Blastocysta je začleněna do endometria dělohy díky proteolytickým enzymům buněk syncytiotrofoblastu; pro vstup se musí blastocysta částečně kolabovat a trocar folduje trofoblast ve dvě vrstvy - cytotrofoblast a syncytiotrofoblast. Buňky cytotrofoblastu se dělí a nalézáme zde mitotické figury; putují do syncytiotrofoblastu, kde fúzují a ztrácejí svoji individuální membránu. Dohromady tvoří hypoblast a epiblast plochou placičku, z které uvnitř epiblastu vzniká dutinka, zvětšuje se a vzniká amniová dutina; amnioblast jsou buňky epiblistu přiléhající k cytotrofoblastu.
Stromální buňky v děložní sliznici se naplňují glykogenem a lipidy a mění endometrium v deciduu; deciduální buňky poblíž syntitiotrofoblastu degenerují a jsou pak pohlceny zárodkem. Blastocysta se posouvá hlouběji do endometria; místo, kde blastocysta vnikla, se uzavřelo fibrinovým koagulem - operkulum. Trofoblast se dále vyvíjí, hlavně na embryonálním pólu, kde ve syncytiu vznikají dutinky, které se propojí v lakuny; abembryonální pólo má exocoelomovou membránu (Heuserovu membránu), která lemuje vnitřní povrch cytotrofoblastu.

11. až 12. den je blastocysta plně zabudovaná do stromatu endometria a povrchový epitel endometria se zcela reepitelizuje v místě vniku. Buňky syncytiotrofoblastu prorůstají do stromatu endometria a narušují endoteliální vrstvu kapilár, čímž vznikají překrvené a dilatované sinusoidy; následně sinusoidy propojí lakuny a mateřská krev vstupuje do lakunárního systému. Zároveň mezi cytotrofoblastem a exocoelomovou dutinou se objevuje nová populace buněk odvozených od žloutkového váčku a tvoří jemnou vazivovou tkáň - extraembryonální mesoderm.
V extraembryonálním mesodermu rychle vznikají dutinky; když tyto dutinky splývají, vzniká extraembryonální coelom = choriová dutina. Choriová dutina obklopuje primitivní žloutkový váček a amniovou dutinu, s výjimkou místa, kde je zárodečný terčík spojený s trofoblastem zárodečným stvolem (connecting stalk). Od 13. dne je povrchový defekt v endometriu obvykle zahojený; někdy může dojít ke krvácení při implantaci ( kolem 28. dne) a trofoblast má charakteristickou klkovitou strukturu.
Hypoblast migruje podél vnitřní stěny Heuserovy membrány; buňky proliferují a utvářejí dutinu uvnitř exocoelomové dutiny, čímž vzniká definitivní žloutkový váček, který je menší než exocoelomová dutina. Zároveň se během formování definitivního žloutkového váčku odděluje velká část exocoelomové dutiny. Zatímco extraembryonální coelom expanduje a formuje choriovou dutinu, extraembryonální mesoderm leží na vnitřní straně cytotrofoblastu jako choriová plotna; jediné místo, kde extramezoderm protíná choriovou dutinu, je zárodečný stvol.

Význam žloutkového váčku a vztah k placentaci
Žloutkový váček (YZ) je v rané fázi klíčový pro vývoj krvitvorby a následně pro výživu embrya, dokud nezačne fungovat placenta. Vlivem nadále rostoucí placentae a přibývajícího uteroplacentárního oběhu se význam YZ postupně snižuje; u člověka se jeho velikost redukuje a stává se součástí extraembryonálního prostoru, zatímco placenta zajišťuje metabolické výměny s matkou. YZ je první strukturou produkující krevní buňky a slouží také jako zdroj kmenových buněk pro budoucí kostní dřeň.
Mezi hlavní funkce YZ patří: produkce krvinek v raných stádiích, tvorba krevních cév a endotelialních buněk (hemangioblasty), přísun živin během 2.-3. týdne těhotenství a zajištění některých funkcí imunitních a endokrinních. Část membrány YZ přechází do pupeční šňůry; alantois se tvoří v 3. týdnu jako trubice sahající od YZ k connecting stalk. Uplývající vývoj ukazuje, že YZ má význam v embryogenezi a jeho role není pouze dočasná.
V souvislosti s embryonálním vývojem je důležité poznamenat, že žloutkový váček je multifunkční orgán; jeho existence a funkce není jen odkaz na evoluční minulost. Dnes víme, že YZ je významný pro krvetvorbu, tvorbu cév a jako zdroj kmenových buněk, které mohou přecházet do kostní dřeně a dalších systémů.

V moderních učebnicích embryologie se zdůrazňuje, že žloutkový váček není rudiment, ale důležitý orgán s více funkcemi. Dřívější tvrzení o „malosti“ a „nevýznamnosti“ YZ bylo postupně vyvráceno; současné pohledy ukazují jeho důležitost při tvorbě krevních buněk, nabídce krvnopřenosných struktur, a v časných etapách vývoje ještě před plně funkční placentou.
Hematopoéza - tvorba krvinek, animace
Souvislosti a praktické poznámky pro klinickou praxi
- Implantace a rané dělení tkání vedou k tvorbě decidu a k nim patří i procesy, kdy deciduální buňky degenerují a zapojují se do vývoje prostředí kolem implantačního trofoblastu.
- Včasná implantace a kolonizace endometria jsou spojené se stabilizací těhotenství a vzniku lakunárních prostor, do kterých vstupuje materná krev.
- Práce s žloutkovým váčkem zahrnuje studium jeho velikosti a tvaru pomocí ultrazvuku; velikost a stav váčku mohou sloužit jako indikátor vývoje těhotenství a jeho outcome.
Tabulka
| Fáze | Klíčové struktury | Role |
|---|---|---|
| Raná implantace | cytotrofoblast, syncytiotrofoblast, Heuserova membrána | vstup blastocysty do endometria, tvorba lakun |
| 11.-12. den | amniová dutina, exocoelomová dutina, choriová dutina | rozšíření a oddělení dutin, zahájení výměny živin |
| 14.-21. den | hypoblast, epiblast, connecting stalk | indukce tkání, vznik extraembryonálního mesodermu |
| 2.-3. týden | žloutkový váček | krvetvorba, výživa a vznik primárních cév |
Pro klinickou praxi je důležité sledovat změny v endometriu, průběh krvácení v časném těhotenství a důsledky pro placentaci. Zvláštní pozornost věnujeme corridoznímu vývoji lakun a činnostem trofoblastu, které umožní vznik a udržení placenty, která bude sloužit pro výživu a odvod metabolitů matky a plodu v dalších stádiích vývoje.