SECKÝ, Rudolf. Dobročinné spolky a ústavy soukromé v král. hlavním městě Praze a předměstích. Díl I., Péče o děti osiřelé, opuštěné, zanedbané a zmrzačelé. V Praze: J. Pelcl, 1905.
Sociálně humanitní činnost Královského hlavního města Prahy. [V Praze]: [Královské hlavní město Praha], [1908].
Původce fondu(sbírky): Porodnice a nalezinec (ředitelství Všeob. nemocnice), Zemská porodnice a nalezinec (1854-1949), r. KŘEPELKOVÁ A.-SKÝBOVÁ A.: ZEMSKÁ PORODNICE A NALEZINEC V PRAZE, 1789 - 1949(1956). Inventář, 1967, s. 166, ev.č.
SHERMANDOVÁ D.: ZEMSKÁ PORODNICE A NALEZINEC V PRAZE, 1862 - 1950(1951), DODATKY. Inventář, 1985, s. 56, ev.č.
V Praze Zemská porodnice a nalezinec mají své fondy; mnoho materiálů je archivního charakteru a přístupnost se mění.
Původ a vývoj Zemské porodnice a nalezince
Před vznikem Zemské porodnice byla veřejná porodnice v Apolinářské ulici a fungovala od roku 1789 s nalezincem pro odkládání dětí.
V roce 1789 byl Porodinec a nalezinec přestěhován do nadační budovy pro duchovní č.p. 447 při kostele sv. Apolináře.
V r. 1862 rozhodl hrabě Thun-Hohenštein o vybudování Královské české zemské porodnice, v níž bude učiněna celá řada hygienických preventivních opatření.
Nová moderní porodnice byla vybudována v letech 1867-75 podle projektu architekta Josefa Hlávky, který areál se svou stavební firmou také postavil.
Ze stejného důvodu byla lůžková část oddělena od ulice ohradní zdí a dvorkem a stavba se prováděla z režných cihel.
Projekt byl svěřen architektovi Josefu Hlávkovi; pavilony tvoří čtvercový půdorys s vnitřním nádvořím a zahradou, který umožňuje uzavřít jednotlivé traktury a zabránit šíření nákazy.
Stavba zemské porodnice byla zahájena v roce 1867 a trvala do roku 1875; náklady výrazně převýšily původní odhad.
V době otevření nemocnice byl chod řízen třemi profesory, šesti asistenty a třemi porodními baby; počet opatrovnického personálu byl kolem třiceti.
Od počátku zde sídlily tři kliniky: lékařská, porodnická a babická; babické oddělení zřídilo významnou součást školení porodních bab.
V témže roce byl zrušen tajný oddělení porodnice, které sloužilo pro anonymní porody vyšších vrstev za adekvátní cenu.
Strukturální a architektonické prvky
Areál je vybudován v severoněmeckém neogotickém slohu ze zářivě červených režných cihel, což vyvolává dojem „Červeného domu“; cihelné zdivo mělo působit hygieničtěji a bezpečněji.
Hlávkovo dispoziční řešení kladlo důraz na pavilony kolem centrálního nádvoří; jednotlivé trakty lze uzavřít a omezit šíření infekcí.
Kaple Sv. Kříže nad vchodem byla vyzdobena nástěnnými malbami a v kapli je Hlávkova socha v nadživotní velikosti.
Vstupní vestibul zdobí dřevěná socha těhotné ženy; nad arkýřem kaple se vypíná věžovitá střecha s osmibodnou věžičkou.
V průčelí jsou řezbářské detaily a prvky kamenické výzdoby; architekt Hlávka však nebyl schopen dokončit původní plány kvůli onemocnění.
Provoz, provozní zázemí a péče o děti
Předpokládaná kapacita byla tři tisíce porodů ročně; po rekonstrukcích se roční počet narozených dětí pohybuje kolem 4500.
Na samotný nalezinec připadaly dvě budovy; původní vnitřní zařízení bylo dřevěné, postupně nahrazované omyvatelnými povrchy kvůli hygieně.
Do nalezince se novorozenci dostávali na prvním až druhém dni od narození a setrvali zde asi šest let u svěřených opatrovníků.
Dítěti na odchodnou bylo dáno dvou košilek a dvou plen; pěstouni dostávali finanční odměny za první rok, později snížené částky až do šestého roku.
Většina nalezenců byla umisťována do obecních pastoušek; děti často utíkaly a končily mezi sociálně slabými a v městech.
V 19. století patřila vysoká kojenecká úmrtnost k realitě; mortalita na počátku 80. let poklesla pod 10 %.
Seznam a význam klíčových osob a institucí
Prvním primářem nalezince byl Med. Dr. Gottfried Ritter (v 1864); v roce 1875 byl po zřízení kojenecké kliniky jmenován profesorem.
MUDr. Alois Epstein se stal primářem a později profesorem; spolupůsobí v 19. století a ovlivňuje vývoj pediatrie.
V letech 1888-1894 působili jako asistenti významní lékaři včetně Adalberta Czernyho, který se stal světově proslulým pediatrem.
Zřizování české kliniky v nalezinci vedlo k vzniknutí 1. dětské kliniky a k postupnému rozvoji péče o nejmenší pacienty.
Po roce 1918 se Zemská porodnice měnila v souvislosti s novým státem; v roce 1922 byla zrušena babická jednotka a pokojové uspořádání se dále vyvíjelo.
Po americkém náletu v únoru 1945 došlo k rekonstrukci v 50. letech; kaple byla znepřístupněna a znovu otevřena až v roce 1997.
Současnost a význam pro výzkum rodové historie
Dnes je areál zemské porodnice a gynekologicko-porodnické kliniky významný nejen pro porodnické služby, ale i pro historické záznamy o dětech umístěných do nalezince a pěstounské péči.
Seznam nalezenců, i pokud jde o jejich osudy a původ, může sloužit jako důležitý zdroj pro genealogické pátrání; archivní dokumenty poskytují vstupní informace k dohledání osob umístěných do náhradní ústavní péče.
Nalezenci často končili v pastouškách a v úrovni venkovských okresů; někteří z nich se poté zapojili do městského života či trestné činnosti, jiní nalezli novou cestu díky péči pěstounů.
Praktické poznámky pro vyhledávání a interpretaci materiálů
Obecně dostupné informace k jednotlivým osobám bývají omezené a archivní povahy; pro dohledání údajů o nalezencích je nutný vstup do archivních fondů a studium inventářů.
Při hledání v matrikách je důležité pracovat s výstupními informacemi z fondů porodnice a nalezince, které obsahují soupisy narozených a předaných dětí a údaje o pěstounech.
Většinu informací zpracovaných v předchozích stoletích lze nalézt v archivních dílech a důvěryhodných historických publikacích o zdravotnické péči a sociálním systému Prahy.

Poznámky pro čtenáře
V textu jsou citace a popisy z různých historických pramenů; pro hlubší studium doporučujeme nahlédnout do uvedených archivů a literatury o pražské porodnici a nalezince.