Porodnice U svatého Apolináře patří mezi nejdéle fungující a historicky nejvýznamnější porodnická zařízení v Evropě. Její budova má bohatou historii a jedinečnou architekturu, která odráží měnící se potřeby zdravotnické péče i hygienické standardy od 19. století až do současnosti.
Historie a vznik Zemské porodnice
Podnětem k vybudování Zemské porodnice se stal roku 1861 převod bývalého nalezince a porodnice u sv. Apolináře do státní správy. Budovu navrhl a postavil Josef Hlávka v letech 1865-1875, inspirován významnými evropskými porodnickými zařízeními. Pavilonový systém s vnitřním nádvořím umožňoval uzavřít jednotlivé části budovy a zamezit šíření infekce.
Stavba začala v roce 1867 a byla dokončena v roce 1875. Původně měla kapacitu až tři tisíce porodů ročně, avšak postupně se plánovaná kapacita překročila a dnes se počet narozených dětí pohybuje kolem čtyř a půl tisíce ročně. Původně byla budova částečně i神 pro nalezinec a tajná oddělení, která poskytovala anonymitu pro vyšší vrstvy společnosti; později byla tato sekce zrušena.
Architektura a stavební řešení
Architekt Josef Hlávka zvolil severoněmecký novogotický sloh a navrhl komplex tvořený šesti pavilony kolem centrálního nádvoří s různorodým traktem a zahradou. Hlavní průčelní křídlo s kaplí sv. Kříže nacházející se v patře je klíčovým bodem areálu. Budova je z cihel a půdorys vychází z dispozice středověkých klášterů s rajským dvorem, což umožňovalo hygienické oddělení částí nemocnice.
Kaple sv. Kříže je výraznou součástí areálu, s hvězdicovou sklípkovou klenbou, mramorovou křtitelnicí a novogotickou zpovědnicí. Výzdobu kaple vytvářeli malíři Adolf Liebscher a Adolf Körber, restaurovaná byla v roce 1902. Vnitřní prostory a chodby vybavené klenutými stropy dodnes odrážejí tehdejší stavební a hygienické standardy.
Proměny názvu a správy
Po vyhlášení nového státu v roce 1918 byla porodnice přejmenována na Zemskou porodnici a ústav pro péči o dítě. V roce 1949 byla Všeobecná nemocnice v Praze přejmenována na Státní fakultní nemocnici, do níž bylo začleněno několik dalších nemocnic. Postupně se měnily názvy i organizační struktury, avšak Zemská porodnice u sv. Apolináře zůstávala významným zdravotnickým centrem.
Rekonstrukce, vojenské a kulturní aspekty
Za druhé světové války a v poválečném období došlo k rekonstrukcím a úpravám provozu. Po náletech však byla nutná opatření k zajištění provozu, hygieny a bezpečnosti. Kaple byla později znovu otevřena a elektřina, topení a vnitřní zařízení prošla modernizací, aby vyhovovala současným standardům porodnické péče.
Architektonické a historické hodnoty areálu byla uznána památkovou péčí: Hlávkova porodnice je považována za kulturní památku a její jedinečný dispoziční design po staletí ovlivňoval podobu moderního porodnictví.
Dnešní Apolinář: vybavení, kapacita a péče
Nyní je Apolinář stále vyhledávaným centrem pro porodnickou péči. Původní kapacita porodu ročně byla plánována na tři tisíce, dnes roste na průměr kolem 4 500 narozených dětí ročně. Areál zůstává nejen historicky významný, ale i technicky vybavený nejmodernějšími prostředky pro gynekologicko-porodnickou péči.
Okolí a související stavby
V okolí Apolináře je možné nalézt Kapli svatého Kříže a kostel svatého Apolináře, které spolu s klinikou gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze tvoří součást dynamické zdravotnické infrastruktury města. Mikrolokalita v centru Prahy poskytuje rychlý přístup pro pacienty i návštěvy.
Co stojí za návštěvu
Pro romantiku architektury a hlubokou historii stojí za to prohlédnout si půdorys a vnitřní prostory pavilonů, kapli a nádvoří. Kaple a interiéry mají výtvarné nástěnné malby, které odrážejí historickou atmosféru a zároveň ukazují vývoj medicíny a hygienických standardů v průběhu času.

Tabulka: Základní data Zemské porodnice
| Jméno | Zemská porodnice u svatého Apolináře |
|---|---|
| Lokace | Apolinářská 441/18, Praha 2 - Nové Město |
| Rok otevření | 1875 |
| Architekt | Josef Hlávka |
| Hlavní kapacita | 3 000 porodů ročně (původně); dnes cca 4 500 |
| Styl | Severoněmecký novogotický |
| Ostatní | Kaple sv. Kříže, nádvoří, pavilonový systém |