u dítěte krok za krokem

„Tady pomůže dětské znakování, kdy dítě rodiči pomůže poznat, o co má zájem tím, že mu to ukáže znakem, dokud to ještě nezvládne slovem.

Prospěšné je i to, když na dítě necháme mluvit více lidí, aby si zvyklo na různý tón hlasu, rychlost řeči a důraz ve výslovnosti.

Díky tomu si může vytvořit správný otisk slova v mozku, což je informace, s níž přišli badatelé z Iowa University.

Budeme-li dětem představovat slova v rámcích typu „Podívej se na… či …tady je… nebo …podej mi…," pomůžeme jim zařadit slova do správného kontextu, díky němuž se jim naučí postupně správně rozumět.

A konečně se také vyplácí užívat při mluvě různé způsoby vyjádření téhož - tedy hovořit o jedné věci ve více větách, které se liší v gramatice.

Může to vypadat třeba takto: „Petříku, dones prosím mamince ten hrneček. Ano, podej jí ho. Děkuji, že jsi ho mamince přinesl".

Sousedovic Anička mluví v roce a půl ve větách, a váš stejně starý Toník vás jen občas obšťastní slabikou.

Jak ho rozmluvit? Sezením nad knížkou ne. Máme pro vás překvapivé tipy!

Třeba tříkolku nebo brčko.

Smějete se? Kořeny řeči jsou podle klinické logopedky Ivy Bajtlerové v hrubé a jemné motorice.

Jak nám dnes děti (ne)mluví Ano, přiznám se. Koulela jsem nesouhlasně očima, když tchyně vyprávěla, jak můj manžel v roce mluvil ve větách.

V době, kdy první syn v tom samém věku sotva vydal z úst „tatata“, jsem tomu prostě nevěřila.

„Dnes je největším problémem razantní nástup počtu dětí, které nemluví ještě ani ve 3 letech.“

Aby tedy bylo úplně jasno, větou batolete se rozumí třeba „Mami jede pa.“

A normy se posunují.

„Když roční dítě tzv. kolem druhého roku věku by ale batole mělo být schopné „vyprávět zážitek“: „Pepi ham ham mami.“

Postupně z toho vznikne něco srozumitelného s chybami v gramatice (časy, předložky, skloňování).

A takhle to dnes bohužel nefunguje.

Galerie: Jaké se lidé změnili po narození dětí

Proč si za problém můžeme sami Je to až úsměvné, ale o naše děti až moc pečujeme na špatných frontách.

Třeba intenzivním kojením. Když nezačneme včas s příkrmy (ale pozor, těmi na lžičce, ne oblíbenými kapsičkami), dítě se neučí kousat, žvýkat, ale ani správně polykat.

Výsledek? Neumí dát jazyk do stran, má volný čelistní kloub a celou orofaciální oblast.

A pak je mluvení nepřekonatelný problém.

Dvouletému dítěti se tak nebojte dát třeba už žvýkačku nebo kousek tužšího masa.

Ilustrace vývoje motoriky a řeči

Mezi 3.-5. Mezi 8.-11. „Další potíží je přílišná organizace života,“ uvádí překvapivá fakta Iva Bajtlerová.

„Dvouleté děti nemají přirozený vývoj, odvezeme je na organizovaný kroužek namísto toho, abychom s nimi šli jen tak ven nebo na hřiště a ukazovali jim, že támhle jde HAF, tedy pejsek.“

I trocha nudy má na rozvoj řeči obrovský vliv. Dítě, které se nudí, si nakonec vystačí třeba s tkaničkou od bot.

Co musí vaše dítě umět nejdříve

„Pro rozvoj řeči je nutné, aby mělo dítě v pořádku hrubou a jemnou motoriku,“ dodává Iva Bajtlerová. „Mělo by lézt a pak chodit, umět zvládnout překážky do 15 centimetrů - třeba obrubníky.

A mezi 12.-24. měsícem věku pomalu vylézt na žebřík u klouzačky na hřišti.

K tomu zkoušejte, aby batole vydrželo stát na špičkách obou nohou a pomalu i chvíli jen na jedné noze.

Jednodušší hrubé pohyby jsou nutnými kořeny pro jemnou motoriku.

„Jemné pohyby, které potřebujeme pro mluvení, jsou úplně nejsložitější,“ konstatuje Iva Bajtlerová a vysvětluje tím, proč je třeba začít tak nějak z druhé strany.

