Zrakové vnímání novorozenců a kojenců: Vývoj a důležité milníky

Oční vady a onemocnění v dětském věku představují specifickou, ale přitom velmi rozmanitou problematiku dětské oftalmologie. Cílem tohoto sdělení je srozumitelnou formou seznámit rodiče a laickou i odbornou veřejnost s očními nemocemi od novorozeneckého věku až po pubertu, a zdůraznit, čeho bychom si u očí svých dětí měli všímat. Dobré je také vědět, co je typické pro zrakový vývoj v různých věkových obdobích dítěte. Rodiče, kteří jsou od počátku nedílnou a důležitou součástí celého léčebně diagnostického procesu, by měli mít adekvátní informace.

Vývoj zrakových funkcí po narození

Vědci zjistili, že zrakové funkce nejsou vrozené a neměnné, ale po narození se teprve postupně vyvíjejí a vylepšují. Celý tento složitý systém různých reflexů, vazeb a podnětů probíhá na ose oko-mozek a je dokončen až kolem šestého roku věku. Po porodu nejsou oči a pomocné orgány zcela vyvinuty ani po stránce anatomické, ani po stránce funkční.

Novorozenec nemá dokonalou centrální zrakovou ostrost, prostorové vidění, periferní vidění ani barevné vidění. Pokud bychom to srovnali, tak novorozené dítě vidí zhruba asi desetinu toho co dospělý člověk. Novorozenec velmi dobře vnímá blízké předměty, a to zhruba do padesáti centimetrů před očima. S viděním do dálky je to horší, ale novorozeně nepotřebuje být nějak bystrozraké. Bude totiž nějakou dobu plně zrakově fixováno pouze na obličej, ruce a prsy své maminky. Sleduje světelný zdroj a zafixuje jej.

U novorozenců je sluch mnohem dokonaleji vyvinut než zrak. Kontrola zrakových funkcí u novorozence je velmi obtížná. Některé základní zrakové funkce jsou vrozené, přítomné od narození. Všechny ostatní složitější funkce, které zajišťují spolupráci obou očí, musí být naučeny. Správné postavení oka zajišťuje 6 okohybných svalů.

Zraková ostrost a její hodnocení u nejmenších

Určit přesnou úroveň zrakové ostrosti u novorozence není jednoduché. Tento tvoreček neumí při vyšetření spolupracovat, hodně spí a je někdy neklidný. Přesto zkušený oftalmolog může již základním očním vyšetřením do značné míry stupeň vidění zhodnotit. Dnes máme k dispozici metody, které dokážou poměrně přesně hodnotit zrakovou ostrost u novorozenců, kojenců nebo batolat.

Jedna z těchto metod je založena na principu takzvané preference (upřednostnění) strukturovaných podnětů. Novorozenec s normálním viděním dává přednost pohledu na strukturovaný podnět (například černobílá šachovnice) před pohledem na šedou, jednolitou plochu. Další možností je vyvolání optokinetického nystagmu u novorozenců. Pomocí rotujícího bubnu se šrafovanými páskami různé velikosti vyvoláme fyziologické pohyby očí.

Zrakové ústrojí novorozence má dobře vyvinutou sítnici, ale nízkou pohyblivost čočky a zrakovou ostrost (při narození přibližně 20/400). Plné ostrosti vidění dospělého dosáhne kolem prvního roku.

Vývoj zraku v prvních měsících života

Stimulace zraku u novorozence má svůj určitý význam, protože podporuje vývoj zrakových funkcí v období jejich rozvoje. V prvních měsících života dochází k propojení zrakových vjemů i s jinými smysly, například se sluchem, hmatem, čidly pro rovnováhu a podobně. Zrakové vazby mezi dítětem a matkou se podporují nejen řečí, dotykem a pohlazením, ale i úsměvem a koukáním dítěti do očí.

