Vaječníky jsou součástí ženského pohlavního ústrojí. Jejich hlavním úkolem je tvorba a uvolňování zralých vaječných buněk (vajíček). Po oplodnění vajíčka mužskou spermií vzniká začátek nového života. Velikost vaječníku, jeho tvar i vzhled se v průběhu života ženy mění. Největší velikost dosahují vaječníky mezi 20. a 30. rokem života ženy. V období dětství až do doby pohlavního dospívání je povrch vaječníku hladký. S nástupem puberty pod vlivem hormonálních změn začínají dozrávat pohlavní buňky a tak se povrch vaječníku mění. Objevují se na něm jizvy po uvolnění zralého vajíčka - ovulaci. Vaječníky kryje vrstva buněk. Tyto buňky se vyvíjejí do podoby vajíček, zanořují se do tkáně vaječníku, kde je obklopuje membrána folikulu. Každý měsíc dozraje jeden folikul a zralé vajíčko se z něj po jeho prasknutí uvolní. Některé ženy mohou ovulaci pociťovat jako tupou bolest v dutině břišní. Bolest se objevuje při uvolnění vajíčka z folikulu. Každá žena tyto pocity nemusí nějak intenzivně zaznamenávat.
Kromě této role hrají vaječníky podstatnou úlohu v endokrinním systému. Vaječníky jsou endokrinní žlázy, které jsou řízeny podvěskem mozkovým, což je endokrinní žláza na spodině mozku. Podvěsek mozkový vytváří nejprve hormon stimulující folikuly (FSH), který se krevním oběhem dostává do vaječníku. FSH podporuje vývoj folikulů a vajíček, ale také podněcuje ve vaječnících tvorbu hormonu estrogen. Pod vlivem tohoto hormonu dochází k ztluštění sliznice dělohy a přípravě k přijetí oplodněného vajíčka. Estrogen také podporuje tvorbu bílkovin v organismu a vede k zadržování tekutiny. Po prasknutí folikulu a uvolnění vajíčka vstupuje na scénu další hypofyzární hormon, luteinizační hormon, který vede v prázdném folikulu k vývoji tzv. žlutého tělíska. Žluté tělísko vytváří a vyplavuje vlastní hormon, progesteron. Pokud není vajíčko během dvou týdnů oplodněno, žluté tělísko zaniká, končí produkce progesteronu a zbytnělá děložní sliznice odumře, odloučí se v podobě menstruačního krvácení.
Vývoj vaječníků je z velké části ukončen již ve třetím měsíci nitroděložního života plodu ženského pohlaví. Od té doby se až do začátku puberty mění jen málo. V okamžiku narození obsahují vaječníky děvčátka 40 000 až 300 000 prvotních folikulů, z nichž každý obsahuje nezralé vajíčko. V průběhu života se uvolní většinou 500 vajíček. V průběhu menopauzy dojde k zástavě tvorby hormonů a v důsledku toho ustane také uvolňování vajíček. Velké množství zralých vajíček přeruší v tomto stadiu svůj vývoj a zanikne. Mimo přirozeného ukončení uvolňování vajíček v menopauze je nejčastější příčinou poruch funkce vaječníků tvorba cyst. Cysty se zvětšují, a i když jsou většinou nezhoubné, dosáhnou mnohdy takových rozměrů, že se břicho ženě zvětší tak, jako by byla těhotná. Cysty mohou být spouštěčem bolesti při prasknutí nebo otočení kolem své osy. U malých cyst dojde k samovolnému zhojení.

Pomocí přístroje lze prohlédnout oba vaječníky, zjistit jejich tvar, velikost i hustotu tkáně. Jsou trubicovité orgány, které začínají volněn dutině břišní a ústí po obou stranách dělohy. Jsou dlouhé 10-15 cm. Volný konec vejcovodu je opatřen řasami, fimbriemi. Ty se v průběhu ovulace přibližují k vaječníku a svými pohyby usnadňují vniknutí vajíčka do vejcovodu. Smršťování hladké svaloviny vejcovodů a pohyby řasinek na sliznici usnadňují postup vajíčka směrem do dělohy. Ve vejcovodu také dochází k oplodnění vajíčka, které se zde začíná dělit.
