Když se ozývají zvuky při kojení: co znamenají a jak na ně reagovat

Kojení dítěte je jedna z nejpřirozenějších věcí, kterou matka realizuje v péči o své dítě.

Po porodu je potřeba zahájit okamžitý a nepřerušovaný kontakt kůže na kůži a nechat novorozence se samo přisát.

Pokud je proces přisátí přirozený, bez zásahů, usnadňuje novorozenci správné přisátí k prsu a také se úspěšněji začíná spouštět mateřské mléko.

Dítě je po narození vybaveno primárními reflexy jako je hledací, sací a polykací.

Tyto reflexy mu umožňují se samopřisát k matčině prsu.

Každá maminka bez ohledu na velikost prsu či bradavky je schopná své dítě kojit.

Samozřejmě existují případy, kdy některé maminky své dítě nemohou ze zdravotních důvodů kojit.

Pokud nemůže z nějakého důvodu proběhnout kontakt kůže na kůži či samopřisátí miminka, je potřeba mamince pomoci co nejdříve začít odstříkávat mateřské mléko, aby se podpořila jeho tvorba.

Nejideálnější situace je taková, kdy má matka možnost kojit své dítě na požádání a být s ním v intenzivním kontaktu kůže na kůži.

Není potřeba dodržovat intervaly mezi kojeními ani dítě převažovat, zda maminka nakojila miminko dostatečně.

Také není vhodné dítěti dávat dudlík, dokrmovat dítě přes stříkačku nebo z láhve.

Pokud je dokrmování nezbytné, je vhodné zvolit cévku (pro krátkodobé nakojení), laktační pomůcku, kterou si matka přiloží na prs a dítě tak stimuluje tvorbu mléka nebo využít pohárek.

S rozvojem průmyslu se na trhu objevila možnost krmit děti pomocí umělé výživy.

Po 2. světové válce zaznamenáváme pokles počtu kojených dětí a nárůst dětí krmených z láhve či pomocí jiné pomůcky.

Pokud se dítěti nedaří přisát nebo sát dostatečně, je potřeba hledat příčinu.

Jednou z mnoha příčin může být zkrácená retní a/nebo jazyková uzdička.

Většina matek dětí, které mají orofaciální uzdičky zažívá během kojení nepříjemné pocity a často také velmi výraznou bolest.

Bolest je často způsobená tím, že dítě neudrží bradavku dostatečně a přisává se pouze na její část nebo nedokáže vytvořit dostatečný podtlak, aby bylo schopno sát mléko.

Pokud zaznamenáme i další symptomy jako Nesprávné přisátí, Vytékání mléka z úst, Nedostatečný retní uzávěr, Říhání během kojení, Mlaskavé zvuky během kojení, bylo by vhodné zkontrolovat dutinu ústní a vyšetřit všech 7 uzdiček.

Nejčastější symptomy na straně matky: Bolestivé kojení, Nízká laktace z důvodu sníženého odběru mléka, Popraskané, deformované nebo zploštělé bradavky, Krvácení bradavek, Ucpání mlékovodů, mastitida, Používaní kloboučků.

Zkušená laktační poradkyně by měla vyhodnotit historii kojení a všechny symptomy na straně matky i dítěte, aby mohla správně vyhodnotit, kde se nachází hlavní problém.

Děti se zkrácenou jazykovou uzdičkou sají nedostatečně a nedochází k dostatečnému transferu mléka.

Matky pak často musí přistoupit k odstříkávání nebo odsávání mateřského mléka, aby si zajistily dostatečnou tvorbu mateřského mléka a celý proces kojení se pro ni může stát velmi časově, fyzicky i psychicky náročný.

Pokud nemá matka dobrou podporu ve svém okolí, může dojít k předčasnému odstavení dítěte.

Děti jsou velmi adaptivní, snaží se mléko získat jakýmkoliv způsobem a tím se mohou velmi vyčerpat a následně být spavé.

Symptomy na straně dítěte: Slabé přisátí na prsu nebo láhvi, Usíná během krmení, Stále se odpojuje a znovu přisává během krmení, Často pláče u kojení, Příznaky refluxu, Časté vyplivování mléka, Mlaskavé zvuky během kojení, Říhání nebo kašlání během kojení, Kousání nebo žmoulání bradavky, Mléko vytéká koutky úst během kojení, Slabé přibývání na váze.