Novorozenec již za několik dnů po porodu začne vidět obličej matky a za několik týdnů rozezná detailně její oči, rty a ruce. Ve dvou měsících věku vidí ostře celý obličej maminky. Je prokázáno, že hluboká citová vazba matka-dítě má pozitivní vliv na rozvoj zrakových vjemů.

První měsíc

Novorozenec rozlišuje světlo a tmu, vidí rozmazaně, soustředí se na obličej na 20-30 cm. Upřednostňuje pohybující se předměty a kontrastní vzory. V tomto období miminko nejlépe zaostřuje na vzdálenost 20-30 cm, což je vzdálenost očí novorozence a očí matky v poloze při kojení. Novorozenec dokáže zaostřit na různé vzdálenosti, ale vzhledem k netrénovaným očním svalům je to pro něj velice náročné a namáhavé.

Druhý měsíc

Dítě vnímá obrysy obličejů a velkých předmětů. Začíná sledovat pohybující se objekty, lépe vnímá kontrasty. Začíná fixovat obrysy obličejů (zejména matky a rodinných příslušníků). Už poznává tváře lidí a usmívá se na ně. V tomto období miminko začíná vnímat obrysy obličejů a velkých předmětů.

Třetí a čtvrtý měsíc

Dítě vidí obličeje rodičů. Koordinace očí se zlepšuje, dítě začíná rozlišovat základní barvy. Třetí měsíc života proto někteří označují jako období, kdy začíná miminko lépe vidět. Miminko se umí koukat všemi směry a dokáže zaostřit na jakoukoli vzdálenost. Ve většině případů již nemusí sledovat svou ručičku při chytání předmětů. Ve čtvrtém měsíci sleduje kojenec ruce před svým obličejem a hraje si s nimi. Dokáže již otočit oči k podnětu bez pohybu hlavičky.

Pátý a šestý měsíc

Dítě začíná cíleně sahat po předmětech. Zlepšuje se ostrost vidění, dítě již dokáže rozpoznávat hlubší odstíny barev. V tomto věku miminko začíná vnímat barvy, nejraději má jasné a zářivé. V tomto období miminko dokáže zaostřit na jakoukoli vzdálenost a podívat se všemi směry. Zrak je téměř stejně ostrý jako u dospělého, dítě lépe vnímá detaily a chápe prostor. Vidí na cca 1 metr, dobře rozlišuje barvy.

Sedmý až devátý měsíc

Dítě bere předměty do ruky, natáčí je a obrací. V tomto věku miminko sleduje předměty ve svém zorném poli. Snaží se jich dotknout, chytit a střídavě sleduje ruku a předmět. Zhruba v osmém měsíci dítě rozlišuje drobné detaily (např. různé vzory na hračkách, drobné prvky v obrázcích).

Desátý až dvanáctý měsíc

Na konci prvního roku života dítě rodičům podává předměty přesně do ruky. Dobrá ostrost vidění, dítě rozpoznává tvary, hloubku a vzdálenosti. Reaguje na pojmenované osoby a předměty, začíná chápat souvislosti mezi viděným a slyšeným. V 12. měsíci života dítě vidí téměř stejně dobře jako dospělý.

Jak podpořit rozvoj zraku dítěte

Rodiče by měli novorozenci nabízet k prohlížení různé hračky a předměty (bezpečné a hygienicky vhodné). Je dobré dávat je dítěti blízko k očím a pohybovat s nimi do stran, nahoru a dolů. Novorozenec má dobře vyvinutý uchopovací reflex, a jakmile hračku uvidí, sáhne po ní a pak si ji prohlíží. Z pohledu maximální stimulace mozkových center jsou vhodné černobílé hračky (vzor šachovnice).

