Zemská porodnice a nalezinec v Praze: historie, seznam nalezenců a jejich význam pro výzkum původu a péči o děti

SECKÝ, Rudolf. Dobročinné spolky a ústavy soukromé v král. hlavním městě Praze a předměstích. Díl I., Péče o děti osiřelé, opuštěné, zanedbané a zmrzačelé. V Praze: J. Pelcl, 1905.

Sociálně humanitní činnost Královského hlavního města Prahy. [V Praze]: [Královské hlavní město Praha], [1908].

Původce fondu(sbírky): Porodnice a nalezinec (ředitelství Všeob. nemocnice), Zemská porodnice a nalezinec (1854-1949), r. KŘEPELKOVÁ A.-SKÝBOVÁ A.: ZEMSKÁ PORODNICE A NALEZINEC V PRAZE, 1789 - 1949(1956). Inventář, 1967, s. 166, ev.č.

SHERMANDOVÁ D.: ZEMSKÁ PORODNICE A NALEZINEC V PRAZE, 1862 - 1950(1951), DODATKY. Inventář, 1985, s. 56, ev.č.

V Praze Zemská porodnice a nalezinec mají své fondy; mnoho materiálů je archivního charakteru a přístupnost se mění.

Původ a vývoj Zemské porodnice a nalezince

Před vznikem Zemské porodnice byla veřejná porodnice v Apolinářské ulici a fungovala od roku 1789 s nalezincem pro odkládání dětí.

V roce 1789 byl Porodinec a nalezinec přestěhován do nadační budovy pro duchovní č.p. 447 při kostele sv. Apolináře.

V r. 1862 rozhodl hrabě Thun-Hohenštein o vybudování Královské české zemské porodnice, v níž bude učiněna celá řada hygienických preventivních opatření.

Nová moderní porodnice byla vybudována v letech 1867-75 podle projektu architekta Josefa Hlávky, který areál se svou stavební firmou také postavil.

Ze stejného důvodu byla lůžková část oddělena od ulice ohradní zdí a dvorkem a stavba se prováděla z režných cihel.

Projekt byl svěřen architektovi Josefu Hlávkovi; pavilony tvoří čtvercový půdorys s vnitřním nádvořím a zahradou, který umožňuje uzavřít jednotlivé traktury a zabránit šíření nákazy.

Stavba zemské porodnice byla zahájena v roce 1867 a trvala do roku 1875; náklady výrazně převýšily původní odhad.

V době otevření nemocnice byl chod řízen třemi profesory, šesti asistenty a třemi porodními baby; počet opatrovnického personálu byl kolem třiceti.

Od počátku zde sídlily tři kliniky: lékařská, porodnická a babická; babické oddělení zřídilo významnou součást školení porodních bab.

V témže roce byl zrušen tajný oddělení porodnice, které sloužilo pro anonymní porody vyšších vrstev za adekvátní cenu.

Strukturální a architektonické prvky

Areál je vybudován v severoněmeckém neogotickém slohu ze zářivě červených režných cihel, což vyvolává dojem „Červeného domu“; cihelné zdivo mělo působit hygieničtěji a bezpečněji.

Hlávkovo dispoziční řešení kladlo důraz na pavilony kolem centrálního nádvoří; jednotlivé trakty lze uzavřít a omezit šíření infekcí.

Kaple Sv. Kříže nad vchodem byla vyzdobena nástěnnými malbami a v kapli je Hlávkova socha v nadživotní velikosti.

Vstupní vestibul zdobí dřevěná socha těhotné ženy; nad arkýřem kaple se vypíná věžovitá střecha s osmibodnou věžičkou.

V průčelí jsou řezbářské detaily a prvky kamenické výzdoby; architekt Hlávka však nebyl schopen dokončit původní plány kvůli onemocnění.

Provoz, provozní zázemí a péče o děti

Předpokládaná kapacita byla tři tisíce porodů ročně; po rekonstrukcích se roční počet narozených dětí pohybuje kolem 4500.

Na samotný nalezinec připadaly dvě budovy; původní vnitřní zařízení bylo dřevěné, postupně nahrazované omyvatelnými povrchy kvůli hygieně.

Do nalezince se novorozenci dostávali na prvním až druhém dni od narození a setrvali zde asi šest let u svěřených opatrovníků.

Dítěti na odchodnou bylo dáno dvou košilek a dvou plen; pěstouni dostávali finanční odměny za první rok, později snížené částky až do šestého roku.

Většina nalezenců byla umisťována do obecních pastoušek; děti často utíkaly a končily mezi sociálně slabými a v městech.

V 19. století patřila vysoká kojenecká úmrtnost k realitě; mortalita na počátku 80. let poklesla pod 10 %.

Seznam a význam klíčových osob a institucí

Prvním primářem nalezince byl Med. Dr. Gottfried Ritter (v 1864); v roce 1875 byl po zřízení kojenecké kliniky jmenován profesorem.

MUDr. Alois Epstein se stal primářem a později profesorem; spolupůsobí v 19. století a ovlivňuje vývoj pediatrie.

V letech 1888-1894 působili jako asistenti významní lékaři včetně Adalberta Czernyho, který se stal světově proslulým pediatrem.

Zřizování české kliniky v nalezinci vedlo k vzniknutí 1. dětské kliniky a k postupnému rozvoji péče o nejmenší pacienty.

Po roce 1918 se Zemská porodnice měnila v souvislosti s novým státem; v roce 1922 byla zrušena babická jednotka a pokojové uspořádání se dále vyvíjelo.

Po americkém náletu v únoru 1945 došlo k rekonstrukci v 50. letech; kaple byla znepřístupněna a znovu otevřena až v roce 1997.

Současnost a význam pro výzkum rodové historie

Dnes je areál zemské porodnice a gynekologicko-porodnické kliniky významný nejen pro porodnické služby, ale i pro historické záznamy o dětech umístěných do nalezince a pěstounské péči.

Seznam nalezenců, i pokud jde o jejich osudy a původ, může sloužit jako důležitý zdroj pro genealogické pátrání; archivní dokumenty poskytují vstupní informace k dohledání osob umístěných do náhradní ústavní péče.

Nalezenci často končili v pastouškách a v úrovni venkovských okresů; někteří z nich se poté zapojili do městského života či trestné činnosti, jiní nalezli novou cestu díky péči pěstounů.

Praktické poznámky pro vyhledávání a interpretaci materiálů

Obecně dostupné informace k jednotlivým osobám bývají omezené a archivní povahy; pro dohledání údajů o nalezencích je nutný vstup do archivních fondů a studium inventářů.

Při hledání v matrikách je důležité pracovat s výstupními informacemi z fondů porodnice a nalezince, které obsahují soupisy narozených a předaných dětí a údaje o pěstounech.

Většinu informací zpracovaných v předchozích stoletích lze nalézt v archivních dílech a důvěryhodných historických publikacích o zdravotnické péči a sociálním systému Prahy.

Infografika: Historie zemské porodnice a nalezince v Praze

Poznámky pro čtenáře

V textu jsou citace a popisy z různých historických pramenů; pro hlubší studium doporučujeme nahlédnout do uvedených archivů a literatury o pražské porodnici a nalezince.

tags: #zemska #porodnice #a #nalezinec #seznam #nalezencu