Zvýšení rodičovského příspěvku v koaliční smlouvě

Zástupci vládních stran se dohodli na zvýšení rodičovského příspěvku v České republice. Původní plán počítal se zvýšením o 80 000 korun na celkem 300 000 korun od roku 2020. Tato dohoda byla součástí koaliční smlouvy a programového prohlášení vlády ANO a ČSSD s podporou komunistů.

Detaily navýšení a spory v koalici

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) původně navrhovala rozdělit navýšení do dvou etap. Nejdříve by příspěvek vzrostl v červenci příštího roku o 40 000 korun a do konce volebního období o dalších 40 000 korun. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) zdůraznila, že pokud je toto priorita, je povinností zajistit v rozpočtu dostatečné prostředky, odhadované na devět až deset miliard korun ročně.

Ministerstvo práce původně uvádělo, že rozdělení navýšení je nutné nejen kvůli nákladům, ale i kvůli připravované evropské směrnici ke sladění práce a rodiny. Později však ministryně Maláčová zmínila, že by kvůli tomuto předpisu bylo vhodnější zvýšit částku najednou.

Předpis z dílny eurokomisařky Věry Jourové, předložený Evropskou komisí, měl za cíl více zapojit otce do péče a zavést flexibilnější pravidla pro čerpání rodičovské dovolené až do 12 let věku dítěte. Bylo by možné ji čerpat po částech, například i v rámci pracovní doby. Podle návrhu směrnice by čtyři měsíce rodičovské musely být nepřenosné, což by nutilo rodiče se vystřídat. Po tuto dobu by byl také vyplácen příspěvek minimálně ve výši nemocenské.

Varianty navýšení rodičovského příspěvku

Programové prohlášení vlády, navazující na koaliční smlouvu, počítalo se zvýšením rodičovského příspěvku o 80 000 Kč na celkových 300 000 Kč. Současná výše příspěvku na jedno dítě činila 220 000 Kč. V koalici však panovaly spory ohledně klíče, podle kterého by se příspěvek navyšoval.

Možné přístupy k navýšení:

• Varianta 1 (ČSSD): Navýšená dávka by se vztahovala na všechny rodiče, jejichž děti by k 1. lednu 2020 byly mladší 4 let. Tato varianta by znamenala náklady pro rozpočet ve výši 11,2 miliardy Kč ročně.
• Varianta 2 (ANO): Navýšená dávka by se vztahovala na všechny rodiče, kteří by k 1. lednu 2020 aktivně pobírali rodičovský příspěvek. Tato varianta by byla úspornější o 2,6 miliardy Kč oproti variantě 1 a znamenala by náklady 8,6 miliardy Kč ročně.
• Varianta 3 (kompromisní): Zvýšení dávky by se týkalo všech rodičů, kterým se dítě narodí od 1. ledna 2020. Tato varianta by představovala úsporu přibližně 5,5 miliardy Kč ve státním rozpočtu oproti variantě 2 a navýšení nákladů o 3 miliardy Kč.

V březnu ministryně Maláčová oznámila dohodu na třetí variantě, což však popřeli premiér Babiš i poslankyně Maxová, kteří tvrdili, že dohoda byla jiná. Jednotlivé koaliční strany si stály za svými návrhy a prostřednictvím médií si vyměňovaly vzkazy ohledně zajištění financí, neboť schodek státního rozpočtu již byl ohlášen na 40 miliard Kč a neměl být překročen.

Možnost rozdělení navýšení

Ve hře byla také varianta rozdělení navýšení příspěvku: v pololetí 2019 by došlo k navýšení o 40 tis. Kč, do konce volebního období by pak následovalo plné navýšení o dalších 40 tis. Kč. Poslankyně Maxová však preferovala variantu jednorázového navýšení pro děti, jejichž rodiče pobírají rodičovský příspěvek, s rozložením částky podle délky čerpání.

Návrh zákona byl nakonec Poslanecké sněmovně předložen ve druhé variantě s jednorázovým navýšením o 80 tisíc korun.

Hodnocení prvních sto dnů vlády a koaliční spolupráce

Vstupem do vlády Andreje Babiše (ANO) s účastí SPD a Motoristů začalo období, které bylo předmětem hodnocení politiky a expertů. Kabinet čelil řadě výzev, včetně prosazení státního rozpočtu, personálních změn, opozičních pokusů o vyslovení nedůvěry a sporů s prezidentem.

