Ztuhnutí svalů vlivem porodu a rozestup přímých břišních svalů (diastáza)

Těhotenství a porod představují pro ženské tělo rozsáhlou fyzickou i hormonální zátěž. V průběhu gravidity dochází k mnoha tělesným změnám, které jsou fyziologické a které ke graviditě patří. Ženské tělo se devět měsíců přizpůsobuje novému stavu a připravuje se na porod. Většina těhotenských změn je dočasná a po porodu vymizí, jiné změny jsou však trvalé.

Jednou z často probíraných a funkčně významných změn je rozestup přímých břišních svalů neboli diastáza. Diastáza (latinsky diastasis recti abdominis, česky také „rozestup přímých břišních svalů“) je stav, který postihuje zejména ženy v těhotenství a po porodu. Diastáza se objevuje v oblasti břicha, konkrétně mezi pravým a levým přímým břišním svalem. Pravá a levá strana přímého břišního svalu (musculus rectus abdominis) je spojena vazivem (linea alba). Z různých příčin dochází k rozestupu tohoto vaziva a břišní svaly se od sebe oddálí.

Co se s břišním svalem děje v těhotenství a proč vzniká diastáza

V těhotenství se břišní svaly roztahují, aby vytvořily prostor pro miminko. Tento stav je naprosto přirozený. V těhotenství totiž dochází k rozvolňování vaziva vlivem působení hormonů a také ke zvyšování nitrobřišního tlaku z důvodu růstu miminka. Břišní svaly byly dlouhou dobu vypojeny ze svého fungování a tento sval je u všech žen rozestoupen. Během těhotenství se břišní svaly roztahují a často dochází k rozestupu přímého břišního svalu, což se nazývá diastáza.

Rozestup může být v celé délce svalu, nebo jen v některé jeho části - nad pupíkem, v místě pupíku nebo pod ním. Nejčastěji se diastáza objevuje u těhotných a žen po porodu. V těhotenství se diastáza do jisté míry považuje za fyziologický jev. Diastáza se častěji vyskytuje u žen s vícečetným nebo častým těhotenstvím, u žen s velkým plodem, u žen s obezitou nebo u žen, které měly oslabenou břišní stěnu ještě před otěhotněním.

Projevy a rizika diastázy

Nejčastějším příznakem jsou bolesti dolních zad. Diastáza není bolestivá, může však mít vedlejší účinky, jako například bolest zad a křížů, kyčlí, pozdější bolesti krku, šíje a kolen, celkové špatné držení těla. Diastáza je označení pro rozestup větší než 2 prsty (cca 2,7 cm). Diastázu si může jednoduše každý vyšetřit sám pomocí hmatu podle instruktážního videa. Rozestup přímých břišních svalů může být viditelný na pohled, případně si jej umíte nahmatat v ležící poloze. Přestože diastáza nemusí být bolestivá, dbejte opatrnosti.

Riziky diastázy: Zvětšení vzdálenosti mezi přímým břišním svalem ohrožuje funkce břišní stěny, což může vést k větší náchylnosti k zraněním v oblasti bederní páteře a pánve. Mezi projevy pak mohou být bolesti beder, kyčlí nebo problémy s pánevním dnem i se zažíváním. Nezanedbatelným rizikem je také vznik kýly, která se může v místě oslabení vytvořit.

Proč se rozestup může udržet i po porodu (důvody trvajícího rozestupu)

Po porodu by se měly břišní svaly vrátit do původního stavu. Největší možnost reverzibility, tedy návratu do “normálu” je od prvního dne až do 8 měsíců po porodu. Jeden z důvodů je naše hlava. Po porodu do života ženy vstupují faktory jako nedostatek spánku, únava, hormonální nerovnováha, nedostatek prostoru na sebe a upozadění sama sebe. Vlivem nedostatečného spánku, fyzického a psychického stresu se v těle ženy zvyšuje hladina steroidního hormonu kortizolu. Jeho vysoká hladina má za následek přibývání na váze, psychické potíže, úzkosti a poruchy spánku. Tím vzniká začarovaný kruh, kdy je žena unavená, bez nálady, těhotenská kila nemizí a objevuje se deprese.