Třeba jednoduchými procházkami namísto řízené aktivity dětského cvičení: „S řečí souvisí všechno. Na procházce za ruku musí dítě přejít silnici, vyhnout se dírám, učí se prostorové orientaci. A to vše k mluvení pomáhá,“ dodává odbornice.

Na dítě také mluvte velmi zřetelně a co nejjednoduššími větami. Hodně vám pomohou i výrazná mimika a gesta.

A co když nám to pořád nejde... V České republice bohužel neexistuje logopedická prevence.

V sousedním Německu chodí děti ve věku 3, 4 a 5 let automaticky k logopedovi, u nás musíte být ve střehu vy a pediatr.

Soustřeďte se na stará známá a osvědčená jednoduchá slova. Dítě jim velmi brzy porozumí a bude motivované je opakovat.

Pro většinu běžných situací a věcí zaveďte jedno slovo, které pak více popíšete. Těmi jsou např. KUK, BÁC, HAF či MŇAU atd.

„Pokud se dítě kromě křiku nijak neprojevuje kolem 2,5 let věku, určitě bych už na místě rodiče jednala,“ zdůrazňuje Iva Bajtlerová. „Logopedická péče je indikovaná. Aby ji proplatila zdravotní pojišťovna, je třeba doporučení od pediatra.“

Až se sem dostanete, vyzkouší si odborník dítě nejprve v hrubé a jemné motorice, teprve potom se přejde k samotné „výuce“ mluvení.

Překvapivý je i fakt, že možná začnete dechovými cvičeními. Většina dětí s řečovými potížemi má totiž problémy i s dýcháním nosem.

Vývoj řeči dítěte probíhá s určitou dynamikou. Pokud vývoj řeči Vašeho dítěte probíhá odlišně od zde uvedeného časového harmonogramu, doporučujeme nás kontaktovat pro konzultaci.

Správný vývoj řeči dítěte není striktně dán a určité odchylky jsou zcela normální, takže se nemusíte hned děsit.

„Řeč je schopnost, která je dána pouze člověku. Křik neznamená, že dítěti něco schází.“

Již v bříšku miminko slyší a reaguje na lidské hlasy a zvuky. Od narození pak samo komunikuje pláčem, broukáním a dalšími zvuky.

První měsíce života jsou kritické, neboť pokládají základy pozdější schopnosti komunikovat a vyjadřovat se verbálně.

Mnoho rodičů se ptá, jak efektivně podpořit rozvoj řeči právě ve chvíli, kdy se ještě malé miminko nevyjadřuje slovy.

Včasná stimulace a správně zvolená interakce jsou cestou k tomu, aby se jazykové schopnosti dítěte optimálně rozvíjely.

Graf rozvoje řeči podle věku

Abychom úspěšně podpořili vývoj řeči dítěte, musíme nejdříve dobře porozumět jednotlivým vývojovým etapám.

Již v období prvního měsíce je dítě schopné registrovat lidský hlas a reagovat na něj mimicky nebo pohyby.

Od druhého až třetího měsíce se objevuje již známé broukání či vokalizace, které značí první verbální pokusy dítěte komunikovat.

Ve věku kolem 3-6 měsíců začíná dítě velmi aktivně seznamovat se svým hlasem.

Intenzivně trénuje vydávání krátkých slabikovitých zvuků jako „ba ba“, „ma ma“ apod.

V polovině prvního roku už dítě naslouchá řeči rodičů a učí se rozlišovat jednotlivé melodie hlasů i intonaci.

Období mezi 9-12 měsíci znamená první skutečné pokusy o slova.

Nejčastěji přicházejí slova jednoduchá, jasná a dítěti dobře známá („mama“, „táta“, „bába“).

Souvisejí většinou s lidmi, předměty nebo situacemi každodenního života.

Věkový rozptyl prvních dětských slov je velmi široký. Některé děti zvládnou první slůvko již v devíti měsících, jiné třeba až ke konci druhého roku a později.

Důležitější než přesný termín prvních slov je postupné osvojování dalších dovedností a aktivní komunikace dítěte ve všech formách - pohyby, gesty, zvuky.

Jak podpořit rozvoj řeči? Už od prvních dnů po narození je vhodné pravidelně na miminko mluvit. Laskavým tónem a pomalejší řečí dáváte dítěti příležitost naslouchat tonalitě řeči.

Miminku pomáhá, když komentujete běžné činnosti, které s ním děláte během dne, protože tím trénujete řeč.

Aktivní naslouchání patří mezi velmi důležité techniky, jak dítě vnímá komunikaci s vámi jako obousměrnou aktivitu.