V prvním měsíci můžeme kapesní svítilnu rozsvítit vedle hlavičky dítěte. Ve čtvrtém měsíci můžeme zájem dítěte trénovat na nějakém pestrém předmětu. Budeme pohybovat např. V sedmém měsíci si s dítětem zahrajeme tzv. koukací hru. Budeme se schovávat před očima dítěte za noviny, polštářek nebo záclonu. Kolem osmého měsíce soustředíme zájem dítěte na jednoduše dosažitelné předměty, které rádo strká do pusy. Ve dvanáctém měsíci si můžeme hrát s míčem. Posaďte se s dítětem na zem asi 2m od sebe a kutálejte si míč.

Kontrastní kartičky - Černobílé od narození, od 3. měsíce lze použít i barevné.

Varovné signály a oční vady u dětí

Naprostá většina novorozených dětí má normální vývoj zrakových funkcí. Rodiče by si ale měli všímat eventuálních varovných změn. V průběhu prvních měsíců je stimulace zraku rozumný krok k podpoře vývoje dítěte.

Většina vrozených očních vad je dědičná nebo je k nim v rodině dispozice. Proto by rodiče měli na tuto skutečnost upozornit dětského lékaře. Rodiče sami a dětští lékaři mohou rozeznat některé změny na očích dítěte, jakými jsou např. nestejná šíře očních štěrbin (vrozený pokles víčka), šedavá barva zornice (vrozený šedý zákal), neprůhlednost rohovky (u vrozeného zeleného zákalu - glaukomu).

Šilhání

Již v kojeneckém věku jsou rodiče vnímaví vůči šilhání. Do jednoho roku věku se teprve vyvíjí společné vidění oběma očima dohromady a zašilhávání v tomto věku je normální. Občasné šilhání do půl roku věku je považováno odborníky za normální. Výjimečně může být šilhání u kojence příznakem vážného onemocnění oka - zhoubného nádoru sítnice. Postižené oko se odchyluje trvale a leckdy je to provázeno změnou barvy panenky (zornice) - zornice dělá dojem, že září. Tento zhoubný nádor s nejčastějším výskytem do jednoho roku věku dítěte lze při včasné diagnóze téměř ve 100 % případů vyléčit a zachránit život dítěte.

Můžeme předpokládat, že šilhající dítě pozoruje dvojitý obraz. Aby tomu tak nebylo, je jedno oko vyřazeno z činnosti (to zrakově slabší) - potom tedy 50 -70% případů končí tupozrakostí (amblyopií). Metoda léčení je jednoduchá a účinná. Zdravé oko zakryjeme speciální klapkou (okluzorem) a tím bude druhé oko trénováno.

Dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus

Každé malé dítě je trochu dalekozraké. Nepotřebuje žádné brýle, protože děti mají velmi elastickou oční čočku a ta vše vyrovná. Vyskytuje se hlavně ve školním věku. Mezi nejčastější oční vady u dětí patří již zmiňované šilhání, dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus a obvykle se korigují brýlemi.

Úlohou dětských brýlí je především správná korekce zraku. Proto brýle musí dobře sedět. Je nutné najít takový model, který odpovídá anatomii dětské hlavy, proto nesmí být moc velký. Správné brýle pro Vaše dítě Vám nejlépe pomohou vybrat oční optici. Také u slunečních brýlí nezapomeňte na to, že oči Vašich dětí jsou velmi citlivé. U dětí s vyššími refrakčními vadami je nezbytně nutné objednat dvoje brýle. Jedny na pravidelné nošení a druhé jako rezervní.

Kdy navštívit očního lékaře

Intenzivní pozornost je třeba věnovat od narození nedonošeným dětem, u kterých je s celkovou nezralostí spojen i nedokončený vývoj oka. K očnímu lékaři byste měli své dítě objednat nejen, když si všimnete jakýchkoliv změn na jeho očích, ale i změn chování a motoriky, které mohou souviset právě se zhoršeným viděním.

Pokud se vám něco ve vývoji dítěte nezdá, v klidu si o tom promluvte v rodině a pak i v ordinaci pediatra. Pamatujte, že vše má svůj čas, tedy i růst a prospívání vašeho miminka.

tags: #zrakove #vnimani #novorozenec #itatinek