Dalším faktorem je stav před otěhotněním: to, v jakém stavu bude ženské tělo po porodu, záleží také na stavu před otěhotněním. Zdravý životní styl v mnohém pozitivně přispěje k rychlému a hladkému návratu. Pokud byla žena před těhotenstvím aktivní, pravidelně se pohybovala, jedla zdravě, dostatečně a kvalitně spala a starala se o své tělo, bude poporodní rekonvalescence rychlejší.

Fyzická příčina přetrvávání rozestupu může být také v poranění tkání během porodu. Pokud je pánevní dno těhotenstvím a porodem natolik poškozeno, že ani cílená fyzioterapie nepřináší efekt, je nutné vyhledat urogynekologa. V případě císařského řezu jsou během operace přeřezány kůže, nervy, fascie a vazy, středová čára rozříznuta vertikálně, což rekonvalescenci prodlužuje.

Vztah mezi oslabeným tělesným jádrem, ztuhlostí a držením těla

Tělesné jádro tvoří šest svalových skupin: bránice, pánevní dno, příčný břišní sval, vnitřní šikmé břišní svaly a vzpřimovače páteře. Tělesné jádro je po porodu zcela nabořeno a oslabeno. Přímé břišní svaly byly dlouhou dobu vypojeny ze svého fungování a tento sval je u všech žen rozestoupen. Po porodu může mít žena doslova pocit „díry“ v břiše. Návrat k jeho původním hodnotám bude nějaký čas trvat a právě zde se nabízí ženě velká šance pro vytvoření nového stabilního a funkčního jádra.

Vlivem rostoucího břicha dochází k posunu těžiště těla. Pohybuje-li se těhotná žena převážně mimo osu těla, téměř nevyhnutelně jí čekají problémy s pohybovým aparátem, zejména v oblasti bederní, ale i hrudní a krční páteře. Při takovém postoji dochází k nadměrnému bedernímu zakřivení s dopředu vychýlenou pánví, ke zvýšenému hrudnímu zakřivení a současně s tím k „uzavření“ hrudníku a předních deltů. Problém však nezačíná na hlavě, ale u chodidel, jejichž klenby v průběhu těhotenství dost často poklesnou.

Fyzioterapie a péče: prevence a řešení

Fyzioterapie v těhotenství a po porodu není jen o léčbě stávajících problémů, ale především o prevenci. Fyzioterapie je klíčovým nástrojem, který pomáhá ženám tyto problémy řešit, připravit tělo na porod a následně podpořit jeho regeneraci. Fyzioterapeuté nabízejí specializované cvičení a techniky, které jsou bezpečné a efektivní pro každou fázi mateřství. Fyzioterapie by měla být zahájena brzy po porodu, ideálně po uplynutí šestinedělí, pokud není doporučeno jinak.

Hlavní cíle fyzioterapie po porodu: regenerace pánevního dna, obnova břišních svalů a diastáza, náprava držení těla a péče o jizvu po císařském řezu. Fyzioterapeutka vede diagnostiku svalů a sestaví individuální plán pro jejich posílení. Fyzioterapie se zaměřuje na postupné a bezpečné posilování břišních svalů, aby se diastáza zmenšila a břišní stěna se zpevnila.

Správná aktivace hlubokého stabilizačního systému je klíčová. Cílem cvičení je aktivace svalů hlubokého stabilizačního systému a jejich vzájemná souhra. Je vhodné se zaměřit na práci s bránicí - brániční dech, nácvik nitrobřišního tlaku a naučit se pracovat se svaly pánevního dna. Kromě posilování je důležitá i práce na držení těla a dýchání.