Buďte trpěliví, pečlivě sledujte dítě, reagujte na jeho zvukové projevy, napodobujte jeho broukání a zvuky.

Děti tak získávají zpětnou vazbu, rozvíjejí svůj zájem o komunikaci a postupně se snaží napodobovat vás.

Velkým stimulem rozvoje řeči jsou interakce a dialogy, které s dítětem vedete.

Pravidelně pokládejte dítěti jednoduché otázky, například „Kde je míček?“, a následně mu odpověď ukažte nebo řekněte vy sami.

Zapojujte gesta, oční kontakt, mimiku a jednoduché věty, které dítě snadno vnímá.

Ať už vaše dítě mluví samo, nebo naopak na první slůvka stále čekáte, nebojte se. Děti se učí každým dnem a jedou si ve vývoji vlastním tempem.

Důležitá je především vaše podpora, trpělivost a přirozeně stimulující prostředí.

Snažte se vytvářet dostatek příležitostí k aktivnímu hovoru a hře.

Vývoj řeči u dětí je jednou z věcí, které v určité fázi života trápí každého rodiče.

Kdy moje dítě začne mluvit? Je v pořádku, když se ještě nevyjadřuje jako ostatní děti v jeho věku?

Rozvoj jazykových dovedností u dětí probíhá ve fázích, které zahrnují postupné osvojování si jazyka.

Receptivní jazyk (porozumění): Jedná se o schopnost dítěte rozumět tomu, co říkají ostatní, která se rozvíjí dříve, než se dítě naučí vyjadřovat vlastní myšlenky slovy.

Expresivní jazyk (řeč): Dítě je schopné používat slova k vyjádření vlastních myšlenek, přání a potřeb.

Vrkání a žvatlání: V této fázi začínají miminka vydávat zvuky jako samohlásky a později složitější žvatlání, např. Interakce s rodiči: I když jsou miminka malá, už od třetího měsíce projevují interakci s rodiči - opakují zvuky a smějí se.

Imitace zvuků: Děti v tomto věku rády napodobují zvuky z okolí - štěkot psa „haf-haf“, bečení oveček „bé“, nebo oblíbený zvuk „š-ššš“ vláčku.

První slova: Mezi 10. a 12. měsícem děti obvykle říkají první slova jako "mama" nebo "baba”.

Exploze slovní zásoby: Kolem 18. měsíce dochází k náhlému nárůstu počtu slov, která dítě zná.

Opožděný vývoj řeči se může projevovat absencí slov. Dále se mohou vyskytovat obtíže v oblasti porozumění.

Rodiče často vnímají opoždění v řeči u svého dítěte spontánně při kontaktu s jeho vrstevníky.

Rozšíření slovní zásoby: V této fázi mají děti slovní zásobu asi 200, některé až 1000 slov.

Tvoření vět: Děti jsou schopné vytvořit kratší věty jako „Mami, chci si hrát“ a klást otázky.

Logopedové často uvádí, že by dítě mělo znát 10 slov do 15 měsíců, 50 slov do 18 měsíců a 200 až 300 slov do 24 měsíců.

Naproti tomu AAP, CDC a Mayo Clinic tvrdí, že by dítě mělo být schopné říct 10 slov do 18 měsíců nebo 50 slov do 24 měsíců.

Jasnější výslovnost: Zlepší se výslovnost, takže jejich konverzace jsou srozumitelnější i pro lidi mimo rodinu.

Okolí: Vystavování se jazyku prostřednictvím každodenních konverzací, společné předčítání pohádek a sledování vzdělávacího obsahu má na děti obrovský dopad.

Každodenní rozhovory a komunikace s rodiči a blízkými osobami je pro vývoj řeči zásadní.

Dítě získává první zkušenosti v rámci mezilidské komunikace již v prenatálním vývoji.

Kulturní faktory: Různé kultury mají různé normy a očekávání, pokud jde o řeč a jazyk.

U dětí, které vyrůstají v bilingválním prostředí mohou existovat specifické výzvy. Například dítě, jehož rodiče mluví dvěma jazyky, může mít mírné zpoždění ve vyslovování složitějších slov, protože mozek se přizpůsobuje dvěma jazykovým systémům.

Logopedka Marie radí, aby každý z rodičů používal při komunikaci s dítětem ten jazyk, který je mu přirozený. Optimálně využíval pouze ten přirozený.

tags: #10 #mesicu #miminko #mluvi #jenom #mama