Pokud používá dudlík, tak si matka může všimnout, že často vypadává z úst, Ústní dýchání, chrápání, hlasité dýchání, Ucpaný nos, Vytékání mléka nosem, Frustrace z kojení nebo krmení z láhve.

Děti během krmení zapojují svaly jiným způsobem.

Zvýšeně aktivují tváře a rty, aby dokázaly sát mléko.

Pro děti se zkrácenou retní uzdičkou (zvláště tou horní) je typická aerofagie, která vede ke kolikám nebo refluxu.

Pokud dítě nepřibývá na váze podle představ lékaře, je matce často doporučeno, aby dítě dokrmovala formulí nebo aby přestala kojit a krmila dítě láhví.

Proces sání mléka je nepřiměřeně dlouhý a rodiče mají tendenci to dítěti ulehčit zvětšením otvoru v savičce.

Dítě usíná u krmení a Nedostatečně přibývá na váze.

Cílem terapie u kojenců je co nejdříve zlepšit či znovu nastolit kojení nebo překonat problémy, které má dítě při krmení z láhve.

Podle dostupných studií existují potvrzené souvislosti mezi orofaciálními uzdičkami a kojením, a proto je důležité zkontrolovat dutinu ústní a uzdičky a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc.

Amir, L. H., James, J. P., Donath, S. M. 2006. Reliability of the Hazelbaker Assessment Tool for Lingual Frenulum Function. International Breastfeeding Journal.

Odborní doporučení se v souladu s literaturou často soustředí na vyšetření dutiny ústní a na zvážení možnosti frenotomie u kojenců s výraznými potížemi.

Kojení je fyziologický proces pro matku i dítě, zajišťuje tak základní stav, a to jak po stránce fyzické, tak i psychické.

Dítě dostává od matky živiny a protilátky, do těla matky se zase uvolňují různé hormony.

Stimulací bradavek při kojení se uvolňují hormony jako oxytocin a prolaktin, které přinášejí psychické uvolnění a dávají větší pocit péče o své dítě.

Kojoení po porodu zvyšuje systémové hladiny oxytocinu.

Oxytocin stahuje hladké svalstvo okolo alveolů prsní žlázy, čímž vypuzuje mléko do kanálků.

Do procesu tvorby mléka se zapojují i další hormony - inzulín, thyroxin a kortizol.

Kolostrum neboli mlezivo je první mléko, které kojené dítě dostává.

Obsahuje větší množství bílých krvinek a protilátek než zralé mléko, zejména IgA.

Kolostrum pomáhá chránit dítě před průnikem mikroorganismů do organismu a předchází vzniku potravinových alergií.

Výzkumy také naznačují, že úplnější vyprázdnění prsu podpoří tvorbu mléka.

Tvorba mléka je silně závislá na tom, jak často se dítě krmí a jak dobře je schopno odebírat mléko z prsu.

Průměrný počet kojení je individuální, často se zmiňuje 10-12 za 24 hodin.

Ideální je kojit podle potrzeb miminka bez pevně stanoveného časového plánu.

Odběr mléka 8× za 24 hodin udržuje jeho tvorbu.

Foremilk je vodnaté mléko s nízkým obsahem tuků a vysokým obsahem sacharidů; hindmilk má vyšší obsah tuku.

Mateřské mléko obsahuje více než 100 různých složek a není možné jej plně nahradit umělou výživou.

Rady a poznámky pro zvládání zvuků během kojení patří k praktickým doporučením pro rodiče.

Infografika: Základní mechanismy kojení a možných problémů s uzdičkami

Bolest při kojení | Odbornice se sdílí s vámi tipy, jak se vyhnout problémům s kojením

V případě opakujících se zvuků polykání či záchvěvů dýchání je dobré vyhledat lékařskou radu a zvážit konzultaci s laktační poradkyní.

Je vhodné sledovat, zda se dítě vyvíjí podle očekávání a zda má dostatečné přibývání na váze.

Děti s retní uzdičkou mohou sát nedostatečně a přenášet mléko, což vede k nutnosti intervence.

Pokud v rodině existují potíže s kojením, je užitečné zapojit odborníky a využít podpůrné zdroje.

tags: #zvuky #pri #kojeni