Názory politiků a expertů na činnost vlády

Místopředseda ANO Radek Vondráček vyjádřil přesvědčení, že vláda funguje dobře díky přípravě a plnění slibů. Naopak předseda ODS Martin Kupka kritizoval „sto dnů arogantního vládnutí“ a přehlíživý postoj vůči opozici a části voličů, zmiňujíc mimo jiné i způsob přípravy stavebního zákona.

Poslanec STAN Jan Papajanovský označil vládu za „vládu velkého zmatku a chaosu“ kvůli protichůdným vyjádřením jejích členů a nejistotě, kterou to vyvolává. Za příklad uvedl rozpory ve vyjádřeních ohledně státního rozpočtu a jeho deficitů.

Místopředsedkyně poslaneckého klubu Pirátů Lenka Martínková Španihelová rovněž označila kabinet za „vládu chaosu“, poukazujíc na nekoordinovanou a rozmanitou komunikaci a neshody v koalici. Zmínila také porušení zákona o rozpočtové odpovědnosti a označila premiéra Babiše za „slabého premiéra“.

Místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera charakterizoval vládu jako „chaos, zmatek a improvizaci“, kritizoval schválení „nezákonného rozpočtu s obrovským deficitem“ a odklon od tradiční zahraniční politiky směrem k „orbánovskému Maďarsku“. Podobně jako jiní kritizoval i stavební zákon jako příklad nesystémové a chaotické práce hnutí ANO.

Předseda KDU-ČSL Marek Výborný označil vládu za „směs chaosu, zmatku a improvizace“ a vyjádřil obavy z jejího směřování, které je podle něj v rozporu s programovým prohlášením a zajištěním bezpečnosti země. Jedinou pozitivní věc viděl v plánovaném navýšení rodičovského příspěvku.

Zahraniční politika a obrana

Generál ve výslužbě Jiří Šedivý poukázal na ústup vlády od závazků v oblasti obrany, které byly prezentovány na summitu NATO v Haagu, a kritizoval nedostatek jasné vize pro rozvoj obranyschopnosti v budoucnu. František Mičánek, výkonný ředitel Centra bezpečnostních studií CEVRO univerzity, hovořil o možných nepříjemnostech plynoucích z nacionalistických tendencí, které razí zejména SPD, a které mohou vést k nepodléhání aliančním či evropským standardům.

Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda naopak viděl zahraniční politiku jako čitelnou, sice s mírně odlišným přístupem, ale se zachováním základního směru. Novinkou je podle něj snaha o vstřícnější vztahy ve střední Evropě.

Soudržnost koalice a její dopady

Poslanec z klubu SPD Libor Vondráček (Svobodní) ocenil zrušení poplatků za obnovitelné zdroje jako největší výsledek vlády a zdůraznil, že programové prohlášení vlády sehrálo důležitou roli pro koaliční spolupráci. Vláda podle něj ukazuje soudržnost navzdory očekáváním některých komentátorů.

Naopak někteří opoziční politici, jako například poslankyně Pirátů Lenka Martínková Španihelová, kritizovali ohrožení pilířů občanské společnosti, jako jsou veřejnoprávní média a neziskový sektor.

Senzátorská debata o rodičovském příspěvku

V prosinci se Senát zabýval novelou zákona o zvýšení rodičovského příspěvku. Opoziční senátoři deklarovali, že neschválí nynější podobu návrhu, ačkoliv souhlasí s nezbytností růstu příspěvku. Vadilo jim, že novela nezohledňuje rodiče, kteří si příspěvek vybrali rychleji a jejichž dítě bude mladší 4 let k 1. lednu 2020, a preferovali variantu, která by zvýšení umožnila všem rodičům s dítětem mladším 4 let k uvedenému datu.

Vládním stranám se nelíbilo, že senátoři hodlají novelu vetovat, čímž vystavují rodiče nejistotě. Podle nich si opoziční senátoři chtějí přihřát svou polívčičku tím, že podpoří návrh pro všechny rodiče. Vládní politika by podle nich měla jasně stanovovat mantinely, podle kterých by se občané mohli řídit.

tags: #zvyseni #rodicovskeho #prispevku #koalicni #smlouva