Sliznice děložní - je nejvnitřnější vrstva děložní stěny, vystýlá dutinu děložní. Sliznice prodělává cyklické změny, které vyvolávají hormony vaječníků. Svalovina děložní - je střední, nejsilnější vrstvou děložní stěny. Skládá se z hladké svaloviny a její snopce jsou uspořádány do spirál. V průběhu těhotenství se svalová vlákna prodlužují a zesilují. Vazivový povlak - je povrchová vrstva děložní stěny. Po obou stranách dělohy vytváří široký vazivový pruh, tzv. široký vaz děložní. K širokému vazu děložnímu jsou dalšími závěsy fixovány také vejcovody a vaječníky, čímž jsou udržovány ve správné poloze.
Je dutý orgán z hladké svaloviny, dlouhý přibližně 8 cm. Slouží k pohlavnímu spojení a jako odvodní cesta pohlavní. Upíná se na hrdlo děložní a vyváří tak klenbu poševní. Vnitřní stěna pochvy je kryta sliznicí s vrstevnatým dlaždicovým epitelem. Na děložním čípku přechází v epitel jednovrstevný válcový. V místě tohoto přechodu dochází často k patologickým změnám. Pochva je osídlena mikroflórou poševní. Poševní vchod je u žen před prvním pohlavním stykem kryt slizniční řasou zvanou hymen. V panenské bláně je malý kruhový otvor, kterým odchází sekret a za menstruace krev a zbytky odloučené sliznice. Začíná pod vlivem hormonů v období pohlavního dospívání a končí mezi 40. -50. rokem tzv. menopauzou, kdy vajíčko přestanou dozrávat a ovariální cyklus je ukončen.
Každý ovariální cyklus začíná dozráváním jednoho vajíčka ve folikulu vaječníku pod vlivem FSH. Folikul roste a zvětšuje se množství tekutiny uvnitř. Zrající folikul začne být hormonálně aktivní a produkuje hormon estrogen. Zralý folikul se jmenuje Graafův folikul. Ten tlakem tekutiny praská, zralé vajíčko je uvolněno a dostává se na povrch vaječníku, kdy je zachyceno vejcovodem. Okamžik prasknutí Graafova folikulu a uvolnění vajíčka se nazývá ovulace. V místě prasklého Graafova folikulu vzniká tzv. žluté tělísko. Svoji barvu a také název získalo ukládáním tuku a žlutého barviva. Celý ovariální cyklus od počátku zrání folikulu až po zánik žlutého tělíska trvá 28 dní. V návaznosti na ovariální cyklus probíhají také změny děložní sliznice - začíná po ukončení menstruačního krvácení, při kterém byla děložní sliznice odloučena. V této fázi se děložní sliznice opět vytváří, roste a zvyšuje se. Současně se obnovují žlázky ve sliznici a znovu vytváří, roste a zvyšuje se. Fáze růstu děložní sliznice probíhá přibližně od 5. do 12. dne. Navazuje na fázi růstu děložní sliznice. Pokračuje růst děložní sliznice a žlázek, které vytvářejí sekret bohatý na glykogen a lipidy. Nyní je obnovená děložní sliznice nejlépe připravena na přijetí oplozeného vajíčka, kterému sekret děložní sliznice poskytuje výživu. Sekreční fáze trvá zhruba od 12. do 27. dne menstruačního cyklu pod vlivem hormonu progesteronu, který vzniká ve žlutém tělísku vaječníku. Během této fáze menstruačního cyklu, zpravidla 14. den, dochází ve vaječníku k prasknutí Graafova folikulu a uvolnění vajíčka - ovulace. Vajíčko se dostane do vejcovodu a postupně jím docestuje do dělohy. Je vyvolána prudkým poklesem hladiny progesteronu. Tím dojde k prudkému zúžení cév, které zásobují děložní sliznici. Ta zůstává po dobu několika hodin nedokrvená, bez přívodu kyslíku a živin. Buňky sliznice odumírají a sliznice se rozpadá. Ischemická fáze je velmi krátká, probíhá 28. Je další fází, jež navazuje na ischemickou fázi. Nastává uvolnění zúžených cév, odumřelá sliznice se začne odlučovat a je vyplavována menstruační krví. Ta vytéká z uvolněných cév. Menstruační krvácení trvá zpravidla čtyři dny. Začátek krvácení je prvním dnem nového menstruačního cyklu. Jestliže dojde k oplodnění vajíčka, žluté tělísko nezaniká, nadále produkuje hormon progesteron. Ischemická ani menstruační fáze nenastane. Probíhá pouze ve fertilním období ženy, tedy v plodném období, kdy může žena otěhotnět. Začátek i konec tohoto období je individuální a odvíjí se od zdravotního stavu, genetických faktorů, životního stylu a vnějšího prostředí.