Naopak je vhodné se vyhnout cvikům, které zvyšují protruze břišní stěny a nadměrně vydouvají břišní svaly - plankování, kliky, sklapovačky, sed-lehy a cvičení s těžkými váhami. Při snaze o návrat svalů do původního stavu se vyhýbejte přenášení těžkých předmětů a doporučuje se vstávat přes bok, aby nedocházelo k nadměrnému zatížení přímého břišního svalu.

Kdy zvážit chirurgické řešení

Tento problém lze vyřešit správným cvičením pod vedením zkušeného fyzioterapeuta, pokud však problém přetrvává, je nutná chirurgická intervence. Abdominoplastika může být opravdu jednou z alternativ. Vždy je to ale až úplně krajní řešení a k operaci se přistupuje většinou jen v případě závažných případů diastázy nebo s přidruženými problémy jako jsou velký kožní převis nebo kýla. Ani v případě, že by k operaci došlo, se cvičení nevyhnete. Každá břišní operace vyžaduje následnou rehabilitaci. Operace řeší důsledek, nikoliv příčinu vzniku diastázy.

Prevence a doporučení

  • Pravidelná fyzická aktivita i před plánováním těhotenství je nejefektivnější prevencí vzniku břišní diastázy.
  • Nezapomínejte procvičovat kromě břišních svalů také pánevní dno a komplexně hluboký stabilizační systém.
  • Pokud plánujete další těhotenství, doporučuji dát si nejprve břišní stěnu do pořádku, protože každým dalším těhotenstvím se neřešená diastáza zhoršuje.
  • Vyhledejte zkušeného fyzioterapeuta, který vám poradí, jak správně cvičit.
  • Buďte trpělivá: doba poporodní rekonvalescence může trvat až rok a je mylné domnívat se, že žena bude za šest týdnů po porodu vypadat stejně jako před otěhotněním.

Praktické tipy pro maminky

  1. Nespěchejte, uvolněte se a nic si nedokazujte. Nechte tělo, ať je spokojené.
  2. Při rehabilitaci spolupracujte s odborníkem: fyzioterapeutem nebo urogynekologem podle potřeby.
  3. Dbejte na kvalitní spánek, vyváženou stravu a postupné zařazování cvičení.
  4. Vstávejte přes bok, ne přes bříško, abyste minimalizovala zatížení rozestoupených přímých břišních svalů.
schematický obrázek diastázy a tělesného jádra

Těhotenství dává zároveň příležitost pro ženu, od základu své tělo „přestavět“ a upevnit jej ve správných základech, jakými jsou zdravé a silné tělesné jádro, fungující pánevní dno, pružná a silná páteř a chodidla. Těhotenství také krásně poukáže na naše tělesné slabé stránky, často se ozvou stará zranění a bolístky, na které jsme již dávno zapomněly. Během těhotenství a následně po porodu dojde k velkým tělesným změnám na všech úrovních, a proto je péče a prevence důležitá.

Samovyšetření diastázy břišních svalů

FázeCo se dějeCo dělat
TěhotenstvíRoztahování břišní stěny, zvýšení nitrobřišního tlakuPravidelný pohyb, prevence hlubokého stabilizačního systému
Bezprostředně po porodu (6 týdnů)Hojení, zmenšování dělohy, návrat orgánů na místoKlid, postupné zahájení fyzioterapie, šetrné cvičení
Poporodní rekonvalescence (do roku)Obnova svalů, možné přetrvání diastázyFyzioterapie, cílené cvičení, případné vyšetření urogynekologem

Pokud máte obavy z diastázy, nečekejte a vyhledejte pomoc odborníka. Většina případů se dá řešit konzervativně správným cvičením pod vedením zkušeného fyzioterapeuta, ale v některých případech může být nezbytné chirurgické řešení. S informacemi a vhodnou péčí však můžete výrazně zlepšit funkci břišní stěny a kvalitu vašeho života po porodu.

tags: #ztuhlsval #vlivem #porodu