Znovunabytí porodní hmotnosti: dopady na vývoj, chování a budoucí úspěch dítěte

Existuje řada studií, které potvrzují výrazný vliv prostředí, chování a fyzického i psychického zdraví matky na zdraví a porodní hmotnost dítěte.

Jak ale souvisí porodní hmotnost dítěte s tím, jak bude dítě v budoucnu prospívat, jak se bude chovat a jaké bude mít například studijní a pracovní vyhlídky?

Touto problematikou se ve svém článku, který vyšel v prestižním vědeckém časopise PLOS ONE zabývali vědci z výzkumného centra RECETOX Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Většina současných studií zkoumá vztah mezi porodní hmotností a problémovým chováním dětí zejména s důrazem na rozdíl mezi dětmi s nízkou porodní hmotností (pod 2 500 g) a běžnou porodní hmotností.

Z těchto výzkumů poměrně jednoznačně vyplývá, že děti s nízkou porodní hmotností mají vyšší pravděpodobnost poruch chování v pozdějším věku.

Výzkumníci z RECETOXu pod vedením prof. Julie Dobrovolné si položili otázku, je-li možné tento vztah zobecnit i pro kategorii dětí s běžnou porodní hmotností (2 500 - 4 500 g).

Hledali odpovědi na to, zdali jsou děti na dolní hranici běžné porodní hmotnosti více náchylné k problémovému chování než ty, které váží více.

Aby mohli výzkumníci tento předpoklad potvrdit, nebo naopak vyvrátit, využili data z dlouhodobé populační studie ELSPAC.

Zkoumaný vzorek populace tvořilo 1 796 dětí, které se narodily na počátku 90. let v Brně.

Zatímco jejich porodní hmotností a délka byla získána z dostupných porodních záznamů, potíže či poruchy chování byly hodnoceny standardizovaným kvalitativním nástrojem, kterým je tzv. dotazník předností a nedostatků vyplňovaný rodiči dětí k danému věku.

Jedná se o poměrně krátký dotazník sloužící k posouzení chování, emočního prožívání a sociálních vztahů dětí a dospívajících ve věku od 3 do 16 let.

Pro účely této studie byly využity odpovědi matek hodnotící chování svých dětí ve věku 7 let.

„Analýzou těchto dat jsme zjistili, že existuje vztah mezi porodní hmotností a potížemi v chování u dětí školního věku.

Konkrétně můžeme říct, že nižší porodní hmotnost v daném vzorku populace souvisela s projevy hyperaktivity, nepozornosti a s problémy ve vztazích s vrstevníky v pozdějším věku.“

Podle prof. Julie Dobrovolné, jedna z autorek studie a vedoucí výzkumné skupiny Environmentální fyziologie ve výzkumném centru RECETOX, je tato souvislost významná pro pochopení, jak prenatální prostředí ovlivňuje chování a rozvoj.

Dle řady autorů ovšem existuje souvislost mezi chováním dětí a jejich akademickou či pracovní úspěšností v pozdějším životě.

„Tato souvislost byla opakovaně prokázána mezi tzv. externalizujícími potížemi v chování, mezi které spadá i hyperaktivita a nepozornost hodnocená v naší studii.“

U dětí, které vykazují nižší míru externalizujících potíží chování, existuje vyšší pravděpodobnost toho, že budou v dospělosti úspěšnější v pracovním, studijním, ale i společenském životě.

Z těchto znalostí a s pomocí zjištění naší studie bychom mohli odvodit, že existuje vztah mezi prenatálním prostředím, porodní hmotností a chováním v dětství, které by pak v důsledku mohly mít vliv na úspěšnost jedince v dospělosti, uvedla Lucie Ráčková, postgraduální studentka profesorky Julie Dobrovolné.

Uvedený vztah však nemusí být určující a neměnný, a výsledky dosahované v dospělosti lze velmi výrazně ovlivnit.

Z konkrétních, již publikovaných, studií víme, že se problémové chování v dětství dá upravovat učením dítěte sebeovládání, tedy schopnosti zvládat a vědomě kontrolovat své emoce a pracovat se svými pocity.

Je prokázáno, že děti, které umí lépe ovládat projevy svých emocí, jsou v dospělosti úspěšnější v pracovním, akademickém i sociálním životě než ty, které to neumí.

Velký význam na chování dětí mají pochopitelně i vztahy v rodině a přístup rodičů a učitelů k dítěti.

Děti, které vyrůstají v láskyplném, pečujícím a pozitivně působícím prostředí projevují méně problémové chování než děti žijící v chaotickém, kontrolujícím, negativně působícím a agresivním prostředí.

Studie výzkumníků z centra RECETOX prokazuje souvislost porodní hmotnosti dítěte s chováním dětí ve školním věku a v kombinaci s dalšími studiemi naznačuje i možnou souvislost s budoucí úspěšností ve studiu či v zaměstnání.

Současně také uvádí, že zejména kvalitním rodinným zázemím a budovanou schopností pracovat se svými emocemi je možné tento nepříznivý vztah výrazným způsobem ovlivnit.

Studie také upozorňuje na to, že na porodní hmotnost dítěte má určující vliv prostředí, které působilo na matku v těhotenství, a také psychická a fyzická pohoda a zdraví samotné matky.

Normální a nedonošené děti: definice a klinické souvislosti

Normální váhové rozmezí donošeného novorozence se pohybuje mezi dvěma a půl a čtyřmi a půl kilogramy.