Kožní řasy vyplněné tukovou tkání, s malým množstvím hladké svaloviny. Spolu s malými stydkými pysky uzavírá štěrbinu stydkou, ve které se nachází poševní vchod. Kůže stydkých pysků je silně pigmentovaná a obsahuje velké množství potních a mazových žláz. Nacházejí se pod velkými stydkými pysky, které je zcela překrývají. Malé stydké pysky jsou menší a mají charakter sliznice. Na vnitřní straně obsahují množství mazových žlázek. Je nepárové topořivé těleso, které je uložené nad vchodem poševním, těsně nad ústím močové trubice. Zde je viditelný jako drobný kulovitý útvar o průměru 7 mm. Obsahuje velké množství nervových zakončení, která jej činí velmi citlivým a dráždivým.

Tvorba ženských pohlavních hormonů je řízena gonadotropními hormony z předního laloku hypofýzy. Jedná se o FSH - folikuly stimulační hormon, LH - luteinizační hormon. FSH podporuje růst a zrání folikulů vaječníku, zrající folikul dále produkuje estrogeny.
Je období od oplození vajíčka až po porod. Toto období trvá 280 dní. Ke splynutí vajíčka a spermie dochází ve vejcovodu, kde je vajíčko oplodnitelné pouze 10-12 hodin. Spermie zůstávají životaschopné zhruba dva dny. Spojí-li se ve vejcovodu zralé vajíčko a spermie, proniká pouze jedna ze skupiny spermií membránou vajíčka a dojde k jejich splynutí. Dojde ke vzniku zygoty, která se začne dělit - rýhovat. Postupně dochází ke vzniku moruly, která obsahuje 22 buněk, dále blastula obsahuje váček vyplněný tekutinou.
Embryonální vývoj plodu trvá do konce třetího měsíce těhotenství. V tomto období se zakládají všechny orgány a orgánové soustavy plodu. Je orgán, který se vyvíjí z povrchových buněk zárodku. Začíná se vyvíjet ihned po nidaci plodu a konečného vývoje a plné funkčnosti dosahuje ve 3. měsíci těhotenství. Ve sliznici děložní je placenta uchycena svými výběžky - klky. Mezi nimi proudí krev z cév děložní sliznice. Skrz stěnu klků dochází k výměně látek mezi krví matky a plodu. Plod je s placentou spojen pupeční šňůrou, která obsahuje jednu pupeční žílu a dvě tepny, které vedou krev od placenty k plodu a naopak. Látková výměna - z krve matky prostupují skrz stěnu klků kyslík a živiny do krve plodu a naopak z jeho krve jsou odebrány do krve matky zplodiny metabolismu plodu. Ochranná funkce placenty - placenta chrání plod před vniknutím některých škodlivin a patogenních mikroorganismů. Slouží jako placentární bariéra. Hormonální reakce - placenta produkuje cg - choriový gonadotropin, který udržuje v činnosti žluté tělísko.

Doba porodní - začíná stahy děložní svaloviny, kontrakcemi, které se postupně dostavují ve stále kratších intervalech a stávají se pravidelnými. Tyto stahy jsou vnímány ženou bolestivě, proto jsou označovány jako porodní bolesti. Vlivem kontrakcí a tlaku sestupujícího plodu se otevírá děložní hrdlo a tím končí první doba porodní. Doba porodní - při ní dochází vytlačování plodu z dělohy do pochvy a z těla ženy ven. Na jeho vytlačení se podílí kontrakce dělohy a břišní lis, který rodící žena používá při každé kontrakci. Porodními cestami postupuje za fyziologických podmínek nejprve hlavička, která je největší a podílí se na otevírání porodních cest. Za ní postupují trup a končetiny. Doba porodní - nastává zpravidla za 10-30 minut po ukončení druhé doby porodní, kdy se začne od stěny děložní odlučovat placenta, která je vypuzena z porodních cest i obaly plodu. Jedná se o 6 týdnů po porodu. V tomto období se tělo ženy opět dostává pomalu do stavu před těhotenstvím. Dochází ke zmenšení a zavinutí dělohy, hojí se porodní poranění, zmenšuje se břišní stěna. Po ukončení šestinedělí se obnovuje menstruační cyklus. Laktace neboli tvorba mléka v mléčné žláze má pro zdravý vývoj novorozence velký význam. Vlivem hormonů prolaktinu z adenohypofýzy, začíná mléčná žláza produkovat tzv. mlezivo neboli kolostrum a po několika dnech je mlezivo nahrazeno zralým mateřským mlékem.