Ale bývají miminka vážící i přes pět kilo.

Nejtěžší, na které si vzpomínám, mělo pět tisíc dvě stě gramů.

Na naší porodnici se rodí obvykle fyziologičtí novorozenci.

O zdraví jedince se rozhoduje už v období embryonálního vývoje.

Váha a míry novorozence tak může do značné míry napovědět, jaký bude zdravotní stav dítěte v budoucnosti.

Na novou metodu, která dokáže v hrubých rysech předpovědět, jaké nemoci by mohly jedince v jeho budoucím životě postihnout, přišel britský epidemiolog David Barker.

Janda: Nízká porodní hmotnost ve vyspělých zemích není na podkladě přijímání malého množství živin ženou, ale tím, že neprocházejí dobře placentou.

Vývoj plodu v období těhotenství je samozřejmě možné detailně sledovat díky ultrazvuku.

Janda: Existují tabulky ze kterých lze odečíst, jak je plod veliký, jestli se dobře vyvíjí, jaký je obvod hlavičky a tak dále.

Lékaři v poslední době často mluví o nové epidemii a tou je obezita.

Janda: Tak to není, programování začíná především po narození a jsou případy obezity, které jsou vyloženě patologické, to znamená, že příčinou bude nějaká závažná porucha.

Novorozenci s nízkou porodní hmotností (NNPH) jsou děti s porodní hmotností pod 2500 g (bez ohledu na etiologii a délku těhotenství).

Jejich incidence stále zvolna stoupá, např. v roce 2009 tvořili NNPH 7,8 % všech živě narozených.

Tato tendence je dána nárůstem počtu vícečetných gravidit, posunem věku rodiček (s vyšším věkem rodičky stoupá incidence porodnických patologií) a vlivem sociálně-ekonomických faktorů (zanedbaná prenatální péče).

Nedonošení/donošení hypotrofičtí - hmotnost je pod 5.

Centrum pro extrakorporální membránovou oxygenaci novorozenců (ECMO centrum) - 1 centrum na ČR při perinatologickém centru III.

Definice: novorozenec porozený před dokončeným 37.

Předčasný porod by měl být veden na pracovišti, které je dostatečně vybavené k péči o nezralé novorozence.

Na počátku předčasného porodu se provádí tokolýza, aby se získal čas na provedení maturace plic plodu podáním kortikoidů matce.

V případě podezření na infekci je indikována antibiotická terapie matky.

Intrauterinní zpomalení růstu postihuje nejdříve hmotnost, pak délku a nakonec obvod hlavy.

Při růstové retardaci v pozdní fázi gravidity se jedná o tzv. asymetrický typ, novorozenci jsou „dlouzí a hubení", při růstové retardaci začínající před 28. týdnem těhotenství se popisuje tzv. Růst NNPH časně po narození bývá z různých důvodů negativně ovlivněn a tyto děti mají v termínu porodu obvykle nižší hmotnost i délku než donošení novorozenci.

Tento jev se nazývá EUGR - extrauterine growth restriction.

Nejvíce rizikovou skupinou jsou NVNPH a NENPH.

Cílem výživy je normalizace růstu a optimalizace tělesného složení.

Tyto děti mají často extrémně vysoké nutriční a minerálové potřeby.

Novorozenci s přiměřeným růstem a časným postnatálním catch-up (urychlením růstu) obvykle nevyžadují zvláštní nutriční intervenci.

O něco více rizikovou skupinou jsou novorozenci s IUGR bez časného postnatálního catch-up.

Nejvíce rizikovou skupinou jsou novorozenci narození jako eutrofičtí, ale s postnatálně vzniklou EUGR.

Kojení nebo výživa odstříkaným mateřským mlékem je ideální formou výživy.

U NNPH je nutné důsledné sledování růstových parametrů (hmotnost, délka, obvod hlavy) a minerálového a kostního metabolismu.

NNPH, kteří nemohou být kojeni, se doporučuje výživa formulí pro nedonošené děti, a to do dokončeného 40. NNPH s přiměřeným růstem, časným posnatálním catch-up a IUGR, kteří nemohou být kojeni, mohou být cca od 38.

Post-discharge formule jsou určené pro novorozence s EUGR, popř. IUGR, kteří nemohou být kojeni, nebo nedostávají dostatečný objem mateřského mléka.

U dětí narozených po 35. U dětí narozených před 35. týdnem těhotenství lze příkrmy zavádět 5-8 měsíců od data narození, ne dříve než po ukončeném 3. měsíci (13. týdnu) korigovaného věku dítěte.

Infografika: Porodní hmotnost a vývoj dítěte

Průvodce výchovou zvídavého dítěte od narození do 3 let - PROMO VIDEO

↑ Sekce perinatální medicíny ČGPS. Koncepce perinatologického programu [online]. [cit. ↑ PEYCHL, Ivan. Nedonošené dítě v péči praktického a nemocničního pediatra. 1. vydání. Galén, 2005. s. ↑ GOMELLA, TL, et al. Neonatology : Management, Procedures, On-Call Problems, Diseases, and Drugs. 6. vydání. Lange, 2009. s. ↑ a b c d e f Pracovní skupina dětské gastroenterologie a výživy. Doporučení pracovní skupiny gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat. Česko-slovenská pediatria. 2014, roč. -, vol. duben, s.

tags: #znovunabyti #porodni #hmotnosti