Krevní oběh plodu je specifický a s ohledem na skutečnost, že orgány plodu nejsou funkční, je zcela závislý na přívodu kyslíku a živin prostřednictvím placenty z krve matky. Stejným způsobem také přes placentu odevzdává do krve matky zplodiny své látkové výměny. Krev matky a plodu se však nemísí, je zcela oddělena. Okysličená krev se od placenty plodu dostává pupečníkovou žilou. Ta skrze pupeční otvor ve stěně břišní vstupuje do těla plodu, dostává se do jater, které okysličuje, a po průchodu játry se spojuje žilní spojkou s dolní dutou žílou. Tou je krev odváděna do pravé srdeční síně, kde je vytvořena v přepážce mezi pravou a levou síní kruhový otvor.
Žena, která dává přednost co nejpřirozenějšímu porodu, by se na něj měla během těhotenství soustavně připravovat a navštěvovat kurzy, kde se dozví o porodu co nejvíce. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat nácviku relaxace a správného dýchání. Důležitým bodem je také otevřená diskuze o úkonech, které mohou být během porodu zapotřebí. V současné době vítá velká část žen účast partnera při porodu. Podporu však může poskytnout také matka nebo nejbližší osoba.
Cysta žlutého tělíska je časté onemocnění vaječníků, které vzniká během menstruačního cyklu. I když je často benigní a sama odezní, pochopení jejího významu je pro zdraví žen zásadní. Tento článek si klade za cíl poskytnout komplexní přehled o cystách žlutého tělíska, včetně jejich definice, příčin, symptomů, diagnózy, možností léčby, komplikací, preventivních strategií a dlouhodobého výhledu. Cysta žlutého tělíska je tekutinou naplněný vak, který se vytvoří na vaječníku po uvolnění vajíčka během ovulace. Žluté tělísko je dočasný endokrinní útvar, který hraje zásadní roli v regulaci hormonů, zejména progesteronu, který je nezbytný pro udržení raných fází těhotenství. Pokud k otěhotnění nedojde, žluté tělísko obvykle degeneruje. V některých případech se však může naplnit tekutinou a vyvinout se v cystu. I když cysty žlutého tělíska primárně souvisí s normálním fungováním menstruačního cyklu, některé faktory prostředí mohou ovlivnit jejich vývoj. Existují omezené důkazy o tom, že genetická predispozice nebo autoimunitní onemocnění mohou hrát roli ve vývoji cyst žlutého tělíska. Ženy s rodinnou anamnézou ovariálních poruch však mohou být vystaveny mírně zvýšenému riziku. Životní styl, jako je strava a cvičení, může ovlivnit celkové hormonální zdraví. Strava s vysokým obsahem zpracovaných potravin a nízkým obsahem esenciálních živin může přispívat k hormonální nerovnováze, což může zvyšovat pravděpodobnost vzniku cyst. Většina cyst žlutého tělíska je asymptomatická a nezpůsobuje žádné znatelné příznaky. Diagnóza cysty žlutého tělíska obvykle začíná důkladným klinickým vyšetřením. Lékař odebere podrobnou anamnézu pacientky, včetně menstruačního cyklu, symptomů a veškeré relevantní anamnézy. Ultrazvuk: Nejběžnějším zobrazovacím vyšetřením používaným k diagnostice cyst žlutého tělíska je pánevní ultrazvuk. Většina cyst žlutého tělíska nevyžaduje léčbu a sama odezní. Krátkodobé komplikace zahrnují především akutní bolest a nutnost chirurgického zákroku. Většina cyst žlutého tělíska spontánně odezní během několika menstruačních cyklů bez jakýchkoli dlouhodobých následků. Včasná diagnóza a vhodná léčba jsou klíčem k příznivé prognóze. Co je cysta žlutého tělíska? Cysta žlutého tělíska je tekutinou naplněný vak, který se po ovulaci vytvoří na vaječníku. Co způsobuje cysty žlutého tělíska? Tyto cysty se tvoří jako normální součást menstruačního cyklu, když žluté tělísko správně nedegeneruje. Jaké jsou příznaky cysty žlutého tělíska? Mnoho žen nepociťuje žádné příznaky, ale některé mohou mít bolesti v pánevní oblasti, nadýmání nebo nepravidelný menstruační cyklus. Stručně řečeno, cysty žlutého tělíska jsou častým a obvykle nezhoubným onemocněním, které se může objevit během menstruačního cyklu. I když často odezní bez léčby, pochopení jejich příznaků, diagnózy a léčby je pro zdraví žen zásadní. Disclaimer: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje odbornou lékařskou pomoc.

Menstruační cyklus je často velmi opomíjené téma, které si ale svou pozornost ROZHODNĚ ZASLOUŽÍ. Co to vlastně je? Od puberty se v ženském reprodukčním systému začínají projevovat pravidelné cyklické změny, které regulují funkci vaječníků a dělohy v rámci přípravy na oplodnění a těhotenství. Menstruační cyklus je tedy přirozený proces, který probíhá ženském těle a připravuje ho na možné těhotenství. Tento cyklus obvykle trvá 28 dní, ale za “normální” délku se považuje 21-35 dní (u dospívajících až 45). Je důležitým ukazatelem funkcí těla a může poskytnout důležitou zpětnou vazbu o tom, jak se k sobě chováme. 1. Folikulární fáze (1.-13. den): Začíná prvním dnem menstruace a končí ovulací. Menstruace (1.-5. den): Toto je fáze, kdy tělo odstraňuje neoplodněné vajíčko a vrstvu děložní sliznice. 2. Luteální fáze (15.-28. den): Po ovulaci se folikul přemění na žluté tělísko, které produkuje progesteron. Tento hormon připravuje dělohu na možné těhotenství. Ovulace (14. den): V této fázi se uvolňuje zralé vajíčko z vaječníku. Hormonální nerovnováha: Hormony jako estrogen a progesteron hrají klíčovou roli v regulaci cyklu. Zdravotní stav: Nemoci, jako je syndrom polycystických ovarií (PCOS), problémy se štítnou žlázou a další nemoci. Menstruační cyklus není jen o menstruaci samotné. Je to komplexní proces, který odráží celkové zdraví ženy a její reprodukční schopnosti. Reprodukční zdraví: Pravidelný cyklus je klíčový pro možnost otěhotnění. Celkové zdraví: Nepravidelnosti v cyklu mohou být prvním signálem zdravotních problémů. Hormonální rovnováha: Hormony, které regulují menstruační cyklus, ovlivňují i další tělesné funkce, včetně metabolismu, nálady a energetických hladin. Menstruační cyklus je základním aspektem ženského zdraví. Pochopení jeho fungování a faktorů, které ho ovlivňují, může ženám pomoci lépe pečovat o své zdraví a včas identifikovat případné problémy.
Na závěr uvádíme zkrácený přehled a odkazy na literaturu: Carmichael, M. A., Thomson, R. L., Moran, L. J., & Wycherley, T. P. (2021). The impact of menstrual cycle phase on athletes’ performance: a narrative review. Mihm, M., Gangooly, S., & Muttukrishna, S. (2011). The normal menstrual cycle in women. Délka ovarialního cyklu je nejčastěji 28 dní (ale pohybuje se v rozmezí 24-36 dní). V ováriu jsou folikuly, které obsahují oocyty. Množství folikulů se v průběhu života ženy mění - nejvíc jich je u plodu v 5.-6. měsíci, při narození jich je jen 1-2 milióny a při menarché přibližně 500 000. Na počátku cyklu se začne několik folikulů zvětšovat, kolem oocytu vzniká dutinka, ale pouze jeden začne růst rychleji. Kolem 6. dne vzniká folikul dominantní, ostatní folikuly podlehnou regresivním změnám - vznikají atretické folikuly. Folikulární buňky produkují estrogeny, po ovulaci vzniká corpus luteum, a to tvoří též progesteron. Tyto děje ovlivňují LH a FSH. 1.fáze - folikulární - trvá 12-14 dní od prvního dne posledního menstruačního cyklu, folikulární buňky v průběhu tohoto období tvoří pohlavní hormony - estrogeny a v malém množství progesteron. 2. 3. fáze - luteální - po vyplavení z Graafova folikuly se vytváří žluté tělísko, které produkuje hlavně progesteron. Pokud nedojde k oplodnění, žluté tělísko se zmenší v bílé tělísko cca 24. den a zaniká. progesteron aktivuje různé enzymy, které nastartují ovulaci.